DŮLEŽITÁ MÍSTA
Socha Pátého Kazekage
Socha byla vztyčena krátce po konci Čtvrté války ninjů na počest Pátého Kazekageho Gaary, který v oné válce působil jako Hlavní velitel Shinobi aliance. Je to jediná socha ve vesnici mimo radnici, což zdůrazňuje jeho důležitost a to, jak si ho vesnice váží i téměř 200 let po jeho smrti.
Radnice
Radnice leží v samém srdci vesnice. Je to sídlo Kazekageho odkud řídí dění v celé vesnici. Sem za ním chodí genini pro zařazení do týmu a týmy pro mise. Je to také neoficiální sídlo Zlatých písků. Ze střechy radnice je nádherný výhled na celou vesnici, jelikož je střecha na úrovni zdi.
Velká knihovna
Další pýcha Sunagakure, která přežila krutovládu Sedmého. Knihovna obsahuje na 80 000 svazků a svitků sesbíraných za více jak 250 let. Knihovna je rozdělená do tří pater, každé po 4 sekcích. V prvním patře, které je přístupné všem, naleznete běžnou literaturu jako třeba básně, knihy pro děti a podobné.
Druhé patro je jen s minimální ostrahou, je určeno ninjům a naleznete zde vše od základních teorií až po techniky úrovně C, k jejichž čtení potřebujete mít písemné svolení vašeho senseie.
Třetí patro je bedlivě střeženo čtveřicí elitních ninjů a je přístupné jen pro jouniny nebo členy speciálních složek od úrovně chunina. Zde můžete nalézt techniky úrovní B a A a další věci jako data z různých výzkumů.
Nakonec je tu pověstný suterén. Nikdo z lidí doopravdy neví zda existuje, ale pokud byste hledali zakázané techniky či záznamy z výzkumů prováděných lidmi Sedmého, bylo by to zde...
Skleníky
Jeden z mála opravdových pokladů, které si Sunagakure zachovala. V těchto sklenících se pěstují desítky rostlin pro rozličné účely od tvorby léků, přes jedy až po stromy na výrobu výbušných lístků.
Je také známo, že některé opravdu dobře hlídané skleníky obsahují rostliny, které nikdo jiný nedokáže pěstovat a dokonce i několik vzácných druhů rostlin, které už vyhynuly.
Akademie
Místo, které má každá akademie a kde se učí budoucí generace shinobi. Tato věžovitá budova o pěti patrech se nachází na severu vesnice. Na vrcholu Akademie se nachází aréna, která je však už dlouhé roky nevyužívána. Dnes si na ní už jen hrají studenti o přestávkách, ale kdysi sloužila svému účelu, po vzoru Krvavé Kirigakure se i zde odehrávaly souboje na život a na smrt mezi studenty, to však bylo za vlády Sedmého.
Hraniční pevnosti
Hraniční pevnosti se nenacházejí v Sunagakure no sato, nýbrž tvoří první obranou linii Země Větru. Jejich systém se táhne podél všech pevninských hranic a jejich posádky jsou tvořeny veterány desítek pohraničních střetů, jedná se o nejsilnější jednotku v Zemi Větru, jelikož mnohonásobně početně převyšují Zlaté i Černé písky a boj je jejich denní chléb.
Přesto však nejsou uznáváni, služba na hranicích je nejoblíbenější formou politického exilu a jen ti nejlepší přežijí déle než rok.
ZDRAVOTNICTVÍ
Nemocnice
Jedno z nejdůležitějších míst ve vesnici. I když je lékařský výzkum v Sunagakure velice pokročilý, vybavení nemocnice je zastaralé, budova se rozpadá a zdejší metody neodpovídají standardu.
Většina lidí se snaží nemocnici nenavštěvovat pokud opravdu nemusí, protože se říká, že do nemocnice jdete s nemocí a vracíte se se třemi.
Tato hrozná péče je ještě jeden z pozůstatků vlády Sedmého, nynější Kazekage se to sice snaží napravit, ale chybí mu zkušení doktoři ochotní pracovat v sálech, kde se prováděly věci, jenž měly jen pramálo společného s medicínou.
Vědecký ústav
Místo, kde se stále pracuje nejen na výrobě nových a vylepšených zbraní, ale i na vývoji látek a zdravotnických metod, co mohou ninjům nejen pomoci, ale i uškodit. Kvůli diskrétnosti a bezpečnosti je ústav stále hlídán shinobi z vesnice a pracovníci podrobováni pravidelným kontrolám. Pokud se něco skutečně neakceptuje, je to vynesení jakýchkoliv informací nebo neloajálnost.
GEOGRAFIE
Skalnatá zeď
Jedná se o přírodní útvar chránící Sunagakure po celém obvodu vesnice nejen před nepřáteli, ale i před nepřízní počasí. Jedinými dvěma vstupy do vesnice jsou Severní a Jižní brána, dlouhé průchody vyryté do skály, hlídané dvěma věžemi a zkušenými ninji.
