Po pěti letech: Mise v zemi železa III 06 - Kniha třetí - Pohled do minulosti. Příběh Aoi Ametsuyu (část druhá)

„Hej, vstávej!“vykřikne Suigetsu a kopnutím převrátí těžce zraněného ninju, kterého našli uprostřed vesnice. Ten bolestivě vydechne a otevře jedno oko.
„Pane bože, co se mu stalo?“ Vydechne Karin a zkoumavě se skloní k ninjovi, kterého zranil zlatý plamen. Celé tělo měl ohořelé. Půlka obličeje byla společně s okem sesmahnutá na škvarek a v zadu na hlavě se mu bělel zpod vlasů kus lebky.
Ninja otočí hlavu a podívá se na Sasukeho, který si ho téměř zhnuseně prohlížel.
„Můj pane. Omlouvám se. Byli jsme přepadeni... Bělovlasý ninja ze Sněžný...“ rychle mluvil shinobi mezi dávivými zvuky a kašlem. Nakonec těžce zalapal po vzduchu a zemřel.
„Tss... ze Sněžný? Si ze mě děla srandu, ne?!“ Zanadává Suigetsu a prohlédne si druhou mrtvolu, která vypadala ještě hůř, než právě zemřelý ninja.
„Neznám žádnou techniku, která by způsobovala takové zranění.“ Vydechne Karin a téměř se zalkne, když se před ní ninjovo tělo začne rozpadat v prach.
„Kde je?“ Zavrčí Sasuke.
Karin na sucho polkne a ukáže na sever.
„Asi dvě hodiny cesty odsud."

Aoi otevřela oči a spatřila strop malé jeskyně, ve které ležela. Prudce se narovnala, a i přes neustávající nevolnost, vstala. Pravou rukou se chytla stěny a pomalu šla k východu. Najednou se jí podlomily nohy a sesunula se k zemi.
„Co se to děje?“ malátným pohledem se rozhlídne po jeskyni. Nakonec se opět zdvihne a pomalu se došourá k východu. Venku byla noc a záře měsíce sem tam prosvítla mezi mraky a odhalovala pochmurnou scenérii temného lesa, ve kterém jeskyně byla.
„Kde to jsem?“ Zdvihne ruku a opět se podepře, když si všimne pláště, který měla přehozený přes své roztrhané oblečení.
„To je...“ Pomalu si vzpomene na bělovlasého shinobiho, který zmasakroval útočníky, kteří jí ublížili a zároveň se podíleli na přepadení její rodné vesnice.
„Můj domov!“ Při té myšlence se jí v očích zatřpytily slzy a v tichosti proklela všechny, na které si vzpoměla. V tom zaslechne dopad nohou a zacinkání mečů o sebe. Rychle se otočí a spatří svého zachránce, jak seskočil z nedaleké skály na které hlídkoval a šel směrem k ní. To, že v takové temné noci bez světla dokázal jít potichu a bez zakopnutí Aoi nahánělo hrůzu a s každým krokem, kterým se blížil, ona ustupovala zpět do jeskyně, protože jediné, co mimo obrys jeho postavy dokázala rozeznat, bylo rubínové oko, které na ni hledělo a téměř uhrančivě si ji prohlíželo.
Neznámý ninja k ní došel a zastavil se těsně před ní. Aoi chtěla opět ustoupit, ale ke své smůle si pozdě všimla, že stojí zády ke stěně a nemá kam ustoupit. Shinobi zdvihl ruku, Aoi čekala ránu, tak se přikrčila, ale místo toho ji chytil za zraněnou ruku. Až teď si všimla, že ji má zavázanou obvazem.
„Pojď dovnitř. Podívám se na to u ohně.“
Temně ledový hlas se přihnal jako vítr a Aoi přejel mráz po zádech.
Kunoichi se zmohla jenom na kývnutí a vstoupila zpět do jeskyně. Shinobi si dřepl nedaleko místa, kde předtím spala, a zapálil ohěň. Poté pokynul rukou, aby k němu přišla. Aoi si sedla čelem k němu, podala mu ruku a bedlivě si ho prohlížela.
