NFFORPG - Sunagakure no Sato
Kapitán: Raizo
[center]Zlaté písky sídlí v hlavním paláci Sunagakure. Jedná se o elitní vojáky pracující přímo pod kazekagem, plnící nejsložitější i nejdůležitější úkoly jménem vesnice. V jejich řadách mohou pracovat jen ti nejsvědomitější a nejpracovitější.
Informace pro hráče:
1) Hráči zde začínají na úrovni: Pokročilý genin (zvládají základy ovládání chakry, to jest chůze po stromech a po vodě)
2) Členové Zlatých písků se nikdy nevzdávají: Mají odhodlání a bojují až do konce, proto ovládají speciální schopnost. Jmenuje se Eihei no Ishi.
Pokud uživateli dojde chakra na velmi nízkou hodnotu, je schopen silou své vůle použít ještě naposledy jakoukoliv techniku, co ovládá.
Nevýhodou je automatická ztráta vědomí, jde-li o příliš náročnou techniku, riskuje tak uživatel svůj život.
Tuto techniku obdržíte při udělení „Zlaté pečetě“ od svého senseie.
Rozdělení Zlatých písků:
1) Vrchní velitel - Vůdce celého vojska, který jedná jménem všech s kazekagem, obstarává pro členy odpovídající mise a zodpovídá za bezpečnost uvnitř vesnice. Jeho pozice obnáší především spoustu zodpovědnosti a papírování.
2) Kapitán - Je zástupcem velitele, pokud je mimo vesnici nebo neschopen plnit dočasně svou funkci. Kvůli zaměstnanosti vrchního velitele předává informace o misích vicekapitánům, zajišťuje jejich přijetí, přidělování učenců i jejich přezkoušení.
3) Vicekapitán - Jsou to velitelé divizí, kteří se starají o výcvik dalších plnohodnotných ninjů, učí je a provází vším, co život shinobiho obnáší.
4) První divize - Hlavní jednotka Zlatých písků. Mají za úkol dohlížet na ostatní divize, je-li to třeba, být nápomocni svým méně zkušeným kolegům a jít jim příkladem co nejlépe odvedenou prací. Musí podávat co nejlepší výkony, získávají ty nejdůležitější, ale i nejtěžší mise mimo vesnici a mají pravomoce k přezkoušení svých podřízených členů.
5) Ostatní divize - Patří do skupiny Zlatých písků ve výcviku. Trénují, učí se a zdokonalují své schopnosti, aby mohli ochránit svou vesnici.
6) Záložní divize - Jedná se o speciální tajnou složku Zlatých písků, ve které však žádného „zlatého ninju“ nenajdete. Tato divize vznikla na popud bývalého kapitána Zlatých písků, podle něhož bylo nutné mít něco v záloze, kdyby bylo nejhůře.
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Raizo (Jaden) 41 let | 190 cm | 77 kg | A Hodnost jounin Splněné mise 171 D-rank, 183 C-rank, 366 B-rank, 297 A-rank, 43 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 700 bodů | Profil | Celý obrázek |
Toshimi Kokumotsu (ichi) 17 let | 160 cm | 49 kg | 0 Hodnost pokročilý genin Splněné mise 37 D-rank, 46 C-rank, 0 B-rank, 1 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 552 bodů | Profil | Celý obrázek |
Hirotado Yutsurai (Davien) 18 let | 176 cm | 62 kg | B Hodnost pokročilý genin Splněné mise 42 D-rank, 51 C-rank, 1 B-rank, 1 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 575 bodů | Profil | Celý obrázek |
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Jejich úkolem je získávání informací, odhalování nepřátelských agentů a jejich likvidace. Dále jsou cvičeni v infiltraci a špionáži na nepřátelském území.
Informace pro hráče:
1) Jednotka podléhá velení Mayu-hime. Hráči začínají na úrovni Zkušený Genin a rovněž zvládají základy ovládání chakry.
2) Členové Černých písků mají v hlavě zabudovanou pečeť. Díky tomu nepřítel nemůže zjistit informace z ninjovy hlavy.
3) Černé písky se nenechávají chytit. Stíny jsou jejich spojenci.
Proto ovládají techniku Burendo no kage.
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Kazuha Minami (ichi) 31 let | 153 cm | 45 kg | AB Hodnost jounin Splněné mise 37 D-rank, 46 C-rank, 0 B-rank, 1 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 700 bodů | Profil | Celý obrázek |
Akeno Ikazuchi (Stan.com) 16 let | 175 cm | 68 kg | B- Hodnost pokročilý genin Splněné mise 37 D-rank, 46 C-rank, 0 B-rank, 1 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 325 bodů | Profil | Celý obrázek |
Tomomi Mokushi (Kitabatake) 17 let | 148 cm | 42 kg | A+ Hodnost pokročilý genin Splněné mise ? D-rank, ? C-rank, ? B-rank, ? A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 125 bodů | Profil | Celý obrázek |
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Chika Yoshitsune (ichi) 33 let | 165 cm | 50 kg | A Hodnost jounin Splněné mise 79 D-rank, 105 C-rank, 168 B-rank, 127 A-rank, 11 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 500 bodů | Profil | Celý obrázek |
Daisuke Mokushi (Jaden) 18 let | 174 cm | 74 kg | B Hodnost pokročilý genin Splněné mise 42 D-rank, 32 C-rank, 1 B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 619 bodů | Profil | Celý obrázek |
Tekuro Ashikaru (Swreck) 18 let | 180 cm | 70 kg | B Hodnost pokročilý genin Splněné mise 42 D-rank, 33 C-rank, 1 B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 581 bodů | Profil | Celý obrázek |
Hizuki Shima (Mitora) 15 let | 155 cm | 47 kg | B Hodnost genin Splněné mise 19 D-rank, 12 C-rank, 1 B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 323 bodů | Profil | Celý obrázek |
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Masao Nibori (Vikitori) 31 let | 175 cm | 75 kg | 0- Hodnost jounin Splněné mise ? D-rank, ? C-rank, ? B-rank, ? A-rank, ? S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 500 bodů | Profil | Celý obrázek |
Ai Hayo (Sadista) 15 let | 155 cm | 46 kg | 0 Hodnost pokročilý genin Splněné mise 17 D-rank, 3 C-rank, 0 B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 171 bodů | Profil | Celý obrázek |
Tsubaki Kokumotsu (Noemyska) 14 let | 157 cm | 49 kg | B Hodnost genin Splněné mise ? D-rank, ? C-rank, ? B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci Po nesplnení rozkazov od svojej bývalej sensei Nanami bola donútená sa vyzliecť do spodného prádla a chodiť tak po uliciach Sunagakure no Sato. Veřejně neznámé věci 117 bodů | Profil | Celý obrázek |
Akara (Chaly) 12 let | 150 cm | 42 kg | B Hodnost genin Splněné mise ? D-rank, ? C-rank, ? B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 72 bodů | Profil | Celý obrázek |
Sumi Ketsueki(Kami Juuzou) 12 let | 155 cm | 45 kg | AB Hodnost genin Splněné mise ? D-rank, ? C-rank, ? B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 51 bodů | Profil | Celý obrázek |
Volných míst v týmu - 1
Kde tým hraje - fórum
Yumeka Ikazuchi (ichi) 32 let | 167 cm | 54,7 kg | 0 Hodnost jounin Splněné mise 149 D-rank, 164 C-rank, 237 B-rank, 150 A-rank, 13 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 600 bodů | Profil | Celý obrázek |
Keiko Fukei (Stan.com) 14 let | 160 cm | 48 kg | 0 Hodnost pokročilý genin Splněné mise 19 D-rank, 4 C-rank, 1 B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci Nejnešikovnější ninja v Sunagakure. Veřejně neznámé věci 408 bodů | Profil | Celý obrázek |
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Shizu Nakirei (Jaden) 29 let | 163 cm | 50 kg | 0 Hodnost jounin Splněné mise 31 D-rank, 42 C-rank, 15 B-rank, 2 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 500 bodů | Profil | Celý obrázek |
Risa Mokushi (ichi) 16 let | 156 cm | 46 kg | B Hodnost pokročilý genin Splněné mise ? D-rank, ? C-rank, ? B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 363 bodů | Profil | Celý obrázek |
Taji Sakyuu (theFilda4) 13 let | 150 cm | 50 kg | A Hodnost genin Splněné mise 18 D-rank, 4 C-rank, 0 B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 332 bodů | Profil | Celý obrázek |
Chairo Miyamoto (Espere) 19 let | 177 cm | 65 kg | A Hodnost genin Splněné mise |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 140 bodů | Profil | Celý obrázek |
Sayuri Sugito
Ráno Sayuri slyšela za oknem hluk. Vnímala ho velice matně, ale probudilo jí to. Aniž by zvedla hlavu z polštáře nebo alespoň otevřela oči, začala rukou šmátrat po budíku. Po pár vteřinách namátkového hledání budíku, jej konečně nahmatala a přitáhla si jej k očím, dokonce se přinutila otevřít oči. Párkrát na budík mrkla, jakoby se jí původní oční poznatek nezdál a pak si teprve uvědomila, že to není jen sen, skutečně je ráno a skutečně už jde zase pozdě.
