První člověk, kterýho fakt nesnáším 2- povrchní týpek Sasuke, aneb pán je těžce uražený

Ach jo, tati, pomsta se asi na dívku nesluší, ale chci si s ním být kvit. On mě srazil včera a já jeho dneska.

"Promiň, říkal si něco?"

Mile jsem se na něj usmála a úplně se otočila. Ten kluk je fakt hóóódně povrchní. Dělá, jako by se ho to ani netýkalo, no jo, miluju hošíky, co jsou těžce nad věcí.

"Naruto, máme jít okamžitě k Hokage, má pro nás misi."

Týpek se ani nepohnul a čekal, až se Naruto zvedne a bude ho následovat jako slepá ovce.

"Hele, nevim co si zač, ale stále ses mi ještě neomluvil, za to že si ze mě včera udělal placku. A dneska taky nejsi zrovna moc milý."

Teď už jsem se nesmála, ale potom jsem se na něj lišácky zašklebila a pokračovala:

" Že ty nemáš rád normální lidi a scházíš jenom s emouši svého druhu, že?"

Chudák Naruto, měla jsem podezření, že se mu brzy ukroutí hlava. Neustále jí otáčel na mě, potom na emouše, zase na mě a opět na něho.

"Naruto, měli bysme jít. Shizune říkala, že u ní máme být co nejdřív. Nemám čas se tady bavit s nějakou slepicí." A začal odcházet.

Od první chvíle jsem ho neměla moc v lásce ale označením mé osoby za slepici si to u mě podělal.

"Hej emouši, co kdyby tě ta slepice zmlátila?! Já jen aby ses nedivil, až budeš mít bouli na hlavě, když se nemumíš chovat slušně sám. Možná že bych ti k tomu mohla dopomoct. Co třeba pěstně?"

Nečekala jsem, že mě zaslechne nebo tak, ale on se nejdřív zastavil a potom otočil.

"Říkala si něco?" Ten jeho těžce frajírkovskej výraz byl už tou dobou v nenávratnu.

"Jo, že když nevíš jak se chovat, měl by ti to někdo ukázat." Znovu jsem zopakovala svůj proslov ve zkrácené verzi, přestože jsem měla zlé tušení, že mě slyšel až moc dobře i napoprvé.

"Beru tě za slovo."

Řekl v jedné vteřině třicet metrů ode mě a v druhé mě bolestivě praštil do zad. Trochu jsem od něho poodešla a připravila se do bojové pozice. Vytáhla jsem z pouzdra kunai a hodila ho po něm. Lehce ho jednou rukou odrazil a druhou chytil. Naruto zamumlal něco jako "Sasuke, hoď se do klidu", ale jediné co mě z toho jeho celého projevu zaujalo bylo emoušovo jméno.

"Tak Sasuke? Kdyby ho nevlastnil takovej blb, bylo by to jméno i hezký."

Posmívala jsem se a potom jsem "nečekaně" hodila dva shurikeny napravo, dva nalevo a teprve potom jeden kunai na něj. Nevěděl kam se má otočit dřív a proto jednoduše uskočil. Potom ve stejném okamžiku zase stál za mnou a znovu mě prudce kopnul až jsem opět políbila matičku zemi.

"Kdo je tu blb?" To byl on, stál nade mnou a chystal se mě zase kopnout, ale já byla rychlejší. Podrazila jsem mu nohy a než se stačil vzpamatovat, měl můj kunai u krku.

"Ty jsi tady blb."
Odpověděl jsem a Naruto se začal děsně chechtat. Sasuke vypadal, že to s ním švihne, což by stejně neklaplo, protože už na zemi ležel.

"Sasuke, přeprala tě holka, která ani není ninja."
Chechtal se dál Naruto a potom se v záchvatu smíchu svalil na zem.
Až teď jsem si uvědomila,, že kromě pravé nohy ležím celým tělem na cizím klukovi. Tak blízko, že jsem cítila jeho vůni. Hm, kdyby to nebyl pan arogantní, docela by se mi i líbil.

"Mohla by si ze mě už konečně slézt?!"
Zeptal se naštvaně a hrubě mě překulil na zem. Potom se zvedl a s rukama v kapsách odkráčel. No nic. Prostě primitiv. Naruto ke mně přišel a podal mi ruku. Aspoň někdo.

"Si pohodě? No já jen, že se s tebou Sasuke moc nepáral. Ale si dobrá, já ho sice taky umím parádně vytočit, ale aby mu holka řekla blb, to jsem slyšel prvně."

Stále mu tekly slzy smíchu po tvářích.

"Jo dobrý." Zvedla jsem se a začala jsem si oprašovat oblečení.

"Hele, ještě bych se chtěl na něco zeptat, než půjdu." Naruto najednou zvážněl (šok, ono to taky jde?).

"Hele, jak to že nejsi ninja. Máš perfektní mušku a i tvoje pohyby nebyly špatné." Naruto stále držel moji ruku a díval se mi do očí.

"No...víš...já...brácha je ninja a mně to rodiče zakázali, tak umím jen to, co bráška naučil mě. To znamená pár klonů, jednoduché genjutsu a házení zbraní. Na to jsem měla vždy největší talent. Naučil mě i házení zbraní s výbušnými lístky a tak. Nic závratného."

Jejda, asi jsem se trochu rozkecala.

"Aha. No, já už budu muset jít, jinak mě babča Tsunade prohodí oknem, a to mi věř, že se to už párkrát stalo.Tak ahoj."

A rozběhl se pryč. No nic, vypadá to, že s ním si budu rozumět, což se o nafoukaným Sasukem fakt říct nedá. S těmito myšlenkami jsem se pomalu vydala k babiččinu krámku.