Jeho rudou zbroj, zdobenou škrábanci a rýhami z boje. Bílé vlasy, zářící ve světle plamene stejně jasně jako jeho prsten, který měl na pravé ruce. Nejvíce ji však zaujalo mládí, které by do ninji nikdy neřekla. Neměl víc jak dvacet let, ale i tak se v jeho tváři odrážela síla a autorita, kterou Aoi vždy viděla jen u svého otce, který byl vůdcem vesnice.
Ninja rozvázal obvaz a nechal ho sjet na zem. Pomalu si prohlížel ránu a mazal ji mastičkou, která voněla po bylinkách. Poté jí ruku opět zavázal a pustil.
„Kdyby ses cítila malátně, tak je to jedem, který jsi měla v ráně. Nejspíš byl ten kunai napuštěný drogou, která tě měla znehybnit. Zůstaň tady a vyspi se. Jídlo máš támhle v rohu. Na severu je malá osada, kam bys mohla přibližně za den dojít.“ Ninja mluvil tak rychle, že se Aoi nestihla ani rozkoukat.
„Až načerpáš sílu, vydej se tam, ale varuju tě. Nevycházej dřív než za tři dny. To co jsem udělal by mohlo přivolat posily těch ninjů a mohli by tě opět chytit, proto tady zůstaň.“ Mladík vstal a chtěl odejít z jeskyně, když ho Aoi chytla za cíp kimona.
„Počkejte, prosím. Ještě sem vám ani nepo...“
„Nemusíš mi děkovat. Pouhá náhoda mě sem zavedla a proto si tvé díky nezasloužim.“ Zasyčel ninja už zase svým ledovým hlasem. Tentokrát se ale Aoi nenechala vystrašit a prudce vstala. Bohužel to byl tak nemotorný pohyb, že se opět zakymácela. Ninja ji chytil za ruku a přitáhl k sobě, aby neupadla.
„Co jsem řikal. Odpočívej!“ Shinobi natočil Aoin pohled do svého oka...
„Spi!“
Dívce se začalo stmívat před očima okamžitě poté, co pohlédla do rudého oka. Myšlenky se jí začali plést a jediné slovo, které dokázala říct: „Jméno?“
Naruto se překvapeně usmál a dívka se ponořila do temnoty. Na poslední chvíli zaslechla jakoby vykřiknuté z obrovské dálky...
„Naruto Uzumaki.“

Naruto dívku položil opět do zadní části jeskyně a přikryl ji několika přikrývkami, které sebral ve vesnici. Nakonec přes ni hodil ještě svůj plášť a beze slova vyšel ven. Potichu hvízdl a za několik vteřin mu zvuk tichých kroků oznámil Sagisův příchod.
„Taky jste k ní mohl být milejší. Vždyť zažila peklo.“
Naruto neřekl ani slovo a vyběhl...

Aoi se probrala asi za deset minut. Prudce se posadila a rozhlížela kolem. Po bělovlasém ninjovi nebyla ani stopa. Jako by tam nikdy nebyl. Aoi zklamaně sklonila hlavu a sedla si k vyhasínajícímu ohni. Nakonec se však rozhodla nezahodit tuhle jedinou možnost a zavřela oči, hledajíc při tom čakru toho neznámeho ninji.
V tom jí projede tělem jako elektřina tísnivý pocit.
„I když nejsem dobrá kunoichi, tak mě otec vycvičil v dokonalého senzibila a to, co teď cítím, to je bez pochyby...“ v mysli se jí objeví Sasuke, „čakra Uchihi a několika dalších. Společně někoho stíhají.“
Aoi překvapeně otevře oči.
„To je on! On mě tady nenechal, ale schoval, abych byla v bezpečí. Věděl, že se vrátí. Proto tak pospíchal.“
Kunoichi se rozhodně postavila a vyběhla bleskovou rychlostí k místu, kde se všichni nijové právě zastavili.
„Uchiha! Za to zaplatí! “ Aoi nenávistně zavrčela a přidala na rychlosti.

Naruto nespěchal. Právě naopak, šel naprosto klidně temným lesem, ruce schované v rukávech kimona a svým Jurikenem sledoval dění okolo.
„Šest ninjů, pět mužů a jedna žena, nejspíš senzibil.“ šeptal potichu. „Ale?“ vydechne Naruto.
Sagisu se na něho otočí.
