DŮLEŽITÁ MÍSTA
Socha Pátého Kazekage
Socha byla vztyčena krátce po konci Čtvrté války ninjů na počest Pátého Kazekageho Gaary, který v oné válce působil jako Hlavní velitel Shinobi aliance. Je to jediná socha ve vesnici mimo radnici, což zdůrazňuje jeho důležitost a to, jak si ho vesnice váží i téměř 200 let po jeho smrti.
Radnice
Radnice leží v samém srdci vesnice. Je to sídlo Kazekageho odkud řídí dění v celé vesnici. Sem za ním chodí genini pro zařazení do týmu a týmy pro mise. Je to také neoficiální sídlo Zlatých písků. Ze střechy radnice je nádherný výhled na celou vesnici, jelikož je střecha na úrovni zdi.
Velká knihovna
Další pýcha Sunagakure, která přežila krutovládu Sedmého. Knihovna obsahuje na 80 000 svazků a svitků sesbíraných za více jak 250 let. Knihovna je rozdělená do tří pater, každé po 4 sekcích. V prvním patře, které je přístupné všem, naleznete běžnou literaturu jako třeba básně, knihy pro děti a podobné.
Druhé patro je jen s minimální ostrahou, je určeno ninjům a naleznete zde vše od základních teorií až po techniky úrovně C, k jejichž čtení potřebujete mít písemné svolení vašeho senseie.
Třetí patro je bedlivě střeženo čtveřicí elitních ninjů a je přístupné jen pro jouniny nebo členy speciálních složek od úrovně chunina. Zde můžete nalézt techniky úrovní B a A a další věci jako data z různých výzkumů.
Nakonec je tu pověstný suterén. Nikdo z lidí doopravdy neví zda existuje, ale pokud byste hledali zakázané techniky či záznamy z výzkumů prováděných lidmi Sedmého, bylo by to zde...
Skleníky
Jeden z mála opravdových pokladů, které si Sunagakure zachovala. V těchto sklenících se pěstují desítky rostlin pro rozličné účely od tvorby léků, přes jedy až po stromy na výrobu výbušných lístků.
Je také známo, že některé opravdu dobře hlídané skleníky obsahují rostliny, které nikdo jiný nedokáže pěstovat a dokonce i několik vzácných druhů rostlin, které už vyhynuly.
Akademie
Místo, které má každá akademie a kde se učí budoucí generace shinobi. Tato věžovitá budova o pěti patrech se nachází na severu vesnice. Na vrcholu Akademie se nachází aréna, která je však už dlouhé roky nevyužívána. Dnes si na ní už jen hrají studenti o přestávkách, ale kdysi sloužila svému účelu, po vzoru Krvavé Kirigakure se i zde odehrávaly souboje na život a na smrt mezi studenty, to však bylo za vlády Sedmého.
Hraniční pevnosti
Hraniční pevnosti se nenacházejí v Sunagakure no sato, nýbrž tvoří první obranou linii Země Větru. Jejich systém se táhne podél všech pevninských hranic a jejich posádky jsou tvořeny veterány desítek pohraničních střetů, jedná se o nejsilnější jednotku v Zemi Větru, jelikož mnohonásobně početně převyšují Zlaté i Černé písky a boj je jejich denní chléb.
Přesto však nejsou uznáváni, služba na hranicích je nejoblíbenější formou politického exilu a jen ti nejlepší přežijí déle než rok.
ZDRAVOTNICTVÍ
Nemocnice
Jedno z nejdůležitějších míst ve vesnici. I když je lékařský výzkum v Sunagakure velice pokročilý, vybavení nemocnice je zastaralé, budova se rozpadá a zdejší metody neodpovídají standardu.
Většina lidí se snaží nemocnici nenavštěvovat pokud opravdu nemusí, protože se říká, že do nemocnice jdete s nemocí a vracíte se se třemi.
Tato hrozná péče je ještě jeden z pozůstatků vlády Sedmého, nynější Kazekage se to sice snaží napravit, ale chybí mu zkušení doktoři ochotní pracovat v sálech, kde se prováděly věci, jenž měly jen pramálo společného s medicínou.
