DŮLEŽITÁ MÍSTA
Socha Pátého Kazekage
Socha byla vztyčena krátce po konci Čtvrté války ninjů na počest Pátého Kazekageho Gaary, který v oné válce působil jako Hlavní velitel Shinobi aliance. Je to jediná socha ve vesnici mimo radnici, což zdůrazňuje jeho důležitost a to, jak si ho vesnice váží i téměř 200 let po jeho smrti.
Radnice
Radnice leží v samém srdci vesnice. Je to sídlo Kazekageho odkud řídí dění v celé vesnici. Sem za ním chodí genini pro zařazení do týmu a týmy pro mise. Je to také neoficiální sídlo Zlatých písků. Ze střechy radnice je nádherný výhled na celou vesnici, jelikož je střecha na úrovni zdi.
Velká knihovna
Další pýcha Sunagakure, která přežila krutovládu Sedmého. Knihovna obsahuje na 80 000 svazků a svitků sesbíraných za více jak 250 let. Knihovna je rozdělená do tří pater, každé po 4 sekcích. V prvním patře, které je přístupné všem, naleznete běžnou literaturu jako třeba básně, knihy pro děti a podobné.
Druhé patro je jen s minimální ostrahou, je určeno ninjům a naleznete zde vše od základních teorií až po techniky úrovně C, k jejichž čtení potřebujete mít písemné svolení vašeho senseie.
Třetí patro je bedlivě střeženo čtveřicí elitních ninjů a je přístupné jen pro jouniny nebo členy speciálních složek od úrovně chunina. Zde můžete nalézt techniky úrovní B a A a další věci jako data z různých výzkumů.
Nakonec je tu pověstný suterén. Nikdo z lidí doopravdy neví zda existuje, ale pokud byste hledali zakázané techniky či záznamy z výzkumů prováděných lidmi Sedmého, bylo by to zde...
Skleníky
Jeden z mála opravdových pokladů, které si Sunagakure zachovala. V těchto sklenících se pěstují desítky rostlin pro rozličné účely od tvorby léků, přes jedy až po stromy na výrobu výbušných lístků.
Je také známo, že některé opravdu dobře hlídané skleníky obsahují rostliny, které nikdo jiný nedokáže pěstovat a dokonce i několik vzácných druhů rostlin, které už vyhynuly.
Akademie
Místo, které má každá akademie a kde se učí budoucí generace shinobi. Tato věžovitá budova o pěti patrech se nachází na severu vesnice. Na vrcholu Akademie se nachází aréna, která je však už dlouhé roky nevyužívána. Dnes si na ní už jen hrají studenti o přestávkách, ale kdysi sloužila svému účelu, po vzoru Krvavé Kirigakure se i zde odehrávaly souboje na život a na smrt mezi studenty, to však bylo za vlády Sedmého.
Hraniční pevnosti
Hraniční pevnosti se nenacházejí v Sunagakure no sato, nýbrž tvoří první obranou linii Země Větru. Jejich systém se táhne podél všech pevninských hranic a jejich posádky jsou tvořeny veterány desítek pohraničních střetů, jedná se o nejsilnější jednotku v Zemi Větru, jelikož mnohonásobně početně převyšují Zlaté i Černé písky a boj je jejich denní chléb.
Přesto však nejsou uznáváni, služba na hranicích je nejoblíbenější formou politického exilu a jen ti nejlepší přežijí déle než rok.
ZDRAVOTNICTVÍ
Nemocnice
Jedno z nejdůležitějších míst ve vesnici. I když je lékařský výzkum v Sunagakure velice pokročilý, vybavení nemocnice je zastaralé, budova se rozpadá a zdejší metody neodpovídají standardu.
Většina lidí se snaží nemocnici nenavštěvovat pokud opravdu nemusí, protože se říká, že do nemocnice jdete s nemocí a vracíte se se třemi.
Tato hrozná péče je ještě jeden z pozůstatků vlády Sedmého, nynější Kazekage se to sice snaží napravit, ale chybí mu zkušení doktoři ochotní pracovat v sálech, kde se prováděly věci, jenž měly jen pramálo společného s medicínou.
Vědecký ústav
Místo, kde se stále pracuje nejen na výrobě nových a vylepšených zbraní, ale i na vývoji látek a zdravotnických metod, co mohou ninjům nejen pomoci, ale i uškodit. Kvůli diskrétnosti a bezpečnosti je ústav stále hlídán shinobi z vesnice a pracovníci podrobováni pravidelným kontrolám. Pokud se něco skutečně neakceptuje, je to vynesení jakýchkoliv informací nebo neloajálnost.
