Po pěti letech: Mise v zemi železa III 05 - Kniha třetí - Pohled do minulosti. Příběh Aoi Ametsuyu (část první)

„Rychle, Aoi, schovej se do skříně v zadní místnosti!“
Mladou, bělovlasou dívku, která měla stěží patnáct let, postarší muž strkal do zadní místnosti.
„Ale, ale...“
On ji však nenechal domluvit a zavřel ji do bytelné dubové skříně, kterou rychle zaházel vším, co bylo po ruce, aby nebudila podezřelý dojem. Aoi se však nevzdala a začala bušit do dveří.
„Prosím, otevři!“ křičela a slzy jí tekly po tvářích, protože její poslední přítel z vesnice jde vstříc jisté smrti. Najednou uslyšela tupou ránu a následný pád těla na zem. To dívku tak překvapilo, že naprosto oněměla a bez dechu poslouchala. Uplynulo několik nekonečných vteřin, když si všimla malé škvírky mezi dveřmi, kterou bylo vidět do místnosti. Potichu se k ní přesunula a přiložila oko ke světlu. To, co tam uviděla, se jí vrylo do konce života do paměti.
Muž s temně černou hřívou dlouhých vlasů a rudýma očima. Stál zcela nehnutě, s rukou položenou na kataně, zapíchnuté v těle muže, který pro ni byl něco jako vlastní otec.
„Tss... poslední.“ Zasyčel muž, pomalu zdvihl hlavu a prohlížel si vnitřek místnosti. Aoi strachem ani nedýchala a jen pomalu poodstupovala ode dveří, aby nebyla zvenčí vidět.
„Běž pryč! Běž pryč! “ pořád dokola v duchu opakovala a křečovitě si držela ústa, aby z nich nevyšel ani sebemenší hlásek. Potoky slz se jí řinuly z očí, když viděla, jak její nevlastní otec na zemi ještě potichu sípal. Cizí ninja sklonil hlavu a s úšklebkem si raněného muže prohlédl.
„Neboj se, i když jsem ti probodl hrudník, hned tak neumřeš. Mám na tebe jednu prosbu, vůdče klanu Ametsuyu.“
Ninja zdvihl nohu a kopnutím otčíma Aoi otočil na záda. Ten jen heknul a schoulil se do klubíčka. Poté se zamlženýma očima podíval nad sebe, na ninju, který měl v očích smrt.
„Já se tě nebojim, pse, z Uchiha klanu.“
Sasuke se vesele usmál.
„Tak ty víš kdo jsem? O to to je lehčí. Řekni mi, kde je...“
Hlava rodiny Ametsuyu ho však nenechal domluvit.
„Šetři slova, Uchiho. Já se smrti nebojim .Zabij mě, muč mě, dělej si co chceš, ale ode mně nic nezískáš.“
To už Sasuke s takovým klidem nevzal a sklonil se s rozněvanou tváří nad starého, umírajícího muže.
„Není třeba mučit tě, starče.“ V tom prudce švihne rukou, ve které se mu zablesklo a zelektrizovaným ostřím rosekne dveře skříně, která byla opřena o vzdálenou stěnu na konci místnosti. To Aoi tak vyděsilo, že přepadla dopředu a padla na zem, přímo před ninju, který se vesele usmál.
„Jak to? Jak to, že o ní víš?“
Ninja si všiml výrazu v tváři umírajícího muže a ukázal na své rudé oči.
„Mé oči vidí všechno.“
Najednou se místnosti prožene jiný ninja, který jednou rukou chytí Aoi za vlasy a strhne ji k zemi, kde jí kolem krku omotá škrtící strunu.
„Tak co, teď budeš mluvit?“ Zeptal se Sasuke a opět se narovnal. Vytáhl katanu, očistil ji a vrátil zpět do pouzdra na boku.
Aoin otčím pomalu zdvihl hlavu ze země a s očima plnýma slz kývnul, že rozumí.
„Výborně. Tak mluv.“
Aoi jen vyděšeně přihlížela všemu, co následovalo.
„Slib mi, že jí neublížíš!“
Sasuke se usměje a prohlédne si krásnou dívku s téměř stříbrnou hřívou vlasů.