Zeď také ohraničuje bariéru, která spustí alarm pokaždé, když se někdo pokusí dostat do nebo z vesnice jinak než skrz brány. Existují sice tajné chodby vedoucí z vesnice, ale ty jsou známé jen několika vybraným členům Kazekageho osobní gardy a Černých písků.
Katakomby
Další z míst, kam není doporučeno chodit. Katakomby pod vesnicí byly vybudovány původně pro případ katastrofy, aby se do nich lidé schovali, ale Sedmý kazekage je nechal rozšířit a právě zde se odehrávaly ty nejhorší ohavnosti během období jeho vlády... a kdo ví, třeba se zde stále odehrávají.
Sem se neodvažují ani ti nejsilnější a ti co se odváží se nevrátí, alespoň ne normální, občas po kouskách, ale většinou vůbec.
Někde v tomto podzemním komplexu je také neoficiální základna Kultu.
Tajný vstup do vesnice
Nachází se na východě vesnice, ale i takto přibližně udaná poloha je známa jen několika málo lidem a počet lidí, kteří přesně ví, kde se nachází, se dá spočítat na prsech jedné ruky.
Nejlépe toto tajemství chrání zvyk, který přikazuje všem procházejícím zavázat si oči a nechat přesunout skrz pomocí techniky problesknutí. dokonce i mnozí, kteří jí prošli, pochybují, že doopravdy existuje.
Podzemní cvčiště
Bylo vybudováno asi před šedesáti lety, aby se ninjové Sunagakure naučili manévrovat v těsných prostorech. Jeho charakteristická struktura docela dobře simuluje souboje v lese či jeskyních.
Nachází se pod východní částí vesnice a vstup je do něj povoen pouze společně se senseiem, není totiž vůbec těžké se v jeskynním komplexu ztratit.
Západní kaňon
Jak již název napovídá, kaňon leží na západ od vesnice a je vyhloubený do náhorní plošiny. Jedná se o další oblíbené cvičiště pro ninji ze Sunagakure. Kaňon tvoří v náhorní plošině přirozený labyrint sloupů, cest a skalisek a díky tréninku je neustále opravován a obměňován, takže cesta, kterou jste včera přišli dnes již nemusí existovat.
Je to též oblíbený test trpělivosti a vynalézavosti pro studenty.
Jižní cvičiště
Toto cvičiště, nacházející se na jih od vesnice, je z větší části tvořeno pouští, pískem a občas nahodilou skalou. Je to ideální místo na cvičení technik, zvláště pokud chcete mít klid a hrozí vám, že by technika mohla něco zničit. Tam se nemusíte bát, je tam jen písek a toho je v poušti dost, až moc, jak by vám řekli mnozí místní. Každopádně, pokud se chcete vzdálit od civilizace, vyzkoušet si něco opravdu ničivého nebo si jen hrát na přežívání v poušti, našli jste to ideální místo.
PODNIKY
Jídelna u Seno-chan
Nejlepší místo na snídani nebo oběd, pokud jste milovníci sladkého. Nebo vydatného občerstvení. Nechybí tu vůbec nic, od vepřového rámenu přes onigiri, vaječné omelety, rýžové placky, až po zákusky všeho druhu. A věčně usměvavá, příjemná obsluha je v roztomilém barevném prostředí malé jídelny jen bonusem navíc.
Restaurace Takanashi
Pokud hledáte opravdu působivé místo pro společný oběd, večeři, nebo i snídani, zajděte do nejlepší restaurace ve vesnici. Už po generace patří rodině, která se v gastronomii skutečně vyzná a dokáže vám připravit ty nejvybranější pochoutky. Připravte si však naditou peněženku, návštěva v Takanashi vám do ní vypálí díru.
Asayake
Jedná se o jednu z nejluxusnějších čajoven v centru Sunagakure. Je zvláště oblíbená u ninjů, jelikož její provozovatelka je bývalý shinobi. Každý si tu přijde na své, mladí genini si zde mohou dát výborný ledový čaj a jejich senseiové tu mohou společně spílat na neschopnost nové generace nad šálkem saké.
Kottōhinten
Tento obchod se starými sochami a dalšími starými věcmi se nachází v zapadlé uličce poblíž radnice, avšak jeho stinná atmosféra skrývá. Když totiž řeknete prodavači ty správná slova můžete se dostat do zadní části, kde se nachází centrum černého trhu v Zemi Větru, ale pozor, není moudré pustit se do křížku s těmito lidmi, nemuseli byste se už objevit.
OSTATNÍ
Kegareta chiku
Chudinská čtvrť Sunagakure. Každá vesnice ji má a ta zdejší se nachází na jihu vesnice, podél zdi. Dá se zde sehnat cokoliv od zakázaných zbraní až po tinktury. Pokud si zde nedáte pozor, nebude žádné překvapení, že vás okradli.
Aka chiku
Nebo-li Červená čtvrť. Ano, jedná se o místo, kde kvete nejstarší řemeslo. Ale je to také místo plné barů a středobod všech drbů, pomluv a městských legend. I když to není rozhodně místo, kam by se měl mladý genin vypravit, je to místo, kde se člověk může dozvědět velkou spoustu užitečných informací.