GEOGRAFIE
Skalnatá zeď
Jedná se o přírodní útvar chránící Sunagakure po celém obvodu vesnice nejen před nepřáteli, ale i před nepřízní počasí. Jedinými dvěma vstupy do vesnice jsou Severní a Jižní brána, dlouhé průchody vyryté do skály, hlídané dvěma věžemi a zkušenými ninji.
Zeď také ohraničuje bariéru, která spustí alarm pokaždé, když se někdo pokusí dostat do nebo z vesnice jinak než skrz brány. Existují sice tajné chodby vedoucí z vesnice, ale ty jsou známé jen několika vybraným členům Kazekageho osobní gardy a Černých písků.
Katakomby
Další z míst, kam není doporučeno chodit. Katakomby pod vesnicí byly vybudovány původně pro případ katastrofy, aby se do nich lidé schovali, ale Sedmý kazekage je nechal rozšířit a právě zde se odehrávaly ty nejhorší ohavnosti během období jeho vlády... a kdo ví, třeba se zde stále odehrávají.
Sem se neodvažují ani ti nejsilnější a ti co se odváží se nevrátí, alespoň ne normální, občas po kouskách, ale většinou vůbec.
Někde v tomto podzemním komplexu je také neoficiální základna Kultu.
Tajný vstup do vesnice
Nachází se na východě vesnice, ale i takto přibližně udaná poloha je známa jen několika málo lidem a počet lidí, kteří přesně ví, kde se nachází, se dá spočítat na prsech jedné ruky.
Nejlépe toto tajemství chrání zvyk, který přikazuje všem procházejícím zavázat si oči a nechat přesunout skrz pomocí techniky problesknutí. dokonce i mnozí, kteří jí prošli, pochybují, že doopravdy existuje.
Podzemní cvčiště
Bylo vybudováno asi před šedesáti lety, aby se ninjové Sunagakure naučili manévrovat v těsných prostorech. Jeho charakteristická struktura docela dobře simuluje souboje v lese či jeskyních.
Nachází se pod východní částí vesnice a vstup je do něj povoen pouze společně se senseiem, není totiž vůbec těžké se v jeskynním komplexu ztratit.
Západní kaňon
Jak již název napovídá, kaňon leží na západ od vesnice a je vyhloubený do náhorní plošiny. Jedná se o další oblíbené cvičiště pro ninji ze Sunagakure. Kaňon tvoří v náhorní plošině přirozený labyrint sloupů, cest a skalisek a díky tréninku je neustále opravován a obměňován, takže cesta, kterou jste včera přišli dnes již nemusí existovat.
Je to též oblíbený test trpělivosti a vynalézavosti pro studenty.
Jižní cvičiště
Toto cvičiště, nacházející se na jih od vesnice, je z větší části tvořeno pouští, pískem a občas nahodilou skalou. Je to ideální místo na cvičení technik, zvláště pokud chcete mít klid a hrozí vám, že by technika mohla něco zničit. Tam se nemusíte bát, je tam jen písek a toho je v poušti dost, až moc, jak by vám řekli mnozí místní. Každopádně, pokud se chcete vzdálit od civilizace, vyzkoušet si něco opravdu ničivého nebo si jen hrát na přežívání v poušti, našli jste to ideální místo.
PODNIKY
Jídelna u Seno-chan
Nejlepší místo na snídani nebo oběd, pokud jste milovníci sladkého. Nebo vydatného občerstvení. Nechybí tu vůbec nic, od vepřového rámenu přes onigiri, vaječné omelety, rýžové placky, až po zákusky všeho druhu. A věčně usměvavá, příjemná obsluha je v roztomilém barevném prostředí malé jídelny jen bonusem navíc.
Restaurace Takanashi
Pokud hledáte opravdu působivé místo pro společný oběd, večeři, nebo i snídani, zajděte do nejlepší restaurace ve vesnici. Už po generace patří rodině, která se v gastronomii skutečně vyzná a dokáže vám připravit ty nejvybranější pochoutky. Připravte si však naditou peněženku, návštěva v Takanashi vám do ní vypálí díru.
Asayake
Jedná se o jednu z nejluxusnějších čajoven v centru Sunagakure. Je zvláště oblíbená u ninjů, jelikož její provozovatelka je bývalý shinobi. Každý si tu přijde na své, mladí genini si zde mohou dát výborný ledový čaj a jejich senseiové tu mohou společně spílat na neschopnost nové generace nad šálkem saké.
Kottōhinten
Tento obchod se starými sochami a dalšími starými věcmi se nachází v zapadlé uličce poblíž radnice, avšak jeho stinná atmosféra skrývá. Když totiž řeknete prodavači ty správná slova můžete se dostat do zadní části, kde se nachází centrum černého trhu v Zemi Větru, ale pozor, není moudré pustit se do křížku s těmito lidmi, nemuseli byste se už objevit.