„Samozřejmě. Nejsem necita. Dokonce zavolám medika i pro tebe. Tvé zranění není až tak vážné, aby se nedalo vyléčit.“
Muž kývnul a pohlédl na zeď vedle skříně.
Sasuke to spozorval a došel k ní. Chvíli stál zády ke všem a prohlížel si ji. Potom se napřáhl a praštil do ní, až se celý dům zatřásl. Chvíli na slepo hmatal v rozbourané stěně, až našel skrytý mechanismus, který stiskl. Přesně v ten samý moment se s rachotem zdvihla stěna na severu a odhalila tajnou místnost, plnou různých baněk a zkumavek.
„Óóo, výborně. To je ten tajný elixir, který používáte k přivolání svých služebníků.“
Aoin otec kývne.
Sasuke se usměje, zavolá pět ninjů, kteří všechnu tekutinu zabalí do beden a odnesou z místnosti.
„Nyní je sever náš! Bez vašich služebníků, které nebudete moc přivolat, už nebude takový problém s vámi bojovat! Děkuju ti.“ Usměje se Sasuke a pomalu se otočí.
„Tak ji nech být. Prosím. Pusť ji.“
Sauke pokyne svému podřízenému, který Aoi zdvihne na nohy a vyvede ji z budovy.
„Neboj se, přece jsem dal své slovo. MOC DOBŘE O NÍ BUDE POSTARÁNO!“ Usměje se Uchiha a ss škodolibým smíchem vyjde ven. Ještě než vyšel, tak slyšel pláč umírajícího muže.
„Prosím, pomoz mu!“ Křičela venku Aoi a snažila se vykroutit ze sevření svého věznitele.
„Prosím. Moc tě prosím!“
Sasuke si jí nevšímal a pokynul svým ninjům. Všichni současně chytli jednoho ze zbylých vesničanů, muže, ženy, děti a dotáhli je s řevem do domu, kde byl otčím Aoi .
„Dělejte.“ ječel Sasuke, plný očekávání. Ninjové vhodili vesničany na polomrtvého muže a rychle zabarikádovali dveře.
Aoi slyšela jenom křik malých dětí, pláč nemluvněte, které si matka v domě tiskla na prsa. Poté ninjové ustoupili stranou a došli k Sasukemu. Aoi se celá třásla a brečela, protože v domě mohlo být nejméně třicet lidí, většina dětí a žen.
„Prosím. Prosím. Prosím...“ Dokola opakovala. Najednou se vytrhla svému věznitely a vyběhla směrem k Sasukemu. Ninja ji však okamžitě chytil a srazil k zemi. Aoi zdvihla ruku a chytla Sasukeho za plášť se vzorem červených mraků.
„Prosím, slituj se!“
Sasuke se podíval dolů na dívku, zmáčenou slzami, zdvihl ruce a s úšklebkem udělal několik pečetí. Hluboce se nadechl, otočil se zpět na dům a bez váhání, přímo před Aoi, vypálil obrovský Firebale.
Aoi ztuhla zděšením a otočila se po letícím ohní, který se otřel o dům a zapálil ho.
„Ne! Ne! Ne, prosím!“ křičela dívka a snažila se vymanit ninjovi, který ji držel železným stiskem. Z domu byl slyšet křik žen a sténání starých mužů, kteří se snažili vypáčit dveře. Netrvalo to dlouho, když se střecha zatřásla a propadla do nižších pater. V jednom okamžiku Aoi zaslechla výkřik všech v domě a smích Sasukeho Uchihi. Poté se po celou vesnicí plížilo hrobové ticho, přerušované pouze hukotem ohně, který žhnul nad troskami. Aoi naprosto šokovaně hleděla na zbytky domu, který tam ještě před chvílí stál.

„Co s ní, pane?“ zeptal se ninja, držící Aoi. Sasuke pomalu ovládl svůj šílený smích, podíval se do zamlžených očí Aoi, která následkem šoku naprosto přestala vnímat.
„Dělejte si s ní co chcete.“
Ninja se ušklíbl a Sasuke vyskočil na koně, který mu držel jeden z jeho mužů.