Chtěla rychle vyskočit z postele, ale nějak nebyla dnes ve formě. Takže i přes to, jak pozdě šla, se pouze došourala do koupelny, kde udělala ranní hygienu, poté se šla převléct, do něčeho čistého, v čem nestrávila noc. Opět se nestihla ani nasnídat. Poslední dny to s ní šlo od deseti k pěti, hlava ji bolela, byla nevyspaná, neustále ji trápily nějaké starosti a neměla čas ani na jídlo. Poslední jídlo měla včera dopoledne a to pouze jablko. Zkrátka nebyl na nic čas.
Do tělocvičny se došourala jako poslední, jak ale předpokládala. Na pozdrav jen kývla a sedla si do kouta, kde si přela hlavu o stěnu. Vyčkávala jen, co budou dne dělat.
Axen Jigoku - Čierne piesky
Akemina reakcia na otázku ho celkom prekvapila. Namiesto zbytočného vypytovania typu: "Prečo čarodejnice?", mu povedala svoj názor spolu s nejakými informáciami navyše týkajúce sa Siedmeho.
"To som teda netušil. Ďakujem, toto ma zaujalo skúsim si o tom niečo zistiť." poďakoval smerom k Akemi.
"Musím sa spýtať Akiri, ona by o tom niečo vedieť mohla." prešlo mu hlavou, jeho premýšľanie prerušil Richi ktorý neisto prišiel k nim. Axen mu nevenoval nejakú pozornosť.
O nedlho prišiel Iryzo a posadil sa vedľa neho. Nenápadne sa ho spýtal na jeho nočnú misiu. "Nie už som sa trochu poučil, radšej som išiel pracovať do obchodu. Majiteľka ma najskôr zasypala horou úloh a za odmenu že som jej pomohol mi dala čokoládu. Aspoň som sa najedol." pousmial sa trochu a oblizol si kútiky úst. "No a čo si robil po tréningu ty?" spýtal sa on.
Richi Tyoshi
Když Akemi odpověděla tak jí chtěl hnedka odpovědět.Však najednou přišel Iryza.Podíval se na něm docela divným pohledem a pak se opět otočil na Akemi.
,,Vím,že proti ostatním jsem tady dosti rychlejší,ale při boji s Hirenem tak jsem mu nestačil.Potřeboval bych jestě několiko procentně zrychlit mužete mi pomoc"zeptal se a doufam,že mu poradí
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Ráno sa zobudím skoro ešte nebol ani čas stretnutia v telocvični. Chvýľu sa pokúšam zaspať ale nejde to iba sa prevaľujem zo strany na stranu. Napokon to vzdám a oblečiem sa vezmem si všetky veci čo potrebujem. Zájdem potichu do kuchyne kde sa naraňajkujem a potom do kúpeľky kde spácham rannú hygienu. Potom sa rozhodnem prejsť po nočnej sune. Kráčam len tak do hlúpa až dôjdem pred dom Daviena-san. *Tak ako to dopadne z tebou?* pomyslím si a kráčam ďalej *Dopadne to blbo aj keď si najloalnejší človek k ôsmemu nastali veľké pochybnosti o tebe a mi to hodláme využiť * Odpoviem si v duchu sám seba na vlastnú otázku ktorú som si položil pri Davienvom dome. Napokon sa venujem svojím myšlienkam a prázdnej sune. Ani sa nenazdám a nastal správni čas sa pobrať do telocvične. Trochu si pobehnem až nemeškám. Pred telocvičnou sa zastavím z vnútra počujem Richiho a Akemi. *Čo už asi ich preruším* poviem si a vojdem dnu. Vo vnútri okrem nich dvoch bol aj Axen milo sa usmejem „Dobré ráno všetkým “ a posadím sa vedľa Axena. „ Tak ako bolo včera po tréningu? Dúfam že si zase netrénoval do zblaznenia. Vieš že aj tu máme dôležité tréningy?“ spýtal som sa Axena nepriamo na jeho včerajšiu úlohu
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Richi byl opravdu nervozní, když s ní měl mluvit. Možná na něj byla tvrdší než na ostatní, ale bylo to proto, že to bylo pro jeho dobro. A občas jí lezl pěkně krkem...
Pokynula mu rukou aby mluvil. "Tak to vysyp, víš jak nesnáším chození kolem horké kaše ne?"
V duchu se začala modlit za to, aby to nebyla nějaká kravina.
Richi Tyoshi
Richi stal a poslouchal co Akemi říka.
,,Takže až od narozenin jo..."řekl a otočil se k Akemi zady.
,,Jen jedna osoba si zasloucží říkat sensei"řekl si potichým hlasem.Udělal par kroku a opět se otočil na Akemi.
,,Mohu vás o něco poprosit???"zeptal se a čekal co odpoví.
Pochvíli však pohledem na Akemi ucuknul.
Najednou se mu v hlavě pobýchali obrázky z doby kdy trenovali jeste jako tým.
Najednou se zas zpamatoval a podíval se opět na Akemi
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Richi přišel k ní a zeptal se na Katsui.
"Pro tebe je to výhradně Katsui-sensei nebo Katsui-san! Bude to tak a né jinak! A pokud si pamatuji, pod jejím velením budeš až po Kazekageho narozeninách, takže tě nemusí zajímat kde nyní je."
Katsui byla na velitelství, nebo možná ještě doma, ale ani na jedno z míst neměl Richi přístup.
"Ten krátký čas budeš dnes trávit s námi." Řekla rozhodným tonem, který nepřipouštěl odpor.
Richi Tyoshi
Stal mezi dvěřmi a po chvíli si ho Akemi všimla.Zhluboka se nadechl a pomalím krokem se vydal k ním.
Nevěděl jestli to co včera nebo spíš už dneska ráno jí řekl,žestili tím jestě víc nezhoršil jejich vztah který už dlouho je hodně napnut.
,,Dobrý ráno Akemi-sensei,rád bych se zeptal kde bych našel Katsui-senpai"řekl a při tom jí moc radeji nekoukal do obličeje spíš jen přikukoval
Yasu Akemi
Velitelka Černých
V klidu meditovala, dokud nepřišel první z jejích žáků, Axen.
Akemi meditaci neukončila, dokud se neposadil vedle ní a nepoložil jí poněkud zvláštní otázku.
Podívala se na něj a chvilku přemýšlela. Pak začala s výkladem.
"Tvá otázka mě ani tak moc nepřekvapuje. Stačí se na tebe podívat. Nebo si stačí zjistnit komu pomáháš nebo v jakém obchodě...
Na čarodějnice jako takové osobně nevěřím. Viděla jsem už ale lidi, kteří měli zvláštní schopnosti. Říká se jim PSI schopnosti.
Patří mezi ně třeba telekineze, pohybování s předměty, telepatie, mimosmyslová vnímání, což jsou třeba předtuchy, jasnovidectví a tak dále. Nicméně se nedá potvrdit, že je to vlastně skutečné.
Alespoň, co se třeba toho jasnovidectví týče. Ale Michio, Sedmý Kazekage tyto schopnosti měl. A velmi silné. Dokázal pohybovat s předměty podle vlastní vůle. A mohl je i ničit když chtěl. Podle mě měl i mimosmyslové vnímání, byl velmi citlivý, viděl věci, které vidět nechtěl a hrozně kvůli tomu trpěl. Nicméně si nejsem jistá, zda zešílel kvůli tomu. Vždy to byl poměrně vyrovnaný člověk..."
