DŮLEŽITÁ MÍSTA
Socha Pátého Kazekage
Socha byla vztyčena krátce po konci Čtvrté války ninjů na počest Pátého Kazekageho Gaary, který v oné válce působil jako Hlavní velitel Shinobi aliance. Je to jediná socha ve vesnici mimo radnici, což zdůrazňuje jeho důležitost a to, jak si ho vesnice váží i téměř 200 let po jeho smrti.
Radnice
Radnice leží v samém srdci vesnice. Je to sídlo Kazekageho odkud řídí dění v celé vesnici. Sem za ním chodí genini pro zařazení do týmu a týmy pro mise. Je to také neoficiální sídlo Zlatých písků. Ze střechy radnice je nádherný výhled na celou vesnici, jelikož je střecha na úrovni zdi.
Velká knihovna
Další pýcha Sunagakure, která přežila krutovládu Sedmého. Knihovna obsahuje na 80 000 svazků a svitků sesbíraných za více jak 250 let. Knihovna je rozdělená do tří pater, každé po 4 sekcích. V prvním patře, které je přístupné všem, naleznete běžnou literaturu jako třeba básně, knihy pro děti a podobné.
Druhé patro je jen s minimální ostrahou, je určeno ninjům a naleznete zde vše od základních teorií až po techniky úrovně C, k jejichž čtení potřebujete mít písemné svolení vašeho senseie.
Třetí patro je bedlivě střeženo čtveřicí elitních ninjů a je přístupné jen pro jouniny nebo členy speciálních složek od úrovně chunina. Zde můžete nalézt techniky úrovní B a A a další věci jako data z různých výzkumů.
Nakonec je tu pověstný suterén. Nikdo z lidí doopravdy neví zda existuje, ale pokud byste hledali zakázané techniky či záznamy z výzkumů prováděných lidmi Sedmého, bylo by to zde...
Skleníky
Jeden z mála opravdových pokladů, které si Sunagakure zachovala. V těchto sklenících se pěstují desítky rostlin pro rozličné účely od tvorby léků, přes jedy až po stromy na výrobu výbušných lístků.
Je také známo, že některé opravdu dobře hlídané skleníky obsahují rostliny, které nikdo jiný nedokáže pěstovat a dokonce i několik vzácných druhů rostlin, které už vyhynuly.
Akademie
Místo, které má každá akademie a kde se učí budoucí generace shinobi. Tato věžovitá budova o pěti patrech se nachází na severu vesnice. Na vrcholu Akademie se nachází aréna, která je však už dlouhé roky nevyužívána. Dnes si na ní už jen hrají studenti o přestávkách, ale kdysi sloužila svému účelu, po vzoru Krvavé Kirigakure se i zde odehrávaly souboje na život a na smrt mezi studenty, to však bylo za vlády Sedmého.
Hraniční pevnosti
Hraniční pevnosti se nenacházejí v Sunagakure no sato, nýbrž tvoří první obranou linii Země Větru. Jejich systém se táhne podél všech pevninských hranic a jejich posádky jsou tvořeny veterány desítek pohraničních střetů, jedná se o nejsilnější jednotku v Zemi Větru, jelikož mnohonásobně početně převyšují Zlaté i Černé písky a boj je jejich denní chléb.
Přesto však nejsou uznáváni, služba na hranicích je nejoblíbenější formou politického exilu a jen ti nejlepší přežijí déle než rok.
ZDRAVOTNICTVÍ
Nemocnice
Jedno z nejdůležitějších míst ve vesnici. I když je lékařský výzkum v Sunagakure velice pokročilý, vybavení nemocnice je zastaralé, budova se rozpadá a zdejší metody neodpovídají standardu.
Většina lidí se snaží nemocnici nenavštěvovat pokud opravdu nemusí, protože se říká, že do nemocnice jdete s nemocí a vracíte se se třemi.
Tato hrozná péče je ještě jeden z pozůstatků vlády Sedmého, nynější Kazekage se to sice snaží napravit, ale chybí mu zkušení doktoři ochotní pracovat v sálech, kde se prováděly věci, jenž měly jen pramálo společného s medicínou.
Vědecký ústav
Místo, kde se stále pracuje nejen na výrobě nových a vylepšených zbraní, ale i na vývoji látek a zdravotnických metod, co mohou ninjům nejen pomoci, ale i uškodit. Kvůli diskrétnosti a bezpečnosti je ústav stále hlídán shinobi z vesnice a pracovníci podrobováni pravidelným kontrolám. Pokud se něco skutečně neakceptuje, je to vynesení jakýchkoliv informací nebo neloajálnost.
GEOGRAFIE
Skalnatá zeď
Jedná se o přírodní útvar chránící Sunagakure po celém obvodu vesnice nejen před nepřáteli, ale i před nepřízní počasí. Jedinými dvěma vstupy do vesnice jsou Severní a Jižní brána, dlouhé průchody vyryté do skály, hlídané dvěma věžemi a zkušenými ninji.
Zeď také ohraničuje bariéru, která spustí alarm pokaždé, když se někdo pokusí dostat do nebo z vesnice jinak než skrz brány. Existují sice tajné chodby vedoucí z vesnice, ale ty jsou známé jen několika vybraným členům Kazekageho osobní gardy a Černých písků.
Katakomby
Další z míst, kam není doporučeno chodit. Katakomby pod vesnicí byly vybudovány původně pro případ katastrofy, aby se do nich lidé schovali, ale Sedmý kazekage je nechal rozšířit a právě zde se odehrávaly ty nejhorší ohavnosti během období jeho vlády... a kdo ví, třeba se zde stále odehrávají.
Sem se neodvažují ani ti nejsilnější a ti co se odváží se nevrátí, alespoň ne normální, občas po kouskách, ale většinou vůbec.
Někde v tomto podzemním komplexu je také neoficiální základna Kultu.
Tajný vstup do vesnice
Nachází se na východě vesnice, ale i takto přibližně udaná poloha je známa jen několika málo lidem a počet lidí, kteří přesně ví, kde se nachází, se dá spočítat na prsech jedné ruky.