Yon Ki
Provinile se podíval na Akemi, nicméně si nemyslel že něco přehnal. Jednal tak, jakoby jednat měl, byl prostě v práci a Saryui byla cíl.
"Asi jsem byl pohlcen prací, ale té dívce se rozhodně omlouvat nebudu, dost mě ztrapnila a to jí nezapomenu..." trochu se mu ulevilo, že Akemi nemyslela jeho dítě, které čekal s Hinote, nicméně neustálá nervozita na něm byla znát.
"Co se to semnou děje" promnul si tváře a zoufale zapadl do postele.
"Co se to jen děje" povzdychl.
Siegi Nakamura
"No ... tak to bude skôr my ako tak počúvam." Z vrecka vytiahol list ktorý položil Kazekage na stôl. "Prišiel som sme kvôli tomuto. A taktiež overiť si či to nieje nejaký hlúpi vtip ktorý si niekto vymyslel." Otočil hlavu smerom na Hanu. "Niesom síce vedmo ale myslím, že ona je tu tiež s tým listom." Oznámil skôr pobavene pričom ustúpil bokom keby mal náhodou pravdu. "Hmm ... možno by bolo aj fajn byť s niekym ako je ona v týme. Ale na druhú stranu nevyzerá byť moc vtipná." Povzdychol si neutrálne pričom prekrížil ruky a čakal čom mu nato Kazekage odpovie.
Hana Hiroyuki
Ani si Seigiho který přišel nevšimla. Až v tu chvíli kdy jí, podle ní velmi sprostě, žduchnul přímo do dveří, ona se přitom praštila do čela a natáhla se na zemi jak dlouhá tak široka. ,,Kdo si sakra myslí, že je?" zle se na něj podívala, ještě stále seděla na zemi. Až po chvilce jí došlo, kde vlastně jsou. Prudce vstala trošku zahanbená svým pádem, narovnala se a nejistě polkla. ,,Eh.. my..." chtěla začít, pak se nevěřícne podívala na Seigiho. Vždyť ani neví kdo to je. ,,Já.. přišla.. Kvůli týmu." snažila se nějak zformulovat větu ve stavu v jakém byla. Nevěděla, jestli začít křičet jak jí tahle situace štve, rozběhnout se pryč s pláčem kvůli tomu jak se zahanbyla nebo prostě Seigimu přímo jednu fláknout za neslušnost.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
"Oni by jí neublížili. Rozkaz k jejímu zajmutí jsem vydala já.
Chtěla...jsem ji vyměnit za Kazatele, kdyby jsi náhodou uspěl. A nehraj si na chudáka. Zabili mi můj informační kontakt při tom nočním požáru. A ty jsi byl odhodlaný zabít člena mojí jednotky. Viděla jsem ti to na očích...tu chladnokrevnost."
Tehdy ji opravdu vyděsil. Totálně nereagoval na její slova a snažil se Sayuri utopit ve svém vodním vězení.
Mayu-hime
Kancelář Kazekageho
Pročítala složky a čekala na Tým Beta, když v tom někdo zaklepal na dveře.
"Vstupte."
Do dveří se nasoukalo nějaké děcko a po něm další. Podle obličejů je neznala. Možná to mohli být nějací nováčci..
"Co chcete?" Zeptala se se zájmem a odložila složky stranou.
Yon Ki
"Jaké dítě?" zarazil se. Že by snad Akemi něco vědla??? Otočil se zase zpátky na ní.
"Promiň, jsem dost naštvaný. Vyhodili mi nejlepšího člena divize, Kira malém přišla o život, protože jsem jí tam nechal samotnou a ty do mě ještě tak ryješ...." povzdychl si.
"Ksó, nebýt Daviena ani tu nesedíme....." nasupeně zase zajel do své postele...
Seigi Nakamura
Nad ránom vstal skôr než ostatný zo sirotinca čo samo o sebe značilo veľmi zvláštny deň. Vzal svoje denné oblečenie pevne do ruky, zašiel do väčšej kúpeľne kde sa prezliekol a svoje pyžamo zložil na dokonalú kôpku. "Takže dnes za Kazekagem ..." Z vrecka vytiahol list ktorý si však musel prečítať znova pre prípad, že by to bol nejaký zlý vtip. "Hmm ... čo keď má len Kazekage náladu na vtipy ? To by bola potom celá Suna v koncoch." List si vložil späť do vrecka, vzal si svoje pyžamo a vrátil sa späť ku svojej posteli vedľa ktorej mal uložené obväzy a závažia. Nadšene sa posadil pričom si začal obväzovať ruky. Keď skončil pripol si závažia ktoré bolo až príliš dobre vidieť. Niekoľko minút sa však ešte rozhodoval či ísť do budovy Kazekageho alebo nie. Nakoniec presvedčil samého seba a tak vyskočil na nohy, rozbehol sa von zo sirotinca pričom začal kričať. "Vstávajte !! Je ráno !" Radostne sa zaškeril pričom miernym tempom dobehol pred budovu Kazekageho bez väčších problémov. "Tak ... a som tu. Teraz už len zistiť či to bola pravda alebo nie." Vykročil vpred no teraz už trocha neisto. Keď vošiel do budovy všimol si, že tam už niekto stojí a zdraví no zaberá dosť veľký priestor a tak tú osobu jednoducho vtlačil dnu. "Zaberáš dvere vieš o tom ?" Spýtal sa pobavene smerom na tú osobu no potom si všimol Kazekageho ku ktorému mal ako k jedinému rešpekt a hneď sa poklonil. "Dobré ráno ..." Predniesol v tichosti.