S výkladem přestala v momentě, kdy si všimla Richiho. Tak nějak čekala, že přijde. Ostatně, dnes se trénovat nebude, takže to až tak nevadí.
Richi Tyoshi
Richi seděl na střeše a čekal na Sayuri.Čekal tam dlouho asi dvě hodiny a Sayuri nikde.
Postavil se a skočil dolu do ulic.Pomalu jima začal procházet směrem ke svému domu.
Do něj vstoupil a šel přímo do koupelni.Tam si udělal hygienu a zas se jen otočil ke dveřím a šel ven.Moc toho nenaspal ale už byl cas setkaní v tělocvične.
Dneska se nejak nehnal jelikož šel v čas.Pomalím krokem se připlužil k tělocvičně.Zastavil se před dveřmi a trochu je pootevřel.Nevěděl jestli měl už dovoleno tak koukal opatně.Najednou však ucítil Akemi chakru a jednoho s tech dvou kluku.
Nadechl se a plně otevřel dveře a však dovnitř nešel zustal stat jestě před prahem tělocvičny,kdyby Akemi jestě neměla naladu.
Měl by výmluvu že v tělocvičně není.
Axen Jigoku - Čierne piesky
Zobudilo ho pípanie budíku. Axen sa neochotne natiahol a budík vypol. Pomaly sa posadil na postel.
"Hmmm, ani neviem o tom že by som si nastavoval budík." zamrnčal trochu. Oči mu potom zamierili na polootvorený šuplík. Vytiahol z neho svoju "zmluvu". Chvíľu sa na ňu uprene pozeral.
"Krvavá zmluva. Takto nejako to povedala. Čo to ale znamená?" povedal si sám pre seba a papier zašil pod posteľ. Lepiacou páskou ho prilepil zospodu na matrac.
Potom zamieril rovno do kúpeľne kde zo seba všetko zhodil a dal si poriadnu sprchu, hodil na seba čisté oblečenie. Ako si obliekal tričko, rukou zhodil svoju čelenku položenú na poličke nad posteľou. Axen ju zdvihol zo zeme a vrátil späť. On totiž svoju čelenku nenosil. Zdôvodňoval to tým, že keby ho na misii zajali, nezistili by ani odkiaľ je.
Zbehol si do kuchyne pre raňajky. Bol naozaj potichu, nechcel nikoho zobudiť. Pred odchodom sa ešte pozrel do zrkadla, skontroloval či mu 3 piercingy v uchu držia a vyrazil. Cestou sa moc neponáhľal, predsa len mal ešte trochu času. Keď dorazil k telocvični, Akemi tam už čakala. Axen ju pozdravil a posadil sa vedľa nej.
"Akemi-sensei, mám na vás otázku. Myslíte si že existujú čarodejnice?" vypustil zo seba. Vedel že je to hlúpa otázka no narážal ňou na reči obyvateľov o tom že obchod v ktorom pracuje vedie čarodejnica.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Když Richi řekl jednu ze svých rádoby cool hlášek a vypadnul, Akemi se vrátila do suterénu a opět chvíli trestala boxovací pytel za své noční můry.
Asi o hodinku později vyběhla nahoru do patra, kde si dala sprchu a přidala se ke spícímu manželovi.
Černí měli opět sraz brzy ráno u tělocvičny. Dneska pro ně měla domluveno něco speciálního. Nezabere to asi příliš času, ale to bylo vše co pro ně dnes měla, protože měla v plánu zajít si na skleničku a na hřbitov, nebo spíše obráceně.
K tělocvičně dorazila jako první. Posadila se na zem a začala meditovat.
Davien a Hiren
Palác Kazekageho
Z tréninkové haly se ozýval hluk. To se Vrchní velitel věnoval svému žáku...
"Začínám být lepší než vy sensei!"
"Dokud budu živ, tak určitě ne, Hirene!"
Hiren vyskočil a zaútočil rychlým kopem. Davien se rychle přikrčil a noha jeho žáka mu prosvištěla těsně nad hlavou.
Hiren musel zakonitě dopadnout na zem otočit se a získat rovnováhu. Toho Davien využil.
Hiren dopadnul na zem a bleskově se otočil, než však stačil cokoliv udělat, Davien se napřáhl k drtivé ráně a udeřil. Jeho pěst se však zastavila přibližně ve vzdálenosti 30 centimetrů od jeho hrudi.
Hiren se ušklíbl. "Minul jste sensei. Už asi vážně stár..."
Větu nedopověděl. "Úder Zlaté gardy!" Davien udělal půkrok v před a z oné vzdálenosti 30 centimetrů udeřil.
Hiren dostal zásah a proletěl se asi 4 metry vzduchem, než dopadl tvrdě k zemi a zastavil se o podpůrný sloup.
"Říkal jsi něco? Asi jsem špatně slyšel..."
Hiren z těžka vstal. "Eh, jste fakt dobrej sensei, ale v souboji čepelí vás porazím!"
Davien se otočil k východu. Dnes už ne Hirene. Musím jít pracovat."
"Ale vždyť vy jen stojíte u Kazekageho a Mayu a jen posloucháte vše, co řeknou!"
"Víš, i to je práce..."
Yon Ki
Nádvořím se krom zvuku zbraní ozýval i dosti specifický zvuk jeho pistole. Celou tu dobu co jeho svěřenci trénovali, trénoval taky. To, že byl po převratu tak den mimo, tím, že byl moc vysílen mu pokaždé dávalo energii a inspiraci na vymýšlení nových technik a nového způsobu boje. Když nejdříve Kira a potom i Kemuri zahlásili, že jsou hotovi přikývl jim a začal přemýšlet.
"Na jídlo půjdeme pak, teď budeme zase trénovat, ale vlastně, já musím pryč?!" vzpomněl si na to, že zachvíli musí odevzdat jednu velmi důležitou práci na téma Zlatí a budoucnost a ještě nenapsal ani řádku. Navíc, byl úplné spisovatelské střevo...
"Tak vážení" vytáhl poměrně dost svitků a začal do nich něco psát. Pak po každé hodil několik svitků.
"Až příjdu vše bude hotové" usmál se na něj a zalezl do paláce.
Kemiru
Tréning elementární podstaty I.
Obalování zbraní větrnou chakrou
min. 30 řádků
Tréning elementární podstaty II.
Sekání pomocí větru, přeseknutí listu, následné přeseknutí proudu vody (lázeňský vodopád)
min. 40 řádků
Druh tréningu: Tréning elementu (fuuton) Fuuton: Nami Sendo
Úroveň tréningu: C+
Dĺžka tréningu: minimálne 45 riadkov
Koment k tréningu:
Po odchode nechala Luka Yonovi v rukách akurát zabalený zvitok, v ktorom stála ako prvá vec:
„Prvý aj druhý tréning sa bude zameriavať na fuuton techniku, Fuuton: Nami Sendo. Už si ma ju raz videl použiť, nahromadíš v sebe veľké množstvo chakry a vypustíš ho v hustých a hlavne ostrých a rýchlych vetrových rezoch. Je to veľmi účinné, hlavne keď je nepriateľ už dostatočne zranený. Pri dobrom trafení do urobí neskutočnú šarapatu a keď sa to naučíš ovládať dokonalo, môže z toho byť aj vražedná technika.“ týmto ukončila zoznamovanie s prvým tréningom.
Druh tréningu: Tréning elementu (fuuton) Fuuton: Hogosha kara Tentou
Úroveň tréningu: B
Dĺžka tréningu: 65 riadkov
Koment k tréningu:
„Toto jutsu sa skôr hodí na obranu, ako na útok. Sústredíš chakru okolo svojho tela, ktorú následne premeníš na veternú chakru a prudko ju vypustíš, čím vlastne spôsobíš tlakovú vlnu, ktorá podľa sily a veľkosti môže odhodiť viacerých nepriateľov a pri dokonalom ovládaní aj vytrhávať stromy zo zeme a podobne. Ako u všetkých techník, ide tu len o prax a čas. O nič iné. Neradím ti preto, lebo chcem aby ste na svoje tréningy a ich spracovanie prišli v prvom rade sami. To máte ako ďalší tréning akoby,“ obsahovala druhá časť zvitku.
