DŮLEŽITÁ MÍSTA
Socha Pátého Kazekage
Socha byla vztyčena krátce po konci Čtvrté války ninjů na počest Pátého Kazekageho Gaary, který v oné válce působil jako Hlavní velitel Shinobi aliance. Je to jediná socha ve vesnici mimo radnici, což zdůrazňuje jeho důležitost a to, jak si ho vesnice váží i téměř 200 let po jeho smrti.
Radnice
Radnice leží v samém srdci vesnice. Je to sídlo Kazekageho odkud řídí dění v celé vesnici. Sem za ním chodí genini pro zařazení do týmu a týmy pro mise. Je to také neoficiální sídlo Zlatých písků. Ze střechy radnice je nádherný výhled na celou vesnici, jelikož je střecha na úrovni zdi.
Velká knihovna
Další pýcha Sunagakure, která přežila krutovládu Sedmého. Knihovna obsahuje na 80 000 svazků a svitků sesbíraných za více jak 250 let. Knihovna je rozdělená do tří pater, každé po 4 sekcích. V prvním patře, které je přístupné všem, naleznete běžnou literaturu jako třeba básně, knihy pro děti a podobné.
Druhé patro je jen s minimální ostrahou, je určeno ninjům a naleznete zde vše od základních teorií až po techniky úrovně C, k jejichž čtení potřebujete mít písemné svolení vašeho senseie.
Třetí patro je bedlivě střeženo čtveřicí elitních ninjů a je přístupné jen pro jouniny nebo členy speciálních složek od úrovně chunina. Zde můžete nalézt techniky úrovní B a A a další věci jako data z různých výzkumů.
Nakonec je tu pověstný suterén. Nikdo z lidí doopravdy neví zda existuje, ale pokud byste hledali zakázané techniky či záznamy z výzkumů prováděných lidmi Sedmého, bylo by to zde...
Skleníky
Jeden z mála opravdových pokladů, které si Sunagakure zachovala. V těchto sklenících se pěstují desítky rostlin pro rozličné účely od tvorby léků, přes jedy až po stromy na výrobu výbušných lístků.
Je také známo, že některé opravdu dobře hlídané skleníky obsahují rostliny, které nikdo jiný nedokáže pěstovat a dokonce i několik vzácných druhů rostlin, které už vyhynuly.
Akademie
Místo, které má každá akademie a kde se učí budoucí generace shinobi. Tato věžovitá budova o pěti patrech se nachází na severu vesnice. Na vrcholu Akademie se nachází aréna, která je však už dlouhé roky nevyužívána. Dnes si na ní už jen hrají studenti o přestávkách, ale kdysi sloužila svému účelu, po vzoru Krvavé Kirigakure se i zde odehrávaly souboje na život a na smrt mezi studenty, to však bylo za vlády Sedmého.
Hraniční pevnosti
Hraniční pevnosti se nenacházejí v Sunagakure no sato, nýbrž tvoří první obranou linii Země Větru. Jejich systém se táhne podél všech pevninských hranic a jejich posádky jsou tvořeny veterány desítek pohraničních střetů, jedná se o nejsilnější jednotku v Zemi Větru, jelikož mnohonásobně početně převyšují Zlaté i Černé písky a boj je jejich denní chléb.
Přesto však nejsou uznáváni, služba na hranicích je nejoblíbenější formou politického exilu a jen ti nejlepší přežijí déle než rok.
ZDRAVOTNICTVÍ
Nemocnice
Jedno z nejdůležitějších míst ve vesnici. I když je lékařský výzkum v Sunagakure velice pokročilý, vybavení nemocnice je zastaralé, budova se rozpadá a zdejší metody neodpovídají standardu.
Většina lidí se snaží nemocnici nenavštěvovat pokud opravdu nemusí, protože se říká, že do nemocnice jdete s nemocí a vracíte se se třemi.
Tato hrozná péče je ještě jeden z pozůstatků vlády Sedmého, nynější Kazekage se to sice snaží napravit, ale chybí mu zkušení doktoři ochotní pracovat v sálech, kde se prováděly věci, jenž měly jen pramálo společného s medicínou.
Vědecký ústav
Místo, kde se stále pracuje nejen na výrobě nových a vylepšených zbraní, ale i na vývoji látek a zdravotnických metod, co mohou ninjům nejen pomoci, ale i uškodit. Kvůli diskrétnosti a bezpečnosti je ústav stále hlídán shinobi z vesnice a pracovníci podrobováni pravidelným kontrolám. Pokud se něco skutečně neakceptuje, je to vynesení jakýchkoliv informací nebo neloajálnost.
GEOGRAFIE
Skalnatá zeď
Jedná se o přírodní útvar chránící Sunagakure po celém obvodu vesnice nejen před nepřáteli, ale i před nepřízní počasí. Jedinými dvěma vstupy do vesnice jsou Severní a Jižní brána, dlouhé průchody vyryté do skály, hlídané dvěma věžemi a zkušenými ninji.
Zeď také ohraničuje bariéru, která spustí alarm pokaždé, když se někdo pokusí dostat do nebo z vesnice jinak než skrz brány. Existují sice tajné chodby vedoucí z vesnice, ale ty jsou známé jen několika vybraným členům Kazekageho osobní gardy a Černých písků.
Katakomby
Další z míst, kam není doporučeno chodit. Katakomby pod vesnicí byly vybudovány původně pro případ katastrofy, aby se do nich lidé schovali, ale Sedmý kazekage je nechal rozšířit a právě zde se odehrávaly ty nejhorší ohavnosti během období jeho vlády... a kdo ví, třeba se zde stále odehrávají.