Vědecký ústav
Místo, kde se stále pracuje nejen na výrobě nových a vylepšených zbraní, ale i na vývoji látek a zdravotnických metod, co mohou ninjům nejen pomoci, ale i uškodit. Kvůli diskrétnosti a bezpečnosti je ústav stále hlídán shinobi z vesnice a pracovníci podrobováni pravidelným kontrolám. Pokud se něco skutečně neakceptuje, je to vynesení jakýchkoliv informací nebo neloajálnost.
GEOGRAFIE
Skalnatá zeď
Jedná se o přírodní útvar chránící Sunagakure po celém obvodu vesnice nejen před nepřáteli, ale i před nepřízní počasí. Jedinými dvěma vstupy do vesnice jsou Severní a Jižní brána, dlouhé průchody vyryté do skály, hlídané dvěma věžemi a zkušenými ninji.
Zeď také ohraničuje bariéru, která spustí alarm pokaždé, když se někdo pokusí dostat do nebo z vesnice jinak než skrz brány. Existují sice tajné chodby vedoucí z vesnice, ale ty jsou známé jen několika vybraným členům Kazekageho osobní gardy a Černých písků.
Katakomby
Další z míst, kam není doporučeno chodit. Katakomby pod vesnicí byly vybudovány původně pro případ katastrofy, aby se do nich lidé schovali, ale Sedmý kazekage je nechal rozšířit a právě zde se odehrávaly ty nejhorší ohavnosti během období jeho vlády... a kdo ví, třeba se zde stále odehrávají.
Sem se neodvažují ani ti nejsilnější a ti co se odváží se nevrátí, alespoň ne normální, občas po kouskách, ale většinou vůbec.
Někde v tomto podzemním komplexu je také neoficiální základna Kultu.
Tajný vstup do vesnice
Nachází se na východě vesnice, ale i takto přibližně udaná poloha je známa jen několika málo lidem a počet lidí, kteří přesně ví, kde se nachází, se dá spočítat na prsech jedné ruky.
Nejlépe toto tajemství chrání zvyk, který přikazuje všem procházejícím zavázat si oči a nechat přesunout skrz pomocí techniky problesknutí. dokonce i mnozí, kteří jí prošli, pochybují, že doopravdy existuje.
Podzemní cvčiště
Bylo vybudováno asi před šedesáti lety, aby se ninjové Sunagakure naučili manévrovat v těsných prostorech. Jeho charakteristická struktura docela dobře simuluje souboje v lese či jeskyních.
Nachází se pod východní částí vesnice a vstup je do něj povoen pouze společně se senseiem, není totiž vůbec těžké se v jeskynním komplexu ztratit.
Západní kaňon
Jak již název napovídá, kaňon leží na západ od vesnice a je vyhloubený do náhorní plošiny. Jedná se o další oblíbené cvičiště pro ninji ze Sunagakure. Kaňon tvoří v náhorní plošině přirozený labyrint sloupů, cest a skalisek a díky tréninku je neustále opravován a obměňován, takže cesta, kterou jste včera přišli dnes již nemusí existovat.
Je to též oblíbený test trpělivosti a vynalézavosti pro studenty.
Jižní cvičiště
Toto cvičiště, nacházející se na jih od vesnice, je z větší části tvořeno pouští, pískem a občas nahodilou skalou. Je to ideální místo na cvičení technik, zvláště pokud chcete mít klid a hrozí vám, že by technika mohla něco zničit. Tam se nemusíte bát, je tam jen písek a toho je v poušti dost, až moc, jak by vám řekli mnozí místní. Každopádně, pokud se chcete vzdálit od civilizace, vyzkoušet si něco opravdu ničivého nebo si jen hrát na přežívání v poušti, našli jste to ideální místo.
PODNIKY
Jídelna u Seno-chan
Nejlepší místo na snídani nebo oběd, pokud jste milovníci sladkého. Nebo vydatného občerstvení. Nechybí tu vůbec nic, od vepřového rámenu přes onigiri, vaječné omelety, rýžové placky, až po zákusky všeho druhu. A věčně usměvavá, příjemná obsluha je v roztomilém barevném prostředí malé jídelny jen bonusem navíc.