Hana Hiroyuki
Ráno vstala jako vždycky brzy, posadila se na posteli a zamžourala po pokoji, ve kterém vládlo šero osvícené jen malou lampičkou. Vždycky při ní spala, jelikož jí vadila tma. Natáhla se po ní, zhasla a spokojeně vyskočila z postele, rovnou do svých oblíbených papučí. Cupitavým krokem došla k oknu, otevřela ho a zvědavě vykoukla ven. Spokojená s tím pohledem se otočila zpátky do pokoje a vydala se ke svému stolu, k židli, na kterou si vždy pečlivě chystala oblečení na další den. Pár minut na to vycupitala z pokoje oblečená a připravená na další den. Seskákala po schodech dolů a jelikož nidko z rodiny nebyl v kuchyni přítomen, začala šmejdit kde co sníst. Nakonec se spokojeně zakousla do nějakého sladkého pečiva, jehož název neznala. Vždyť je to jedno, je to jedlé a ještě k tomu sladké. Vyzula si s lítostí své milé papuče, přímo skočila do přichystaných bot a spokojeně se usmála. Poslední pohled domů, jestli se přece jen nikdo neobjeví a pak vyšla ven. V kapse už měla zastrčený dopis o tom, kam se měla dostavit. Byla z toho trošku nervní, znamenalo to pro ní nové lidi, kterých se tak děsila, ale nehodlala to na sobě dát najevo. Zhluboka se nadechla a donutila se na to nemyslet. Ono to nějak dopadne. Šla celkem volným tempem, přece jen vstala brzy. Když však stanula před tou budovou, dopadl na ní zase ten všechen strach. Oklepala se, nasadila svůj typický veselý úsměv a vstoupila dovnitř. Po nějaké době se zorientovala, přece jen jí nějak pomohlo neustálé poučování otce. Za každým rohem se krčila a koukala před sebe, nerada by na někoho narazila tak, že by to nečekala. To její postup velmi zdrželo, ale nakonec stála tam kde měla. Tedy skoro. Od Kazekageho jí dělily dveře, které se staly nečekanou překážkou. ,,Při nejhorším skončím bez hlavy, ne?" povzbudila se tradičním způsobem, povzdechla si a došla ke dveřím. ,,Nebo bez ruky.." dodala ještě než zaklepala. Ticho které nastalo jí vyděsilo, pak jen tak maličko, spíše nepatrně otevřela dveře jen na to, aby do nich mohla strčit hlavu a to ani ne celou. Tak po oči. Zkoumavě se rozhlédla po místnosti. ,,Eh.. dobrý den?"
Yasu Akemi
Velitelka Černých
To co řekl ji opravdu ranilo. Jeho obvinění bylo stupidní, ale stejně.
"Milovala jsem ho, tak to prostě je. Bez něj už bych se dávno zabila. Ale já zradila jeho důvěru a po převratu se na něj vykašlala...od něj si nenávist zasloužím. Ale tebe já nechápu...vůbec v tobě nepoznávám muže, kterého jsem si vzala. Dnes si v nervech málem zabil dítě! To je ti to jedno?!"
Sama se otočila na bok ke zdi a zavřela oči...
Kira Sugito
Zlaté písky
Ten deb*l. Je to deb*l. Opakovala si neustále v hlavě a modlila se za to, aby mu přestal říkat „princátko“. Děsný! Jak může někomu jako je právě Nadai říkat princátko! Pche! Kdyby ho znal, tohle by si v životě nedovolil a už jen pomyšlení na něj by mu rozklepalo kolínka! Měl to štěstí, že ho viděl jen na chvíli a ještě ke všemu poměrně...
„Ty máš jediné štěstí, že o něm nic nevíš…“ šeptla. Její tvář byla klidná. Uvnitř už by mu nejradši vlepila facku jako tenkrát Yonovi, ale držela se.
„A jsem si jistá, že do žádnýho pitomýho kultu nepatří. To, že mě přišel zachránit, byla jen jeho laskavost. Nemusel to udělat. Do téhle akce neměl vůbec jít, ale šel. To je jen důkaz toho, že mu není ukradený, co se děje. Na něj nemáš co říct, neznáš ho.“ Říkala to klidně, uvnitř tak klidná nebyla a zařvala by na něj další věci, ale sázka byla sázka.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Yon Ki
"Ahá, takže já pro tebe nejsem dost dobrý jo?" nasupěl se ještě víc.
