Narutova nová organizace CHIKA proti nové hrozbě díl X speciál

„Jak si dovoluješ něco takového tvrdit? Myslíš, že je to nevyzkoušené? Zkoušeli jsme to na několika zvířatech, na klonách, vždy se to podařilo, ale když se jedná o Akumo-sama, tak jsme doslova bezmocní. On je silný, a ani naše lékařské jutsu mu vůbec nepomáhá. Je imunní! Ani jiná jutsu mu moc nepomohli! Víte jaké to je, když uprostřed boje vám zachrání život a sám je zraněn a vy mu nejste schopen pomoc? Znáte ten pocit, když jste bezmocní? Když víte, že i to nejsilnější jutsu zabere jen na malá zranění?“ pravil velitel rozezleně. Anko se na něj dívala s překvapením, vůbec se nepomyslela na takovouhle odpověď. Vzpomněla si na Orochimara a jiné vysvětlení jí nepřipadalo lepší.
Gin byl unavený ze svého umu, ale dokonale ovládat svoje jutsu takže to pro něj nebylo žádné veliké riziko. Jen bude muset něco pojíst, pospat si a napít se. Kdyby to jutsu prováděl nějaký nezkušený ninja asi by ho to mohlo i na několik dní odrovnat ale ne Gina. Ten byl velice zkušený a nedělalo mu žádný problém vytvořit až pět Naigaro za sebou i když potom byl odrovnaný a neměl už žádnou sílu. Jeho jutsu vlastně Ginovi dávalo možnost se stát někým jako byl černý anděl uvádějící duše do klidu z kterého je nikdo nevyruší. Jeho talent se projevil až skoro v dospělosti. Jenže i to mělo svoje odůvodnění. Kdyby toto jutsu použilo malé dítě, mohlo by přijít o rozum. Vlastně jen málo lidí mohlo toto jutsu ovládat. A Gin si toho velice vážil. Připadal si tak něčím výjimečný, i když v tuto chvíli by radši viděl svého sempaie na nohou.
„ Miro, uklidni se….“ Pravil unaveným hlasem Akumo se zavřenýma očima. Tím velitelovu pozornost lékařského týmu otočil na sebe.
„ Akumo-sama jak vám je?“ zeptal se Miro.
„ Líp, už mnohem líp“ pověděl
„ Proč neotevře oči?“ zeptal se jeden z Konohy.
To vyvolalo u Naruta pobavení. A otevřel je. Byli stejné jako obvykle. Nic se nezměnilo jen to že měl tělo ozdobené ornamenty. S námahou se posadil a třel si hlavu, která třeštila. Každý ho sledoval.
„ Nesledujte mě jako nějakého zločince. Jsem v pohodě, jen jsem unavený, vážně.“ Uklidňoval je Naruto. Ale nikdo nenašel klid. Věděl o ornamentech, i bez upozornění jelikož ho trochu pálili ale bylo to lepší než palčivá bolest břicha, kterou byl zasažen od Takera. Po chvíli se snažil postavit ale nevyšlo mu to, kdyby ho nezachytila Mirova ruka spadl by na zem. Pokývla mu hlavou na znamení díky. Když stál konečně na nohou hlavu trochu sklonil aby se mu netočila a chvíli počkal. Každý si šeptal. „ Je v pořádku, už je na nohou.“ Ale nikdo netušil jak moc vážné to s ním vlastně bylo. Naruto si vzpomněl na sen který se mu zdál a rychle zvedl hlavu aby se porozhlídnul po Saki, jestli náhodou není mezi všemi. Jeho pohled se ale zastavil na hnědovlásce, která se na něj oslnivě usmívala. Narutovi připadala od někud známá ale netušil odkud by jí mohl znát a proto uhnul pohledem. Nenašel Saki mezi ostatními. Naruto dal všechnu sílu kterou měl do prvního kroku ale byl nestabilní a proto ho podepřel Miro. Naruto mu přehodil paži okolo krku a pomalu odcházeli směrem k bráně. Belhali se velice pomalu a tak dali možnost Kurenai a Aimi aby se k nim procpali davem.
„ Pane, pane tady!“ křičela Aimi aby na sebe upozornila.
Naruto se zastavil a hledal zdroj hlasu. Když spatřil Aimi trochu pozvedl obočí.
„ Pane, chtěla bych vám poděkovat.“
„ Nemáš zač,“ odpověděl jí Naruto a myslel si že to bude konec jejich rozhovoru.
„ Jsem vám zavázaná po celý zbytek života.“ To ale nepřekvapilo jen Kuranai ale i Naruta.
„ Proč? “ otázal se Naruto a ani neotočil hlavu
„ Vždyť jsem mohla zemřít, díky vám jsem na živu.“ Oponoval mu Aimi.
„ Hmmmm“ podotkl znuděně.
„ Cože? Vy na to nic neřeknete?“ zeptala se překvapeně Aimi.