Nejlépe toto tajemství chrání zvyk, který přikazuje všem procházejícím zavázat si oči a nechat přesunout skrz pomocí techniky problesknutí. dokonce i mnozí, kteří jí prošli, pochybují, že doopravdy existuje.
Podzemní cvčiště
Bylo vybudováno asi před šedesáti lety, aby se ninjové Sunagakure naučili manévrovat v těsných prostorech. Jeho charakteristická struktura docela dobře simuluje souboje v lese či jeskyních.
Nachází se pod východní částí vesnice a vstup je do něj povoen pouze společně se senseiem, není totiž vůbec těžké se v jeskynním komplexu ztratit.
Západní kaňon
Jak již název napovídá, kaňon leží na západ od vesnice a je vyhloubený do náhorní plošiny. Jedná se o další oblíbené cvičiště pro ninji ze Sunagakure. Kaňon tvoří v náhorní plošině přirozený labyrint sloupů, cest a skalisek a díky tréninku je neustále opravován a obměňován, takže cesta, kterou jste včera přišli dnes již nemusí existovat.
Je to též oblíbený test trpělivosti a vynalézavosti pro studenty.
Jižní cvičiště
Toto cvičiště, nacházející se na jih od vesnice, je z větší části tvořeno pouští, pískem a občas nahodilou skalou. Je to ideální místo na cvičení technik, zvláště pokud chcete mít klid a hrozí vám, že by technika mohla něco zničit. Tam se nemusíte bát, je tam jen písek a toho je v poušti dost, až moc, jak by vám řekli mnozí místní. Každopádně, pokud se chcete vzdálit od civilizace, vyzkoušet si něco opravdu ničivého nebo si jen hrát na přežívání v poušti, našli jste to ideální místo.
PODNIKY
Jídelna u Seno-chan
Nejlepší místo na snídani nebo oběd, pokud jste milovníci sladkého. Nebo vydatného občerstvení. Nechybí tu vůbec nic, od vepřového rámenu přes onigiri, vaječné omelety, rýžové placky, až po zákusky všeho druhu. A věčně usměvavá, příjemná obsluha je v roztomilém barevném prostředí malé jídelny jen bonusem navíc.
Restaurace Takanashi
Pokud hledáte opravdu působivé místo pro společný oběd, večeři, nebo i snídani, zajděte do nejlepší restaurace ve vesnici. Už po generace patří rodině, která se v gastronomii skutečně vyzná a dokáže vám připravit ty nejvybranější pochoutky. Připravte si však naditou peněženku, návštěva v Takanashi vám do ní vypálí díru.
Asayake
Jedná se o jednu z nejluxusnějších čajoven v centru Sunagakure. Je zvláště oblíbená u ninjů, jelikož její provozovatelka je bývalý shinobi. Každý si tu přijde na své, mladí genini si zde mohou dát výborný ledový čaj a jejich senseiové tu mohou společně spílat na neschopnost nové generace nad šálkem saké.
Kottōhinten
Tento obchod se starými sochami a dalšími starými věcmi se nachází v zapadlé uličce poblíž radnice, avšak jeho stinná atmosféra skrývá. Když totiž řeknete prodavači ty správná slova můžete se dostat do zadní části, kde se nachází centrum černého trhu v Zemi Větru, ale pozor, není moudré pustit se do křížku s těmito lidmi, nemuseli byste se už objevit.
OSTATNÍ
Kegareta chiku
Chudinská čtvrť Sunagakure. Každá vesnice ji má a ta zdejší se nachází na jihu vesnice, podél zdi. Dá se zde sehnat cokoliv od zakázaných zbraní až po tinktury. Pokud si zde nedáte pozor, nebude žádné překvapení, že vás okradli.
Aka chiku
Nebo-li Červená čtvrť. Ano, jedná se o místo, kde kvete nejstarší řemeslo. Ale je to také místo plné barů a středobod všech drbů, pomluv a městských legend. I když to není rozhodně místo, kam by se měl mladý genin vypravit, je to místo, kde se člověk může dozvědět velkou spoustu užitečných informací.
Gahi Ikishi
Pořád si nechal svou tvář i když bylo velmi zábavné dívat se, jak jsou jeho studenti pohoršeni, ale zase byl nesmírně hrdý. Byl hrdý a šťastný, protože jeho studenti byli doslova vytočeni a šlo vidět, že jim na tom všem záleží, byl opravdu šťasten. Pak se najednou lehce pousmál a řekl "děkuji" a chvíli nic neříkal a pak dodal "no pokud to tedy berete takhle, tak by bylo asi nebezpečné tenhle tým rozpouštět, takže raději přejdeme k naší první misi, která nás čeká" řekl Gashi a usmíval se.
Tekuard Ashikaru
Cvičiště
Rána kunaiem, tisíc jehel, znovu se nechat otrávit a stovky dalších věcí by byly lepší než tohle.
"Přece nemůžou jen tak rozpustit tým!!!" být to cokoliv jiného než krystal tak už by kousek ulomil, jak sevřel pěst.
Obvykle si jen tak začal dělat srandu, ale v tomhle momentě byl pevně rozhodnutý nakráčet do velitelství Suny a donutit je ke zpovědi.
Nepotřeboval podstatu, blesky mu létaly z očí úplně samy.
Už byl na nejlepší cestě vyskočit a splnit svůj plán.
Raiken Karasu
Jediná odpověď, kterou Mayu-hime dostala byal úkolna. Pak se Raiken na patě otočil a odešel. Kdyby měl Raiken emoce, dalo by se říct, že je šťastný, ale jelikož je neměl, bylo to pro něj jako by do sebe zapadla dvě kolečka v hodinovém stroji. Jednoduše logický fakt předcházený logicky založenými podněty a akcemi. Raiken tentokrát už klidným krokem vyšel ven před budovu, jako by měl na celý den přesně rozvržený každý kilojoul energie. Došel doprostřed nádvoří a odtam vyskočil na střechu tak, aby měl výhled na vchod, automaticky logické místo, kudy bude muset jeho nový mistr projít až půjde do této budovy. Jako pojistku vytáhl z pusy žvíkačku a hodil ji nazem, přímo doprostřed nádvoří. Žádná příliš zajímavá věc, ovšem v tomto místě poněkud nepatřičná a jak Raiken předpokldal, stráže ho viděli jak to dělá, ovšem nově příchozí ne a jelikož to má být zřízenec Zlatých písku, což vyžadovalo značný talent, určitě si této nepatřičnosti všimne, čímž na sebe Raikena upozorní.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Mayu-hime
Po dlouhé době se usmála. "Vida, přesně takto si to představuji."