„Co se děje?“
„Jeden z nich má opravdu hodně čakry a přijde mi nějaká známá.“ Chvíli nad tím přemýšlel, ale pak to hodil za hlavu, protože před něj skočilo šest ninjů a zahradilo mu cestu. Rychle vydal tichy rozkaz, jeho služebník sklopil hlavu a zacouval do temného lesa, kde stál zcela nehnutě.
Jaho stín a rudé oči sledovaly celý prostor, kde bylo několik postav.
„Stůj!“ Vykřikl jeden z ninjů, oblečených v černých pláštích se vzorem červených mraků. Než stihl Naruto cokoliv udělat, první tři vyběhli do útoku.
Sasuke vykřikl, ale muži hnaní svou bojechtivosti, povzbuzenou z vypálení vesnice, se ani neotočili. Vytasili zbraně a společně vyskočili proti nepříteli.
Naruto zdvihl hlavu a podíval se na tři najslabší ninji z šestice příchozích. Vyndal ruce z rukávu a spustil je k tělu.
„Ittouryuu IAI-Hivernal Point Du Jour!“ zasyčel, když byli ninjové na dosah meče. Všichni naráz vykřikli a ve vzduchu se za hlasitého rupnutí zarazili. Do vzduchu vylétl oblak krve a na zemi místo tří těl dopadla jen hromada zkrvaveného masa.
„Co to bylo?“ Vykřikl Suigetsu a chtě nechtě se chytil za ruku, která se mu rozechvěla.
„Já sem nic neviděla. To použil meč?“ Karin poodstoupila dozadu, s očima hrůzou rozšířenýma.
Sasuke se usmál.
„Použil ten zelenej, kterej má u pasu. Provedl dvanáct úderů z vrchu a šestnáct ze spoda a než jste stihli něco zaznamenat, tak meč vrátil zpět do pouzdra.“
Naruto se usmál.
„To není možný.“ Zanadával Suigetsu.
„Je. Protože použil Bukujutsu."
„Koukám, že jsi zběhlý v boji s mečem. Nechceš se teď bavit se mnou?“ Usměje se Sasuke a vyběhne na Naruta. V levé ruce aktivuje Chidori Eisou a vypalí ho na ninju, ten se mu vyhne a vzápětí se ukloní do strany, aby se vyhl i úderu z druhé strany, vedenému zelektrizovaným mečem v Sasukeho pravé ruce.
„Tss...“ Sykne Sasuke a znovu sekne svým meěem po ninjovi, ten mu chytí ruku za zápěstí a než stihne něco udělat, tak vytvoří svou bleskovou techniku.
„Raiton:Mono Bolto!“ vykřikne Naruto. Ruka se mu rosvítí do žluta a Sasukem projede žlutý blesk, který mu spálí pravou ruku. Okamžitě sevřel levačku a udeřil Naruta, který ho stále držel, pěstí přes tvář. Ten zkušeně otočí tvář po směru úderu, pěst mu sklouzne lehce po tváři a téměř s nulovým účinkem se Naruto opět otočil na Sasukeho. V tom sebou cukne a zůstane nehnutě stát na místě. Okem se podíval na přikrčeného Sasukeho, který se mu smál do obličeje s rudýma očima.
„Mangekyou Sharingan!“ zasyčí Sasuke a pošle Naruta do nesilnějšího genjutsu svého Sharinganu. Poté se pomalu narovná a vklidu se vytrhne ze sevření, ve kterém ho stále držel.
„Sasuke, jsi v pořádku?“ vykřikne Karin a se Suigetsem vyběhne ke svému veliteli. Sasuke se uchechtne a znovu si změří ninju, který stál zcela nehnutě vedle nich.
„Bez problémů...“
Najednou překvapeně vykřikne a společně s oběma ninji zmizí, aby se opět objevil nejméně dvacet metrů od Naruta.
„Vy bláhoví blázni. Nepřibližujte se k němu.“ Vykřikne Madara, který se objevil jako přízrak a všechny tři odnesl mimo dosah Niekageho.
„Kdybych nepotkal váš doprovod při cestě zpět z mé mise a v zápětí k vám nepřišel, byli byste všichni mrtví.“
Sasuke byl trochu zmatený a vůbec nechápal, o co jde.
„Mrtví? Pokud sis nevšiml, tak boj skončil. Právě prožívá moje genjutsu. Nemá šanci se z něj dostat.“
Madara si naštvaně změří Sasukeho.