Popis
Délka: 50 řádků
poznámka: Tuto techniku vyšperkuj na co největší rychlost to půjde a pak to společně s Yonem doladíme tak, aby to bylo na úrovni Soru (asi o 50% rychlejší než obyčejné Shunshin no jutsu)
Kira
Popis
Délka: 50 řádků
poznámka: Tuto techniku vyšperkuj na co největší rychlost to půjde a pak to společně s Yonem doladíme tak, aby to bylo na úrovni Soru (asi o 50% rychlejší než obyčejné Shunshin no jutsu)
Kompatibilita s elementálem
pozn: vyvolej ho, pokecejte je mi jedno co ale roztáhni to cca na 50 řádků aby si po konci tréningu mohla využívat jeho síly
Délka: 60 řádků
Ovládání elementálu
pomocí chakrových vláken budeš moct ovládat elementál (tudíž i písek)
Technika s elementálem
Písečný štít
- vytvoříš takovou tu kouli co měl Garra
délka 70 řádků
Studování Garrových schopností
- naučíš se tentokrát dělat z písku různé věci atd. atd. takže šípy, koule, oštěpy, kunaie, které bude možné házet a zabíjet s nimi
délka 60 řádků
Kemuri Banghaku
Nádvoří paláce
Pouze se zamračil v odpověď na Kiřina slova, s kývnutím převzal od senseie svitek a aniž by do něj nakoukl, vyrazil poměrně pomalu na nádvoří.
Když Yon zase dorazil, Kemuri si jen krátce zakryl oči paží, aby mu zrníčka písku nevlétla do očí. Když pak přišla Kira, pouze si ji přeměřil pohledem. Necítil k ní nic zvláštního.. Pro něj to byla jen hysterická holka, která se může zbláznit, když přijde o týmového partnera. Na city on fakt nebyl.
Trochu ho však překvapila svými slovy. Co ta náhlá změna? Kemuri se nepatrně zamračil, ale pouze pokrčil rameny. ,,Omluva se přijímá, vždyť to nic nebylo. Jsem Kemuri.''
Soushuuha byla technika, při které měl ovládat kunaie a nasměrovat je šílenou rychlostí na nepřítele.
Netušil, jak přesně by měl ovládat ty kunaie. Jen tak bezmyšlenkově vytáhl kunai, zahleděl se na něj a nechal do něho proudit čakru. V ovládání čakry, alespoň ve svém těle, byl lehce nad průměrem, takže mu to docela šlo. Jen tak pro efekt tiše mlaskl, napřáhl se a mrštil kunaiem proti zdi. Avšak jakmile kunai opustil jeho prsty, čakra se ze zbraně vypařila a ač se kunai zabodl do zdi, která se táhla okolo nádvoří, čakrou nijak ovládán nebyl. Ksó...
Zkusil to znovu, a tentokrát udržel čakru v kunaii o trochu déle. Nikdy tohle nezkoušel, a tak netušil, jak na to. Po pár hodech udržel čakru v kunai na delší a delší vzdálenost, stále se mu však nedařilo nějak ovlivnit pohyb kunaie. Nevadí, to zvládne potom.
Skoro až vyplázl jazyk, opřel se zády o zdi a pozoroval své okolí. Mlčky se zahleděl na Kiru, jak to dělá ona. Jen však přimhouřil oči a zase se dal do zkoušení. Přece se nenechá zahanbit loutkařkou. Tuhle bandu neměl moc rád, neboť ani žádné sympatie k cvakajícím loutkám necítil. Raději si vystačil sám se sebou než s těmi dřevěnými krámy.
Jak to tak zkoušel, to vedro mu začalo lézt na nervy; což bylo zajímavé, když mu nikdy jindy nevadilo. Nedbal však na to, a zkoušel vrhat kunai po zdi s čím dál tím větším úsilím, snažíc se udržet v kunai čakru co nejdéle. Až po nějaké té době se mu to konečně podařilo. S dávkou čakry to trochu přehnal, a kunai šílenou rychlostí prosvištěl vzduchem a zabodl se do zdi, až se kolem něj zavířilo.
S úsměvem na rtech kunai zase ze zdi vytáhl a párkrát si ho prohodil v ruce. A ještě několikrát po zkusil vrhnout proti zdi, přičemž poodešel trochu dál. Vskutku, tohle zvládl; kunai letěl stále stejnou rychlostí a déle, než kdyby ho úplně obyčejně hodil.
Teď se tedy musel naučit ovládat ho ve vzduchu. To už bylo složitější. Mrštil s kunaiem proti zdi, avšak asi v polovině jeho dráhy provedl pokus o zahnutí doprava, byť jen malé. Tady se mu hodila větrná čakra, s níž se mu podařilo zatlačit na bok kunaie zleva a zbraň se stočila doprava. Nakonec ovládání směru nebyl takový problém, když měl větrnou čakru. Sic mu to také trvalo, ale brzy dokázal ovlivnit dráhu kunaie, otočit ho a i s drobnými obtížemi ho i zastavit tak, aby zbraň zůstala na jednom místě ve vzduchu. Ještě nějakou chvíli musel tohle všechno pilovat, neboť dále ho čekalo ovládání více zbraní. A jak Kemuri čekal, byl to docela průser.
Vytáhl tři kunaie a zběžně je přejel pohledem. Nechal do nich proudit čakru, a pak jimi mrštil proti zdi, stejně tak, jako to dělal s jedním kunaiem. Ale hnedka, jak kunaie pustil, nastal zmatek; nedokázal udržet ve všech třech kunaiích stejné množství čakry. Když se zaměřil jen na jeden, aby čakru doplnil, druhý kunai byl rázem bez čakry a spadl na zem. Ksó, ksó, ksó!
Cosi podrážděně zamručel, došel si pro kunaie a posbíral je. Jak nastel ten zmatek v čakře, ale jeden se nedostal ke zdi. To bylo špatné, hodně špatné.
Povzdechl si a zkusil to znovu. Opět, šílený zmatek. Znovu zavrčel a zkoušel to dál. Začínala mu s tímhle docházet trpělivost, zkoušel už to tak dlouho..!
Rozhodl se na chvíli se projít, aby si pročistil hlavu. Vzal to jen po obvodu nádvoří paláce, pozoroval přítomné a hlavně Yona, jak trénoval nějakou techniku. Nechtěl mít ale žádné problémy, že se fláká, a tak se honem vrátil do práce.
Tentokrát s rozvážnější hlavou stiskl pouze dva kunaie. Nechal do nich proudit čakru, a pak se zase vyslal proti zdi. Jeden čakra, druhý čakra, jeden čakra.. říkal si nesmyslně v hlavě, ale vůbec mu nevadilo, že jeho myšlenky nedávají smysl. Klídek. Prvních pár metrů se mu to docela dařilo. Pak ale zase nastal ten zmatek a pouze jeden kunai skončil ve zdi; druhý zůstal zabodnutý v zemi.
Kemovi se i teď vyplatila jeho neustávající snaživost dosáhnout svého cíle. Zkoušel to trpělivě dál a dál, podstoupil několik hlavu-očisťujících-přestávek, a pak se mu to konečně podařilo. Oba dva kunaie proletěly bleskurychle vzduchem a zabodly se do zdi. Hurá.
Teď, když se mu podařilo držet čakru hned ve dvou kunaiích, po nějaké chvíli zvládl tři, pak čtyři, a pak i deset. Měl z toho radost, sic se mu párkrát z toho všeho málem zatočila hlava, ale byl okay. Hlavně, že se mu dařilo.
Ovládat pohyb několika kunaiů zároveň se ukázalo jako pěkný IQ test. Vychýlit oba dva kunaie do libovolného směru nebyl problém, avšak udělat to tak, aby kunaie letěly každý jiným směrem.. To byl taky pěkný průser. Bylo potřeba to zkoušet dál a dál, zkoušet potřebnou dávku čakry a tak dále.. Už měl toho plné kecky, neboť musel zkoušet pořád to samé, a čakru neměl neomezenou. Opět prošel několika ukliňujícími-přestávkami, než se mu podařilo ovládat směr dvou kunaiů nezávisle na sobě. A tak zkoušel tři kunaie, pět kunaiů, a tak dále..
Konečně pak zvládal ovlivnění směru každého z kunaiů najednou. Sem tam se mu nepříjemně zamotala hlava, ale jo, šlo to. Úlevně vydechl. Byl se svým výsledkem docela spokojen.