Sem se neodvažují ani ti nejsilnější a ti co se odváží se nevrátí, alespoň ne normální, občas po kouskách, ale většinou vůbec.
Někde v tomto podzemním komplexu je také neoficiální základna Kultu.
Tajný vstup do vesnice
Nachází se na východě vesnice, ale i takto přibližně udaná poloha je známa jen několika málo lidem a počet lidí, kteří přesně ví, kde se nachází, se dá spočítat na prsech jedné ruky.
Nejlépe toto tajemství chrání zvyk, který přikazuje všem procházejícím zavázat si oči a nechat přesunout skrz pomocí techniky problesknutí. dokonce i mnozí, kteří jí prošli, pochybují, že doopravdy existuje.
Podzemní cvčiště
Bylo vybudováno asi před šedesáti lety, aby se ninjové Sunagakure naučili manévrovat v těsných prostorech. Jeho charakteristická struktura docela dobře simuluje souboje v lese či jeskyních.
Nachází se pod východní částí vesnice a vstup je do něj povoen pouze společně se senseiem, není totiž vůbec těžké se v jeskynním komplexu ztratit.
Západní kaňon
Jak již název napovídá, kaňon leží na západ od vesnice a je vyhloubený do náhorní plošiny. Jedná se o další oblíbené cvičiště pro ninji ze Sunagakure. Kaňon tvoří v náhorní plošině přirozený labyrint sloupů, cest a skalisek a díky tréninku je neustále opravován a obměňován, takže cesta, kterou jste včera přišli dnes již nemusí existovat.
Je to též oblíbený test trpělivosti a vynalézavosti pro studenty.
Jižní cvičiště
Toto cvičiště, nacházející se na jih od vesnice, je z větší části tvořeno pouští, pískem a občas nahodilou skalou. Je to ideální místo na cvičení technik, zvláště pokud chcete mít klid a hrozí vám, že by technika mohla něco zničit. Tam se nemusíte bát, je tam jen písek a toho je v poušti dost, až moc, jak by vám řekli mnozí místní. Každopádně, pokud se chcete vzdálit od civilizace, vyzkoušet si něco opravdu ničivého nebo si jen hrát na přežívání v poušti, našli jste to ideální místo.
PODNIKY
Jídelna u Seno-chan
Nejlepší místo na snídani nebo oběd, pokud jste milovníci sladkého. Nebo vydatného občerstvení. Nechybí tu vůbec nic, od vepřového rámenu přes onigiri, vaječné omelety, rýžové placky, až po zákusky všeho druhu. A věčně usměvavá, příjemná obsluha je v roztomilém barevném prostředí malé jídelny jen bonusem navíc.
Restaurace Takanashi
Pokud hledáte opravdu působivé místo pro společný oběd, večeři, nebo i snídani, zajděte do nejlepší restaurace ve vesnici. Už po generace patří rodině, která se v gastronomii skutečně vyzná a dokáže vám připravit ty nejvybranější pochoutky. Připravte si však naditou peněženku, návštěva v Takanashi vám do ní vypálí díru.
Asayake
Jedná se o jednu z nejluxusnějších čajoven v centru Sunagakure. Je zvláště oblíbená u ninjů, jelikož její provozovatelka je bývalý shinobi. Každý si tu přijde na své, mladí genini si zde mohou dát výborný ledový čaj a jejich senseiové tu mohou společně spílat na neschopnost nové generace nad šálkem saké.
Kottōhinten
Tento obchod se starými sochami a dalšími starými věcmi se nachází v zapadlé uličce poblíž radnice, avšak jeho stinná atmosféra skrývá. Když totiž řeknete prodavači ty správná slova můžete se dostat do zadní části, kde se nachází centrum černého trhu v Zemi Větru, ale pozor, není moudré pustit se do křížku s těmito lidmi, nemuseli byste se už objevit.
OSTATNÍ
Kegareta chiku
Chudinská čtvrť Sunagakure. Každá vesnice ji má a ta zdejší se nachází na jihu vesnice, podél zdi. Dá se zde sehnat cokoliv od zakázaných zbraní až po tinktury. Pokud si zde nedáte pozor, nebude žádné překvapení, že vás okradli.
Aka chiku
Nebo-li Červená čtvrť. Ano, jedná se o místo, kde kvete nejstarší řemeslo. Ale je to také místo plné barů a středobod všech drbů, pomluv a městských legend. I když to není rozhodně místo, kam by se měl mladý genin vypravit, je to místo, kde se člověk může dozvědět velkou spoustu užitečných informací.
Axen Jigoku - Čierne piesky
Axen si vypočul čo mu povedala, alebo respektíve čo mu povedala pričom si strážila čo mu nechce povedať. "Zničil ti ju?" spýtal sa udivene. "To znie ako keby tvoj sensei nebol z tvojej bábky zrovna dvakrát nadšený." dokončil
"Možno to bude kvôli tomu ako vyzerá tá bábka ale nebudem sa jej hneď na všetko vypytovať." pomyslel si.
Axen sa trochu zarazil keď sa chcela vsadiť že vydrží Iryzove narážky. Nevyzerala na dievča ktoré sa rada vsadí. "Dobre, prijímam. O čo sa chceš so mnou vsadiť?" spýtal sa a čakal čo ona zamýšľa.
Nadai Sugito
Služku jen zpražil pohledem, prý otec... Vždyť mu bylo něco před 20-ti a prý otec... No to je moc...
Ale na to nebyl čas, Hinote vše vyjasnila a on s jejím neklidným tělem v rukou začal panikařit.
"Kašlu vám na dveře, není čas. Vy mezitím připravte vše, až se vrátíme."
Rozběhl se k oknu a málem zaškobrtnul, protože síla nebyla jeho silná stránka, skočil na okenní parapet a poté oknem ven.