OSTATNÍ
Kegareta chiku
Chudinská čtvrť Sunagakure. Každá vesnice ji má a ta zdejší se nachází na jihu vesnice, podél zdi. Dá se zde sehnat cokoliv od zakázaných zbraní až po tinktury. Pokud si zde nedáte pozor, nebude žádné překvapení, že vás okradli.
Aka chiku
Nebo-li Červená čtvrť. Ano, jedná se o místo, kde kvete nejstarší řemeslo. Ale je to také místo plné barů a středobod všech drbů, pomluv a městských legend. I když to není rozhodně místo, kam by se měl mladý genin vypravit, je to místo, kde se člověk může dozvědět velkou spoustu užitečných informací.
Hiren
Tajemně se usmál, když přijala jeho návrh. Z boční kapsy u kalhot vytáhl malou mapku vesnice, rozložil ji a dal ji na zeď.
"Ten Kazatel prý přebývá tady v tom panelovém domě. Konkrétně v druhém patře. Tvůj tým by měl asi za chvilku vyrazit a kapitán Ki už možná bude u cíle. Pokud tam bude první, tak se určitě zdržovat nebude a pomaže ihned do paláce. Nejkratší cesta vede tudy. Pokud to vezme přes střechy, jako že na 100% ano. Rozhodně použije nějakou techniku zrychlení na principu fuutonu, nebo něco podobného. Akemi ho nejspíš nebude schopna dohnat a tvůj tým asi taky ne. Proto bude lepší si na něj na této trase počkat." Odtrhnul pohled do mapy a podíval se na ní. "Jestli nechceš mít nějaký problémy, tak si aspoň zakryj ten tvůj ksichtík jo? Jestli to chceš stihnout, měla by jsi už vyrazit!"
Gashi Ikishi
Gashi šel s jeho studenty a den si docela užil, probrali nějaké věci, ale pak už byl čas aby šel domů, tak se zvedl "díky za jídlo" řekl a pousmál se "pro zbytek dne máte volno a zítra se sejdeme v 9 hodin na cvičišti, tak přeji pěkný zbytek dne" řekl a odešel a po cestě zaplatil za celý tým a pak zmizel v ulicích Suny.
Sayuri Sugito
"Možná se neznáme tak dobře, jak jsme si mohli myslet. Ale dobrá, pokud to půjde, zařídím, aby se k Davienovým uším nic nedostalo, i když nevím, jestli ti to mohu zaručit, jelikož Ki už podle všeho vyrazil a předpokládám, že na čaj nejspíš nešel. Každopádně udělám, budu moci, teď mi řekni, kde toho kazatele najdu." zeptala se Sayuri.
Přemýšlela, jestli je možné vůbec Kazatele do rukou ještě dostat, jestli ho už manžel Akemi má, pravdou je, že porazit ho nemohla, ale měla slušné jutsu a plán, jak by mohla Sayuri Yonovi Kazatele popřípadě ukrást. Každopádně na její vkus však na úspěch působil až příliš silný faktor - štěstí, ale jak se říká, chudák si nevybírá.
Richi Tyoshi
Richi zaostřil svuj pohled.A však místo toho,aby sledoval let kunaie tak koukal na pohyby Iryzi.Sledoval každý jeho nepatrný pohyb i ty nejmenší.
Věděl,že Iryza je na taijutsu a však to je odlišný od Richiho stylu tak ho jeho styl dosti zajmal.Chtěl o něm vědět co možno všechno.
Když začal uhýbat kunai který Richi hodil tak najednou to Richimu problesklo.
,,Tohle už jsem někde viděl"řekl si v hlavě a sledoval dále jeho pohyby.
Iryzo se snažil uchopit kunai a také se mu to teměř povedlo.Byl mnohem blíže než-li Richi.
Nad Iryzovou připomínkou jen Richi cuknul koutkem na puse a hnadka se zaměřil na letící kunai na něj.
Tomu kunai by bylo až moc lehké uhnout,ale úkol zněl zachytit ho.
Letěl dosti vysoko asi mířil na jeho pravé rameno.Richi se rychle sklonil a při tom sklánení vytahnul další kunai.Ani se na Iryzu nepodíval stále si kontroloval kunai který on hodil po něm.
však když už byl kunai teměř nad ním tak právou rukou se po něm pokusil šáhnout.A jak natahoval pravou ruku tak levou hodil další kunai.Mířil na místo mezi zamenem a klíční kostí na jeho právé straně.
Mezi tím jak se pokusil uchopit letící kunai tak tam dal svou dlan brzo a přímo místě kde by melo být ostrí ho uchopil.