A teď tu zeď proměnit v prach! Na Kemuriho tváři se objevil poměrně nezvyklý, široký úšklebek. Přichystal si do ruky tři kunaie, a rychle, plynule, je mrštil oproti zdi na druhé straně nádvoří. Dal to toho veškerou sílu a pěknou dávku čakry. A jeho trénink přinesl ovoce.
Kunaie prosvištěly vzduchem, jen taktak minuly párek procházejících shinobi a mířily si to ke zdi. Zhruba v polovině nádvoří se krajní kunaie oddělily od toho prostředního a zamířily si to mírně do stran a nahoru. Kunai uprostřed si to zase zamířil mírně dolů.
Kemuri pak s úšklebkem stiskl v ruce čtvrtý kunai vrhl ho za ostatními. Čtvrtý kunai prosvištěl vzduchem ještě rychleji než ty tři, a v tu chvíli všechny čtyři nabroušené zbraně mířili na jeden jediný bod ve zdi.
S krátkou vlnou prachu se všechny vržené kunaie zabodly do stěny, přesně do jednoho bodu. A pěkně pevně.
Kemurimu se na tváři roztáhl široký úsměv. Klesl do dřepu na zem a vydýchal se. Tohle mu bohatě stačilo. Pak už jen pomalu vstal a nijak bez spěchu došel pro kunaie. Tak bude bez oběda, to je toho. Pocit, že tu techniku zvládl, byl mnohem, mnohem lepší.
Vytáhl své zbraně ze zdi, upřel na ně spokojený pohled a zase je schoval do kapsy. Přeletěl očima po nádvoří, a zastavil se pohledem na paláci Kazekageho. Při představě, že má chránit toho chlápka, se mu na tváři vyloudil úsměv.
Nechtěl se ale dále zdržovat. Zahleděl se ještě na díru od kunaiů v písčité zdi a pak již zamířil za Yonem.
,,Sensei, hotovo!'' ohlásil s úsměvem a plácl rukou přes kapsu, kde měl kunaie. Nakonec, byla to hračka..
Taka Najito
Ulice Suny
Mladý muž si to mlčky kráčel napříč Sunou. Jeho oči měly jakýsi skelný pohled, Jashinví proč. Popravdě byl Taka zamyšlený. A nybl by to on, kdyby nepřemýšlel o své malé úchylce; jak porazit Písky.
Dnes mu měl být přidělen jeho tým. Byl moc zvědav, co dostane do vínku, a zda ta děcka budou mít na to, aby porazila Černé a Zlaté.. Uvidí.
Zamířil si to do Asayake. Měl hlad, velký hlad, tak kam by jinam šel..
Kira Sugito
Měla se naučit techniku jménem Soushuuha, při nejmenším to má pěkné jméno. Z obsahu svitku se dozvěděla, v čem vlastně spočívá a musí se uznat, že by se to mohlo hodit. A jí jako loutkářce by to jít mohlo, tedy čistě teoreticky.
„Hmmmm.“ Povzdechla si. Potřebovala kunaie a všechny, co měla, byli u ní doma a to bylo pěkně nevýhodné. Bude muset zajít domu, tam je najít, pak se vrátit zpátky a pak až začít trénovat. A tak rozhodně první neskončí a to bude znamenat, že nedostane oběd.
Ale alespoň zapracuje na své fyzičce. Tři, dva, jedna a start! Tím nejrychlejším tempem, jaké uměla vyvinout, doběhla až domu, pár minut hledala v tom bordelu ve svém pokoji pouzdro s kunaii a pak už pomalejším tempem vyrazila zpět. Pro jistotu si těch kunaiů vzala více. Ten kluk už to určitě dávno uměl a ona bude bez oběda. Tse. Ne, ten oběd bude její! Prostě bude!
Vytáhla z pouzdra kunai a soustředila chakru do rukou a kolem kunaie, nakonec jí to loutkaření stejně k něčemu bude. Momentálně to nebylo vůbec na škodu.
„Tohle by měla být hračka.“ Uchechtla se, byla loutkářka, takže manipulace s chakrou jí nedělá problém, alespoň si to myslela. Tak fajn. Jdu na to. Řekla si pro sebe v duchu a kunaiem zamířila na zeď proti ní. Trochu se napřáhla a …. Kunai letěl, ale úplně normálně jako vždy.
„No to si děláte prd*l!“ Frustrovaně rozhodila ruce a podívala se, jak to jde tomu klukovi, spíš se ujišťovala, jestli se mu to náhodou už nepodařilo. Pak se odvrátila zpátky ke zdi s pohledem jako na úhlavního nepřítele, kterého nutně musí propíchnout kunaiem. A to taky udělá!
Vzala si do ruky další kunai, soustředila chakru a hop! Kunai zopakoval to samé, jako jeho předchůdce. A to nebylo dobré. Jako malá holka si Kira naštvaně dupla. Zatracená technika!
„Asi mám špatný den,“ ušklíbla se Kira a začala nad tím sama přikyvovat, dnes jí to myslí. Popadla další kunai, zavřela oči, nejen proto, aby se uklidnila, ale aby se pořádně soustředila. Chvíli si s kunaiem pohrávala a pak hodila, upřímně řečeno, ten kunai letěl dost pomalu a jen, co se zapíchl do zdi, tak sletěl na zem.
„Na, na, na, na.“ Pro zachování klidu si začala broukat a ohnula se pro další kunai a zopakovala klasický postup. Klídek, soustředit se, hodit a…!
„Sakra!“ Sykla, když trefila zeď do úplně jiného místa, než chtěla, třešničkou na dortu bylo to, že kunai chvíli ve zdi držel a pak spadl na zem.
„Fuuuuuuuuuuuu!“ Ruce zaťala v pěst. „Klid holka, klid.“
Kira je sice klidný tip člověka, ale očekávala, že tohle jí půjde levou zadní a místo toho tohle! Což může znamenat, že neumí pořádně zacházet ani se svými loutkami…
Tak teda znova. Řekla si a začala si znovu broukat. Alespoň na chvíli, než se zase zklidní. Také ji trochu uklidňovala myšlenka, že až se Nadai vrátí, tak bude čubrnět, co se naučila. He, tomu spadne brada!
Soustředila do ruky a kunaie chakru a s myšlenkami zabírajícími se Nadaiem hodila kunai, samozřejmě to nemohlo dopadnout moc dobře. Ale teď jí to nevadilo, při těch svých myšlenkách se usmívala jak idi*t.
„Ááá,“ povzdechla si spokojeně a udělala piruetu. Pak jí ale v hlavě zazněl jeho hlas, Nadaiův hlas.
Kiro, měla bys trénovat. Říkal jí.
„Á, jdu na to!“ Zasmála se a posbírala hozené kunaie ze země. Nadaie si nikdy nedovolila neuposlechnout. Vlastně jeho poslouchala jako jediného člověka ráda. Když dosbírala kunaie vrátila se k tréninku, sem tam jí to sice ztěžovala nějaká ta myšlenka na Nadaie, ale lepšila se a když to takhle půjde dál, tak v tom za chvíli bude naprostý profík, tedy alespoň v to doufala.
„Tak, teď na něj myslet nebudu a dám takovou ránu, že se ta zeď rozpadne na cimprcampr! Jó!“ Zasmála se a s rukou zvednutou nad hlavu vyskočila do vzduchu, tak jak to dělávají lidé, co něco vyhráli. Kunai sice ani zdaleka neměl takovou sílu, aby rozdrtil zeď, ale to se může hodně rychle napravit. Stačí připevnit na kunai výbušný lístek a je po zdi. Muhehe. Z toho by Kazekage neměl moc velkou radost. Ale znělo to dost dobře. Tak třeba příště.
Nadai bude mrkat na drát, až mě uvidí. Nad tou myšlenkou se spokojeně usmála, to se jí snad líbilo mnohem víc, než že už se jí daří ta technika.
Ještě párkrát si to zkusila, aby to alespoň nějak vypadalo a pak vítězně vykřikla: „Mám to!“
A pohledem rychle švihla k tomu klukovi, nevěděla, jestli už se to naučil nebo ne. Ale doufala, že ne. Každý trénink byl pro ni náročný a potřebovala se najíst, tak snad bude šťastným výhercem právě ona. „Yon-senseiiiii! Už to mááááám!“
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Obrázek od Som čarovná
Na konci muk je pocit prázdnoty.