Okamžitě skočil na střechu vedlejšího domu a zamířil do nemocnice.
Měl co dělat, aby ji udržel, protože se neustále svíjela a ty její hlasivky... Byly fakt síla. Trochu u toho tedy šklebil obličej, ale dělal, co šlo.
"No, vím toho víc než dost a jak to tak vypadá, budu i jeden z prvních, kdo bude vědět o vašem malém na světě. Yon je trochu o krok pozadu, proto je on pryč a já tady."
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Hinote Onna
Když jí Nadai chytl objala ho kolem krku. Chůva zatím došla po křiku zase zpátky do Hinotina pokoje.
"Kdo jste? Chcete jí pomoct?" podívala se na Nadaie, protože ho vůbec neznala vypadala trochu ustrašeně, ale nakonec usoudila, že by mohl být dobrým otcem.
"Vy jste přítel Hinote-sama, moc se omlouvám za svou nezdvořilost" pouklonila se. Hinote by se asi plácla do čela.
"Ale né, to je žák jednoho z mých nadřízených, běž nám otev...ááááááááu" zařvala znovu, pak se naklonila k Nadaiovi.
"Co vše víš?" pošeptala mu a dál se svíjela v bolestech.
Kira Sugito
Zlaté písky
Lehce přikyvovala nad jeho slovy.
„No,“ začala a nevěděla, jestli by se s ním o tom měla bavit. Znala ho chvíli a ještě ke všemu byl z jiné organizace. „Já… Moje oblíbená loutka… Eh… Můj sensei. No, zničil mi jí. Takže momentálně jsem bez loutky. Mám jednu, ale nemám ji ráda. Takže si vytvořím, až se odsaď dostanu takovou kopii tamté a jestli mi jí zničí, tak…“
Dramaticky se odmlčela a tiše zasmála.
„Ne, tak si vytvořím hold další, dokud se s tím nesmíří… A ohledně mých schopností, myslím, že to není podceňování. Tohle je spíš pravda.“ Mrkla na něj, ale pak se zamyslela. „Ale víš co, věřím v to, že vydržím jeho keci!“
„Sázka?“ Navrhla a čekala, jestli má dost odvahy. Jejich konverzace jí připomněla Nadaie, který jí dnes zachránil krk, přimhouřila oči a přála si, aby tu byl s ní.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Nadai Sugito
Jeho oči málem vypadlo z důlků, když Hinote řekla jeho jméno a za tím koncovku -kun. To vše umocněno množstvím kapaliny, která se drala ven. Nevěděl, jestli omdlít šokem nebo znechucením. Nejen, že Yon moc mluvil, ale teď bude dělat porodní bábu.
Těžce polknul a zděšeně se podíval na služku.
"F-Fain..."
Seskočil z okenní římsy, přišel k Hinote, dvěma prsty, jako kleštěmi chytil částečně suchou pokrývku a přehodil s ní Hinote pas.
"Snažte se... Udržet všechny tělní tekutiny, krve včetně!"
Chytil ji kolem ramen a pokusil se ji zvednout.
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Sayuri Sugito
Trochu si povzdychla, když se dozvěděla, že nejsou Černí spolu a Zlatí spolu, i když musela uznat, že to tak trochu čekala. Byl to přece jen trest.
Jelikož ten zlaťák si vzal horní palandu na jedné straně cely, Sayuri si vzala horní palandu na druhé straně, jelikož ráda spala nahoře. Richi se tak bohužel musel smířit se spodní palandou, mohl si však vybrat pod kým bude spát.
Na tom od zlatých bylo vidět, že se nechce bavit a Sayuri zase taky na pokec zralá nebyla, vylezla si na horní palandu, kde zavřela oči a čekala, jestli náhodou neusne, jelikož stále pro ni byly poslední dny velice vyčerpávající, takže teď to mohla vše alespoň dospat.
Axen Jigoku - Čierne piesky
Kira si s ním potriasla rukou. Nato sa Axen trochu pousmial. No pri tej poznámke o tom že si chce cvičiť trpezlivosť, sa pousmial ešte viacej čo uňho bolo naozaj vzácne. Na jeho tvári nebol často vidieť široký úsmev alebo výraz smiechu. Väčšinou sa tváril že ho nič nezaujíma.
"Nie som si istý či je to práve on, na kom by si si mala trénovať. Garantujem ti že by ti pri ňom praskli nervy po piatich minútach keby že sa naozaj snaží." povedal smerom k nej.
Aj on sa oprel o stenu rovnako ako ona. "Ale v jednom má asi pravdu aj keď nie tak celkom. Nemyslím si o tebe že si slabá ale naozaj keby tam neprišiel ten chalan tak by sme ťa mali. Si predsa Sugito takže používaš nejaké bábky nie? Mám jednu členku klanu Sugito v týme. Dobre viem že ste naozaj silný." na chvíľu sa odmlčal a potom pokračoval. "Nepoznám ťa takže nemám právo ťa súdiť alebo niečo iné ale podľa tvojho správania čo som zatiaľ videl, mám pocit že sa podceňuješ. To je chyba. Určite si veľmi schopná." pousmial sa na ňu milo.
Uriel Atori Tým Alfa
Díval se co předvádí za hlouposti Ayame. A pak jak rozdrtila hlínu a udělala sní zase pevnou hmotu.
„A s takové p******y se naučím ovládat doton?“ Odfrknul si a kousek v ruce rozdrtil. Pak ho překryl druhou dlaní a začal přemýšlet jak to udělat. Věděl že musí pomocí charky dostat každý kousek k sobě. A nějak je slepit.