„Neprožívá vůbec nic.“
Sasuke překvapeně vykulí oči. Na to se Naruto se smíchem narovná a jednou rukou chytí za jílec meče.
„Kazíš mi zábavu.“
Sasuke zkřiví tvář hněvem. Madara ho chytí za rameno.
„Uklidni se. Jenom nás provokuje, abychom neuváženě zaůtočili.“
Sasuke otočí svůj pohled na shinobiho, který mu bránil v útoku. I přes svou sílu Madara Sasukeho pustil a poodstoupil od něho.
„Jak chceš, ale varuju tě, jeho oko není jen na okrasu. To že odklonil tvoje Genjutsu znamená, že je na stejné úrovni, jako tvůj Mangekyou Sharingan, proto genjutsu nepoužívej.“
„Pche, na stejné úrovni? To asi těžko.“ zasměje se temně Sasuke a potěžká v ruce svou zbraň. I když nerad, tak Madara vytáhl poslední trumf proti horkokrevnému Sasukemu, protože moc dobře věděl, proti komu stojí. Přeci jen viděl záznam, který pořídíl Zetsu v boji proti Itachimu.
„Nemáš ani představu, proti komu stojíš. Podívej se na jeho čakru. To pokřivení, co ti to připomíná?“
Sasuke se zhnuseně podívá na bělovlasého ninju. V tom mu projede husí kůže po celém těle.
„To je... To je Kyuubiho čakra. Na-Naruto?“
Madara kývne.
„Jo, je to on, ale hned zapomeň na to, že bys ho ovládl. Celou dobu, co tady stojíme, jsem se o to pokoušel, ale nešlo to. Nevím proč...“
„Protože už dávno nejsem na stejné úrovni, jako jsem býval, Madaro.“
To, že o sobě Naruto mluvil ve stejné osobě, jako by byl Kyuubi, zvětšilo jen strach všech kolem. Nejhoší účinek měl Naruto na Karin, která se chvěla po celém těla, sesunula se na kolena a lapala po dechu.
„To to je Kyuubiho Jinchuuriki? Takové množství čakry. Má nejméně pětkrát víc čakry než osmiocasý a to se ještě drží zkrátka.“
„Suigetsu, vem Karin pryč. Jenom tady překaží a vlastně ty taky. Já to tady dokončím sám.“
Suigetsu zkřivil tvář hněvem, nakonec se otočil, chytil Karin kolem pasu a zmizel.
Poté se Sasuke otočí na Niekageho
„Dlouho jsme se neviděli. Co na takovým místě děláš?“ Zasměje se.
Naruto nechápavě nakloní hlavu na stranu.
„Já nevím o tom, že bysme se někdy vůbec potkali a co tady dělám? Otázka víc než prostá.“
Sasuke se překvapeně otočí na Madaru.
„On si mě nepamatuje? Co to znamená? A co tady vůbec pohledává devítiocasý? Neměli si ho vzít Temní Lordi podle dohody?“ podíval se na Madaru, ale z jeho pohledu usoudil, že toho neví víc, než on.
„Já sem Niekage vesnice skryté ve Sněhu, Naruto Uzumaki.“ naprosto v klidu prohlásí Ninja a ukáže na chránič čela který měl přes oko, „a jako takový mám povinnost chránit svou zem.“
Sasuke s Madarou se pobaveně ušklíbnou.
„Takovejch jako ty bylo hodně. Každej vůdce vesnice říkal něco podobného, ale nakonec buď sklonili hlavu nebo skončili zašlapaní v prachu.“
Naruto rozčileně zatne ruku v pěst, přivře oko a pomalu se začíná dostávat do bojové nálady, které si zatím ani jeden z ninjů nevšiml. Zato Kyuubi i Nada se v Narutovi vesele usmáli.
„Kage? To už dávno v tomhle světě nic neznamená a ty si poslední svého druhu Naruto. Jako Jinchuuriki i jako Kage...“
„Drž hubu!“
Sasukeho smích mezi větou protne jako led chladný Narutuv hlas.
„Možná sem poslední. Je mi to jedno. Jediný co mě zajmá, je přede mnou. Tohle je moje země a vy jste tu cizí. Proto....“
Naruto se pokrčí v kolenou a začne kolem něho vířit čakra. Zem u jeho nohou začne praskat a stromy se začnou naklánět pod tíhou větru, který se zdvihl. Sasuke rychle obnoví Mangekyou Sharingan a podívá se na svého nepřítele.
