Londýnská eskapáda - 7. kapitola - Tápání v myšlenkách

„A jak dlouho to asi tak bude trvat?“ vyptával se Uchiha mladší. S podobnými technikami už měl své zkušenosti.
„Dokud nenajdeme něco tak šokujícího, aby ji to pustilo samo,“ vysvětlovala mu zrzka a mrkla na něj. „Jdeš do toho?“
„Já nemám co skrývat,“ ušklíbl se a druhý černovlasý mladík podržel sedící dívku. Dobře věděl, co v takovém případě dělat.
Kimberly teď vypadala, jako když se chystá zaostřit pomyslným fotoaparátem. Nadechla se: „Shintenshin no Jutsu!“

Co se pak dělo, se ani pořádně popsat nedá. Když se černovláska dostala Sasukemu do hlavy, začal se ninja příšerně šklebit, pohazovat rukama, jako když se brání, a padala z něj slova typu: „Ženský, všude ženský! Že si nedáš pokoj, Sasuke!“
Akatsuki se chechtali, až je museli slyšet úplně všichni v sousedství. Hidan plácal Deidaru po zádech, ten se co chvíli zakuckal od smíchu, Kakuzu hýkal hůř než osel a Itachi se uculoval. Mohlo ho napadnout, že ho bratr bude chtít překonat právě takovým způsobem, a hodlal toho náležitě využít.
„Tohle je lepší než ta bedna támhle!“ řehnil se blonďáček a Sasuke se na něj ošklivě šklebil. Potom se jeho tělo roztřáslo, stejně tak podpírané dívky, která teď otevřela oči.
„To si děláš zářezy, Uchiho, nebo tě zkazil Ero Sennin?“ prskla zlostně. Uchiha mladší považoval za svou povinnost neodpovídat jí.
„Stačilo to?“ Černovláska zavrtěla hlavou. „Tak ti najdem lepší oběť,“ rozhodla Ashley.
„Eh?“ Kimberly na ni udiveně pohlédla.
„Co třeba Naruto?“
„Já?“ Uzumakiho ten nevinný návrh šokoval.
„Věř mi, vůbec to nebolí. Jenom… to prostě chvíli nebudeš ty, ale Kim,“ vysvětlovala mu zrzka.
Pořád se na to nijak nadšeně netvářil, ale to už se Kimberly rozhodla a její nové jutsu blonďatého ninju zasáhlo plnou silou. Bez varování začal slintat.
„Na koberec ne!“ vykřikla Ashley a rozhlížela se po něčem, čím by mohla sliny setřít.
Naruto mezitím propadal nejvyšší blaženosti. „Ramen, extra ramen, ramen, ramen, ó božský ramen!“
„On se modlí?“ zapochyboval Hidan a tvářil se vyjeveně.
„On je posedlý jídlem,“ hlesla Sakura, která se s podobným jevem nesetkávala poprvé.
Blonďáček se choval… jako by se měl samou radostí rozpustit. Černovláska na podlaze prudce vydechla, už byla zas sama sebou. Shikamaru na ni hleděl se znepokojením. „Má v hlavě jenom samý žrádlo,“ vzdychla Kimberly. Vyhýbat se létajícím miskám ramenu, to by nikdo dlouho nevydržel.
„Pokecalas nám koberec,“ nechala se slyšet zrzka.
„Tak řekni Narutovi, ať to uklidí.“ Černovláska byla vyčerpaná, bylo to na ní znát. „Já… vyberte ještě jednoho… víc už dneska nezvládnu.“ Znovu se rozkašlala a
začala slzet. „Proč tu neni Kabuto, když ho člověk potřebuje?“
Ninja v zeleném trikotu si před dívku s černými vlasy kleknul. „Kimberly-san, vezmi si mě!“
Podívala se na něho, jako kdyby pochybovala o jeho příčetnosti. Ach, Lee a ta jeho příšerná horlivost. Na druhou stranu… mohla by to zkusit. „Tak jo, Lee, vyzkoušíme to!“

Inino jutsu zasáhlo cíl, Shikamaru padající děvče v poslední chvíli zachytil. Ninja v zeleném, stále plný energie, se začal rozcvičovat, padl na zem a prováděl sklapovačky. Dívčí tělo začínalo vibrovat.
„Chyťte ho a propleskněte!“ zavelela zrzka a vrhla se ke kamarádce. Lee vycítil nebezpečí a rychle vyběhl po schodech nahoru. Ashley si otřela pot z čela. „Toho jsem se bála. Sakuro, jdeme?“
Růžovlasá kývla, vyrazily za Hidanem a ninjou v zeleném. Našli ho v patře.
„Říkalas zabít?“
„Ne, chytit!“ Zrzka spěšně opravila nesmrtelného ninju a zaostřila. „Támhle je!“
Vypadalo to, že jim proklouzne, ale v tu chvíli někdo trochu nadzvedl okno a Gaara se nasoukal dovnitř. Už dávno věděl, jak dokáže být Lee rychlý, proto mu ani nedal čas na vzpamatování. Jen zvedl ruku a hned nato byl ninja celý obalený pískem.
„Arigato, Gaara-san.“ Zrzka si musela sednout.