„Fajn budu si to představovat jako kdybych lepil“ Začal tedy. Neustále měl v hlavě obraz dvou věcí které dává k sobě. A jeho chakra že tam funguje jako lepidlo. V myšlenkách taky urputně nadával. Když odkryl dlaně a nic se nezměnilo. No, pořádně ho to naštvalo
„K***a práce!“ a zahodil je pryč. Pak se podíval na Ayame.
„Jojo nic neříkej stejně mě to nezajímá“ A ze země vzal další kousky hlíny. Dělal to tak urputně až mu začaly stékat kapky potu s čela.
„TY VOLEEEEE“ zařval, opět když výsledek byl nulový. Ještě párkrát zanadával a opět se pustil do toho. Plně se soustředil začal si formovat chakru v ruce. A opět si představil lepidlo. Nebo spíš si představoval jak to bude vypadat až dá ruce pryč. Odkryl trochu a opět, nic. To ho naštvalo. Uklidnil se a na chvíli si sedl. Začal vzpomínat jak jeho bratr poprvé ukázal doton techniku. Ještě když byli malí.
„Ten ***** Dachi, nesnáším ho. A sebe taky, vždycky jsem byl ve všem lepší než on. Až na za***né ninjutsu“ Zamamral si pod nosem. A dál pokračoval v tréninku.
Americké okradací instituty - http://www.youtube.com/watch?v=5_JmXCNPs6Y
Yon Ki
"Hele" postavil se na nohy a vykročil směrem k Akeminé posteli, nicméně jeho slabé nohy ho nepodržely a on spadl na zem.
"Aha, takže nic..." rukama se dostal zpátky na svou postel.
"Nebudeme tahat práci domů že?" navrhl, že ten střet prostě bude tabu, jenže tady byla věc, která mu rozhodně nedala spát, a to byl Davien, nicméně měli ještě stále dost času na to, aby si o tom popovídali.
Hinote Onna
Zaryla se do postelle a znovu hlasitě vykřikla.
"Nadai-kun" řekla udýchaně.
"Asi, asi budu rodit" oznámila mu.
"Já nevím, strašně mě to bolí a" naráz se stalo žuch, přímo do postele.
"Asi mi vytekla voda...." řekla zoufale.
"Prosím pomoc mi, to dítě je pro mě důležité" řekla zoufale a zase hlasitě zakřičela.
Nadai Sugito
Z velmi bezpečné vzdálenosti sledoval, že se na nádvoří něco dělo. Vše to vyvrcholilo tím, že Yon byl zpacifikován, všichni spoutáni a jako třešnička na dortu bylo to, že byli dovedeni pryč.
Protočil oči a poškrábal se na hlavě.
"Celá tahle vesnice jde do pekla... Hlavně Yon, který teď má těhotnou ženskou, taky by už mohl pochytit trochu rozumu..."
Naštvaně si oddechl a schoval své loutky do svitku, které si připevnil k opasku.
"Tak to vypadá, že jí budu muset dělat chůvu... Možná je dobře, že se od toho všeho distancoval... Tak jako tak, pokud to takhle Kazekage řeší, je otázka času, kdy mu dojde trpělivost i se mnou. Další tahy musím obezřetněji promýšlet..."
Vztyčil hlavu a podíval se směrem, kde bydlela Hinote. Několika denní sledování Kiry i Yona, mu toho o nich napovědělo dost. Tudíž se odrazil od střechy a s velkými skoky se přemístil k místu, kde bydlela Hinate.
Skočil k oknu, potichu ho otevřel a podíval se dovnitř.
"Zdra..."
V tom ho Hinote přerušila svým křikem a Nadai se zděsil, jelikož to mohlo znamenat jediné.
Šokovaně na ni ukázal prstem a vytřeštil oči.
"Nebudete rodit, že ne?!"
Optal se zděšeně.
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Kira Sugito
Zlaté písky
„Díky, to je od tebe fajn,“ řekla k němu. „Jde vidět, že všichni z Černých stejní nejsou.“
Chtěla spát, ale jakmile se začal představovat, otevřela oči a podívala se na něj.
„Kira Sugito,“ lehce se usmála a potřásla si s ním rukou. „Ráda tě poznávám.“
„A víš ty co,“ ušklíbla se. „Jen ho nech mlít, stejně musim trénovat svojí trpělivost. Sensei mě pak možná pochválí.“
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, 2.div.
Pořád házel a házel, ale jeho jediný pokrok byl ten, že se jeho kunaie již neodrážely od zdi, ale zabodávaly se do ní. I když ne nějak hluboko.
Mino dokončil trénink dřív a Hiro tak sázku prohrál.
"No, žádný pokrok...tohle asi nebude nic pro mě."
Začalo ho vážně zajímat kde Hinote je. Hrozně se zdržela a kdoví, co se dělo, že musela tak rychle pryč.
Dal své yeny Minovi. Bylo mu to jedno, že vyhrál, nebo prohrál. Peníze ho netrápily.
"Myslím, že na ten oběd vyrazit můžeme. Stejně sebou nemám svačinu."
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Yon skončil na posteli naproti ní. A jako obvykle si hned začal stěžovat. "Večeři už jsme propásli. Myslím, že pro dnešek už máme smůlu." Poznamenala Akemi a dál se nevyjadřovala.
Bylo toho na ní trochu moc. Noční události v Suně. Roztržka se Zlatými i s manželem...a teď vězení a pocit bezmoci.
Nemohla udělat nic, vůbec nic jen tu sedět a civět.
Yon Ki
Dozorci jej donesli až do cely a uložili do postele. Naproti něj seděla jeho manželka.
"Hmm to bude pěkné, asi za 10 minut budu mrtvý pod závanem hněvu manželky" pomyslel si a hlasitě povzdychl.