,,Kruci být to praví tak jsem zraněný"řekl si když se narovnaval.
Najednou ucítil Akemi chakru a za okamžik se také ukazala.
,,HM akce ??? Parada"řekl a hnedka se rozebehl do šatny.
Přibehl přímo k věšáku na kterým byli Richiho věci.
Na vešáku byl povešený černý plášt a pod ním batoh a vedle nej ležela dřevená palice.
Hodil na sebe plášt a bagl na zada a palici si chytil do ruky.
Vyšel ze dveří a palici si hodil na své rameno.
,,Jsem připravený"řekl s usmevem a pak si druhou rukou hodil kapy pres hlavu,že mu vubec neslo vidět do obličeje.
Hiren
"A já si myslel, že ty jsi věrný pejsek Akemi, ale v poslední době vidím, že to není tak úplně pravda. Davien nic neudělá, protože nic nezjistí. Tohle všechno bych si udělal sám, ale problém je v tom, že já musím na misi. Ty v podstatě máš volného času dost. Bude to užitečné pro nás oba. Vy Černí dostanete svého Kazatele a všechny informace co z něj vymučíte a všechno to hodíte pod koberec, což je asi váš tradiční postup, když se k Zlatým nic nedostává. Zařídíš to tedy, pokud to půjde?"
Sayuri Sugito
Chvíli nemluvil, zajímalo ji, nad čím přemýšlel, ale mnohem více ji zajímalo, jaké jsou jeho pravé úmysly.
"Já myslela, že jsi Davienův poslušný pejsek, co asi udělá, když mi ty informace dáš? Asi tě moc nepochválí!" řekla a stále uvažovala, co od toho všeho vlastně tenhle slizoun očekává. Davien mu to jistě nenařídil a co věděla, zodpovídal se Hiren pouze jemu. Tudíž to museli být jen Hirenovi osobní cíle, co ho vedlo k tomuto rozhovoru.
Hiren
Měla ostrý jazyk, to se jí muselo nechat a proto ho tahle debata velmi bavila. Na mysl mu přišel nápad jak by ji donutil opravdu za ním přijít. Udělala by všechno co by chtěl a co by jí našeptal do ouška. Pohrál by si sní a pak by ji nechal se probrat. Nechal by ji pořádně vyžrat tu zhanobenou čest a pýchu. Ale na to teď nebyl čas.
Musela se vyřešit situace s jistým Kazatelem, který narušoval jeho plány.
"Co z toho budu mít já ti může být jedno. Možná jsem Davienův student, to ale neznamená, že musím sdílet jeho názory."
Senji Hazari(Černé písky)
Tělocvična
Ihned jak Akemi vydala rozkaz, zahodil dřevěné kunaie a za běhu ze sebe setřásl ten chránící nesmysl, či jak jinak onu "zbroj" mohl nazvat. Během chvilky přes oblečení natáhl uniformu včetně kukly, upravil si výstroj a za necelou minutu byl hotov, jako první z černých. Přiběhl k Akemi a potichu prohlásil: Připraven, sensei-sama. Ted už své myšlenky věnoval tomu, co je asi čeká. Pohotovost? Ted ráno? Útok na vesnici myslím můžeme vyloučit, bude to tedy něco ve vesnici, a pokud to máme udělat my, jedná se nejspíš o něco, co nemusí zrovna každý vědět. Něco ohledně vnitřní správy vesnice? Nedávno se tu mluvilo o Davienovi, že by on? Ale to bychom měli delší dobu na přípravu, jinak proti němu nemáme šanci. Nebo snad něco ohledně oné spodiny vesnice, co stále bláhově věří v návrat toho šílence? Jeho myšlenky se však k jednoznačnému řešení nedostaly.
Sayuri Sugito
Založila si ruce na prsou.
"Jak já na tebe koukám, tak za ty dva tři roky určitě nepřijdu." řekla mu s úšklebkem na rtech a svá slova podtrhla ještě přejetím očima po celé jeho postavě.
"Pokud tedy po mě skutečně nic jiného nechceš, řekni mi, co z toho budeš mít ty? Spadáš pod Daviena, ty bys rozhodně neměl chtít, aby jej dostaly do rukou černí! Teď je jen otázkou, k čemu mě chceš ty úlisný hade použít, co za tím stojí?" zeptala se a v tuto chvíli mu hleděla přímo do očí. Poznámku o klucích prozatím přešla.
Hiren
"Já jsem nikdy netvrdil, že po tobě něco chci. No, ale když se tak na tebe dívám, tak můžeš za dva tři roky přijít. Teď ale k věci. Yasu právě uháněla ze zbrojnice, možná k vaší tělocvičně. Z paláce vylétl sokol se správou pro kapitána Ki. Nemám ponětí kdo to stihne, ale vsadil bych na Yona a to jeho Geppo. Myslím, že oba máme stejný zájem o toho Kazatele. Zájem o to, aby jej dostala rozvědka a nikoliv Davien. To je přeci to co chceš ne? Nebo se pletu?"