Restaurace Takanashi
Pokud hledáte opravdu působivé místo pro společný oběd, večeři, nebo i snídani, zajděte do nejlepší restaurace ve vesnici. Už po generace patří rodině, která se v gastronomii skutečně vyzná a dokáže vám připravit ty nejvybranější pochoutky. Připravte si však naditou peněženku, návštěva v Takanashi vám do ní vypálí díru.
Asayake
Jedná se o jednu z nejluxusnějších čajoven v centru Sunagakure. Je zvláště oblíbená u ninjů, jelikož její provozovatelka je bývalý shinobi. Každý si tu přijde na své, mladí genini si zde mohou dát výborný ledový čaj a jejich senseiové tu mohou společně spílat na neschopnost nové generace nad šálkem saké.
Kottōhinten
Tento obchod se starými sochami a dalšími starými věcmi se nachází v zapadlé uličce poblíž radnice, avšak jeho stinná atmosféra skrývá. Když totiž řeknete prodavači ty správná slova můžete se dostat do zadní části, kde se nachází centrum černého trhu v Zemi Větru, ale pozor, není moudré pustit se do křížku s těmito lidmi, nemuseli byste se už objevit.
OSTATNÍ
Kegareta chiku
Chudinská čtvrť Sunagakure. Každá vesnice ji má a ta zdejší se nachází na jihu vesnice, podél zdi. Dá se zde sehnat cokoliv od zakázaných zbraní až po tinktury. Pokud si zde nedáte pozor, nebude žádné překvapení, že vás okradli.
Aka chiku
Nebo-li Červená čtvrť. Ano, jedná se o místo, kde kvete nejstarší řemeslo. Ale je to také místo plné barů a středobod všech drbů, pomluv a městských legend. I když to není rozhodně místo, kam by se měl mladý genin vypravit, je to místo, kde se člověk může dozvědět velkou spoustu užitečných informací.
Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, 2.div.
"Děkuji." hlesl a podíval se na Hinote. Sáhl po židli od vedlejšího stolu a posadil se k ní. Vůbec nevěděl, co si má myslet.
"Můžeš mi říct, proč tohle všechno děláš?! Co tímhle jako sleduješ?!"
Vůbec si nebyl jistý co po něm Hinote vlastně chce a co si o něm myslí. Byl z ní opravdu zmatený. Všichni nižší velitelé Zlatých jsou asi cvoci, nic jiného ho nenapadlo.
Yon Ki
Náletu peřin se ani nesnažil oponovat, takže jej zachvíli sejmula jak peřina tak zlavec.
"Ještě něco" vyskočil z postele a zamířil do koupelny. Zavřel za sebou dveře. Otevřel okno z koupelny a složil pečetě.
"Mizu bunshin no jutsu" špitl a vedle něj se vytvořil klon, který stěží prolezl oknem, nakonec se mu to ale podařilo. Yon vytáhl z poliček kapesníky a hodil je po klonovi oknem, jak jemu tak i klonovi totiž stále tekla krev z nosu... On pak narychlo zalezl do sprchy a vyčistil si zuby. Ručníkem si vysušil nos, se kterého už moc krve neteklo, přesto se občas některý z pramínků nějak dostal ven, takže kapesníky měl stále přilepené na nose. Přesunul se zase zpátky do postele, dnes už neměl náladu na žádné skopičiny. Vlepil Akemi několik pus a otočil se na druhou stranu.
"Dobrou" řekl ještě trochu naštvaně a zachvíli usnul...
Hinote Onna
Číšnice dbala jejich pokynů.
"Pane, už máte dávno zaplaceno" řekla Hirotadovi, když si všimla jeho peněženky. K Hinote konečně došel její objednaný nášup a rámen pro Kemuriho.
"Dobrou chuť" popřála mu a sama se pustila do jídla.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Yon zase reptal, ale nechala ho být, byl už takový a změnit ho mohla jen těžko. Došla do koupelny vyčistit si zuby. Poté sesbírala z gauče polštář a deku a vydala se za manželem do ložnice.