O Raikenovi Karasu se vědělo už dlouho. Bylo to díky jeho vysoké inteligenci a odborníci předvídali i jeho vysokou loajalitu. Teprve až nyní byl označen za připraveného udělat další krok ve své budoucnosti.
Nemusela se dívat do papírů, věděla moc dobře, kde je zařazen a pod jakým instruktorem.
"Zlaté písky, třetí divize. Tvým mentorem bude Taka Rake."
Raiken Karasu
Z druhé strany dveří se ozvalo vyzvání, ikdyž chladné a strohé. Raiken vzal za kliku a otevřel dveře, vztoupil a mlčky za sebou zavřel. Pak se Otočil, uklonil a až pak začal mluvit. "Dobrý den, jsem Raiken Karasu, přidělení." Tahle strohá věta, pronesená bez špetky emocí byla dle Raikenova mínění postačující, protože obsahovala přesně tolik informací a formalit, aby nemohla být označena za hloupou, zbytečnou nebo urážlivou.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Mayu-hime
Papírování už ji začalo trochu nudit. Věnovala se mu celý den. Manžel se z prokletí svého bratra teprve dostával a ona musela dělat práci za něj. Což sice dělala vždycky, ale nikdy jí to moc otravné nepřišlo.
Ozvalo se zaklepání na dveře. Dnes už tu genini byli, ale ona měla dojem, že to určitě bude zase jeden z nich.
"Dále." Řekla chladně a čekala, kdo zase vyleze zpoza dveří.
Raiken Karasu
Bylo ráno, Raiken otevřel oči přesně v 7:00 ráno jako by měl v hlavě budík a posadil se na tvrdé posteli. Svým obvyklým flegmatickým pohledem přejel poloprázdnou místnost, ve které byla jedna postel, jeden stoleček, jedna židle a menší šatník, ve kterém byl dvanáct souprav toho stejného oblečení. Za rohem se skrývala malá, účelně vybavená kuchyňka a to bylo vše. Žádná ozdoba, žádná připomínka toho co bylo a ani jedno smítko v celém pokoji hovořilo o tom, že majel je buď nahlavu nebo puntíčkářský sociopat. Raiken vztal, rozkázal mozku přestat snít a zpracovávat jakékoliv zbytečné informace z okolí. Pak se oblékl, snědl snídani, o které by někteří řekli, že je to nepojidatelné, ale jemu to bylo jedno, on dbal hlavně na to, aby mělo jeho tělo správný přísun živin a dostatek energie. Nakonec si opláchl obličej, vzal si žvíkačku a vyšel ven. Žvýkačka, jediná věc, která mu pomáhala potlačit vidění "duchů možností" jak on tomu občas říkal. Jeho mozek byl prostě nezastavitelný stroj, snažící se neustále poukázat na všechny možné varianty, každý pohyb každého čloěka který se Raikenovi objevil v zorném poli a fixace jako žvýkačka tomu pomáhaly zabránit. Klidným korkem vyšel před svůj byteček, jehož nájem platil z toho mála co dostával za svoje povolání shinobiho. Svižným pohybem energického člověka vyskočil na střechu a pak pokračoval stejným způsobem až dorazil k hlavnímu sídlu Kazekageho v Suně, obrovské pevnosti uprostřed vesnice, kde bylo tolik stráží, že ani bakterie neprošla nepovšimnuta. Se zavřennými víčky prošel nádvoří až se dostal do budovy, až tam konečně otevřel oči. Tam rychle prokličkoval několika chodbami, zdolal několik schodišt a zastavil se před dveřmi Kazekageho kanceláře. Zhluboka se nadechnul aby vyrovnal deficit vzniklý při pochodu do schodišt azaklepal.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Seigi Nakamura
Po kratšom oddychu sa znova postavil z piesku na nohy. "Odviať preč hovoríte ?" Zamyslene sa pozrel na balón. Spojil ruky do pečate a začal vkladať chakru do úst. Po kratšej dobe spravil to isté čo predtým a nadniesol balón tesne nad zem. Náhle však do balóna kopol tak, aby odletel preč. "Tak .. to by sme mali." Spokojne sa začal oprašovať no vedel, že to asi nieje to čo chce po ňom senseika a tak si nakoniec len povzdychol a vydal sa vziať balón späť. "Mohlo by to byť podobné ako predtým ? Keby som len naklonil prúd vzduchu tak aby som donútil ten balón odletieť ?" Uvažoval v mysli keď však konečne došiel k balónu a zodvihol ho zo zeme. "Udržať vo vzduchu ako na začiatku no potom využiť o niečo viac chakry a Fuutonu aby som s ním pohol tak aby odletel ?" Nakoniec znova balón pohodil na zem a začal sústrediť chakru. "Mohlo by to vyjsť." Znova nadvihol balón za pomoci chakry a Fuutonu no tentokrát čakal asi tri sekundy či balón nepadne na zem. Keď nepadol začal vypúšťať viac chakry s úst pričom sa baló začal točiť a odletel kúsok preč. Radostne sa pousmial pričom do balóna znova kopol no tentokrát tak aby sa odkotúľal k ostatným. "A teraz ho prasknúť ... zábava začína." Povedal si dosť nespokojne pričom nejakú dobu hľadel na balón a rozmýšľal ako ho má prasknúť. "Nemôžem ho jednoducho preseknúť niečim a zhodiť to na to, že som dokázal ten balón prasknúť ?" Akonáhle však tento nápad dostal zavrhol ho. Zotrel si pot z čela ktorý mu stále tiekol vďaka väčšiemu vyčerpaniu. "Prečo som sa len nesústredil viac na Ninjutsu ?" V hlave mal plno ostrých slov no bál sa ich vysloviť pred senseikou. Nakoniec len spojil ruky k sebe a začal sústrediť chakru do úst. "Čo takto vypustiť rýchli prúd chakry tak aby jednoducho prebodol ten balón ? Stačí ho len málo a dá sa rýchlo poslať na cieľ." Jeho plán sa mu pozdával na toľko až konečne otvoril ústa a vypľul malí prúd chakry na balón ktorý spravil malú dierku. "Rýchlejšie ..." Odvetil si keď sa pozrel na druhý balón a spravil to isté len prúd chakry vystrelil rýchlejšie než predtým. Balón sa po strete s chakrou mierne naklonil no hneď nato sa v ňom vytvorila o niečo väčšia diera. "Mám to !!" Zakričal Seigi viac vyčerpane.