Věděl moc dobře, že ne. Akeminu týmu nevěřil a proto hodlal použít Sayuri jako svůj nástroj.
"Když to zvládneš, možná budu tak hodnej a seženu ti nějakýho kluka. Ať se taky naučíš něco jiného než jutsu."
Kira Sugito
„Jasně, jasně, jasně.“ Přikyvovala a pořádně nevěděla, jestli to všechno zvládne. Takže Akemi projít může, ostatní ne. Fajn, fajn. Tohle snad nebude tak těžké. I když, podle toho kolik jich přijde… No. Bude to zajímavé.
A pak si něco uvědomila.
„Muhehe.“ Ušklíbla se. Vzpomněla si na něco, o čem si myslela, že už se jí to nikdy nebude hodit a hele! Hodí se to. Jen se musí na nějakou dobu vzdálit. Ale jen na chvilku, to snad nestihnou přijít tak brzo. Použít TO bylo dost výhodné a proti nepříteli asi pěkně nefér, ale co. Teď jí to musejí prominout, neměla na výběr. Vyjde to, tohle vyjde.
Po chvíli se vrátila zpátky tam, kde ji Yon nechal a vyčkávala na příchod těch druhých. Byla dost zvědavá, kdo proti ní bude stát. Akemi, tu znala ze včerejška a trochu jí naháněla hrůzu.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Yon Ki
Dorazili na místo určení. Yon prohlídl okolí, nikdo zde ještě nebyl, dalo by se říct, že dorazili první.
"Kiro, dělej co uznáš za vhodné, ale nikoho nenech projít, možná jen Akemi, ale nikoho více jasné?! Říkám, zdržování nechám na tobě" mrkl na ní na znak důvěry a rozloučil se sní. Potichu otevřel dveře menšího paneláku. Osoba se měla zdržovat v druhém patře. Potichu vylezl až do druhého patra kde byly ony dveře od bytu. Jeho ruka utvořila jakousi pistolku se kterou zamířil na zámek.
"Shigan!" vyletěla vzdušná kulka, která projela zámkem jakoby nic. Bylo to poměrně neslyšné a nezpůsobilo to moc velký randál. Dveře se pak samy pootevřely.
Sayuri Sugito
"Tak to jsem ráda, že má po svém boku někoho tak spolehlivého, jako jsi ty, Hirene," nenechala se Sayuri.
Pak se Hiren zmínil o Kazateli.
"Nevím, jakou hru to přesně tady hrajeme? Vysvětli mi pravidla? To jako ty mi řekneš něco o kazateli a na oplátku ti já zase budu muset něco říct, nebo jak?" Tohle se jí nezdálo, nerozumněla, proč by pravá ruka Daviena měla mít zájem, aby se ke Kazateli Sayuri dostala včas, Davien zjevně chce Kazatele najít první, takže kdyby se k němu dostala ona jako první, pro Daviena by to nebylo zrovna příhodné.
Hiren
Ihned vrátil úder."Ach,vidím, že svůj jazýček máš nabroušený jako vždy."
Odlepil se od zdi a šel k ní blíže. "Copak copak? Snad tě Davien nerozčílil? On má takový ošklivý zvyk spoléhat se jen sám na sebe. Výsledkem toho všeho je jen to, že si podkopává půdu pod nohama. Myslím, že se brzo propadne do té jeho temnoty jak s oblibou říká."
Během toho co mluvil si ji pozorně prohlížel. "Ach, nemusíš se tak mračit, té tvé hezké tvářičce to vůbec nesluší. Ale už toho nechám. Schválně, prozradil ti Davien že hledá jistou osobu zvanou Kazatel? Nebo tě nechal úplně mimo hru?"
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Vyběhla ze zbrojnice v plné výstroji a v kompletní uniformě Černých. (černé věci dle stylu + kukla a páska na pravém rameni. Její barva určuje hodnost)
Do tělocvičny dorazila poměrně rychle. "Máme akci, okamžitě převlíkat! Do dvou minut nástup před tělocvičnou! DĚLEJTE!"
Protože se většinu času zdržovali hlavně zde, měl její tým uniformy pověšené ve skříni, která byla v prostoru mezi hlavním vchodem a tělocvičnou.
Sayuri Sugito
Vycházela v doprovodu stráží ven z pozemků paláce a koho se u brány nenadála...
"Zdravím tě Hirene, tvůj úsměv je jako vždy naprosto odzbrojující," řekla ironicky, "co po mně chceš?"