"To je nefér, co tady dělám?" povzdychl si ještě jednou, ale tentokrát už pořádně, měla to být jakási forma provokace a snaha o to, aby se Akemi taky nějak projevila, celou dobu o situaci mlčela a tak ho zajímalo i její vyjádření.
"A furt mám hlad" zavolal na dozorce...
Hinote Onna
V bolestech došla domů, nikdo nebyl doma, její rodiče si odjeli na asi dvouměsíční dovolenou a tak byla až v nechutně velkém domě sama, jen se svou osobní služkou, která už jí vítala u dveří.
"Hinote-sama, jste v pořádku" zeptala se jí ustrašeně a pomohla jí do postele. Hinote se dál svíjela v bolestech a občas vykřikla.
"Já, já asi budu rodit" zvolala a chytla se za břicho.
Kemuri Banghaku
Zlaté písky
Tato situace si zasloužila jedno velké d'oh. Skončil v tmavé cele, s minimálním přístupem světla, na vrchu jedné ze dvou paland, a to se spolubydlícíma z řad Černých. Nějaká holka a trochu silnější, po stránce postavy, kluk.
Kemuri znuděně opřel hlavu o zeď a čučel do blba. Nesnášel, když neměl nic na práci. A to by teď byl správně trénovat.. Ale ani neměl jak.
Axen Jigoku - Čierne piesky
Kira zdvihla hlavu a potvrdila mu to že chce byť s ním v pohode. Potom sa zase ozval Iryzo zo svojimi poznámkami. Vyzeralo to že ho ani nezaujíma čo mu Kira odpovie keďže sa otočil. Kira sa zase vrátila do polohy v ktorej bola pred chvíľou. Niečo si ešte zamumlala smerom k Iryzovi.
Axen si len vzdychol. "Pozri sa, nemôžem ti sľúbiť že ho udržím ale sľubujem že sa ho pokúsim krotiť. Ale zmier sa s tým že takéto reči bude mať celú dobu. Keď to preženie zakročím..." pošepkal jej aby to zreteľne počula len ona.
Potom smerom k nej zdvihol pravú ruku. "Ešte sme sa vlastne ani nepredstavili. Ja som Axen Jigoku." povedal a čakal či mu aj ona niečo povie.
Kira Sugito
Zlaté písky
Zvedla hlavu a podívala se na Axena.
„Já s tebou problém nemám,“ řekla a mrkla na něj. „Takže za dobře.“
Pak zas promluvil ten … Pffff. No, radši nic. Nasadila pohled, který jasně říkal, že jeho keci jsou jí u prde*e.
Tohle nemělo cenu. Ani to neokomentovala, narážky na ní jí nevadily. Svojí neschopnost nezapře, o té ufňukanosti, to sice pravda nebyla, ale tak proč se obtěžovat, že?
Položila si hlavu a zavřela oči, chtěla spát, tak jí to snad rychleji uteče. I když si byla jistá, že v jejich přítomnosti jen tak neusne.
„O mně si mluv, jak chceš…“ Zamumlala ještě. „Tvůj názor je pro mě asi tak důležitý jako pro tebe ten můj.“
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Pri Kirinej poznámke sa iba usmejem a dám si dole kuklu lebo ma už štvala. Sadnem si viacej do tieňa nech mi nie je vidieť tvár. Axen si vybral posteľ nado mnou „Nech sa ráči“ poviem a usmejem sa potom Axen príde ku Kire a povie je čo ma na srdci
„Axen máš to zbytočné ona je ufňukanec stačilo mi tých pár hodín čo som v jej blízkosti ani sama sa o seba nevie postarať spolieha sa na svojich kolegov. Keby sme mi takto fňukali tak už sme dávno vyhodení z našej divízie. A to takýto majú chrániť kazekageho?“ posmešne poviem Axenovi a ľahnem si na posteľ.
*Kazeshi-san odpusť ale teraz týždeň budeš netrpezliví. Určite už vieš kde sme tak ten týždeň vydržíš a pustime sa do plánov a znovunastolenia poriadku ktorí mal sedmi * hovorím si v duchu
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Mino Namitary
2.div. zlaté pisky
Po další hodině popálenin a stáleho dušení se v kouři, už ho to začínalo pěkně štvát, sice se zlepšoval, ale byla to otrava, jednou mu plameny, které protrhly chakru popálily ruc a podruhé zas kouř očmoudil obličej, prostě otrava. Pořát dokola to zkoušel, podíval se na nebe a bylo asi tak půl dvanácte. Už asi 3 hodiny v kuse trénoval, rozhodl se dát na chvilinku pauzu, Hirotady zde byl furt, ale nevěděl, jestli už dokončil trénink. Napil s a poté se znovu posadil, udělal asi během 10 vteřin kruh z chakry, asi tak středně silný a začal soustředit katon, po chvíli začal pomalu vpouštět chakru do kruhu, byl to asi tak 50 pokus, už byl tak blízko kruh už byl skoro naplněn, když se mu to znovu rozpadlo a popálilo ruce.
"K...a už" Zakřičel a schladil si ruce vodou.
"Teeď už to zvládnu" Povzbudil se a sedl si znovu vytvořil chakrový kruh a začal napouštět katonem, napouštěl asi 10 min než byl skoro plný, zbýval mu kousek na, který se extra soustředil. Asi po další minutě naplnil úplně celý kruh, chvilku ho pozoroval a nepřestalo ho to fascinovat, nemohl se moc radovat, aby se mu kruh nerozpadl. Chvíli ho udržel, a když se ujistil, jaká je správná dávka chakry pro stabilitu kruhu, rozpustil kruh a oheň dopadl na zem.
"JOOOO" Zakričel a podível se na Hirotada.