"Tak víš ty co, klidně si za Davienem jdi a hrajte si v Kultu spolu, třeba tě naučí nějaké spešl triky jak se mě zbavit a pak k tvému štěstí nebude už nic bránit.L otočil se na posteli zády směrem k ní a začal myslet na Hinote, co když se jí při tom vedru něco stalo a co když přišla o jeho dítě? Dost ho to trápilo a doufal, že se brzy něco dozví, jenže neměl jakkoukoliv šanci něco zjistit a to ho sužovalo ještě více.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Yonův názor na Daviena znala už dávno. "Koukej se zklidnit! Nezapomeň, že mluvíš o mém bývalém ano? Nebýt mojí stupidity, tak by teď byl mým manželem on a tohle všechno by se nedělo! Musíme teď uvažovat s chladnou hlavou a domluvit se co dál! Davien takto vyvádí a můj kontakt někdo zavraždil! Jediný, kdo by se tu měl rozčilovat jsem já!"
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Pozriem na Axena „Vieš prečo ma mohla zabiť? Je to tým že mala čas na prípravu a ukrytie vybušních lístkov“ poviem a zamračím sa na Axena v tom Kira na mňa prehovorila.
„Je mi to ukradnuté o čo mu ide. Ti by si s nim aj tak nešla aj keby vyhral lebo by ti to tvoje svedomie nedovolilo. By si nevedela čo máš spraviť či by to vôbec tvojmu princatku nevadilo ktorí, ťa musí zachraňovať. “ prednesiem a pozriem sa na Axena
„Nemal by si sa s nikým zbližovať teraz si s ňou upevníš vstachi ale čo potom?“ narážam na čo bude ak proti nej bude stať. Znova pozriem na Kiru
„Ty dievča by si sa mala schopiť a nespoliehať sa na svoje princátko. On tu nebude večne a ako som mohol postrehnúť nemá žiadnu úctu voči kazekagemu a ak to pôjde takto ďalej stane sa s neho nueki hľadaná osoba ktorú ja z radosťou zabijem. Možno už teraz spolupracuje z kultom preto si dovoľuje to čo si dovoľuje. Aspoň to objasňuje prečo ste vy zlaty chceli kazatela chceli ste až sa informácie od neho nedostanú ku vedeniu a aby kult mal ľahkú cestu ku prevratu“ prednesiem a tvárim sa vážne „A samozrejme teraz povieš nejakú poznámku od veci že ta to nezaujíma len pravda je taká vo vnútri si už v psychickom rozpoložení a hovoríš to aby si sa ako tak ubránila “ dodám
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Yon Ki
"Proč by se nemohl zbláznit u něj by to bylo vcelku normální, zmetek jeden" trochu se naštval a bylo to na něj patřičně vidět.
"Hlavně nás tam všechny poslal a žádnou odpovědnost nepřijal, jen kýval Kagemu jak poslušný pejsek, já ho tak nesnáším, nejraději by jsem ho ...." nechal Akemi, aby si domyslela co si myslí, ale bylo to vcelku jasné...
Daisuke Sugito
Cvičiště
„Daisuke? Neměl bys vstávat?“ Ozvalo se z přízemí.
Daisuke chvilku dál spal s otevřenou pusou, než jí zavřel, popotáhl slinu, která mu z ní málem vytekla na polštář a zamžoural očima.
To už je ráno? Zadíval se na strop, osvětlený slunečními paprsky.
Promnul si oči a otevřel je dokořán.
Sakra! Cvičiště! Došlo mu, že pravděpodobně zaspal a prudce se posadil.
Vrhl pohled na budík, který ukazoval půl desáté, rychle vyskočil na nohy a málem sebou praštil na zem, jelikož byl ještě rozespalý.
Máti trefila docela správnou chvíli. Pomyslel si Daisuke sklesle, když na sebe soukal vestu a utahoval si spěšně nátepníky kolem rukou.
„Já letim!“ Houkl na svou matku v kuchyni, když na sebe chrcl vodu a seběhl schody.
„Počkej! A co snídaně?“ Zavolala na něj Suki.
„Nestíhám!“ Křikl Daisuke, než za sebou zabouchl dveře a rozeběhl se na cvičiště.
Bóže už zase jdu pozdě! Sensei mě zabije! Zatvářil se zoufale, když uháněl ulicemi.
„Na-zdar!“ Pozdravil mezi nádechy Tekuarda a Chiku, když dobíhal na místo.
„Zaspal-sem!“ Vyhrkl a opřel se zadýchaně o kolena.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
"To je blbost! On by nemohl být..."
Odmítala tomu věřit. Tohle by Davien neudělal. Vždyť proti Kultu bojoval. Po boku Isamu a ostatních bojoval s Michiem. Ale na druhou stranu smrt jeho manželky a dcery ho velmi ovlivnila. A Yon rozhodně není jediný, kdo zastává tenhle názor.
"Těžce se vyrovnává se smrtí manželky a dcery, ale to neznamená, že by se zbláznil! Určitě je v tom něco víc! Musí mít nějaké své důvody..."
Kira Sugito
Zlaté písky
Vyvalila oči nad jeho výmyslem.
„Tak večeři, hm?“ Ušklíbla se a musela se zasmát. „Fajn, domluveno. Ale bejt tebou, už bych si začala shánět náhradu. Já totiž vyhraju!“
Vyplázla na něj jazyk.
