Sen, který se stal minulostí-part two

Co bylo minule? *Schrnutí*

"Kakashi! Uděluji tvému týmu misy. Jedná se o záchranu syna jednoho velmi významnýho pána." řekla Tsunade.
Naruto, Sakura a Sai Kakashiho už netrpělivě očekávali. "Máme misy, takže za hodinu před hl.bránou" řekl Kakashi a rychle zdrhnul. "Coooo???" vyjekl Naruto se Sakurou.
"Tak jsme tady" řekl Kakashi. Naruto málem padl úžasem, Sakura byla moc spokojená a Sai jenom koukal. Stáli před vilou feudálního pána. "Wooow" vykřikl Naruto, když k nim došel strážný a pozval je dál. Vstoupili do vily.
"Tak vy jste ti ninjové z Konohy, kteří mají zachránit mého malého bratřička?" "Tsss, taková urážka" začala povrchně mluvit Tsumi.
"Co si to dovoluješ? Neurážej mě laskavě! Já jsem skvělí ninja, kterej se stane Hokagem! A vůbec všichni tu jsme skvělí tak se mladá dámo kroť!" Naruto se zvedl a začal na ni ječet.
Sakura a Sai na Naruta jenom vyskočili a chytili ho pod krkem.
"Naruto, uklidni se! Dokážeš ji změnit, věřím ti!" začala mu do ucha šeptat Sakura.

VE VILE

"Naruto, jseš se Saiem v pokoji" řekla Sakura, když vcházela do svého pokoje. Měla pokoj naproti Narutovi a když dostali jenom 3 pokoje, nic jiného mu nezbývalo. Naruto si povzdychl. Vstoupl do svého pokoje a hned běžel k posteli, která se mu jako první zamluvila.
"Tahle postel je moje!" radostně vykřikl a svalil se na ni. Sai si sedl na svoji postel a četl si v knížce.
"Sai? To už si zase čteš v tvý proklatý knížce?" otočil hlavu k němu.
"Proklatý?" nechápal Sai.
"Ach, jdu ven" Naruto protočil očima a vyskočil z postele. Jakmile Naruto za sebou zavřel dveře, Sai pokračoval ve čtení.

... na chodbě ...

Naruto se procházel po vile a pokukoval po zdech, který byly zlatě, bíle, stříbrně vymalovány.
"S-Sugoi" řekl si pod nos Naruto. Najednou uslyšel rychlé kroky.
"Co to?" vyběhl. Kroky se blížili a když byl na rohu srazil se s Tsumi.
"Eh, gomenasai" začal se okamžitě omlouvat a pomohl Tsumi vstát. Tsumi se na něho jenom podívala, strčila do něj a vyběhla. Naruto neváhal a běžel za ni. Tsumi otevřela dveře a vyběhla na zahradu. Naruto ji dohnal a zastavil ji.
"Tsumi-san? Co je s tebou?" udržoval se v klidu Naruto. Tsumi se otočila a pohlédla mu do očí. Chvíli mlčela a pak to už nevydržela.
"Jseš ubohej! Vrať se domů!" křikla na něho a chtěla utéct, když v tom BUM!. Narazila do stromu, který byl pár metrů od ní. Z hlavy ji začala trochu téct krev. Omdlela a upadla na zem. Naruto chvíli nechápal ale když ji viděl ležet na zemi vyběhl a vzal ji do náročí. Zamířil si to do pokoje Sakury. Pořád mu ale v hlavě lezla ta věta co mu řekla:*Jseš ubohej! Vrať se domů!*.
"Ach, teď nevím, jestli ji chci opravdu pomoc" zamumlal si pod nos. Nedal na svoje myšlenky a Tsumi odnesl k Sakuře.