"Nechybí ti něco, Brouku?" Řekla pobaveně a vše to na něj hodila.
Převlékla se do noční košilky a lehla si vedle něj. "Už je to lepší?"
Hirotado Yutsurai
Zlaté Písky, 2.div.
Seděl v Asayake a v klidu jedl, když v tom se tam přiřítili snad Všechny Zlaté písky v okolí. Hinote, jeho dva parťáci a dokonce i ten dem*nt Yon. "Nenechají mě ani v klidu nažrat!"
Nad Hinotinou poznámkou se jen pousmál.
Jeho máma byla světoznámá právnička a jeho otec ředitel kamenolomu. Navíc bydlel u strýčka, který byl místním novinářem, takže si mohl dovolit i dražší jídla a sníst toho mohl také kolik chtěl.
Hinote už vypadala v pohodě na to, že před chvílí brečela jako želva. V klidu dojedl a vytáhl objemnou, koženou (a také velmi drahou) peněženku a chystal se obsluze zaplatit.
Sayuri Sugito
Chytila se za hlavu a snažila se probrat. Trochu se lekla, když se Richi za ní probleskl.
"Ne jsem v poř..." svou odpověď už Sayuri ale nedořekla. Už nevěděla o světě kolem sebe.
Bylo toho na ní už moc, 3 dny nespala a navíc ten boj, všechno už ji přivedlo na hranici totálního vyčerpání. V průběhu boje ji vlastně při vědomí držel jen adrenalin, ale teď už byla celkem klidná, takže její jediné povzbuzovadlo už nepůsobilo.
Richi Tyoshi
Richi stal skoro nehnutě a sledoval Sauyri.Najednou jak začala vávorat tak než stihnul mrknout se probleskl za ní a nastavil ruce.Kdyby chtěla padat.
,,To je ted jedno.Nemam tě odnést do nemocnice na kontrulu???"zeptal se a stale byl za jejími zády a čekal co bude dál.
Hlavou se mu však promítal celí dnešní den.Snažil se to nejak pospojovat ty udalosti ale nevěděl jak.
Sayuri Sugito
Byla připravená k dalšímu střetu, když v tom si uvědomila, že to je Richi, nepoznala ho podle obličeje, protože sotva viděla, ale poznala ho po hlasu.
"Richi? Co ty tu děláš?" řekla Sayuri nyní už v rámci možností klidně a schovala kunai zpět do pouzdra.
Hřbetem ruky si protřela oči, aby alespoň trochu viděla.
"Nevím, kdo to byl, nějak se mi zapomněl představit." řekla ironicky Sayuri a trochu zavrávorala, ale jen nepatrně, byla až příliš unavená.
Yon Ki
"Auuuu" zaječel ještě víc, když mu Akemi nos narovnala zase zpátky.
"Víš přece jak jsem tvrdohlavý a nerad prohrávám..." uraženě se zatvářil a pod nos strčil všechny kapesníky, aby nezašpinil nic okolo.
"Možná, uvidíme podle situace ráno..." řekl neutrálně a s kapesníkama pod nosem se vydal do ložnice, cestou si přibral další balení a pak zapadl do postele, ve které byl bez ložního prádla...
Richi Tyoshi
Richi byl nakloněný a čekal odpověd.Místo odpovědi však Sayuri ho praštila.
Richi udělal asi 4 sudy a pak se vymrstil zpět na nohy.
,,To se dělá bouchat do starých lidí???"zeptal se Richi stále v přeměně.
Najednou dal ruce k sobě a skryl se v obluku kouře.Najednou tam stal Richi a však uplně zahalený a s kápí pres hlavu.
,,Kdo to na tebe Sayuri zaútočil a co se tu děje???"zeptal se a při tom si sundal kapy s hlavy.
A však něměl na sobe svou pasku jako obvikle
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Klekla si k němu. "Nejsem žádný doktor, ale pár frňáků už jsem srovnala." Něžně jen pohladila po vlasech. "Nechápu, to co jsi udělal bylo pro mě....ponižující. Proč jsi to udělal?"