Nervy se usadí - jak náhrobky,
strnulé srdce ptá se: "Tos byl ty?
A kdy? Snad včera, nebo před lety?"
Nohy jdou mechanicky vpřed -
šlapou zem, vzduch, či co -
jak dřevěné,
lhostejno, kam -
křemenné štěstí - pro balvan.
Toť chvíle z olova,
jež v mysli zůstává
jak v těch, co mrzli, obraz sněžení:
zprvu chlad - pak ztupělost - pak smíření.
Gashi Ikishi
Gashi sledoval jak se jeho studenti dobře naučili ovládat svou podstatu. Když Tekuard dokončil svou demonstraci, tak se v koutkách usmál, ale pak se zase na Daisukeho a Tekuarda zamračil, sice to zvládli a on byl rád, protože to je opravdu těžký trénink, ale pořád tu měli ten vroubek. Pak si je všechny přeměřil a zahrabal v kapsičce a vytáhl 3 svitky a rozhodil je svým studenům. Daisukemu do rukou spadl svitek s nápisem oheň "ty Daisuke se naučíš svou první elementární techniku, kterou ale provedeš pomocí své loutky, ale budeš moci ji použít i ty sám" řekl a pak pokračoval "je to ohnivá technika nazývaný Katon: Goukakyuu no Jutsu, kdy musíš svou podstatu vést do své loutky pomocí chakra vláken a ta pak provede jutsu" řekl Daisukemu a pak se obrátil na Chiku a usmál se "to je opravdu působivé, opravdu dobře jsi ovládla svůj element a co je nám známo, tak ze všech Elementů je právě Fuuton nejsilnější" řekl Chice na povzbuzení, ale klukům i na poškádlení. Svitek co Chika měla, na sobě nesl znak větru "tvá první technika CHiko bude technika Fuuton: Reppushou, kdy nahromadíš svou větrnou podstatu v ústech a nakonec ji vypustíš v silném větrném proudu. ALe ty se to první naučíš jako Daisuke se svou loutkou a bude to na úplně stejném principu, prostě do ní po svých chakra vláknech přeneseš podstatu a vytvoříš tak techniku" řekl a pak se otočil na Teuarda a zase nasadil nepřístupný obličej a jeho svitek nesl znak blesku "ty Tekuarde se naučíš techniku Raiton: Hiraishin, je to technika kdy nahromadíš ve své rcne, nebo jiné části těla elektrický náboj a při dotknutí se s protivníkem vypustíš tenhle náboj a na nějakou chvíli ho paralyzuješ" řekl Daisuke a šel kousek opodál "tak můžete začít" řekl a začal je sledovat.
Richi Tyoshi
Richi stál a sledoval Akemi.Pochvíli se rozpovídala o Richiho prozbě.Asi v polovině jejího povídaní se Richi otočil a pomalím krokem se vydal na okraj střechy.Tam se také však zastavil.
Zvařel oči a zhluboka se nadechl.
,,Víte Akemi-sensei,dříve jsem žil jen pro pomstu do doby než jsem byl přiřazení do týmu.Pak jsem zjistil,že mam opět rodinu.Rodinu která mi ukazala,že pomsta není důvod k žití.Našel jsem v ní oporu a radost.Ale po smrti Ishidy a stvoření této organizace se něco změnilo"řekl a otevřel oči.
Ukazovačkem vytahnul kunai s pozdra který si nasledně na něm točil.
,,A i když už ta rodina není tak budu chránit vše a všechno co se jí týka nebo týkalo"najednou s jeho prstu vyletel kunai smerem k nebi.
,,Tak jak by si to Ishida určitě přál"řekl a rychle se probleskl na protejší střechu jestě před tím než kunai který vyhodil.
Přeskakoval s jedné střechy na druhou ve snaze dostat se tam dřív než se bude vracet domu.
Zastavil se na střeše kde citíl naposledy chakru Sayuri když se rozdělovali.Sednul si tam na okraj a koukal na nebe na svítící hvězdy.Však dával pozor,aby mu Sayuri neprošla.
Tekuard Ashikaru
Předvést to jo? Počkal na Chiku a Daisukeho a pozorně je sledoval. Skutečně působivé. Ale další byl on. Doufal, že to nezkazí. Opřel se o bazének a položil ruku na hladinu. Vpustil do ní chakru. Po celém bazénku se na různých místech začaly vytvářet blesky. Tekuard se tvářil naprosto klidně. Blýskání ustalo, jakmile do přestal dodávat elementární chakru, aby následně znovu začalo. Tím chtěl dokázat, že to skutečně ovládá. Plot tady neměl, tak alespoň udělal rýhu v zemi po vzoru Chiky. I on se podíval na senseie. Napadla ho otázka, jetli se i sensei nenaučil nějakou novou techniku, ale vzhledem k náladě, která tu panovala radši mlčel.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Plácla se do čela. "Techniku na vyslýchání? A v jakém světě že to vlastně žiješ? Do hlavy se nedá nikomu jen tak podívat! Ano, existují shinobi, kteří jsou ve výslechu velmi dobří a používají k tomu různé techniky a zařízení. Takové máme i tady u nás, ale takovéto metody se učí spoustu let, nemluvě o tom, že s vyslýchanou osobou musíš být ve fyzickém kontaktu opravdu dlouhou dobu a cíl se nesmí bránit a zároveň být při vědomí, čímž nějaké tvé vyslýchání jde absolutně pod písek. Koho že to podezříváš?"
Kira Sugito
„Dóbře.“ Zasmála se a začala zběsile přikyvovat. Po chvíli toho nechala a obrátila svou pozornost k tomu klukovi.
„Hej ty, já se omlouvám. Já… Jsem prostě.“ Znovu se zasmála. „Nevím, co to do mě vjelo. Tak na to prosím zapomeň.“
Na chvíli se odmlčela a znovu si v hlavě zopakovala tu větu, tu krásnou větu. Nadai žije. Těžko říct, jestli to byla pravda nebo ne, ale ona tomu chtěla věřit, odmítala přijmout, že by byl mrtvý. To prostě nešlo.
„Éh, takže jsem Kira. A jsem moc moc ráda, že jsem s tebou v týmu. No a… eh… Jakže se to jmenuješ ty?“ Zeptala se s úsměvem od ucha k uchu, nevinně se začala drbat ve vlasech. „A moc se omlouvám za svoje… svůj hysterický výstup. Já taková nejsem. Aspoň myslím.“
Samozřejmě teď měla trénovat a taky se k tomu chystala, ale nejdříve chtěla toho kluka trochu poznat.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Obrázek od Som čarovná
Na konci muk je pocit prázdnoty.
Nervy se usadí - jak náhrobky,
strnulé srdce ptá se: "Tos byl ty?
A kdy? Snad včera, nebo před lety?"
Nohy jdou mechanicky vpřed -
šlapou zem, vzduch, či co -
jak dřevěné,
lhostejno, kam -
křemenné štěstí - pro balvan.
Toť chvíle z olova,
jež v mysli zůstává
jak v těch, co mrzli, obraz sněžení:
zprvu chlad - pak ztupělost - pak smíření.
Richi Tyoshi
Otočil se zady k Akemi a zakoukal se do ulic Suny.
,,Ne přímo o vesnici,ale zdá se mi,že se chce nějaká zpoura či neco co chce zničit ostatní ogranizace,který by mohli vesnici branit"dodal a najednou se otočil zpět na Akemi.
Podíval se na ní a zavřel oči.
,,Zatím nemám stoprocetně ověřeno,že v tom maj prsty lidi který podedřívám a také proto jsme tady"řekl a nachvíli se odmlčel.
,,Vím,že jste mě vyhodila s treninku ale potřeboval bych zjistit jak bych se mohl naučit jutsu na vyshlíhaní.A proto jsem přišel za váma"dodal a čekal co odpoví
Yon Ki - klon na nádvoří
Doufal, že už jeho studentka pochopila, co od ní chtěl. On byl taky trochu rád, že z něj opadl ten stres související s Nadaiovým přesunem do ústraní. Byl to taktický tah, nachvíli po něm nebude ani památky, pak se ale objeví a všechny překvapí a oslní. Doletěl na nádvoří. Znovu jako vždy se při jeho příchodu vznesl písek a vytvořil nepříjemnou písečnou mini-bouři. Zachvíli za nimi doběhla i Kira.