"Tak jo konečně to mám, jak si na tom ty??" Zeptal se protože vůbec nevnímal Hirotada a tak nevěděl jestli má tréning hotový dřív nebo ne.
"Musim se jít umejt smrdim jak h...o, nedáme pak oběd?" Zeptal se a zasmál se sám své poznámce
Axen Jigoku - Čierne piesky
Keď prišli na poschodie v ktorom mali byť uväznený, šéf väznice ich informoval o tom že pod nimi je ešte niekoľko poschodí.
"Takže to pravdepodobne znamená že čím nebezpečnejší zločinec tým je hlbšie pod zemou." povedal si sám pre seba.
Šéf im potom oznámil ich rozdelenie na izbách. "Takže Iryzo a tá Kira. No dobre to som zvedavý ako to bude vyzerať. Iryzo si určite neodpustí nejaké poznámky. Nevadí, keď to preženie trochu ho usmerním...." povedal si pričom sa pod kuklou trochu usmial.
Konečne im dali dole putá a strčili ich do ciel. Iryzo okamžite hodil nejakú poznámku. Kira sa naopak zložila v kúte a tvárila sa ako ten najnešťastnejší človek na svete. Axen si len povzdychol.
Iryzo si už vybral svoju posteľ. "Takže ja budem mať posteľ nad tebou Iryzo. Takto naša spoločnosť bude mať aspoň vlastnú stranu." povedal smerom k obom. Axen si potom dal dole svoju kuklu a strčil ju pod vankúš. Konečne mu bola vidieť tvár.
Axen potom prišiel priamo ku Kire a posadil sa vedľa nej. "Pozri sa. Viem že to rozmiestnenie nieje podľa tvojich predstáv. Chápem že by si bola radšej keby si bola so svojimi kolegami ale takto sme rozdelený s nejakého dôvodu. Ja naozaj nemám záujem si tu náš pobyt znepríjemňovať zbytočnými hádkami a debatami. Pozri sa, ja to myslím vážne. Ani si nezakrývam tvár. Naozaj chcem aby sme tu tých pár dní vychádzali. A keď už sa vy dvaja budete hádať, tomu ja zabrániť nemôžem. Môžem vás maximálne upokojiť nič iné. Ja ti len hovorím že chcem byť s tebou zadobre." povedal smerom k nej. V hlase bola počuť úprimnosť. Teraz už len čakal čo mu na to odpovie.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Gorgon bylo velice nepříjemné místo. Spousta lidí, co Černí dostali končilo právě tady. Jestli opustí celu a bude muset jít do nějakých společných prostor, jako třeba jídelna. Tak by se mohla vsadit, že Černí se ve zdraví nedožijí konce týdne. Nejhorší na tom bylo, že se něco takového stát mohlo. A Zlatí na tom nebudou o moc lépe. Budou si muset krýt záda a Isamu to věděl.
Skončili dole v celách. Jí bylo čistě jedno s kým tam bude muset ten týden trávit, ona si dokázala zjednat respekt a ticho. Nakonec skončila v cele s manželem.
Posadila se na postel a jen tak tam seděla.
Kira Sugito
Zlaté písky
Když konečně došli do věznice, ujal se jich nějaký chlap a začal mluvit o historii Zlatých, ji to docela zajímalo, ale ostatní očividně ne.
„To ne,“ zamumlala, když zjistila s kým bude muset strávit svůj pobyt v cele. Nevěděla, co za tím Kazekage sleduje, jako by snad doufal, že Zlatí a Černí si přirostou k srdci. No to sotva.
Proč!? Kdyby nebyla takový idi*t tak mohla teď být s Nadaiem a to byla mnohem lákavější představa. Znuděně se podívala na její spolubydlící a zakroutila hlavou. Nakonec si sedla do rohu, přitáhla kolena k tělu a opřela si o ně hlavu tak, aby jí nebylo vidět do tváře.
Tohle byla noční můra. Každou chvílí se musí vzbudit!
„To by bylo přínosné,“ zamumlala jako odpověď na jeho poznámku na jeho umírání z nudy. Její chování se teď hodně lišilo od normálu, ale ty jeho keci na Zlaté jí tak zkazily náladu.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Hirotado Yutsurai
Zlaté písky 2.div
Vsadil se s Minem o padesát yenů. Byl čas se do toho opřít.
Soustředil chakru do kunaie a přeměnil jej v raiton.
než hodil, tak k Minovi poznamenal. "Proč ty se učíš takový věci s chakrou a já tuhle blbost?"
Jeho kunai lehce zářil, Hirotado vrhl. Kunai rychle zasvištěl vzduchem a špičkou se zabodl do zdi.
"No ty voe! On v tý zdi zůstal!"
Sice neproletěl zdí, ale za posledních 24 hodin to byl docela pokrok.
Usmál se a pokračoval dál...
Mino Namitary
2.div. Zlaté písky
"HAHAHA" Začal see Mino hlasitě smát
"Tak dobře, ty parchante, jdeme na to" Řekl Mino s nadsázkou, poté ze svého batohu vytáhl 50 yenů, položil je na zem a dal na ně malý kamínek poté se otočil k Hirotadovi zády a sedl si do tureckého sedu, už chtěl začít dělat kouli a plnit ji ohněm, ale nakoenc se rozhodl, že nejdříve posílí vrstvu chakry u kruhu, aby mu nepraskl a nepopálil mu oheň ruce.
"Takže to chápu, udržím kruh ze své chakry a naplním ho svou ohnivou chakrou, ale asi nemůžu vrstvu chakry udělat moc silnou, jinak se dovnitř nedostane kyslík a udělám velký h...o" Mino si uměl z teoretické stránky vždy vše skvěle rozebrat, ale praktycky to bylo vždy těžší. Nejprve opět ve svom nitru hledal ohnivou chakru, trvalo to asi 5 min, než ji našel, ale šlo to čím dal rychleji, jako by se to stávalo jeho součástí.