Hana Hiroyuki
Alfa Team
Prohlížela si kuličku dokola. Obešla kolem ní několik koleček, než konečně uznala, že je větší. Sice nepatrně, ale je větší. ,,Když už jsem přišla na to, jak jí zvětšit, nebude takový problém jí zvětšit ještě víc, ne? Asi to bude jen v chakře." spokojeně se usmála a zastavila se zpátky na místě, na kterém stála původně. Natáhla jen lehce prst ke svému výtvoru, měla strach že jediný dotyk a kulička by se rozpadla. Nakonec ale stejně nedolala a ukazováček do vody zabořila. Rychle ho vytáhla, nasadila napjatý výraz jak čekala co se stane a ani nelapla po dechu. Když se delší chvíli nic nestalo, oddechla si a vrátila se ke zvětšování kuličky. Zkoušela to raději po kousíčkách. Kulička se začala vždycky chvět a když ustala zpátky do stavu bez pohybu, byla o něco menší. Po nějaké hodince už bylo jasné, že kulička je dvakrát tak velká jak předtím. A Hana je dvakrát tak víc unavená než na začátku. Přistoupila tiše k senseice a lehce jí potahala za látku na zádech. ,,Sensei? Je to takhle správně?" zeptala se jí potichu a ustoupila, aby senseika měla dobrý výhled na její výtvor. Kulička vypadala celkem stabilně, nepadaly z ní kapky vody jako na začátku a nehybně visela ve vzduchu. Hana doufala, že senseika to rychle odsouhlasí a ona bude moc kuličkou prostě švihnout o zem. Ne, že by se jí nelíbila, ale udržet jí ve vzduchu tak dlouhou dobu jí vůbec neprospělo.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
"Samozřejmě vás nikdo nenutí tam jít, můžete celý den civět do zdi ve své cele. Třeba je to poslední možnost, kdy se tu bude něco dít. Třeba do konce týdne opravdu budeme muset civět do těch zdí.
Já se tam půjdu podívat, kdo nechce, nemusí. Ale jednotlivé tribuny jsou rozděleny podle pater, takže my budeme nejspíše sedět s támhle těmi gentlemany." Řekla a pokynula hlavou směrem ke stolu, kde před chvílí seděla.
Sayuri Sugito
Dojedla ten svůj suchý chleba a slyšela, jak Akemi mluví o nějakých zápasech. Sayuri to přišlo jako velká nuda, ale faktem bylo, že celé tohle vězení je jedna velká nudná záležitost, takže si může vybrat jaký typ nudného dopoledne si zvolit. Sayuri se zvedla, aby se dostala k Akemi blíž, chtěla slyšet víc. Po cestě si nalila do starého plechového hrníčku trochu vody. Neustále ji někdo sledoval, každý však s jiným pohledem, někdo s odporem, jiný s pobavením a někdo překvapivě se strachem.
"Myslíte, že je pro nás vhodné jít do nejnižšího patra k těm největším zločincům? Přece jen vy tam určitě nějaké známé mít budete, Akemi-sensei, a jelikož nemáme své vybavení, nemůžeme se dostatečně efektivně bránit..."
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Keď Yon odyšiel za Akemi tak sa v kľude najem tej podivnej kaše. Moc dobrá nebola čo sa tiká chuti aj vzhľadu. Ale čo sa dalo robiť umrieť od hladu nechcem tak som to zjedol. Celý tento pobyt skôr beriem ako dovolenku od povinností tam vonku či sú to záležitosti kultu alebo čiernych. Iba jedna vec ma trápila a to bol tréning ktorí tu v Gorgone nemôžem vykonávať bolo to pre mňa utrpenie hlavne po tom ako som prehral boj zo Sayuri a ona prežila teraz dobre pozná môj bojoví štýl, ak by som bol vonku by som po večeroch trénoval a zdokonaľoval sa vo svojom štýle a učil sa nové techniky. Tu sa akurát môžem udržať v kondícii ranou rozcvičkou.
Nakoniec zjem poslednú lyžičku tej kaše vôbec si neuvedomujúc že som to zjedol ani si nespomínam akú chuť to vlastne malo. Už sa chystám odniesť svoj podnos zo špinavým riadom keď nás zvolá Akemi-san. Moc nadšení nie som keď ešte aj tu bude žiadať nejaké veci od nás.
Cestu si predlžím odnesiem podnos a prídem ku Akemi-sam bez slova sa postavím vedľa Axena ktorí, tam už dávno bol a čakal na ostatných. Netrvalo dlho a boli sme tam všetci od čiernych aj zlatých. Hneť nám povedala o čo sa jedna.
„Tak to je paráda aspoň sa stretneme zo starými známymi. Nás by poznať nemalý ale im to je šuma fuk či sme to boli práve mi kto ich dostal tu. Im stačí že mame rovnakú farbu plášťa. Ale bude to určite zaujímavé. Akemi-san máte pravdu niečo sa aspoň priučíme “ poviem a usmejem sa.
*Ako keby sme v živote nevydelí ako sa mlátia dvaja chlapi. Každý deň trénujeme a niekedy máme cvičné boje medzi sebou.* prebehne mi hlavou ale na sebe nedám nič poznať.