"Tak, můžeme začít nanovo, co říkáte?" mrkl na něj. Vypadal trochu jinak, spíše se trochu jinak choval. Nebyl již tak napjatý, byl uvolněnější.
"Máte se naučit techniku, kdo to zvládne první vyhrává oběd!" tleskl a dal jim povel pro startu. On sám začal pracovat na dalším jeho tréningu. Jednalo se o další techniku vytvořenou jím, která je individuální. Jmenovala se Shigan a byla to jakási silná, vzdušná pistole.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
"A co s tím mám dělat, že se bojíš o vesnici? Myslíš si, že jsi snad jedinej?"
Bylo to k vzteku. Hlavně záležitosti kolem Daviena a členů Kultu Sedmého, kteří se skrývali kdoví kde a nikdo nevěděl, co mají v plánu, nebo jestli jsou nadobro rozdrceni.
A do toho za ní chodí Richi v kdovíkolik ráno svěřovat se jí se svými strachy a pocity.
"Co ti Hiren řekl?"
Kira Sugito
Yon ji začal fackovat, to moc příjemné nebylo, takhle jí ještě nikdo nezmlátil, ale… Pak si to vyžehlil. Nějaké facky jí byly ukradené.
„Nadai!? Vrátí se brzo? Opravdu?“ Ptala se celá šťastná, jako kdyby měla první Vánoce. Nadai! On se vrátí! Žije. Nadai žije. Ještě, že je Kira naivní povahy a věřit tomuhle se jí hodilo. Kdyby byla pořádně při smyslech, tak by mu to asi nezbaštila, ale teď.
„Počkejte!“ Zavolala na něj, ale to už se pohyboval ve vzduchu. „Jak jste to myslel?!“
Nezbývalo jí nic jiného, než ho uposlechnout. Stát se poslušnou ovečkou, ale teď to stálo za to. Nad ničím neváhala a rozeběhla se na nádvoří. Byla to o něco delší cesta, než čekala, ale dostavila se tam, a to pro ni bylo hlavní.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Obrázek od Som čarovná
Na konci muk je pocit prázdnoty.
Nervy se usadí - jak náhrobky,
strnulé srdce ptá se: "Tos byl ty?
A kdy? Snad včera, nebo před lety?"
Nohy jdou mechanicky vpřed -
šlapou zem, vzduch, či co -
jak dřevěné,
lhostejno, kam -
křemenné štěstí - pro balvan.
Toť chvíle z olova,
jež v mysli zůstává
jak v těch, co mrzli, obraz sněžení:
zprvu chlad - pak ztupělost - pak smíření.
Yon Ki - klon u Kiry
Dorazil přímo před Kiru.
"Si bláhová" přistoupil k ní, jednou rukou jí pevně sevřel za ruku druhou jí pořádně profackoval.
"Nedělej scény, Nadai se vrátí, brzo" uštědřil ji ještě jednu pořádnou facku a doufal, že už bude v pořádku.
"Nevěřím ti tak moc, abych ti o všem řekl, takže se snaž, ať se to změní a buď poslušná ovečka" odmlčel se a vyrazil zpátky.
"Dej si běh na nádvoří, já letím" složil stejnou pečeť jako předtím, pak jen začal "skákat" ve vzduchu a vracel se k paláci.
Kira Sugito
Uslzenýma očima sledovala okolí, nic zvláštního se nedělo. A to je nejspíš ideální stav. Myšlenkami stále byla u Nadaie, u kluka co pro ni tolik znamenal. A teď byl nevratně pryč.
„Sakra!“ Sykla a dala si facku, pořád bulela. Slzy, tak potupné! Ještě že tu nikdo nebyl. Jenže po chvíli uviděla Yona, toho zmetka, svi*i, co zabila Nadai a ani ne za hodinu ho nahradila. Co po ní sakra chce!?
„Co tu chcete?“ Pípla, setřela si slzy a snažila se nasadit klidný výraz, ale moc úspěšné to nebylo. Zvedla se ze země a začala ustupovat, už šahala po kunai. Pohled pořád upírala na Yona a trochu rozklepanou rukou šmátrala po pouzdru s kunaii, jenže zrovna teď ho nemohla nahmátnout. Možná to bylo tím, že momentálně žádné neměla a to kvůli Yonově ranní přepadovce. Ano, za všechno může Yon! A aby toho nebylo málo, při chůzi dozadu zakopla a sletěla přímo na zadnici. Nebála se ho, kdo by se bál někoho jako je Yon. Jen se jí hnusil a jeho přítomnost jí nebyla vůbec příjemná.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Obrázek od Som čarovná
Na konci muk je pocit prázdnoty.
Nervy se usadí - jak náhrobky,
strnulé srdce ptá se: "Tos byl ty?
A kdy? Snad včera, nebo před lety?"
Nohy jdou mechanicky vpřed -
šlapou zem, vzduch, či co -
jak dřevěné,
lhostejno, kam -
křemenné štěstí - pro balvan.
Toť chvíle z olova,
jež v mysli zůstává
jak v těch, co mrzli, obraz sněžení:
zprvu chlad - pak ztupělost - pak smíření.
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
*Takže Davien je podozriví, to nám hra do kariet presne ako Joben predpovedal. Síce Daviena bude škoda ale hráme z tým čo máme. Celé to začína byť zaujímavé keď dnes večer Axen spraví to čo má veci sa dajú do pohybu. Už je to takmer tu ľudia a shinoby budú umierať a teraz sa zapojím do toho aj ja* premýšľam a na tvarí sa mi vynorí blažení, nadšení úsmev *No nesmiem zabudnúť na Sayuri, treba sa mať na pozore aby neprišla na to na čo by nemala, treba sa j....*
„Tu to máte. A z čoho máte takú radosť ak sa smiem spýtať“ z premýšľania ma preruší servírka.
Ja sa znova na ňu milo usmejem „Ale z ničoho len mám radosť z toho ako sa posúvam dopredu ako shinoby. Spomínal som na svoje začiatky a teraz kde som. Mám z toho radosť. A ešte keď tu je taká pekná slečna ako ste vy tak človek ma hneť dôvod na radosť “
Poviem servírke a ta sa hneť začervená a schová za tácku. „Ďakujem“ poďakovala sa a hneť docupitala preč a venovala sa svojej robote
*Takto ma prerušovať ale čo je milá a celkom pekná. Jej umieranie by bolo nežné a vzrušujúce. Celé to je nádhera. Malá miestnosť zahalená v šere jedná posteľ oblečená v purpure a posypaná červenými ružami* v hlave sa mi noria myšlienky na servirkynu smrť pričom si vychutnávam rámen. Po niekoľkých minútach sa zarazím „Čo to má byť?“ poviem pre seba *Čo takúto smrť som si u nikoho nepredstavoval zvyčajne to bolo rýchle a hladké umieranie. Väčšina skonala pod mojimi scimitarmi* dopoviem si v hlave a som z toho trochu zmetení. Pozriem na servírku a ta sem tam na mňa pozrela a usmiala sa. Úsmev som je vždy opätoval. *Čo s tým takt nie musím nad tým popremýšľať a prečo práve teraz v týchto časoch?* spýtam sa sám seba v duchu a dojem ráme a pustím sa do zeleného čaju už dobre vychladení. Nie je ani teplý ani studení je tak akurád .
Dám si prví dúšok a servírka bola u mňa a zobrala misku kde bol ráme „Chutnalo vám? “ opýtala sa ma. Ja len položím šálok čaju na tácku „Ďakujem chutilo veľmi dobre .“ odpoviem a servírka si sadne ku mne „Niečo vás trápi vyzeráte byť zamyslení a z razu ste boli dosť zmetení“ Ja sa trochu primračím „Tak sú to moje veci ale neviem si pomôcť niečo sa vo mne deje a síce nie je to až tak zlé ale je to iné ako normálne a hlavne teraz keď sa musím sústrediť na iné veci“ rieknem jej a usmejem sa „Teraz musím veľa trénovať až som najlepší“ dodám. Servírka sa usmeje „Tak to máte pravdu človek musí robiť niečo preto keď chce byť najlepší.“ Povie a spokojne sa postaví. Ja ju chytím za ruku „Mimochodom ja som Iryzo Yoris a tikajte mi “ poviem servírka sa začervená a rýchlo odbehne.