„Až s ní skončíš, tak ji zabij.“ ještě vykřikl Sasuke a odjel. nasledovaný svým oddílem. Ve vesnici zbyla jen trojice ninjů, kteří se pomalu otočili na Aoi, ležící na zemi.
„Co s ní?“
„Se nemusíš ptát, ne?“
„Zase? To neumíš dělat něco jiného?“
Jeden z mužů došel k Aoi a zdvihl jí hlavu ze země.
„Ale, ona omdlela...“
„Jaká škoda, ale na ni si rád počkám. Protože chci slyšet její řev.“
Ninja ji otočil na záda a pomalu si ji prohlédl.
„Tahle stojí za to.“ řekl s hnusným úsměvem ve tváři...

Už bylo pozdě večer, když Aoi otevřela oči a vrátila se do noční můry, o které si myslela, že je snem.
„Konečně vzhůru!“ Uslyšela okamžitě hlas v těsné blízkosti. Něčí ruka ji hrubě chytla za vlasy a zvrátila hlavu dozadu. Aoi pomalu zaostřila a téměř vykřikla, když jí jeden z ninju, které s sebou měl Uchiha, hleděl do očí.
„Už je vzhůru?“ zazní jiný hlas.
„Jo, je. Už se nemůžu dočkat.“
Aoi si se strachem prohlédla ninju. Najednou si uvědomila, o co mu jde. Rychle vyskočila a začala utikat. Neběžela ani vteřinu, když se jí něco omatalo kolem kotníků a strhlo ji to na zem.
„Hele, kam myslíš, že jdeš?“ Zasměje se shinobi a přitáhne ji zpět svým bičem. Dojde k ní a přisedne ji svou váhou, aby se nemohla hýbat. Obě ruce jí dá nad hlavu a ocelovým stiskem sevře.
„Neee! Nech mě!“ zařve Aoi a začne s mužem bojovat. Zbylí ninjové si jen povzdechnou a sednou si zpět k ohni.
„Že tě to pořád baví?“ pronese jeden z nich a znuděně si prohlížel ninju, který se snažil zkrotit dívku. V tom si Aoi uvlonila jednu ruku a plnou silou ninju praštila do tváře. Ten zvrátil hlavu a z pusy mu vytekl pramínek krve.
Když se otočil zpět na ni, tak věděla, že je s ní amen. Tentokrát bez zaváhání vytáhl kunai, chytl Aoi za zápěstí volné ruky a probodl jí dlaň až po jílec do země. Aoi bolestí zařvala, ale než stihla cokoliv udělat, dostala několik ran, které ji přivedly na pokraje mdlob.
„Buď hodná holka nebo zemřeš.“ Zasyčel ninja. Aoi stěží vnímala a z roztženého rtu jí tekla krev.
„Vlastně abych pravdu řek, mně je jedno, jestli seš živá nebo mrtvá, tak se mě snaž nenaštvat. Protože i chladny tělo má svý kouzlo.“
Když Aoi pochopila co ninja řekl, ztuhla hrůzou a začala se chvět.
„Nee... prosím... Otče!“ Pomyslí si bezbraná dívka. Pomalu jí začnou téct slzy a povolí ruku, kterou jí držel nijna.
„Aha, konečně si přišla k rozumu. Hodná holka.“ Ninja se k ní sklonil, olíznul jí tvář a začal jí strhavat oblečení z těla.
„Tak se mě to líbí...“
V tom ztuhnul, protože v dáli z lesa zaslechl vlčí vytí a ne jen jednoho vlka, ale celé smečky. Ninja zdvihne hlavu a otočí se na své druhy, kteří již stáli na nohou a rozhlíželi se.
„Co to bylo?“ Vydechl jeden z nich.
„Jak to mám asi vědět...“ Odsekne druhý. Vtom se v půli věty zasekne. Zbylí ninjové se na něho otočí. Ninja zíral do tmy lesa a nepředstavitelně se třásl. Ostatní se též otočili a zkameněli hrůzou.