Shikamaru byl znepokojený, když se dívčí tělo, které držel v náručí, roztřáslo, jako kdyby s ním lomcovala zimnice, a z úst dívce vytekl pramínek krve. Mladík s drdolem to nechápal. S Ino byl v týmu už tolik let, ale tohle se jí ještě nikdy nestalo.
Černovlasá reagovala nezvykle, to bylo patrné. Zatřásl s ní, aby se trochu vzpamatovala. To už do obývacího pokoje vešel Gaara, za ním udýchaná zrzka se Sakurou a Hidan držící vzpouzejícího se Leeho.
„Co se jí stalo?“ zpozorněla Ashley a vrhla se k Shikamaruovi. „Kim?“
Dívka na volání zareagovala, otevřela oči a rozkašlala se. „Hrozně mě bolí břicho,“ postěžovala si. Rusovlasá vzdychla, Gaara vzhlédl. Nejspíš zmáčkl ninju v zeleném o malinko víc, než zamýšlel.
„Potřebuješ si odpočinout!“ rozhodla obyvatelka domu, do něhož se všichni ze světa Shinobiů tak pracně nasoukali.
Shikamaru se zvedl. „Ino se tohle ještě nikdy nestalo. Dokázala by zcela přesně ovládat svého protivníka.“ Zavrtěl hlavou. „Tohle jutsu je nebezpečné a měla by se ho co nejdřív zbavit!“
„A o co se tu asi celou dobu snažíme? Zaprvý, nemá cvik a ta vůle asi taky nebude nic moc. Teď si odpočine a bude to zas lepší.“

Ashley společně s Kisamem donesli Kimberly do patra a položili na postel. Černovlasá jim nechtěla říkat, že démon se už zas hlásí o slovo. Musela uznat, že tentokrát má Sasuke pravdu, musí to zvládnout sama. Jen kdyby tak věděla, jak…
Zamrkala. No jistě! Přece má teď Inino jutsu pro přesun mysli. Mohla by se pokusit dostat se do vlastní hlavy. Upravila si ruce do polohy, jako při pokusu o přeměnu a začala hromadit chakru. Věděla, že to musí zvládnout, její odhodlání nikdo nemohl zpochybnit. Nechala ruce zaťaté, zatímco se její mysl nořila do nitra Kimberly Joyce Grantové a tělo přestávalo reagovat. Že žije, symbolizovalo jen pravidelné dýchání nosem a zatnuté zuby.

Ashley a Sakura na to přišly poměrně brzy. „Pomoz mi ji zvednout,“ zasupěla zrzka. „Musíme ji dostat zas dolů.“ Zatímco ji obě podpíraly, Kimberly ve světě iluzí přeskakovala dřevěné sloupy, skákala z jednoho na druhý, aby se dostala přes propast. Hlavně se nedívej dolů, přikazovala si v duchu, ale příliš jí to nepomáhalo. „Tak kde jsi, Kyuubinko?“
Mohlo ji napadnout, že cesta vlastní duší bude plná překážek, zvláště pak, když se ji její přátelé všemožně pokoušeli vzbudit. To například poletovala ze strany na stranu, když ji zrzka propleskávala, nebo se zas brodila vlnami, když na ni stříkali vodu. Černovláska z toho byla dost nesvá, protože samozřejmě nechápala, co se děje.

Konečně uviděla své zosobněné dvoudenní neštěstí. „Ach, přišla jsi mě navštívit?“ broukla liška přívětivě.
Kimberly si vůbec neuvědomovala následky, když k ní zvedla hlavu a odsekla: „Přišla jsem to skoncovat! Zvedni se a bojuj!“
Devítiocasý démon vstal, zlostně vrčel a z tlamy mu tekly sliny. Dívka zůstala stát. Sevřela ruce, jako před cestou sem. Jestli se jí to podaří, bude celému tomuhle trápení konec. „Henge!“ zasípala. Liška uskočila, ale malá část její chakry se přesunula do dívčího těla. Funguje to! Kimberly se pousmála. Teď má šanci!

Rusovláska byla už dočista zoufalá. „Nemůžu jí zaboha dostat z toho transu, do kterýho se dostala! Co budem dělat?“
Ninjové se jí snažili uklidnit, nakonec se rozhodli přenést černovlásku k oknu a pustit na ni průvan. V iluzi ji tak silný vítr málem odfoukl. Naháněla lišku, která neustále kličkovala, a když se dívce podařilo nasát zase o něco víc démonní chakry, připadala si mnohem silnější.

Ashley nedokázala určit, jak dlouho to celé trvalo. Už několikrát byla v pokušení volat záchranáře, což jí naštěstí parta Shinobiů rozmluvila. Kimberly se pousmála a trochu se nadzvedla lokty a při tom narazila hlavou do okenního rámu. „Kurnik!“ zasyčela a třela si temeno.
„Kim! Už jsem si myslela, že seš mrtvá!“ Zrzka začala kamarádku objímat. Pak se zamračila. „Cos to proboha vyváděla?“
„Jestli to chceš vědět, tak jsem hubila démona. Ale řekla bych, že u Naruta to fungovat nebude.“
Druhé děvče bylo ohromené. „A… je pryč?“
„Jo, už se nevrátí,“ kývla černovláska.

V té chvíli se rozrazily vchodové dveře a do obývacího pokoje vtrhla Tsunade s Jiraiyou. Žabí poustevník přehlédl situaci a začal se smát. Pohlédl na černovlásku, kterou Ashley pochvalně poplácávala po zádech. „Co se dá dělat! Tihle mladí si nejraději všechno řeší sami!“