Byla docela zvědavá, jak by reagoval Nadai, kdyby to zjistil… Mmmm. Možná by mu to bylo jedno, to je ta horší možnost, ale! Třeba by mu to taky jedno nebylo… No, tak může si nechat leda zdát. Asi zcela určitě by jeho reakce nebyla taková, jakou si přála. Ale stejně, ráda sledovala jeho výrazy.
„Tvému kamarádovi jde o véču, měl by ses snažit.“ Promluvila k tomu druhému a čekala. Měla dobrou náladu a to hrálo v její prospěch, bude to mít těžší.. A co těžší! Jemu se to nepovede!
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Axen Jigoku - Čierne piesky
Iryzo k nemu prišiel a naklonil sa. Začal rozprávať. Axen ho počúval a hľadel mu priamo do očí. Ja to všetko veľmi dobre viem. Je mi jasné že ty jej len tak neodpustíš že ťa chcela zabiť..." odpovedal no to už si Iryzo ľahol späť do postele.
"Ešte mi vysvetli. Ako ťa mohla takmer zabiť keď je taká slabá a zbabelá ako naznačuješ?" hodil ešte jednu poznámku a prisunul sa vedľa Kiri kde sa oprel o stenu.
"Ak to nevydržíš, pozveš ma na večeru." povedal smerom k nej. On sám v podstate ani nerátal s tým že vyhrá. Bol len zvedavý na jej reakciu.
Yon Ki
Skoro usnul nudou, pak ale Akemi začala mluvit.
"Víš, poslouchal jsem rozkazy, doufal sem, že když budu poslušný pejsek dostanu dovolenou, ale takovou dovolenou jsem si nepředstavoval" odmlčel se.
"Trápí mě něco jiného, proč chtěl Davien toho kazatele pro sebe, mohl ho snad nějak ohrozit, co když se s ním setkal v kultu, když nějaký existuje a zřejmě bych řekl že jo, ten kazatel byl vcelku psycho" vzpomněl si na události které proběhly v průběhu dne a vcelku ho zaskočil nějaký ten vražedný mód nebo co to bylo, nicméně ho to strašně překvapilo.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Asi hodinu seděli mlčky. Dnešek jí prostě nešel z hlavy.
"Yone, k tomu dnešku...asi jsem to přehnala. Omlouvám se, ale...co jste tam dělali? Oba víme moc dobře, že do takovýchto věcí se nemáte vůbec plést a nijak do nich zasahovat."
Tohle si museli vyříkat, jinak by se také mohlo stát, že spolu celý týden nepromluví ani slovo.
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Keď ho Kira ignorovala sa usmejem
„Nič iné nevieš iba ticho sedieť a pozerať do blba. A vieš ako sa hovorí kto mlčí ten svedčí. Čiže mi dávaš za pravdu aký sú zlatí nescho...... “ ani nedopoviem a Axen sa pustí do svojho prejavu keď dopovedal sa postavím a presuniem sa k nemu, nakloním sa k nemu
„Ja s ňou na jednej lodi nebudem ona ma chcela odpáliť čo si asi nezaregistroval. Keby nebolo Senjiho tak ma bez váhania odpáli a dobre vieš že ja sa držím a nespravím nič čo by predlžilo môj pobyt tu. Dobre vieš aké mám povinnosti voči .“ prednesiem potichu Axenovi no nebolo to dostatočne potichu a Kira ma mohla počuť preto nedopoviem svoju vetu a iba sa na ňu pozriem.
„Buď rada že tu je Axen toto mu budeš dlho oplácať“ poviem a prejdem späť na svoju posteľ
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Nadai Sugito
Celou dobu stál před sálem a snažil se nějak přehlušit ten řev, bylo to šílené, ale zároveň inspirující, kdyby uměl způsobit takovou bolest... To by bylo...
Každopádně to po celkem krátké době ustrnulo a přišla sestřička, že gratuluje.
"Kriste pane! Co porád všichni máte s tím otcem!"
Vzal do ruky papír, napsal tam "Nejsem otec!", plivnul na to a přilepil si to na čelo. Teprve potom šel za Hinote.
"No vida... Tak a máte to za sebou."
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Chika Sugito
Ráno se probudila příjemně svěží a odpočatá. Než šla spát, ještě do sebe něco hodila, takže usnula plná, což způsobilo, že hlad neměla. Malou snídani, kterou jí matka připravila, si dala spíš proto, aby dodržela svou každodenní rutinu, než z toho, že by měla hlad.
Ven nevyrazila hned po jídle, jak měla ve zvyku. Tentokráte šla ještě k sobě do pokoje, aby zkontrolovala stav kamy a loutky, popřípadě nějaké zbraně naostřila. Už dlouho přemýšlela o tom, že by je mohla začít máčet v nějakém jedu, ale na jeho přípravu neměla dostatečné znalosti. Někdy si na to musí udělat čas.