Ani nečekala na jeho odpověď, rychle jej chytla za nos a s dalším křupáním jej srovnala zpět. Yon zaskučel a z jeho nosu se zase valila krev. Podala mu kapesník a vlepila mu pusu na tvář.
"Zítra zajdeš za Vrchním velitelem a zažádáš o krátkou dovolenou. Zítra budeš vypadat ještě hůře než teď. Takhle před svými podřízenými chodit nebudeš! A teď si na to dej led, bude ti líp."
Sayuri Sugito
Věděla, že má časové omezená, takže chtěla pokračovat probodnutím obou achilovek. Než však stačila svůj úmysl zrealizovat, někdo do jejich boje zasáhl. Mezi ji a její oběť někdo hodil bombu s štiplavým plynem. Výbuch ji vyvedl z míry a spadla přímo na záda.
"K čertu!" zaklela a mžourala po okolí, jestli neuvidí buď zachránce nebo její oběť. Oči jí slzely a ona skoro vůbec neviděla. Pak něco zaslechla, ale nedokázala rozeznat, co přesně, měla totiž zalehlé uši. Nad sebou pak se vyrýsovala nějaká postava, Sayuri nevnímala ani, co ta postava říká.
Jelikož byla poněkud naštvaná a v ráži, spletla si Richiho s nepřítele a prudce onu postavu praštila tam, kde podle všeho měla být hlava. Pak vyskočila na nohy a mžourala po okolí. Stále jí slzely oči, bomba jí bohužel vybouchla přímo před obličejem.
Vytáhla jeden kunai a na postavu zavrčela: "Kdo jsi a kde je ta druhá krysa!" Narážela na útočníka, který ji utekl. Bohužel nebyla zrovna ve stavu, aby zcela racionálně uvažovala, takže si spletla Richiho s dalším protivníkem, který předtím zasáhl do boje.
Richi Tyoshi
Richi soutředil do svích nohou chakru čímž ještě víc zvýšil dvojí rychlost.Přeskakoval z jedné střechy na druhou.Najednou uviděl kouř na který také hořelo.
Ucítil chakru Sayuri a jestě někoho už dal a však jak rychle se oběvila tak zmizla.Ani jí pořadně nestačil zaregistrovat kde byla.
,,Shunshin no Jutsu"řekl si pro sebe a probleskl se k místu kde byla Sayuri.Chytil jí za věci a použil znovu Shunshin no Jutsu.
Oběvili se na protější střeše.
Sayuri se oběvila ležící na zadech a Richi nad ní stal a však ho nemohla poznat jelikož byl stále proměněný ve staříka.
,,SAYURI!!!Jsi v pohodě"zeptal se rychle a ve staříkovo tvaři mezi vrasky mohl jít vidět vyděšený výraz ve tvaři.
Senji Hazari
Odešel z tetovacího salonu ale domů nešel, opět se vytratil ke své oblíbené studni, kde nejdříve pokračoval v procvičování nové krycí techniky, kde neudělal od statického maskování zatím žádný pokrok. Pak pokračoval v procvičování manipulace se samotnou vodou, kde se mu také příliž nedařilo. Jako vždy zkončil u středně velké koule vody pohybující se maximálně rychlostí pomalejšího běhu, a to ještě při prudké zatáčce snadno ztrácela tvar a on kontrolu. Tetování stále pobolívala a byla trochu červená, ale žádné zanícení, ani nic horšího. Tatér byl skutečně profesionál. Když už se setmělo, chystal se jít domů. Najednou se v dálce ozvala rána a brzy se objevili plameny. I když ho zajímalo, co se tam děje, nijak to s rychlostí nepřeháněl, a když tam dorazil, už místo okukovali davy lidí. Kdyby to bylo přes den, dalo by se uvařovat, že šlo o samovznícení, takto o tom ale pochybuji.... Možná je to jako během jedné mé mise, někdo ten dům mohl vypálit, ale proč by to dělal? Zítra se musím někde zeptat.. Vydal se k domovu a tiše vklouzl do pokoje. Udělal vše potřebné před spaním, a brzy si lehl, i když usnout se mu jen tak nedařilo. Nakonec však dokázal i to....