„A tu hodinu máme niečo robiť či máme pozerať v cele do blba?“ spýtam sa nakoniec a čakám na Akemininu odpoveď
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Chika Sugito
I když přišla na cvičiště trochu později, sensei tam pořád ještě nebyl. Trochu se podivila, ale pak se zaradovala, protože tím pádem nikdy nezjistí, že přišla pozdě, a její pověst bude nadále neposkvrněná.
Když ale čekali deset minut, a pak i dvacet, začala se pořádně nudit. Vlastně se zaměstnávala jen tím, že si strčila ruku do rukávu s kosou, a s nepříjemným pocitem v prstech po ní přejížděla nehty.
Po dalších několika minutách se ale konečně objevil. Ihned vyskočila a už byla připravená si mu postěžovat a i lehce vynadat, když sdělil, že se jejich tým rozpouští. První, co pocítila, byl smutek a lítost. Ty dva, a vlastně i Gashiho, si za krátkou dobu vážně oblíbila. Pak se dostavil vztek a ublíženost. Konečně je pár dní vážně kunoichi, a oni jí to takhle překazí. Když začala mluvit, ani si nevšimla, že vlastně překřikuje Daisukeho, vlastně ale říkala to samé co on. Pokládala otázky typu proč, a pokoušela se Gashimu domluvit, ať to nedopustí.
Daisuke Sugito
Cvičiště
Daisuke si sedl do tureckého sedu a založil si ruce na prsou.
Kde ten Gashi je? Ještě nikdy nepřišel takhle pozdě! Snad se nic nestalo? Rozhlédl se ustaraně kolem sebe.
Čekali tam na něho už asi půl hodiny.
Najednou se před nimi Gashi ale zčista jasna zjevil.
„Gashi-sensei!“ Vyskočil radostně Daisuke na nohy, když jim ale Gashi sdělil onu novinku, úsměv mu ztuhl na tváři.
„C-cože?! Rozpouští?! Děláte si srandu? Proč?“ Chrlil ze sebe Daisuke zoufale a rozhazoval rukama.
Proč by se něco takového stalo? Kvůli jejich neúspěchu na pouštním cvičení? Na žádné misi ještě nebyli, tak přece nemohli nic zkazit, ne?
Gashi Ikishi
Gashi dal úsměv pryč a pořádně poslouchal "hmm to je zvláštní, ale nemějte strach má paní, zjistím co se stalo a vše bude zase jak bylo" řekl a s těmi slovy se rozpadl na krystalový prach a zmizel pryč. Najendou se objevil na cvičišti, kde už jeho studenti čekali "promiňte mi to opoždění, ale bylo to naléhavé a týká se to celého našeho týmu" řekl a pak zvážněl, tohle byla totiž situace, kdy by si mohl vystřelit z jeho týmu a vrátit jim vše co si nadrobili "náš tým se rozpouští" řekl s úplně vážným a smutným obličejem.
Axen Jigoku - Čierne piesky
Axen mlčky pozoroval už upokojujúcu sa scénku. Pomaly dojedol svoju kašu s chlebom a zapil to pohárom vody.
"Dúfam že obed bude lepší." povedal si potichu.
Akemi a Yon o nedlho zvolali všetkých svojich podriadených. Vysvetlili im o čo sa jedná a že to pre nich môže byť dobrá skúsenosť, pozorovať to.
"Som na to zvedavý...." pomyslel si a na tvári sa mu objavil malý úsmev.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Když se všichni nadlábli té dobré kaše, Akemi s Yonem svolali svoji skupinu a informovali je o "sportovní" události, která bude za hodinu k vidění.
"Prý se to bude odehrávat v nejspodnějším patře, takže tam mají přístup i ti největší zločinci, které tu mají. Ale myslím, že v rámci vašich zkušeností by se vyplatilo, kdyby jste se toho zúčastnili jako diváci."
Seigi Nakamura
Nejakú tú dobu sledoval tie balóny ako sa len tak váľajú po zemi. "Nadnášať ? Aby odletel preč ? Prasknúť ?! Ako to mám preboha dokázať ?" Zrazu sa začal mračiť na balónik celkom neprístupne. "Levituj ... levituj ... no tak levituj !" Náhle však začal na balón kričať ako na malé dieťa. Po niekoľkých minútach kriku si len povzdychol a spojil ruky k sebe. "Fajn ... ty si to chcel !" Začal sústrediť chakru do úst. Po kratšej chvíli otvoril ústa no jediný výsledok bolo to, že balónik opľul. "Eh ... to asi nieje účelom tohto tréningu, že ?" Zamyslene hľadel na balón po ktorom tiekla jeho slina. "Tak to skúsime logicky fajn ?" Spojil ruky k sebe a začal sústrediť chakru do úst. "Veterná chakra ... dúfam, že sa senseika nepomýlila v tom, že mám Fuuton." Tentokrát opatrne otvoril ústa a začal vypúšťať prúdu chakry zmiešaný z Fuutonom na balónik no ten sa len matne pohol vpred. "Oh ... to by mohlo ísť." Zasmial sa zvesela pričom sa začal znova sústrediť no tentokrát mu začala tiecť trocha potu z čela. "Chakra, chakra poď sem." Opakoval si niekoľkokrát dookola pre seba po čom však zmĺkol a znova otvoril ústa. Tentokrát nasmeroval prúd Fuutonu tesne pred balónik čo spôsobilo, že sa trocha vzniesol no hneď padol znova na zem. "Hmm. Toto už bolo skoro ono." Povedal si v mysli pričom sa nenápadne otočil. "Kým sa nepozerá môžem to skúsiť aj ináč ..." Nenápadne sa zohol k balóniku ktorý vzal do ruky a začal popri tom sústrediť chakru do úst. Vyhodil si balónik do vzduchu a čakal kým sa otočí späť a začne mu padať na hlavu. V rýchlosti otvoril ústa a začal vypúšťať prúd chakry z Fuutonom na loptu no jediným výsledkom bolo to, že lopta začala rotovať a trafila ho priamo do nosa. Na okamih stratil Seigi rovnováhu no o niekoľko sekúnd sa vyrovnal a chytil sa za nos. "Taaak fajn ! Toto začína byť osobné !" Zakričal na balón pričom rýchlo sústredil chakru do úst a vystrelil ju do do balóna ktorý vyletel asi meter do vzduchu no keď mal dopadnúť nestalo sa tak keďže Seigi sústrediť stáli prúd chakry na zem tesne pod balónom. "Eh ?" Konečne sa prestal sústrediť a balón dopadol na zem.