Kolem dokola nich byly vidět pouze rudé oči vlků, kteří jako by přišli s tmou lesa. Nejspíš je přilákala vůně mrtvol, válejících se všude po vesnici, kterou vybili.
Trojice ninjů rychle přiskočila k sobě a vytáhli kunaie. Dívky si již ani jeden z nich nevšímal. Aoi zdvihla hlavu ze země a poblouzněně se rozmazaným pohledem rozhlédla kolem. Hlasitě vykřikla strachy, když se před ní vynořil obrovský vlk s rudýma očima, potichu zavrčel a došel k ní. Sklonil hlavu a prohlédl si ji ze vzdálenosti několika centimetrů. Aoi odvrátila tvář, když se stín vlka přiblížil k jejímu krku. Zavřela oči a téměř nedýchala.
„Co budeme dělat?“ zašeptal zcela zřetelně i pro Aoi jeden z ninjů.
„I když jich je tolik, pořád máme jutsu, kterýma je můžem zabít.“
Ninjové se usmáli a pustili zbraně. Jeden z nich udělal bleskově pečeť jako Sasuke a okamžitě vypálil Firebal do středu skupinky vlků. Ti se ani nehnuli a jen hleděli na žlutou kouli obrovského ohně. V tom se v pozadí vlčí smečky objevil ninja, který doteď nebyl vidět, holou rukou oheň zastavil a odklonil mimo zvířata, která začala vrčet a přiblížila se blíž k bojovníkům. Jediný, který zůstal na místě, byl bílý vlk, stojící u Aoi.
„Co se to děje?“ Vydechla dívka a stále ještě ležící hledala důvod náhlého strachu, který se jako temně ledová voda přehnal vesnicí. V tom zaslechla jako led chladný hlas.
„Co jste zač?“
Tón hlasu byl tak neuvěřitelně hrubý a vyzařovala z něho tak divoká síla, že se Aoi neubránila zachvění.
„Slyšíte mě?“
Ninjové sebou trhli a téměř vyděšeně couvli před nově příchozím.
Bělovlasý ninja s páskou Sněžné přes oko vykročil blíž k nim. Meče, které měl u pasu, mu při každem kroku zvonily a plášť se mu vlnil ve větru. Shinobi se srazili ještě blíý k sobě a připravili si zbraně.
Naruto se zamračil.
„Tak žádná odpověď...“
Než si to ninjové uvědomili, bílý plášť se ve větru zavlnil a jako blesk se mezi nimi shinobi objevil. Dva chytl za ramena a podíval se jím do očí.
„Flamigero abismo!"
Oba ninjové se rozzářili a jako pochodně zlatým ohněm ozářili celou vesnici. Naruto povolil stisk a ninjové se sesunuli se seškvařeným tělem k zemi.
Zbylý ninja se zmohl pouze na výkřik, když mu ocelový stisk bleskově sevřel krk a nadzdvihl ho několik čísel nad zem. Poté se Naruto rozkročil a mrštil ninjou o zem tak, až muž zalapal po dechu.
„Je mi z tebe na blití...“ procedil Niekage mezi zuby a prohlédl si vyděšenou tvář ninji, který ubližoval.
„Prosim... prosím, nezabijej mě...“
„Jsi stejný jako tvůj pán!“
Ninja vyvalí oči a vzpomene si na kruté činy Uchihi Sasukeho. Naruto zdvihne ruku z ninjova krku a přišlápne mu jednu ruku. Vytáhne kunai a propíchne mu ji skrz na skrz do země. Muž zařve a rozmáchne se druhou rukou, aby se zbavil Naruta. Ten to však předpokládal, kopnutím mu ruku srazí zpět k zemi a druhým kunaiem mu ji přišpedlí stejně jako první. Ninja opět vykřikne a bolestivě se prohne.
„Jen tady zůstaň!“ zasyčí Naruto.
Dívka na zemi sebou trhla, když si všimla stínu, který se k ní přibližoval. Naruto pomalu došel k dívce. Pokynul rukou a poslal Sagise k ninjovi, aby ho hlídal.
Niekage si dívku chvíli prohlížel, poté se sklonil a chytl ji za zápěstí zraněné ruky. Dívka se při jeho doteku zachvěla a jen stěží potlačila výkřik.