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Bolesť v ramene bola tak intenzívna a ruku som si už prestával cítiť. Neviem ako dlho to trvalo ale postupne som prichádzal k sebe a pomalí sa začnem cítiť že sa už môžem hýbať. V tom niekto hodí medzi nás bombu obsahujúcu štyplaví dym. Hneť ako som ucítil uvoľnenie vo svojom ramene. Použil som techniku Shunshin no Jutsu a premiestnyl som sa do jednej z uličiek kde som si pripravil premiestňovaciu pečať.
Chvíľu som bol v strechu a zatínal som zuby od bolesti. Scimitar dám do pošvy a stiahnem si kuklu ktorú pritlačím na rameno. Uistím sa že nikto o mne nevie a hneť sa vyberiem domov.
Doma hneť vojdem do kúpeľne. Kde si dám všetko dole a nejako si ošetrím ranu. Prišla mi pomôcť aj mama síce nie je lekársky ninja ale pracuje ako sestrička v nemocnici. Mala veľa zbytočných otázok.
Napokon si ľahnem do postele a zaspým. Mama medzi tým mi dá zbytok veci doporiadku
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Situace okolo boje (Sayuri vs Iryzo)
Iryzo je zraněn a Sayuřina technika pomalu vyprchává, protože trvá jen pár vteřin. Plameny a hluk probouzí lidí v domech a začíná vypukávat panika. Lidé z okolí se začínají hnát k požáru.
Ve stínech stojí postava a vše sleduje, nestačila sledovat celý boj, protože právě dorazila, ale výsledek byl více než jasný. Ona postava hodila malou bombu mezi Sayuri a Iryza. Bomba obsahovala štiplavý dým.
"Víc pro tebe udělat nemohu, Iryzo." Zamumlala si postava a zmizela ve stínech.
Yon Ki
Vysmátý zabouchl dveře. Pak už ani nepostřehl, jak byl přilepený na zdi a už jen viděl, jak se mu pěst zarývá do obličeje. Ozvalo se křupnutí a z jeho nosu začala valit krev.
"Auu víš jak to bolí?" jednou rukou se chytl za nos a druhou se podpíral o zeď a nakonec se i postavil.
"Dobrá, vedeš jedna nula" ještě trochu mimo z toho všeho touto větou ukončil jejich válku, vyšel schody nahoru a pootevřel dveře.
"Kiro čas jít domů" nechal jí otevřené dveře a otočil se k nim zády, aby ho neviděla. Když konečně odešla nenápadně zajel dovnitř a kapesníčkama si začal zacpával nos.
"Auu" zařval když se svého zlomeného nosu sám dotkl. Sedl si na gauč a čekal na Akemi.
"Poomoooc" zoufale jí volal, i když to moc zoufalé nebylo, působilo to spíš dosti komicky....
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Jeho řeči ji rozzuřily ještě více, začínala vidět rudě. Počkala si až za ním vyjde ven. Jak se dveře zabouchly pevně jej chytla pod krkem a tvrdě přirazila ke zdi domu. Napřáhla pěst a udeřila jej celou svojí silou. Ozvalo se křupnutí a nechala ho sesunout se k zemi.
"Vytáhla jsem tě ven jen proto, aby to ta holka neviděla! Za celý můj život se mnou nikdo takhle nejednal. Nesr*la jsem se s Davienem a nehodlám to měnit ani u tebe! Ještě jednou a...."
Teprve nyní si uvědomila, že mu přerazila nos. "Ta dívka půjde domů a ty se necháš ode mě ošetřit rozumíš? A spát budeš v ložnici jako můj manžel a chlap!"
Yon Ki
Když se pohla klika vítězoslavně se pousmál. Když viděl rozzuřený výraz Akemi jeho podvědomí obalil pocit výhry.
"Miláčku, rušíš náš krásný večer" dodal provokativně.
"Ale tak že si to ty, tak to pro tebe udělám" vstal a otevřel jí dveře.