Hana Hiroyuki
Team Alfa
,,Cože?" zaraženě se podívala na kuličku vody, když konečně pochopila co se po ní chce. Přestala se soustředit, v hlavě začala panikařit a sledovala, jak se kulička zase rozprskla o zem. ,,Ach jo..." povzdechla si, sklonila se zpátky k vodě a zamyšleně se podívala svůj odraz. ,,Tak jo, to půjde... nějak. vytvořila zase kuličku zpátky, to už jí nedělalo problém. Prohlédla si jí zvědavě ze všech stran a zamyslela se nad tím, jak se asi něco takového bude dělat. ,,No.. Asi chakrou, samozřejmě,.. že?" plácla se lehce do čela. Posadila se na zem, ještě chvíli si kuličku prohlížela a začala se na ní ještě víc soustředit. Když si byla jistá, že se soustředí na tolik, že nebude potřeba se bát okolního světa, začala se soustředit na svou chakru. ,,Teoreticky.. Udělám z chakry vodu? Nebo tak něco?" přemýšlela nad tím pořád, jelikož si nebyla jistá, jak na celý tenhle trénink vlastně jít. Po dalším povzdechnutí zavřela oči, sepjala ruce a posadila se do tureckého sedu. Chvíli se nic nedělo, pak se začala kulička podivně chvět, ale o nějakém zvětšování objemu se mluvit nedalo. Podívala se na ní jen jedním přivřeným okem, ale nenechala se výjmečně vyvést z díry. Po chvilce se kulička zase rozechvěla, tentokrát snad ještě víc. ,,Musím na to.. Nějak pomalinku. To by bylo fajn." pousmála se pro sebe a jedním,stále pouze přivřeným okem, sledovala jak se kulička nepatrně zvětšila. ,,Fajn.. Takže takhle dál."
Uriel Atori Tým Alfa
Po dvou hodinách tréninku který ho značně vysílil si sednul na zem a začal přemýšlet. Zaprvé jak využit doton v boji a zadruhé ovládání chakry v dokonalém množství. Když tak seděl napadla ho další kombinace kroků. Hned vstal a využil ji.
„Ta kombinace by byla dravá jako orel“ začal zkoušet různé pohyby. Chtěl vymyslet něco do čeho by zapojil více seků popřípadě úderů a kopů. Po hodině kdy zkoušel všechno možné se mu nic nepovedlo. Pár nadávek a už se vracel zpátky domů. V kuchyni si dal něco na jídlo a s místa vypil 1,5l vody.
„Z*****á poušť, člověk je hned zpocenej a celej vysílenej“ Pak šel do koupelny a podíval se do zrcadla. Šáhnul si na oko a hned syknul bolesti.
„Ku**a já jsem p***** proč si na to šahám?“ Pak si prohlédl svoje zuby a podíval se na štípnutý kousek špičáku. Pak si rukou projel svoje bílé vlasy. Chvíli se díval ještě na svůj obličej a pak udeřil pěstí do zrcadla, které se rozsypalo po celé místnosti. To Uriela rozesmálo natolik že si potom s jedním střepem dlouho hrál a různě s ním pohazoval. Když už ho to přestalo bavit posbíral střepy holou rukou a vyhodil je do koše. Na tváři měl neustále ten nepříjemný úsměv. Pak si šel lehnout.
Americké okradací instituty - http://www.youtube.com/watch?v=5_JmXCNPs6Y
Yon Ki
"Ale, ty lichotnice" pousmál se, při poznámce o tom, že byl zrádce. Ačkoliv se to jevilo jako divné, byl na to pyšný, dokázal obelstít už několik organizací a vesnic, které byly následně zničeny. Jeho minulost ale zde neměla co dělat, proto ho poznámka poněkud urazila. Nerad o minulosti mluvil. Nyní už měl svůj život v Suně, ale v této chvíli mu přišlo, že k vesnici neprojevil příliš oddanosti, když mu ani jeho vlastní žena neměří. Nicméně i v tom měla pravdu. Yon před ní skrýval jedno opravdu nepříjemné tajemství, které se zachvíli provalí, právě v tuhle nejhorší dobu, když zřejmě prožívali první pořádnou manželskou krizi. Ta věc tomu dodá korunku a může očekávat i rozvod, pak by bylo o jeho budoucnosti rozhodnuto. Nic by jej už ve vesnici nevázalo a tak by mohl sebrat dítě a zmizet... Jeho rozýmání o tom, jak se chystá zradit další část svého života, přerušil rozhovor Akemi a vězňů.
"Nemám nic proti, lepší než kvasit v cele" podotknul a tak trochu narážel na to, že by mohlo dojít k dalšímu konfliktu mezi ním a Akemi, byla to tu úplná ponorka, bez možnosti úniku...
Hirotado Yutsurai
Zlaté písky. 2.div.
V klidu dojedl a luskl prstem. Servírka přišla téměř okamžitě a Hiro jí zaplatil a přidal i nějaké spropitné.
"Nevím...na to ninjutsu jsem levej, ale taijutsu bych si z tebou procvičil docela rád."
Jeho taijutsu taky za moc nestálo, ale vědět to nemusel. Možná to pozná až při tréninku, pokud bude Mino lepší.
Pomalu začal vstávat ze židle.
"Ty jsi spíš na to ninjutsu co?"
Yasu Akemi
Velitelka Černých
"Přesně proto jsem se nikdy nechtěl ženit." Poznamenal jeden z mladších vězňů.
Akemi se na něj otočila. "Ptal se někdo na tvůj názor, zobáku?!"