Ještě jednou starostlivě prohlédla loutku, než jí zapečetila do svitku, který si dala do pouzdra nad loktem, a naposled pořádně prohlédla kamu, kterou si následně pečlivě upevnila v rukávu. Když se včera tak flákali, doufala, že si dneska dají pořádně do těla, a sensei už by také mohl vyzkoušet její bojové schopnosti. Kdyby na to přišlo, chtěla být připravená.
S mírným zpožděním, ale stále ještě poměrně včas, se vydala na cvičiště. Nepochybovala, že tam už někdo bude, ale nemyslela, že by tam přišla poslední. Zas o tolik později nevyšla.
Kira Sugito
Zlaté písky
Jen nevinně zamrkala a nechtěla se do té konverzace plést. Navíc se klidnila pro další várku keců. Nadai. Ne, teď prostě na něj nesmí myslet jako na… Ne, teď to pro ni není nikdo. Vůbec nikdo. Jenže tomuhle prostě nemohla uvěřit. Moc dobře věděla, co pro ni znamená, ale musela se naučit to nedávat najevo, toho by totiž někdo jednou mohl využít. Yon už to udělal, věděl, co pro ni Nadai znamená. To už se v budoucnu nesmí stát.
„Super,“ usmála se nakonec nad tím, že souhlasil s písemným potvrzením.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Axen Jigoku - Čierne piesky
Pousmial sa. Aj sám Axen rozmýšľal o čo by sa mohli práve oni vsadiť. Nič také zaujímavé ho nenapadalo.
Zrazu sa však Iryzo otočil a jeho pohľad bol tentoraz iný. Bol to pohľad naozaj nabrúsený a čo bolo horšie, bol úprimný. Iryzo sa tam naozaj nekrotil. Plne si otváral ústa a poznamenával na pravdu. Keby že tam nieje Axen tak by sa Iryzo prejavil omnoho viacej a možno nie len psychicky ale aj fyzicky. Axen dobre vedel že Iryzo to teraz myslí naozaj vážne. Kira si však z jeho poznámok nič nerobila.
Axen nahodil rovnaký pohľad aký mal aj Iryzo a smeroval opätovne naňho. "Iryzo upokoj sa. Či sa ti to páči alebo nie. Teraz sme na jednej lodi. Ak tu vzniknú nejaké problémy, tak nám môžu dať ešte dlhší a tvrdší trest. Preto nechcem aby sme sa tu len hádali. Musíme to vydržať. Dobre vieš že sme priatelia a preto dobre viem čoho si schopný...." Axen sa posunul tak aby sedel medzi Kirou a ním. "Kvôli dobru nás všetkých budem musieť Kiru chrániť ja! Viem že budeš naštvaný ale bude to tak lepšie. Naozaj tu nechcem trčať dlhšie ako musím." preniesol svoju reč Iryzovi.
Hlavu potom natočil smerom na Kiru. "Ak to vydržíš, osobne ti zostavím písomné potvrdenie že si to zvládla a osobne ho prinesiem na nádvorie Zlatých. Ja si ešte rozmyslím čo budem chcieť ak prehráš..." pousmial sa opäť.
Hinote Onna
Nadai Hinote dopravil až do nemocnice.
"Děkuji, máš to u nás" mrkla na něj a to už se jí ujala sestra, která jí okamžitě vezla na sál. Ptala se jí na nejrůznější věci, které z Hinote doslova vypadly a zachvíli tu byl i Hinotim ošetřující lékař. Hned jí bral na sál. Ozývalo se ještě několik velmi hlasitých kříků, které se nachvíli odmlčely a pak šel slyšet jen křik malého dítěte.
"Je to kluk slečno" řekl dochtor, který právě odstřihl pupeční šnůru.
"A je strašně podobný na tatínka, ty modré vlasy se nezapřou" usmál se a obalil novorozeně do dečky a podal ho Hinote. Která nemohla udržet slzy a po tváří ji steklo několik slziček štěstí.
"Je tam nádherný" usmála se.
"Bude se jmenovat Tsuki, jako štěstí, protože on bude to nejšťastnější dítě co znám" usmála se.
Sestřička si pak dítě nachvíli vzala, Hinote umyli a převlékli, nakonec i přesunuli na její pokoj, kde jí uložili do postele.
O 4 hodiny později
Probudila se po porodu a vedle sebe již viděla své malé děťátko, usmála se na něj. Vyrušila jí jen příchozí sestřička, která se ptala, jestli něco nepotřebují.
"Je tam?" zeptala se sestřičky, která řekla, že se půjde podívat. Sestřička vyšla na chodbu a hledala kluka, který Hinote dovedl.
"Pane, slečně vás chce vidět, gratuluji, máte krásného syna" usmála se.
"Tss, běhna, vůbec se svému otci nepodobá" pomyslela si, ale stále měla na tváři přející úsměv.
Tekuard Ashikaru
Pozoroval ty dva jak odcházejí. Byl čas, aby odešel taky. Slušně pozdravil a odešel. Nevěděl, co celý den má dělat. Jako obvykle zašel na hřbitov. Cítil se na tom místě dobře. Seděl na kameni uprostřed, oblečen celý v černém. Bylo mu krásně. Místo nejdelšího odpočinku v něm probouzelo zvláštní pocity. Představoval si, že se v myšlenkách baví s mrtvými o všemožných věcech. Upřímně, s živými si nikdy tak krásně nepovídal.