"Dáma první" počkal než vyjde a následoval jí.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Stála opřená o dveře koupelny a poslouchala co říkal. Jeho studentka se evidentně probudila. Jeho slova se do ní zařezávala jako ty nejostřejší nože. Tohle pos*l. Jestli si myslí, že to nechá jen tak, tak se hluboce plete. Roztřásla se vzteky. Rychle na sebe hodila tričko a maskáče. Bosa rychlým a agresivním krokem došla do obýváku. Napřáhla k němu prstem a kývla směrem ke dveřím.
"Pojď ven!"
Kira Sugito
Zlaté písky
„Já vás slyším,“ poznamenala tiše, když mluvil tak nějak… Jako kdyby od něj stála mnohem dál. „No já nevím, nevím, jestli bych tu měla zůstat.“
Lehce kroutila hlavou a nechápala, co má za lubem. Bylo to divné, ale to Yon vždycky nějak překvapil. Nesouhlasným pohledem se podívala na skleničku.
„Nooo, tak dobře,“ pokrčila rameny. „Ale mého Nada…. Chci říct… Je v pořádku? Není mu nic?“
V duchu prosila, aby jí řekl pravdu, vážně jí na něm záleželo. Pomalou chůzí k němu přišla a vzala si od něj kalíšek.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Yon Ki
Zpozorněl, když slyšel, že se pootevírají dveře, ze kterých vykoukla Kira.
"Ale nee, neboj se, klidně tady zůstaň" začal jí chlácholat.
"Já dneska žádnou jinou společnost mít nebudu" schválně zvýšil hlas, aby to vše Akemi slyšela. Gestikulací Kiře naznačil, ať tady prostě zůstane a ať nevymýšlí nic jiného. Jeho tvrdohlavost si zase brala za své. Normální člověk by už tak naštvanou Akemi ještě více nedráždil, on ale nehodlal tuto hádku prohrát. Vstanul z gauče a zamířil si to k malé skříňce, která uchovávala nejrůznější druhy alkoholu. Vytáhl saké a nalil jej do dvou kalíšků.
"Dáme si skleničku co říkáš?" podal Kiře jeden z kalíšků, přičemž stále mluvil hlasitěji než bylo obvyklé...
Kira Sugito
Zlaté písky
Prudce se posadila a málem by i zaječela na celé okolí, ale rychle si dala ruku před pusu a tak se to nestalo. Neměla ani ponětí, kde je. Ležela na nějaké posteli a… Začínalo se jí vybavovat posledních pár okamžiků, kdy byla při sobě. Dojedla ramen, pak jí Yon nesl na zádech a pak… Panebože!
Rychle se na sebe podívala a s oddechnutím zjistila, že je oblečená. Ještě chvíli seděla a dávala si všechno dohromady a pak po špičkách došla až ke dveřím, pomalu je trochu pootevřela a uviděla Yona ležícího na gauči.
„Dobrý … večer, Yon-sensei,“ zamumlala a otevřela dveře dokořán. „Eh, no… Já asi bych… Měla jít domu..“
Čekala na jeho reakci a šlo na ní vidět, že se tu necítí ve své kůži.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Yon Ki
Rozhořčení z témata Davien jen rozpitvala jeho ženuška, v podstatě jen přilila olej do ohně.
"Máš pravdu, aspoň nějakou hrdost narozdíl od něj mám" naštvaně odkopl stolek a vletěl do ložnice pro zlavec a peřiny.
"Dobrou noc!" zařval na Akemi a rozzuřeně zabouchl dveře mezi kuchyní a obývacím pokojem tak silně, že část omítky v kuchyni spadla na zem. On na gauč hodil polštář a peřinu, do které se zachumlal, stále byl ale dost naštvaný a spát zatím nemohl...
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Zamračila se nad jeho slovy. "Jsi idiot! Na dovolenou máš právo jako třeba já, nebo kdokoliv jiný. Pokud toho odmítáš využít kvůli své hrdosti, nebo kdoví čemu, tak si nestěžuj!"
Měla chuť mu jednu vrazit. Choval se jako blb a přesně v těchto situacích ho nemohla vystát.