Vězeň vykulil oči a překvapením otevřel pusu. Ostatní vězni se mu začali smát.
Akemi jen zakroutila hlavou a věnovala se opět Yonovi. "Já v té jednotce také byla, jestli si vzpomínáš. Takoví lidé tam za mých dob prostě nebyli. A co se týče toho ideálního shinobiho, tak to nejsi ani ty...to zrádci nikdy nebudou víš?"
Nemyslela to špatně, jen chtěla,aby si uvědomil, že on je ten poslední, kdo by tu měl něco říkat o dokonalosti shinobi.
"Hádám, že za chvilku snídaně skončí. Víte, co je dál na programu, pánové?"
Vězni se zamysleli. Jeden z nich trochu nahlas. "Nooo, dneska není víkend že ne?...takže bude na programu...sport!"
"Jaký druh sportu?"
"Boje v ringu!"
Akemi se podívala na Yona. "Myslím, že bychom se na to mohli jít podívat ne? Vezmeme naše sebou ať se podívají a něčemu se přiučí."
Mino Namitary
"No chápu, nemá cenu čekat na ni celej den, akurat nevim co budu dělat" Řek Mino z divným úšklebem.
" No hele asi půjdu na cvičiště, zatrénuju si trochu svůj katon a pak nějaké taijutsu, nechceš se přidat?" zeptal se mino zaplatiL servírce za své jídlo a čekal na odpověd
Ayame Hideko
"Bože můj, to je neuvěřitelnej spratek" Řekla Ayame nahlas a podívala se na Seiga.
"Dobře tak už aspoň víme že máš fuuton tak tedy rovnou začneme, vzdrž chvilku tady" Řekla Ayame už milým hlasem a odešla, přila k nedalekému obchodu pro kutili a koupila 5 balónků na vodu, který byly dost pevné a vrátila se na cvičiště.
"Nemá cenu se zdržovat, tak jako ostatní členové týmu začneme pro začátek s ninjutsu, měl by si to mít celkem rychle hotové" Řekla Ayame mrkla na něj a hodila mu pevný 5 pevných balónků.
"Chci aby si pomocí svého dechu a větrné chakry chakry dokázal to aby se 1 balónek vznášel těsně nad zemí, 2. aby vzlétl a odlétl a třétí a by praskl, dva máš na tréning.
Až to dokážeš dej vědět." Řekla Ayame a odklonila se směrem ke slunci.
"Voda,vzduch, a země, naprosto se k sobě hodíte" Dodala nahlas sedla si na zem a zavřela oči, asi po půl hodině slunění si sáhla do kapsičky a vytáhla malou knížečku, kterou si začala číst. Četla asi další hodinu a půl když v tom ji vyrušila hana zaměřila se na ni a viděla, že zvládla první část tréningu.
Položila ji ruku na hlavu a rozcuchala ji.
"Vidiš šikulo, vypadáto že s chakrou ti to docela jde, teď chci aby si z téhle vody co držíš pomocí chakry ve vzduchu udělala dvakrát takové množství. Je to těžké, ale když se to naučíš dokážeš z kapky vody udělat povoděň.Když se ti voda vypaří sežeň si někde další, ze sucha to zatím nezvládneš...." Chvíli se odmlčela.
"Jsou dvě hodiny odpoledne v 6 hodin končíme, doufám že to stihnete a předběžně, zítra začíná tréning v 6 ráno na druhé straně suny na severním cvičišti, ať nás ten spratek ještě chvíli hledá než dám zavyučenou
Axen Jigoku - Čierne piesky
Rýchlo jedol svoju kašu a zajedal to čo najväčším možným množstvom chleba. Snažil sa to zjesť tak rýchlo preto, aby nemusel dlho cítiť tú hnusnú chuť v ústach.
V jedení sa zastavil až v tedy, keď sa začalo divadielko ktoré začali Kira a jeden z väzňov. Do divadla sa zapojil ochranársky Yon, ako inak aj Iryzo spolu s Akemi. Úlohu čerešničky na torte mal Richi.
Axen sám to len z diaľky sledoval. "Ochranársky Yon chráni svoju Kiru a do toho si Iryzo musí rýpnuť. Kvôli Kire spravila Akemi scénu zo žiarlivosti....No a Richi chcel spraviť dobrý skutok a nakoniec mu ešte Akemi svojím spôsobom vynadala.....Sme tu len prvý deň a už tu robíme rozruchy....." Prechádzali mu myšlienky hlavou.
Yon Ki
"Aha, tak o to ti jde" škodolibě se pousmál, když viděl, jak strašně na malou Kiru žárlí, ostatně, důvod žárlit měla, ale určitě ne na tu malou holku, Yon si užil s někým poněkud starším a mělo to pro něj katastrofální následky.
"Byla vybrána na doporučení z klanu Sugito, nemusí být hned od začátku extra třída, od toho jsem tu já, abych jí vytrénoval, navíc, její talent je už dávno zřejmý, jen někteří si ho asi ještě nevšimli že? Onen prototyp ideálního shinobiho z černých i už zřejmě jde na mozek..." povzdychl si a do úst vložil ještě jednu lžíci kaše, aby se aspoň trochu najedl. Aspoň trochu se dojedl zbylým chlebem.
"Ach vy ženy" ruce si dal před tvář a ještě jednou si hlasitě povzdychl.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Seděla mezi ostatními vězni a žvýkala kousek chleba. Yon za ní po chvilku přišel. Samozřejmě i s jejím přídělem toho hnusu.
"Jistě, takže jí ochránce musíš dělat ty. Zajímalo by mě, proč mezi elitou, která má chránit Kazekageho je někdo, kdo nedokáže uchránit ani sám sebe. Kvůli talentu a schopnostem jsi ji nepřijal. Protože je pěkná a líbí se ti? Začínám být pro tebe stará nebo co?!"
Vězni jen zírají a celou dobu sledují se zatajeným dechem celý rozhovor.
Do toho všeho za ní došel i Richi a ještě k její misce co přinesl Yon jí nabídl tu svojí.