„ Nejsi mi zavázaná, rozumíš? Ty jsi další dítko které jsme zachránili.“
„ My?? Proč mluvíte v množném čísle?“ ptala se dál
„ Víš ty že jsi docela i otravná. Kdybych to věděl tak bych ti dal něco na spaní,“ povídal Naruto a otočil se na Aimi.
„ Akumo-sama, co to říkáte?“ zeptal se Miro
„ Takže, ty se mi chceš zavděčit?“ zeptal se Naruto a jeho pohled nabyl ledovosti.
„ Ano, chci.“ Odpověděla odvážně Aimi.
„ Akumo-sama, snad nemyslíte že ta dívenka by měla…“ nemohl to ani vyslovit Gin, který stál vedle Kurenai.
„ Máš velice dobré iluze, a máš i dostatek čakry, výdrž budeš muset sice trochu zlepšit ale bude z tebe dobrý ninja..“ přemýšlel nahlas Naruto a poškrábal se na bradě.
„ Akumo-sama, neříkejte to,“ pokračoval dál Gin, začal se víc a víc mračit.
„ Tohle bude dobrá volba nemyslíš Gine? “ zeptal se Naruto se zábleskem v očí a pohlédl na mračícího se Gina.
„ Ona nikam nepůjde, její matka jí to nedovolí,“snažil se najít argumenty Gin
„ Dovolí, já jí poprosím,“ vmísila se do rozhovoru Aimi a střídavě hleděla z jednoho muže na druhého.
„ Vidíš, uprosí ji.“ Dobíral si ho dál Naruto. On vůbec neměl v úmyslu vzít Aimi do CHIKA organizace, možná kdyby neměl ten rozhovor se Saki ale po tom. Ne děti do této organizace nepatří, zatím, ne.
„ Nepleť se do toho,“ osočil se na Aimi Gin sledující pořád Naruta.
„ Aimi, jmenuješ se tak.“ Začal Naruto, a dívka pokývala hlavou na souhlas. „ jestli se mi chceš odvděčit, “ nemohl dokončit větu jelikož ho hrubým hlasem zarazil Gin
„ Akumo, jestli to řeknete nahlas tak vám přísahám že vás budu každý den svého života pronásledovat.“ Tento rozhovor přihlíželi ostatní s překvapenými a zadumanými výrazy na tvářích.
„ Tak já ji to pošeptám souhlasíš?“ dobíral si ho dál a vyloženě se bavil.
Gin na to nic nenamítal. Věděl, že co si Akumo usmyslí tak to taky udělá, třebaže i později.
„ Aimi, jsi a budeš jednou velice silná kunoichi, to ví tvoje matka i sensei, ale jedno mi slib. Nikdy nechoď do CHIKA organizace. Jako Gin i ty máš jednu krásnou vlastnost. Ale na tu přijdeš časem.“ Povídal už Akumo.
„ A ty Gine, už nikdy mi neskákej na můj fór, jinak dál pracuj.“ Pravil Naruto s úšklebkem.
„ Takže vy jste jí nechtěl odvést do CHIKA organizace? To proto jste byl v Konoze nemám pravdu.“ Pravil Gin s překvapeným výrazem. Aimi neodpověděla jen sledoval vyvíjející situaci, ale slova které pověděl Gin některé z lidí sebralo dech.
„ Byl jsem zde udělat výzkum, to máš pravdu, ale jedna moc rozumná osoba mi sdělila že naše organizace není vhodná pro děti. Jestliže toto pravidlo porušíme, stane se něco hrozného.“ Pověděl Naruto.
„ Takže proč jste to tak napínal?“ zeptal se uraženě
„ Měl jsi se vidět, Gine, jak si se mračil a jak jsi zuřil při pomyšlení, že bych vzal to dítě pryč. Ty se taky staráš o každého a bojíš se o každého ale jen ne o sebe. Bylo to strašně srandovní tě sledovat. Doslova jsem si to užíval.“ Pravil veselým hlasem Naruto a začal se smát. Miro nikdy neslyšel takhle se smát Akumu, tohle pro něj bylo nové ale usmál se taky. Odcházeli když je zarazil dotaz od Kurenai.
„ Jak jste tušil, že nemám manžela a ona že nemá otce?“
Naruto se přestal nahlas smát a zahleděl se Kurenai do očí. Její oči se naplňovali bolestnými slzami, které vyvolávali v Narutovi zapomenuté vzpomínky. Ani jeden z nich neuhnul pohledem, jen si hleděli do očí zpříma. CHIKA lékařský tým se dávno zmizel. Miro navázal spojení s hledači ztracené dívky, kterou nejspíš Takeru nějakým způsobem zneškodnil.
„ Pane, našli jsme tu dívku“ pověděl Mori
„ Jak je na tom?“ zeptal se Naruto a uhnul od Kurenai, ten pohled mu byl velice nepříjemný.