Byla ještě dost otrávená z rozhovoru s Davienem, takže chtěla přejít rovnou k věci, protože se nechtěla zdržovat s někým jako Hiren, jelikož rozhovor s ním jí vážně teď nepřišel jako dobré trávení času. V jeho přítomnosti se cítil dobře asi jen málokdo, protože mu na důvěryhodnosti nepřidával ani jeho vzhled a už vůbec ne vystupování.
Hiren
Stál opřený u brány na nádvoří a čekal, až Sayuri vyvedou ven. Jako obyčejně věděl o všem, co se v paláci šustne. A podle toho se také zařizoval. Například právě teď. Celá ta záležitost s Kazatelem se ho teoreticky netýkala, ale týkala se jeho mistra a co se týkalo Daviena, týkalo se i jeho. Navíc měl své vlastní plány.
"Zdravím Sayuri. Byla jsi na návštěvě v paláci?" Zeptal se úlisně a založil si ruce na hrudi. Na tváři měl úsměv, který byl asi tak upřímný, jako úsměv vlka na ovci.
Hirotado Yutsurai
Zlaté písky 2.div.
Protočil oči. "Já tě fakt nechápu, když už jsi těhotná, proč nejdeš na mateřskou nebo tak něco? Myslím tím dopřávat si klid a tak..."
Děsila ho představa muže, kterého by mohla Hinote přitahovat. Jasně, nevypadala špatně, ale stačilo, když otevřela pusu. Všichni ti bobíšci a tak...
Nakonec došel k závěru, že třeba takový dem*nt jako Yon Ki by to pod vlivem alkoholu udělat mohl.
Raději změnil téma. "To jídlo jsi za mě platit nemusela, já mám vždycky peněz dost."
Kira Sugito
Zlaté písky
Hned tak po ránu a už se jde do akce, ne že by se jí nechtělo, ale… Teď do toho s ní nešel Nadai a ona dostala docela strach, co když to bez něj nezvládne. No, hold bude muset, neměla na výběr. Prostě se pokusí splnit úkol a ono se to nějak vyvine.
„Hai, sensei.“ Přikývla a podívala se na pečeť. „Přejet chakrou přes pečeť. Rozumím.“
„Tak mě nenechte čekat.“ Dodala s lehkým úsměvem, kterým se jí povedlo zamaskovat nervozitu. Pak jen přikývla na důkaz toho, že je vše jasné.
Já to dám, já to dám. Dám to. Opakovala si v hlavě a soustředila se na okolí, tohle se jí nelíbilo, byla to první vážná akce a ještě ke všemu bez něj, bez Nadaie. Naprosto úžasná kombinace. Ale asi byla pravda, že se až příliš spoléhá na něj, trocha samoty jí jen prospěje. Co nezabije, to posílí.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Yon Ki
Zlaté písky
Cestovali s Kirou a už se přibližovali k bytu.
"Takže si to shrneme, já půjdu pro náš objekt, ty budeš hlídat venku, budeme se to snažit udělat tak, jakože si tam sama a nic o mě nevíš, prostě beze svědků, byl to přímý rozkaz od Daviena, nemusí o tom vědět celá vesnice" ukázal Kiře jeho pečeť zlatých písků, která byla na spodní straně ruky.
"Kdyby někdo přišel, např. černí, nebo jiné týmy přejedeš svojí chakrou přes pečeť" mrkl na ní.
"To je moje specialita, pečetě jsem trochu upravil pro mé potřeby, takže všichni, kdo obdrželi pečeť ode mě, poznají, že se něco děje. Pečeť se rozzáří a bude pálit" připravil jí na případné následky.
"Já zmizím s objektem opačným směrem a dopravím ho do paláce, ty zkusíš udržet případnou hrozbu do té doby než se vrátím, bude to rychlovka jo?" svým hlasem jí co nejvíce podporoval, věděl že to rozhodně nebude lehká záležitost.
"Vše jasné?" zeptal se jí když došli k menšímu paneléku.
Sayuri Sugito
Tentokrát ji už skutečně Davien dostal, nemohla už říci nic, aby ho přesvědčila.
"Já jen doufám, že jednou nebudete litovat toho, co se chystáte udělat! Akemi ani Mayu nic vykládat nebudu, protože přesto všechno ve vás věřím, ale budu tady a jestli zjistím, že děláte cokoli, aby jste ublížil vesnici a spřáhl se s kultem, zastavím vás, i kdybych při tom měla zemřít!" řekla mu a s těmito slovy odešla. Věděla, že se mu nemůže v síle rovnat, ale i slabá ryba dokáže zabít žraloka, když je při tom ochotna vzdát se svého života.