V POKOJI SAKURY

Naruto zaklepal na dveře.
"Kdo je?" ozvalo se zevnitř.
"To jsem já, Sakuro-san" řekl sklesle Naruto. Uslyšel kroky blížící se k němu. Ze dveří se objevila hlava s růžovými vlasy.
"Naruto? Co se dě?" nedopověděla při pohledu na dívku v Narutovým náručí.
"Naaruto? Cos proboha?" zeptala se se zvýšeným hlasem Sakura a strčila ho dovnitř. Ještě než zavřela dveře, rozhlídla se po chodbě, jestli je někdo neviděl. Naruto mezitím položil Tsumi do postele.
"Naruto, co se stalo?" zeptala se ho Sakura, když ji dávala mast a náplast na čelo. "B-B Běžela a narazila do stromu" vysvětloval Naruto s výčitkami. Sakura se zvedla a šla ke dveřím.
"Počkej tu" obrátila se na něj.
"Dojdu pro vodu" pokračovala a vyšla ven. Dveře se zavřely.
"Zase jsem to schytal já" placl se přes čelo Naruto.

... asi za 15 min ...

Tsumi pohnula prstem. A znovu! Poté i otevřela oči a první co viděla byl strop. "Tsumi-san? Už jsi vzhůru?" radostně vyjekl Naruto.
"Co? Už zase ty?" zeptala se a chytla se za hlavu. Poté si s bolestmi hlavy sedla. Dlouhé, hnědé, lesklé vlasy ji spadli do klína. Mašli, kterou měla uvázanou vzadu, měla pomačkanou. Naruto stál vedle postele a čekal co bude dál.
"Proč? Proč jsi tu?" zeptala se ho trochu nejistě.
"Sakura-san ti šla pro vodu, řekla ať tu počkám" odpověděl a opřel se zády o zeď. Tsumi se smutnýma, hnědýma očima pohlédla na dveře. Byly celé bíle a nahoře měly pozlacený rámy.
"Víš, někdy bych dala tohle všechno za to, abych měla normální život" řekla a oči se ji začali slzit.
"Co?" nerozuměl Naruto.
"Že kdybychom neměli tenhle dům, tolik peněz a vůbec tohle všechno, nestal by se únos mého brášky!" zvýšila hlas až se rozplakala. Naruto se usmál.
"Já ho zachráním" Tsumi se na něho otočila. Otřela si slzy o dlaň a zvedla se z postele. Šla ke dveřím, když byla před nimi, otevřely se. Dovnitř vešela Sakura s džbánem plný vody. Ustoupila od dveří a sledovala Tsumi, jak odešla z místnosti. "Aaach, taková nevděčnost" naštvaně pronesla Sakura. Naruto šel ke dveřím.
"Měj se" řekl a odešel naproti do svého pokoje.

V POKOJI NARUTA A SAIE

Celý den se už nic nedělo. Každý z členů týmu 7 byl ve svém pokoji a občas si vyšli ven. Naruto párkrát zatrénoval svoje nové jutsu a zase se vrátil a svalil se na postel. Večeři jim donesli služky a všichni se těšili na zítřejší den, kdy vyrazí konečně na misy. Hlavně Naruto, ten se nemohl už dočkat. Když už se Sai a Naruto chystali k spánku, měli rozsvícený lampičky a ještě si povídali. Sai přitom zase četl tu svou knihu. "
Snad bude Tsumi-san zítra už v pohodě" řekl s pochyby Naruto, že se na misy nevypraví zítra.
"Hm?" Saiův pohled mířil na Naruta.
"No víš, dneska narazila do stromu a omdlela" vyprávěl."
Aha" odbyl s odpovědí Sai. Další dlouhou chvíli bylo ticho, když si Naruto na někoho vzpoměl. Tedy, on na něho vzpomínal skoro furt, ale v tuhle chvíli to bylo silnější. "Už se k němu přibližujeme, cítím to.." Sai zaklapl knihu a dal si ji do baťohu. "Možná, jestli má s tím únosem co dočinění Orochimaru. Možná je to stopa!"řekl Naruto s radostí u srdce.
"Možná" řekl Sai.
"Dobrou, Naruto-kun" potom řekl a zhasl svoji lampičku. Po chvíli Naruto zhasl i tu svou. Lehl si a otočil se na bok.
"Přivést Sasukeho do vesnice a dokázat mu, že i já můžu být jeho soupeřem" ...
"To je můj sen" řekl a po takových slovech okamžitě usnul.