„Neboj se.“
Aoi se překvapeně podívá na ninju, v zápětí se však prohne bolestí, protože jí Naruto kunai vytrhl z ruky. Poté ji zdvihl na nohy, svlékl si plášť a přehodil jí ho kolem holých ramen. U krku jí ho zapl, vzal ji do náruče a vyšel směrem k lesu.
Sagisu naposledy zavrčel na zraněného ninju a vyběhl za Narutem. Shinobi uvězněný na zemi si oddechl a začal si uvolňovat ruce. Když byl Naruto asi dvacet metrů od ninji, tak se s dívkou v náručí otočil. Aoi se unaveně podívala na Naruta a zalapala po dechu. V tu chvíli z Naruta vyzařovala taková krvežíznivost, že se vrány z nedalekého stromu s křikem vznesly k obloze v domnění přítomnosti predátora.
Ninja to taky spozoroval a zdvihl hlavu.
„Nadešel tvůj čas.“ zasyčel Niekage s rudým okem a svou technikou přejel všechny vlky. Ti sebou škubli, jako když do nich uhodí blesk a během několika vteřin začali vrčet a výt. Vzápětí se otočili na bojovnika a vyšli jeho směrem. Naruto se chvíli díval, jak ho zdivočelá zvířata začala obklopovat. Najednou se ozval bolestivý výkřik a vzedmula se čakra, kterou uvězněný ninja vyvolal, ale vlci se nenechali zastrašit a ztínali znovu a znovu své bílé tesáky do těla, ninja řval nelidským hlasem.
Aoi to dokázala sledovat pouze několik málo vteřin.Poté otočila hlavu, začala se chvět a nakonec omdlela.
Naruto to zpozoroval, otočil se a odešel směrem do lesa se Sagisem po boku. Nelidských výkříků a trhání masa za sebou si již nevšímal.

„Můj pane. Co se děje?“ Zeptal se během jízdy na koni ninja Sasukeho, který se ohlédl přes rameno a vzápětí zastavil koně. Ninjové, kteří přepadli vesnici společně se Sasukem, byli asi třicet kilometrů od místa Narutova boje a i přes to si Sasuke byl jistý přítomností jiného ninji, než byli jeho muži.
„Karin!“ Vykřikne Sasuke a otočí se na dívku, která k němu okamžitě přiběhne.
„Překontroluj vesnici, ve které jsme teď byli.“
Dívka trochu překvapeně kývla a zavřela oči.Chvíli stála nehnutě, vlasy jí poletovaly ve větru a čelo měla orosené potem.
„Co se děje?“ zeptal se znuděne Suigetsu, který se k Sasukemu průvodu společně s Karin přidal před několika minutami. V tom sebou Karin trhne a padne na kolena, zdvihne ruce a chytí se za hlavu.
„To... to- je...“
Sasuke seskočí z koně a podepře ji. Náhle si uvědomí, že se dívka chvěje po celém těle.
„Co vidíš?“
Karin otevře oči a podívá se na Sasukeho.
„Nevím. Nevím, co to je. Všichni tví muži jsou mrtví. Zabil je.“
„Kdo?“
„On není člověk. Je to zrůda. Hustota jeho čakry je nelidská. Nikdy jsem nic podobného neviděla.“
Sasuke se zamračí a pomůže Karin na roztřesené nohy.
„Pokračujte beze mne. Vracím se do vesnice.“
Karin zděšeně vykřikne.
„Ne, nesmíš se tam vracet. Zabije tě. Zabije tě, Sasuke!“
Suigetsu pozvedne meč.
„Jdeme s tebou. Starý tým Hebi se vrací.“
Sasuke se ušklíbne, vydá poslední rozkazy dvěma ninjům, kteří se k nim ještě přidali a společně s Karin a Suigetsem vyrazí tryskem zpět.
„Doufám, že toho nebudeme litovat.“ pomyslí si Karin a představí si postavu ninji, kterou viděla svým vnitřním zrakem. Pouhé pomyšlení na něj jí sevřelo srdce úzkostí.

Flamigero abismo- plamen podsvětí