"Řekl bych, že teď už to nebude takový problém, nejtěžší je bych řekl udržení katonu svou chakrou" Vytvořil kruh z chakry, který udělal mírně silnější vrstvou, chvíli soustředil svou ohnivou chakru a poté ji začal vpouštět do kruhu, hned poté co se ohnivá chakra dotkla stěny kruhu, kruh se okamžitě rozpadl.
"Aha to bylo rychlý" Řekl si a zasmál se, došlo mu, že se mu kruh rozpadl protože byl kruh moc slabý. Znovu vytořil kruh a začal soustředit katon, udělal stěnu kruhu daleko silnější, po chvíli začal vpouštět oheň do kruhu, asi 5 vteřin to šlo dobře, ale poté oheň vyhasl a do kruhu se vpouštěl už jen kouř.
" Do pytle" Zanadával si a rozpustil kruh, uvolněný kouř se vznesl přímo do tváře Mina, který byl od něj celý očouzený.
"Baka!... jsem idiot" Řekl si celý ušmudlaný od kouře.
"Takže teď byla stěna z chakry moc silná, jasně" S odhodláním zvládnout úkol si začal znovu vytvářet chakrový kruh.
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Cesta do Gorgoni bola dlhá a moje uštipačné poznámky boli púšťané iba do vetra. Zlaté piesky povedali pár obranných poznámok, ešte chvíľu po tom niečo poviem a nakoniec začnem byť ticho. Už začínam byť unavení a pod kuklou mi je moc teplo. Chcem niečo povedať ale udržím sa a stále som ticho aby si zlaté piesky nemysleli že sme ufnukanci.
Po namáhavej trase napokon dôjdeme do Gorgonu kde nás čaká uvítací výbor. Normálne tými nás predaju a idú si po svojom. Spoločne vojdeme do kruhovej miestnosti ani si ju nestihnem obzrieť a už sa máme zoradiť v strede. Keď tak spravíme podlaha pod nami sa dá do pohybu a mi začneme klesať.
Riaditel povie menšiu hystoriu o zlatých, iba sa usmejem a chystám sa niečo povedať ale Sayuri mi zobrala slova z úst a predbehla ma. Niečo povedal aj Yon moc mu nerozumiem až na jeho poslednú vetu že má hlad.
„Tak jedlo a voda by sa hodila a aj niečo kde by som mohol zložiť svoj zadok celý deň šlapať spútaní to nie je nič príjemné. Hlavne tie puta by bodlo dať dole“ poviem a ukážem svoje spútane ruky. Trochu pohýbem prstami až sa mi ruky prekrvia a vráti sa mi do nich aký taký cit.
Následne Kapitán niečo povedal a už bolo ticho dokiaľ sa výťah nezastavil. Vysvetlil nám ako je to z rozložením ciel a že sú ešte štyri podlažia. Keď sa zastavíme o niečo ďalej od vytahu povedal nám ako to bude z rozdelením čierni a zlatý.
„No super to bude zase niečo“ poviem si pre seba a ja skončím v cele z Kirou a Axenom. Keď mi dajú dole púta trochu si premasírujem zápästia a sadnem si na jednu postel. Pozriem na Axena a potom na Kiru.
„Tak a týždeň zatvorení s vami veď to umriem od nudy “ poviem tak aby ma hlavne počula Kira
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Ředitel věznice
"Ah, vidím, že Kapitán Ki se nám již probudil. Vaše horkokrevnost je nám známa už i tady věřil by jste tomu? S takovou kapitánem nebudete příliš dlouho."
Asi na minutku se odmlčel. Mezi tím se do hovoru vložila Sayuri.
"To já jen pro zajímavost. Je smutné, když lidé neznají historii své jednotky a tím vlastně neví, kdo byli ti před nimi a kam vlastně patří....co se rozdělení do cel týká, tak Kazekage měl velice speciální požadavek."
Záměrně neprozradil o jaký požadavek jde, dokud se výtah nezastavil. Vyšli ven na ochoz. Ředitel se naklonil přes zábradlí a ukázal dolů. "Jsme v prvním patře. Gorgon má do hloubky ještě další čtyři patra. Jak jistě vidíte, každé patro je lemováno celami jako budou ty vaše."
Na ochozu se zábradlím ušel nějakých dvacet metrů a pak se zastavil a vytáhl z pod košile zmačkaný papír.
"Kazekage mi vysvětlil, že se k sobě neumíte chovat. To je velice politováníhodné, když by jste měli všichni táhnout za jeden provaz. Proto jsem se rozhodl, že budete ubytováni spolu. Vždy Zlatý-Černý. Následně vysvětlil, kdo s kým bude.
Sayuri Sugito
Cesta byla poměrně dlouhá, delší než by si přála, ale bylo jasné, že věznice nemůže stát hned za městskými branami. Hned u vstupu je čekal uvítací výbor v čele s ředitelem vězení. Byl to poměrně milý chlapík a zdálo se, že i trochu zábavný, jelikož hned nadhodil trochu paradoxní připomínku, že Zlatí jsou původem bachaři.
"Jo, to mě nepřekvapuje," utrousila Sayuri jen tak do větru.
Pak uslyšela, jak se Yon snaží něco zamumlat. Jeho mluva byla více než srandovní.
Trochu se rozhodla mu pomoct, jelikož tomu jeho mumlání rozuměli skutečně jen lidé v jeho blízkosti.