"Jste snad oba samaritáni nebo co?! Já to žrát nebudu, kdybych na to měla chuť, tak to nikomu nedávám ne?!"
Zakroutila očima a kousla si otráveně do chleba.
Sayuri Sugito
Když na ni přišla řada, vzala si misku s čímsi, co podle všeho měla být jejich snídaně a jeden krajíček chleba. Zvedal se jí žaludek jen při pohledu na tu břečku, ale to nebylo nic v porovnání s pachem. Smrdělo to jako zvratky. Bylo to skutečně nechutné.
"Ach můj bože, asi jsem se dostala do pekla." pomyslela si a hledala někde volné místo. Nechtěla sedět s Yonem, to skutečně ne. Raději chtěla být sama. Našla si jeden stůl v jednom rohu jídelny, byli tam jen dva další vězni, ona si schválně sedla na druhý konec stolu.
Kaši rovnou zavrhla, to nemohl sníst, jelikož to by jí nejspíš zabilo, už tak měla poněkud slabší žaludek. Takže si vzala jen chleba a pomalu jej přežvykovala v ústech, aby se pořádně zasytila a vydržela do dalšího jídla.
Hana Hiroyuki
Alfa Team
Ignorovala všechny okolo, jelikož byla až moc zaujatá svým úkolem. ,,Proč mi to nejde?" nasadila utrápený výraz, jelikož věřila, že jí to půjde. V ovládání chakry přece byla vždycky dobrá, tak co bylo špatně? Uraženě se otočila k vodě zády. Už jí nebavilo jak její kuličky vody po pá centimetrech, maximálně metru, padají se šplouchnutím zpátky. ,,Ale no tak..! Chce to jen trošku vylepšit!" povzbudila, naklonila se zpátky nad vodu, vyplázla na svůj odraz jazyk a začala se zase snažit. Po nějakých dvou hodinách byla schopná už kuličku vyzvednout do své výšky. Pak měla dojem, že už to šlo od ruky. Nadšeně začala poskakovat na místě, tleskat a pak se podívala s očekáváním na senseiku, ukazuje na kuličku vznášející se před ní. ,,Takhle? Takhle je to správně?"
Richi Tyoshi
Vzal si jídlo a šel se posadit ke stolu kde bylo volné místo.Vzal si lžičku a nabral si něco jako kaši.Když už jí měl skoro v puse tak někdo začal ošahavat jednu ze zlatých.
Yon vyletěl a nasledně trochu Akemi po něm.Dala své jídlo Kiře a odešla do roku.
Richi bez váhaní vztal do jedné ruky vzal misku s kaší a vydal se za ní.
,,Akemi-sensei. Vem te si prosím tu mojí.Musíte se držet ve formě a ja už jsme se najedl"řekl a podal misku Akemi a čekal jestli si jí vezme.
Uriel Atori Tým Alfa
Uriel byl dál od skupiny, facka kterou schytal ho moc netížila a Ayame se vysmál. Začal svůj trénink, už ho to pekelně nebavilo a bylo to znát, nemohl se soustředit. Rozhodl se že dneska už nic co se týka dotonu dělat nebude. Stejně byl napřed před ostatníma a to není dobré pro ně. Postavil se a pomalým krokem přišel ke skupince.
„Jdu dom.“ oznámil Ayame. Čeká hysterický záchvat a všechno co k tomu patří.
„Princ a Princezna mě zatím doženou a od zítřka budeme moct začít nějaké kombinace“ Tohle byla jeho dnešní jediná normální věta s normálním tonem bez sprostého slova. Cokoliv co Ayame předvedla měl v paži.
„Jo a navíc nemám chakrové ostří“ a v duchu už jsi jenom řekl „krávo blbá“. Pak odstrčil Seigiho s cesty a vydal se domů. Cítil se lépe protože si myslel že Ayame má být jenom jeho dozorčí, aby měli všichni přehled co konožan dělá. Ale když byl v opravdovém týmu měl s toho radost, ale nic to neměnilo na tom že všechny neměl rád. Došel až do jedné s restaurací kde si dal něco k jídlu. Všichni se na něho dívali jako vždycky plus měl každý úšklebek že spratek dostal po hubě. Jakmile snědl své jídlo položil přesnou částku na stůl a odešel pryč. Opět s dveřmi třísknul jak měl ve zvyku a okamžitě se rozvalil na postel. Po půl hodině bezmyšlenkovitého ztrácení času se postavil a silně udeřil do tréninkové figuríny. Pak tasil svou katanu.
„Atori no May“ řekl si pro sebe potichu.
„Techniky naší rodiny, náročné především na ovládání chakry ale i na sílu a kondici“ Vydechl zhluboka. Zavzpomínal na jeho otce, který mu když byl menší říkal. Že doton je to nejlepší co ho mohlo potkat. Dokonalá obrana díky dotonu a dokonalá útočná síla pomocí tanců. Vylezl z okna a po stěně se dostal až na plochou střechu budovy. Tasil katanu a postavil se do bojové pozice. Pak v nejmíň čekaný moment shromáždil obrovské množství chakry do nohou, udělal tři kroky dopředu a při tom tři otočky. To znamená s každým krokem se otočil kolem své osy. Při posledním otočení kdy mu do vytočení chybělo 180 stupňů nahromadil obrovské množství chakry do své levé ruky. Sekl opravdu rychle jenže ruka mu jela ještě dál než chtěl a tak při té pohybové síle kterou měl skoro ztratil balanc. A kdyby spadnul vypadalo by to hodně komicky.
„K***a práce“ Začal se vztekat
„Je to rychlé, je to hbité, je to precizní, téměř se tomu nejde ubránit a přesto to má svoji nevýhodu“ promluvil klidně a pak zase začal řvát
„SK******** chakru, když ji bude moc odstřelím sám sebe a když ji bude málo bude to úplně obyčejný sek. K**** p*** !“ Pak pokračoval dál v tomhle tréninku. Plus se snažil kombinovat další pohyby do tohodle. Ale to mu vážně nešlo.
Americké okradací instituty - http://www.youtube.com/watch?v=5_JmXCNPs6Y