Ja si v kľude dopijem svoj čaj na stôl položím peniaze a už odchádzam keď servírka príde ku mne a dá mi papierik do ruky. Ja si ho dám do vačku a vyjdem von.
S pokojným bruchom si to namierim domov . Cesta bola normálna na uliciach ľudia čo šli na nakúpi z nákupov a podobne. *Čo sa to deje prečo práve na ňu som si predstavoval nežnú smrť ako by som ju nechcel zabiť* premýšľam nad tým celú cestu a už som doma. Ako zabuchnem za sebu dvere otec sa postaví a príde ku mne.
„Tak ako bolo synak ? Naučil si sa niečo nové?“ spýta sa ma otec a ani nečaká na odpoveď „Tu máš niečo som ti kúpil v jednom obchode.“ Povedal a hodil mi zvitok „Je to jtusu ktoré sa ti môže hodiť doton. Som to čítal a vyzerá zaujmavo“ dodal a odyšiel.
Ja sa mu ani nestihnem poďakovať. Zvitok chytím do ruky a čítam čo je na ňom napísané Doton: Hankyū. Chvýľku mi trvá kým si to prečítam a potom sa usmejem „Vyzerá to byť zaujmavo. Ďakujem otec neskôr sa do toho pustím dneska mám v pláne trénoveť kenjutsu.“ Zavolám z chodby na oca a idem do izby kde si zhodím všetky veci a zvitok si dám do skrynky. Na dvor si zoberiem iba scimitare a pustím sa do tréningu.
Na začiatok si precvičím základne pohyby a používanie dvoch zbraní naraz. Snažím sa obe dve ruky zosynchronizovať a využívať ich na 100%. Ako sa dostanem do tréningu prestanem vnímať čas a trénujem. Po precvičení daných veci trénujem Davienovu piruetu na figuríne. „Nie je to čo by malo byť ale stále lepšie ako nič“ poviem si pre seba a skúšam to následne prejdem na Akeminin manéver. Postavím sa pred figurínu a rozbehnem sa oproti nej pár metrov pre ňou vyskočím spravím premet a vystriem ruku v snahe hu zasiahnuť. Toto opakujem stále dokola a snažím sa to doviesť do dokonalosti. Tomuto som venoval dosť času.
Nakoniec prišla mama „Iryzo zlatko už tolko netrénuj a poď sa navečerať“ povedala mi ja spotení udýchaní sa usmejem „ešte pár krát a idem“ poviem jej a dva tri razy sa rozbehnem na figurínu. Potom si dám pauzu a idem sa navečerať. Rodičia tam už boli a jedli. Ja sa k ním pridám a v kľude bez reči sa najeme. Keď sa navečerame mama sa na mňa pozrie „Zájdi do sprchy a potom choď spať“ povie mi „Mami nie som malí ešte idem trénovať a potom pôjdem do sprchy“ poviem jej a otec sa zasmeje „Čo ideš trénovať to nové jutsu čo som ti priniesol?“ spýtal sa „Nie oci nejdem povedal som ti že si to nechám na neskôr dnes trénujem iba kenjutsu“ poviem a radšej vyjdem na dvor nech uniknem ďalším zbytočným otázkam.
Teraz sa pripravím na tréning Furainguburēdo sústredím do scimitarov chakru až sa napokon zdvihnú. Postupne s nimi začnem hýbať a meniť smer akoby boli na chakrovích vláknach ktoré používa Sugito klan na ovládanie svojich bábok. Len ja to ovládam silou mysle a upravovania toku chakri v scimitaroch. Ubehne dosť hodín pri tréningu sa dosť zabávam až napokon sa rozhodnem na dnes to ukončíť.
Scimitare si zanesiem do izby kde ich dám na svoje miest. Potom si skontrolujem vrecka kde nahmatám lístok od servírky.
„Ja som Shoka Kakushi. Prepáč že som sa ti nepredstavila v asayake a odyšla. Som sa hanbila a páčiš sa mi. Keď budeš chcieť sa môžeme niekde stretnúť mimo asayake alebo v asayake keď nebudem pracovať.“
Keď si lístok prečítam sa usmejem. „To sa ešte uvidí.“ Poviem si pre seba a lístok hodím na stôl a idem sa osprchovať.
Po sprche zajdem do izby kde je mama celá nadšená „Ty máš dievča? Kedy ju ideš pozvať na rande mal by si ju pozvať čím skôr nech nieje sklamaná.“ Vyvrhla na mňa mama ja som ostal zarazení v dverách. „Mami na to teraz nie je čas to počká“ poviem a prejdem ku posteli kde si sadnem. „Nie myliš sa mal by si ju pozvať čím skôr nech sa deje čo sa deje.“ Povedala mama „Achh“ vzdychnem si „Dobre teda ak budem mať zajtra čas tak za ňou zájdem ale daj mi dnes pokoj idem spať“ poviem a lahnem si do postela mama odýde. *To sú časi deje sa tu veľa vecí ktoré sa dali do pohybu a ja mám ísť na rande. A prečo nie aspoň zistím prečo mám také predstavi a trochu zabudnem na veci okolo mňa* prebehne mi hlavou a zaspým.
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Yon Ki - klon v labinách
"Dop***le!" zaťal pěst a bouchl s ní do stolu. Stůl se rozlomil a všechny zkumavky se rozsypaly na zem.
"To že má být loajální voják?" zrudl, když viděl, jak Kira utekla.
"Hele," vzal svitek ze země, který hodil po Kiře.
"Jdi na nábřeží, a tam se to uč" svitek mu podal do ruk a vyprovodil ho z laboratoře, kterou za sebou zase zamkl on se pak ladně vyběhl schody a postavil se do středu nábřeží. Ruce složil do pečetě, jeho nitro utichlo. Chakra proudila z noh, její modrá, výrazná barva rázem osvětlila celé nábřeží.
"Royal Geppo" hlesl a začal se odrážet jakoby od vzduchu, mířil výš a výš a až byl v dostatečné výšce. Mířil najisto, Kiru měl totiž již dávno přečtenou a věděl že se dívka bude schovávat na místě, kde nikdo nebude. Bylo mu jí i trochu líto, že jí nemohl říct, jak to doopravdy je, určitě by se jí ulevilo, ale ještě na to nebyl čas, ještě nebyla dost vyspělá, dost silná, dost loajální...
Richi Tyoshi
Richi tam stal a poslouchal Akemi.Však když mluvila o Kazekagovích narozeninách tak se zarazil.
,,Prosím co jste to řekla ??? Ta ženská mě má nastarosti???"řekl udiveným pohledem na Akemi.
,,No ted mi tady nejde o mě ale spíš se těd bojím o vesnici.Mam velké podedření že se neco zde děje.Nemam s toho dobrý pocit.A to co řekl Hiren mi k tomu jestě dale přispelo"řekl a na chvíli se odmlčel
Chika Sugito
Chika se zamračila. Sledovala Daisukeho, jak se předvádí.
,Tomu se to machruje. Ale já potřebuji nějakou věc, kterou bych pomocí Fuutonu přesekla. Všechny moje cvičení byly na to.' Povzdechla si a přemýšlela, jestli u sebe má něco, na čem by mohla své umění prezentovat. Povzdechla si, protože zjistila, že nemá, a při zběžné prohlídce ostatních zjistila, že oni také ne.
Nakonec shledala nejlepším samotnou zem, a tak si klekla na koleno a obě dlaně ustálila otevřené několik centimetrů nad zemí. Protože tohle ještě nezkoušela, nebyla si jistá, jestli to půjde, ale doufala, že se to povede. Aby nashromáždila co nejvíce síly, několik vteřin chakru v rukou soustředila a smíchávala. Nakonec jí ale všechnu najednou vypustila k zemi, na její cestě ji zformovala do ostrých jehliček, které pak nechala po hlíně a písku projet.
Výsledkem byla několik centimetrů hluboká a asi třicet čísel dlouhá rýha, která se v půdě rozevřela. Spokojeně se usmála a vstala, přitom si oprášila kolena. Na Gashiho ze zazubila. Doufala, že mu tohle bude stačit.