Při tom všem usnul. Na hřbitově se vám nikdy nezdají pěkné sny, ale Tekuard se probudil osvěžen. Byla půlnoc.
"Oni mě tu zamkli?" nevěděl, jestli se hodí spát na hřbitově, ale na to už bylo pozdě. Přeskočil plot a odešel domů. Tam v knihovně našel knihu o anatomii člověka. Druhou polovinu noci studoval svaly a nervy. Ráno se umyl a doběhl na cvičiště. Měl energii na rozdávání, takže běžel sprintem.
Kira Sugito
Zlaté písky
„Mnoo, možná jen zkoušel, co vydržím.“ Řekla. „A to jsem nějak nezvládla, moje reakce nebyla zrovna moc hezká.“
Musela se při vzpomínce na facku zasmát, ta facka neměla chybu!
„Nevím,“ pokrčila rameny, nic, o co by se mohli vsadit, ji nenapadalo. „To spíš bylo pro mě, abych měla ještě nějakou… Motivaci to zvládnout, víš.“
„Necháme to být, lámat si tím hlavu nebudu.“ Mávla nad tím rukou a pak si obě překřížila na hrudi.
„Tak povídej.“ Ušklíbla se na toho druhého a čekala, jestli třeba nevycouvá on. Třeba už mu došla slova. Mmmm. No, tak se uvidí. Tohle zvládne.
„Ale chci pak písemné potvrzení, že jsem to zvládla!“ Řekla ještě vesele směrem k Axenovi. Potřebovala nějaké důkazy.
Slova toho druhého se týkala Nadaie, některá narážela i na ni, ale ty nevnímala. Jediné, co jí lezlo na nervy, byly narážky na něj, ale zatím byla klidná.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Premýšľam čo asi Kazeshi robí a či sa s tým zmiery že sme vo vezením. Okrajovo sa mi dostáva do uši rozhovor Axena a Kiri potom sa posadím a nahodím vražední pohľad. Môj pohľad sa zarýva do Axena aj do Kiri
„Tak aby sa taký slabí shinoby stavoval o mne to je vrchol drzosti. Sa pozri keby tu nebol Axen tak už dávno sedíš v tom kúte a trasieš sa. By si už dávno prosila nech ta vymenia za niekoho silnejšieho. By si kričala na stráže o pomoc. Ti nevieš čoho som schopní.“ Začnem hovoriť a už sa nepretvarujem ani pred Axenom on by už dávno mal vedieť čo som zač. A keď sme tu traja a malo kto nás počuje tak nemám zabraní a nepretvarujem sa.
„Dávaj si na mňa veľký pozor, tu nie je nikto kto by ta ochránil ani Yon ani ten tvoj záchranca ktorí hovoril o cti a nefer boji ale on nemá vôbec žiadnu česť. Shinobyho z vlastnej vesnice takto zmrzačiť ani neviem či to vôbec prežije tie následky čo mu spravil ten tvoj princátko. Mi sme mali aspoň tolko rozumu že sme šli traja a hneť ta eliminovali až sa nikomu nič nestane ale on. On nevie čo je to česť sa čudujem Kazekagemu že mu to toleroval a iba ho vyhodil od zlatých. Ak ste tam všetci taký ako on a ti a ten váš detinský veliteľ ktorí sa vie iba sťažovať tak sa potom nečudujem že ste taký úbohí a viete sa iba chváliť “ poviem posmešním hlasom a pozriem na Axena.
„Ti prosím ta ma nechaj nech je vyčistím žalúdok lebo ona nevie čo chce sama od seba“ poviem axenovi
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Nadai Sugito
Cuknul sebou, když tak zaječela. Okamžitě jí dal ruku před pusu a umlčel ji.
"Pšt! Ani nevíte, jaké problémy by to, že máte Yonovo dítě, mohlo způsobit. A pro informaci, ne, Yon mi nic neřekl, sledoval jsem ho i Kiru, už nějakou dobu jsem trochu nezvěstný a rád bych, aby to tak zůstalo."
Přitlačil ji dlaň k ústům a přidal. Do několika desítek sekund byli v nemocnici. Okamžitě ji položil na první lehátko, které viděl a začal křičet okolo.
"Rodící žena na příjmu, okamžitě sem!"
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Hinote Onna
"Ale jak, on se určitě opil a zase ti vše řekl" začala zoufat přičemž znovu opět hlasitě vykřikla.
"Nadai rychle, už to chce ven, áááááááá" křičela znovu o sto šest, navíc jí trápilo, že o jejich malém úletu už věděl i někdo jiný než iniciátoři. Bylo to dost stresující, když si pomyslela na to, že kdyby se to Akemi dozvěděla, asi by jí rozcupovala na několik malinkatých kousíčků ale přeci se to stalo když byli oba pod vlivem a prostě tomu asi osud tak chtěl...
"Ááááááááuuuuáááááá" ozvalo se znovu přes celou vesnici.