Za dveřmi sálu stáli strážní, kteří Sayuri odvedli až k hlavní bráně.
Davien
Vrchní velitel Zlatých
Cítil z ní zoufalství. To jí na něm tak moc záleželo? Po tolika letech mu to přišlo tak zvláštní, tak nereálné. I přes to všechno ji nemohl zatáhnout do temné hry, do které se dostal. On musel odčinit své chyby, to mohl udělat jen on sám. Sayuřin osud se bude ubírat jinou cestou, než je ta jeho.
Dal jí ruku na rameno. "Je mi to moc líto. Ale nejde to. Má slabost mne brzy dostihne a já musím udělat vše co bude třeba."
Svoji ruku stáhl zpět a na chvilku se odmlčel. pak pokračoval.
"Zlaté písky brzy dostihnou Kazatele, dostanu z něj vše co budu moci a pokud to bude v mých silách celé to ukončím. Teď by jsi měla jít,malá lilie." (malou lilií Davien naráží na význam Sayuřina jména)
Uriel Atori Tým Alfa
Jakmile začala Ayame útočit ozvalo se krátké pow a Uriel byl pryč. Použil kawarimi a skryl se za kámen který byl nedaleko. Vzal do ruky drát a prozkoušel si jeho pevnost. Pak vyběhl směrem ke kládě. Udělal přemet a provlíknul drát dvěma kunaii které ležely poblíž. Pak oba dva konce drátu pevně chytil a svázal k sobě.
„Při příštím útoku ji useknu hlavu“ Řekl obyčejným tónem. Jenže useknou ji hlavu v žádném případě neměl, věděl že ona bude jeho velký skok dopředu. Respektovat ji už taky trochu začal. Ale neměl v plánu to na sobě ukázat.
Americké okradací instituty - http://www.youtube.com/watch?v=5_JmXCNPs6Y
Sayuri Sugito
Už na to neměla co říci, protože bylo jasné, že ať udělá, co chce, tak je to zbytečné. Davien se rozhodl a s tím nemůže udělat nic ani ona!
"Přála bych si jen, aby jste mi projevil stejnou důvěru jakou jsem já projevila vám! Akemi je poslušný pes a Mayu je vypočítavá manželka vašeho nejlepšího přítele a co je lepší, jsou to mé nejvyšší nadřízené a já místo toho, abych šla a řekla jim, co vím a jaké jsou mé závěry, tak jdu za vámi a vy uděláte co?! Dáváte mi jen další důvody, abych šla a upozornila na vás! Dejte mi důvod, alespoň jeden jediný, proč to neudělat, já vás prosím!"
Sayuri nechtěla proti Davienovi nic podnikat, z hloubi duše se jí to příčilo, ale pokud jí nedá alespoň náznak něčeho, co by jí dokázalo, že on je ten nevinný, tak nebude mít nejspíš jinou možnost.
Davien
Vrchní velitel Zlatých
Popošel k ní. Nyní stáli přibližně dva metry od sebe. Začal šeptat
"Mayu proti mě nemůže hnout ani prstem. Protože stejně jako ty ani ona na mě nic nemáte. Nesnáší mě a chce mě vyřadit ze hry už několik let, aby si urvala více moci pro sebe. Ale k tomu nedojde, dokud k tomu mám co říct! Co se Yasu Akemi týče, ta by mě raději zařízla jako prase, než aby nesplnila nějaký její rozkaz. Takže to co se tu v poslední době děje, mě vůbec nepřekvapuje! Jestli mi k tomuhle všemu nemáš co říct, tak by jsi už možná měla jít."
Sayuri Sugito
Teď trochu ztvrdla v obličeji, jejich debata se ubírala jen do slepých uliček, ale nebyla to její vina. Nechtěla se tak lehce vzdát.
"Uvědomujete si vůbec, co to tady předvádíte a jak to vypadá! Celé vedení vás podezřívá, teď už i já, odpovědi žádné, ale čím dál více otázek! Kdybych tohle všechno, co vím, řekla Akemi a ta by to řekla Mayu, umíte si představit, do jakých potíží byste se mohl dostat? Přišla jsem za vámi, protože jsem nechtěla věřit tomu, co si myslí už skoro každý a místo nějakého náznaku, že jste nevinný mi dáváte jen další důkazy, že asi takové neviňátko nebudete! Dejte mi něco, čeho se můžu chytit a přestaňte si tady hrát na velkého tajnůstkáře!"
Nyní byla ta nepříjemná Sayuri, nesnášela, když si s ní někdo hrál a Davienovo chování jí dokonce až uráželo, vzhledem k tomu, že dávala všanc celou vesnici, když se mu tady svěřila se svými domněnkami, protože kdyby měla pravdu, všechny její akce by byly marné a ona by skončila jen v dalším neoznačením hrobu někde za vesnicí, ale ona se rozhodla mu důvěřovat, avšak Davien jí za to nijak neoplácel.