Vstala a vydala se do koupelny. "Předpokládám, že dneska spíš u své studentky, nemám pravdu?!" Řekla jedovatě a zavřela za sebou dveře.
Yon Ki
"To v žádném!" naštval se a dopil celé pivo na ex.
"To budu radši dřít do předření než jej o něco žádat..." naštvaně dal ruce v kříž a hypnotizoval vázu na stole.
"Znáš mě né? Já se nikoho o nic doprošovat nebudu" tvrdohlavě si stál za svým názorem, ostatně jako pokaždé, když přišla řeč na Daviena, nějakým způsobem ho prostě rád neměl a nehodlal to nijak měnit, byl to prostě zarytý paličák...
Yasu Akemi
Velitelka Černých
"Víš moc dobře, že se s tebou o takovýchto věcech bavit nemůžu. My nejsme nějaká organizace, která je všem na očích! O nás se nic vědět nesmí a ani Zlatí nemají nic vědět o našich schopnostech."
Lokhla si piva tím stylem, že většina obsahu láhve byla pryč.
"ÁÁáách, tohle jsem potřebovala! Nechápu, proč prostě nejdeš za Davienem a o dovolenou si neřekneš? Seržant Kurawa je dost schopný na to, aby tě na pár dní nahradil..."
Yon Ki
"No jo, no jo omlouvám se" oddychl si, když Akemi zmizla v kuchyni, aby se z toho dál nemusel vykrucovat. Když se pak bavila o možné nevěře, trochu ho oblilo, vždyť se to stalo jen jednou! Jedinkrát! Ale to ona nemohla vědět, takže byl v úplném klidu, alespoň zatím, aspoň do té doby, než se ten jeho úlet nenarodí, proč zrovna on měl na tohle vše takovou smůlu... Vzal si láhev piva a pořádně se napil.
"Jak jste na tom s pečetění černých? Mě ještě čeká pár kousků, doufám že se mi z toho neposkládají" vzpomněl si, že ještě někteří členové druhé divize pečetě nedostali, takže to pro něj byla zase práce navíc.
"Pff, chtělo by to dovolenou" povzdychl si, protože toho začínal za posledních pár let mít už trochu dost.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Bleskurychle se posadila. "Zbláznil ses?! Nemůžeš jen tak někoho tahat k nám domů! Vždyť tu řešíme věci, které by nikdo slyšet neměl, co kdybych se ti s něčím svěřila a teprve potom by jsi mi řekl, že tu nejsme sami?! Co si myslíš, že děláš?!"
Rychle se uklidnila a ztišila se. "Příště mi to musíš hned říct. Abych neříkala něco, co nemá nikdo slyšet." Vstala a vydala se do kuchyně. Od ledničky ještě zavolala. "Dokonce i já vím, že v paláci je strážnice. Příště své unavené studenty laskavě voď tam!"
Vrátila se zpátky, posadila se a dvě piva položila na stůl.
"Jestli někdy zjistím že....ukopnu ti hlavu, jasný?" Řekla to s úsměvem a jednu vychlazenou láhev mu podala.
Yon Ki
"Ani mi nemluv" mávl rukou.
"Dneska jsem sbíral papíry po celém nádvoří" chtěl dál pokračovat v rozhovoru, jenže Akemi už něco ucítila. Trochu zrudl.
"Ehm, noo prostě" začal nervózně koktat a to už na něm musela jeho manželka poznat, že se něco děje.
"Je tam jedna moje studentka, usnula mi na zádech a já nevím kde bydlí, tak jsem jí vzal k nám" řekl rozklepaně.
"Nezlobíš se?" zeptal se jí opatrně, aby jí nerozzuřil.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Opřela se o něj a zavřela oči. "To papírování mě zabije! Velet někomu, nebo něco řídit je fakt náročný. Připadám si jako bych celý den bušila do toho pytle, co máme v suterénu. Musíš v práci taky papírovat brouku?"
Chvilku jen tak ležela a poslouchala. Dokud neucítila zvláštní vůni. Byla taková jiná, jakoby do toho domu nepatřila.
"Cítíš to taky?"