"Neřeknete nám spíše o tom, jak budeme rozděleni do cel? Věřím, že minulost Zlatých je také velmi zajímavá, ale to víte, v tomhle ohledu se tady asi každému nezavděčíte. Věřím, že to měl namysli i tady ten mluvka." Bylo nejspíš jasné, že mluví o Yonovi, jelikož byl jediný, kdo se zatím projevil.
Yon Ki
Cesta pro něj ubíhala poměrně rychle, když otevřel oči, byli kousek od věznice, vydedukoval to proto, protože už byla na dohled a bylo o ní známo že se doslova vyjeví z pouště. Samozřejmě ale ani nepípnul, protože se mu nechtělo ani ten kousek jít pěšky a navíc by mohl rozkazy Kageho a Daviena osr***. Konečně ho někdo z klasických vyložil a přendal na vězeňského dozorce. Paralýza už částečně pominula, cítil horní část těla, ovšem nohy zatím ne.
"Abhba a kuoho to zajíumá?" odvětil neohrabaně, protože jeho mimické svaly zatím nebyly pořádně rozcvičeny, celý den nemluvil tak se ani nedivil tomu, že stuhly.
"Doufám, žhe s mojuima lidma dostamneme společnou celu" neustále směřoval otázky k veliteli věznice.
"A mám hlad" dodal dosti podstatnou větu, protože mu za celý den vyhládlo...
Axen Jigoku - Čierne piesky
Hneď na úvod si Iryzo neodpustil pár poznámok na účet zlatých. Axen sa k tomu radšej už nevyjadroval. Bol by rád keby celá tá preprava bola tichá a nevyvolávala zbytočné rozruchy.
Viedli ich púšťou, pritom sa Axen cítil zvláštne. Nevedel kam to ide ani ako to tam bude vyzerať. No bol trochu zvedavý ako taká väznica v Sune vyzerá.
Spolu zo západom slnka tam prišli. Čakal ich tam uvítací výbor v podobe šéfa väznice. Pustil všetkých do vnútra. Vošli do kruhovej miestnosti. Mali sa postaviť do stredu miestnosti. Keď tak urobili, ukázalo sa že stred miestnosti je vlastne výťah.
Šéf potom povedal niečo o zlatých no on sám sa k tomu nevyjadroval. Dúfal len že im už uvoľnia ruky a to čo najskôr, bolo to celkom nepohodlné....
Průvod zatčených a jejich strážců šel bez přestávek pouští. Povrch se z písečného pomalu měnil na kamenitý. Budova, ke které mířili nebyla z dálky vůbec vidět. Až teprve nějakých tři sta metrů od ní bylo možné ji spatřit.
Gorgon byla malá patrová budova podobná spíše bunkru, alespoň na první pohled.
U velké vstupní brány už čekal uvítací výbor.
(K cíli docházíme za západu slunce)
Ředitel věznice
Sám ředitel Gorgonu stál před bránou do svého světa, rozhodnut přivítat nové hosty. Neměli tu být dlouho, ale byl rozhodnut jim zajistit alespoň standartní komfort, jak se na správnou věznici slušelo a patřilo.
Spolu s ním tam stáli i někteří dozorci v šedých uniformách.
Popošel o dva kroky vpřed a dal si ruce za záda.
"Dobrý den. Jmenuji se Ebizo Sanda a jsem ředitelem tohoto zařízení. Vítejte v Gorgonu. Prosím, pojďte dál."
Na lusknutí jeho prstu se vrata s hlasitým skřípěním otevřela Ředitel pokynul a všichni měli vstoupit dovnitř. Vstoupili do velké, dobře osvícené kruhové haly.
Když všichni vstoupili dovnitř, ředitel promluvil ke klasickým týmům. "Mnohokrát vám děkujeme. Nyní už si pány a dámy převezmeme sami."
Klasické týmy odešli hlavním vchodem a vrata se za nimi zavřela.
"Prosím, všichni se postavte doprostřed místnosti."
Když to všichni udělali, dal pokyn. Jeden z dozorců zmáčkl tlačítko na zdi. Střed místnosti byl vlastně výtahem, který nyní klesal dolů do temnější části vesnice.
"Je to trochu paradox že? Víte, že první generace Zlatých písků byla verbována výhradně z vězeňských dozorců?"
Mayu-hime
Manželovi nebylo příliš dobře. Prokletí jeho bratra se opět projevilo a ona nyní musela zastat jeho úřad, dokud se nedá znovu do pořádku.
Nyní si pročítala hlášení z misí a podobné věci. Zaujala ji jedna věc. Minulý týden nedorazila dodávka vody ze spojenecké Země řek. Její domoviny. Pamatovala si, že Isamu to chtěl dnes řešit, ale už se k tomu bohužel nedostal.
Vydala rozkaz k povolání klasického Týmu 2 do kanceláře Kazekageho.
Sayuri Sugito - Černé písky
Zanedlouho přišly klasické týmy a zatkli je. Bylo to obzvláště nepříjemné, když je vedli Sunou, nyní byla ráda za svůj zahalený obličej. Po cestě si ale všimla velmi dobře, že Richi těká hlavou a jakoby hledal, kudy by mohl utéct. Naštěstí šel hned před ní takže mohla trochu zrychlit krok a tichým hlasem něco promluvit.
"Nic nezkoušej, už tak to máme zavařené a útéct se ti stejně nepodaří, i když jsou to jen klasické týmy. A i kdyby ano, stejně by tě hledali a nakonec našli, skončil by si v base nejen na týden, ale spíše na rok. Týden to snad vydržíš."
Skutečně by bylo nemilé, kdyby se Richi o něco pokusil, jelikož by úspěch určitě neměl a navíc Kazekage by ho jistě potrestal, protože vypadal dnes poněkud rozčileně.