„Cože?“ Ninja nikde nebyl. Úplně zmizel. V tom Sasukemu dopadne ruka na rameno. Prudce otočí hlavu a dostane brutální ránu do spánku. Naruto při dopadu zatne ruku, načerpá do ní extremní množství čakry a potichu zašeptá
„Kaze no Hate!“
Sasukeho rána vymrští do vzduchu a v kotrmelcích vlétne do temného lesa. Niekage okamžitě vyskočí do míst, kde Sasuke ležel. V tom ho Madara, do této doby nezasahující do souboje, ve vzduchu zezadu chytí, převrátí hlavou dolů a udeří s ním o tvrdou zem. Naruto vykřikne a se zkrvavenou tváří vyskočí do protiútoku.
„Nezapoměl jsi na mě?“
Naruto na chvilku zavrávorá, jak rozháněl mžitky ze svého pohledu. Jakmile se vzpamatoval, tak zkřivil tvář hněvem a vyskočil proti Madarovi. V ruce utvořil rasengan a udeřil s ním ninju do hrudi. Ruka mu však prošla skrz tělo a technika za ohlušující rany explodovala o zasněženou zem.
„To byl Rasengan. Technika čtvrtého. Je vidět, žes byl žák Jiraiyi...“ Madara se usměje. „To bude zajmavý!“
Naruto se nezastavil a ani ho nepřekvapil neúspěch jeho úderu. Opřel se o ruku, s kterou udeřil o zem a vyskočil zpět na ninju. V tom dostane kopanec do zad a odlétne mezi stromy, kde jich několik pokácí a zastaví se až zády o skálu, do které svým tělem vymáčkne prasklinu.
„Řekl jsem, ať nezasahuješ!“ Zařve Sasuke, který zaútočil na Naruta hned poté, co se vzpamatoval z úderu. Setřel si krev z očí a chytl se katany, kterou měl upevněnou zezadu svého pásu.
„Já se o něj postarám!“ Sasuke vytáhne zbraň, vypustí svou zelektrizovanou čakru do meče a rozběhne se s rudýma očima proti svému bývalemu příteli. Ten se pomalu postaví, přikrčí se v kolenou a s hlavou skloněnou položí levou ruku pěstí o zem. Pravou uchopí zelený meč, který měl na podobném místě, jako jeho nepřítel.
„Co to dělá?“ Probleskne oběma ninjům hlavou.
Naruto zdvihne hlavu v šíleném úsměvu a potichu zašeptá několik slov.
„ORIGIN ARTE! Kata... Hiji... Tekubi... Yubi... KAI!“
Při každém slově mu neskutečně naběhly žíly na ruce, svaly se mu napnuly téměř k prasknutí a prsty mu zbělaly, jak silně stiskl svou zbraň.
„On převádí veškerou čakru do svalů své pravé ruky.“ Sasuke byl již na dosah a bez zaváhání sekl proti neznámé síle, kterou se chystal jeho nepřítel použít.
„On mě nemůže porazit! Outsaidr!“ Smál se v duchu Sasuke.
Než se oba meče skřížily tak Naruto vypustil svou pravou ruku s Addan Aenye a zašeptal: „Ittouryuu iai! Embima Yomezu!“

Oslnivá záře se prohnala celou krajinou, ve které bojovali tři shinobi. Obloha zčernala a mraky se prudce rozlétly do všech stran, jako by je odfoukl tajfun. Následně se ozval ohlušující výbuch a celý les, rozlohou téměř deset kilometrů, v rudé záři vybuchl.

Ittouryuu IAI-Hivernal Point Du Jour - jednomečový styl - Zimní úsvit
Bukujutsu - technika vytasení meče a bleskového vrácení zpět
Raiton:Mono Bolto - živel blesk:elektrický šok
Mangekyou Sharingan - kaleidoskopické oko
Kaze no Hate - větrné Hate
ORIGIN ARTE - Původní umění
Kata - Hiji - Tekubi - Yubi - KAI! - Rameno - loket - zápěstí - prsty - uvolnit!
Addan Aenye - Ohnivý tanečník