Davien
Vrchní velitel Zlatých
Začali spolu hrát malou hru. On jí nic říci nemohl a ona jemu zase nechtěla. Byla jako jeho žákyně, další osoba o kterou ho tento život připravil.
Jeho rysy ztvrdly. Už se netvářil ani trochu přátelsky a jeho ton hlasu to jen utvrzoval.
"Nemyslíš si, že celá tahle naše debata nikam nevede? Myslím, že tu spolu jen ztrácíme čas. Oba máme své záležitosti, které bychom měli řešit."
Sayuri Sugito
"Pff, úskočný jako vždy! Je skoro stejný jako já." pomyslela si Sayuri a musela se tomu trochu zasmát.
Oba tam stáli a chtěli od toho druhého co nejvíc informací, aniž by se podělili o ty své. Sayuri se snažila zjistit jakýkoli náznak v jeho chování, který by nasvědčoval plánovanou zradu vesnice. Ale zatím to bylo jako na vahách, občas se přiklonila k variantě, že je Davien nevinný a občas měla naopak dojem, že je vše, z čeho jej podezřívají pravda.
"Vy mi také neodpovídáte přímo, proč bych tedy měla já? Kult, pokud ovšem existuje, je vysoce utajovaná organizace a gennin jako já by o nich neměl mít jakékoli informace, natož se s nimi dostávat do kontaktu!" odpověděla stejně uhýbavě jako předtím on.
Davien
Vrchní velitel Zlatých
Na tváři se mu objevil náznak úsměvu. "Největší zločinci naší vesnice. I malé děcko by vědělo, o kom se mluví. Možná jsi se o Kultu nezmínila, ale rozhodně jsi je měla na mysli. A pokud ne, tak jiné největší zločince ve vesnici neznám."
Na chvilku jej napadlo, že tím největším zločincem by se mohl stát on, ale tu myšlenku rychle zahnal. Co se má stát, to se stane. Časem jí to vysvětlí, vysvětlí to všem, jen ne teď.
"Teď mi pověz, má tvoje noční zábava s nimi něco společného?"
Sayuri Sugito
Nehnula ani brvou, na chvíli se odmlčela a pak odpověděla.
"Víte, co je na tom všem nejzajímavější, Daviene? Já o Kultu ale nikdy nemluvila!"
Její odpověď byla naprosto klidná, nyní se dostali do fáze, kdy buď budou k sobě upřímní a nebo si zahrají hru, kdo je lepší lhář!
"Zajímalo by mě, jestli si to ten starý lišák domyslel a nemohl se jen potvrdilo to, čeho jsem se obávala." Bylo však jasné jedno, minimálně Davien ví, že do včerejší noční akcičky v Suně byla Sayuri přímo zapletena.
Davien
Vrchní velitel Zlatých
Sayuřina otázka mu vyrazila dech. Stál dlouho nehnutě a uvažoval. Tohle vše zjistila nejspíše na vlastní pěst. Navíc se dostala takhle daleko. Vždycky ji chtěl do své jednotky, nyní si potvrdil proč. Otázkou zůstávalo, co jí může a nesmí prozradit.
Nakonec přeci jen promluvil. "Tenhle život mi vzal vše na čem mi záleželo a pro co jsem žil. Zbyl mi jen Isamu a má práce. Kult se snažím vypátrat už od převratu. Věřím, že zde mají velký vliv. Jisté noční události by tomu mohli nasvědčovat, že Sayuri?"
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Richi spravil otočku no kunay nechytil ale pri dokončení otočky na mňa vrhol svoj kunay. Stojím pripravení a sledujem kunay ako letí na mňa .
*Je to ako pri piruete čo má učil Davien.* pomyslím si a iba si v duchu odrátavam vzdialenosť.
Keď prišiel praví čas svoju pravú nohu posuniem dozadu čim uľahčím vytočenie trupu. Kunay letí mimo moje telo. V určitom momente vyrazím svojou pravou rukou v snahe chytiť letiaci kunay.
Celé to bolo fajn až na načasovanie pri chytaní sa dotknem iba konca kunaya (toho krúžka čo je na konci rukoväte) a kunay zmenil trajektóriu letu a vyletel hore a spadol na zem. Ja sa iba zasmejem „Máme zábavku na celý deň“ poviem skôr pre seba ako Richimu.
Hneť po tom už v ruke držím ďalší kunay ktorí v momente letí na Richiho teraz však na jeho pravé rameno (z mojej strani to je ľavé z Richiho pravé)
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302