„ Je zraněná ale podle informací je její stav stabilizován. Ale zanechal na ní pečeť…“ pověděl
„ sakra, tak to bude asi problém. Dám informaci Michiovi, aby se připravil.“ Pověděl Naruto Mirovi.
Jeho mysl se zaměřila na Michioa a zkoušela ho najít. Nedařilo se mu to, ale zkoušel to dál, když konečně našel Michioa tak Narutem projela bolest. S přidušeným výkřikem se chytnul za hlavu a sklonil se. Miro na něj překvapeně hleděl.
„ Co se stalo?“ zeptal se okamžitě
„ To – ta bolest – v hlavě – je – hrozná! Musím – na základnu – urychleně! “ odpovídal pomalu Naruto. Miro pokýval hlavou na Gina a pak oba ninjové z CHIKA organizace zmizeli v mlze. Ninjové z Konohy tam stáli a pozorovali místo kde stáli CHIKA mužové. A přehrávali si setkání s nimi. Vlastě některým se začali líbit, protože neztráceli smysl pro humor některým pro jejích slova a činy a ty ostatní je ještě pořád neobdivovali. Kuranei si dohodla pracovní schůzku s Kakashim a Shikamarem. Vůbec se jí nezamlouvalo, že o její rodině toho tolik CHIKA organizace tolik ví. Sakura, Sasuke, Neji, Sai, Ino, Hinata si dali sraz u stánku s rámenem a tam si popovídali o zážitcích a aby hlavně zjistili co ten Akumo má vlastně za úmysly.

Narutova bolest hlavy neustávala ba naopak se zvyšovala. Bolest Naruto snášel celou noc, každou minutu toho pro něj znamenala jako jeden dlouhá, který nemá konec. Michio i Yuni se snažili najít uklidňující lék pro něj ale marně. Naruto ležel ve své posteli a svíral hlavu mezi dlaněmi, byl vyčerpaný a chtělo se mu spát, jenže spánek nepřicházel jen silné vlny bolesti a ostrého zvuku. Nikoho k sobě nepouštěl i když křičel bolestí. Několikrát se k němu snažili dostat násilím i prosbami ale nic Naruta nezlomilo.
Ráno Naruto vypadal jako největší troska na světě. Jeho obličej postrádal barvu, pod očima měl černé kruhy z nevyspalosti, neměl žádnou energii kterou vždy vyzařoval, a vlasy měl rozcuchané. Zjednodušeně vypadal hrozně. Jeho pokoj utrpěl v noci hodně šrámů. Naruto si nepořádku nevšímal, jen chtěl dolů, kde měl dostat něco k jídlu. Bolest ráno přestala. Naruto šel opatrným krokem dolů, kde na něj každý koukal. Nevšímal si toho. Tiše prošel kolem každého, jen když byl u Michia tak mu zřetelně pověděl.
„ Půjdeme dnes do Konohy, se Shiny.“
Michio se na něj překvapeně zahleděl. „ Chceš jí tam poslat? Učit se?“ ptal se.
Naruto jen přikývl na souhlas a vzal si jednu housku, která byla nejblíže jeho levé ruce a obrátil se na odchod.
„ Jak se cítíš?“ zeptal se Yuni, který seděl v temném koutě pokoje.
„ Je mi lépe.“ Pravil Naruto a odešel zase do svého pokoje, kde snědl svojí snídani, převlékl se do čistého oblečení a znuvu nasadil svoji masku, která mu změnila okamžitě jeho vizáž. Tentokrát na masku udělal pár pečetí aby si jí mohl sundat jen on. Když dostat od boje s Takeru se obával jeho vyzrazení jeho pravého já.
Za necelou půlhodinu byl dole, kde na něj čekali ostatní s připravenou Shiny a jejími zavazadly.
„ Vyrážíme.“ Pravil Naruto přísným hlasem, který okamžitě zarazil Shiny dotazy. Doprovázeli je ještě Miro, Minako a Josh. Těm Naruto neřekl jeho tajemství ale přesto je měl rád. Nechtěl do této hry zatahovat ještě někoho jiného, i tak už o tomto plánu vědělo hodně lidí. Nori, Michio, Yuni a možná to začala tušit i Shiny ale ta to neřekla nahlas. Naruto nasadil tempo výpravy a jako obvykle se k němu ostatní přizpůsobili. Jenže Naruto neměl dost času se vzpamatovat a začal pociťovat znovu bolest ale snažil se jí ignorovat. Zato Shiny si v hlavě přehrávala vše co jí nedávalo smysl a snažila se na tom najít nějaký logický vzorec. Měla svého poručníka Naruta velice ráda a ve vše se mu chtěla přizpůsobovat ale někdy to nešlo. Nechápala ve svých šesti letech proč její ( skoro ) otec se přeměňuje na Akuma aby tak činil dobro a zneškodnil každého kdo nemá dobré úmysly. Ráda trávila čas i s ostatními ale čas s Narutem byl velice cenný a pro ni, ten nejcennější. Když ztratila svoji matku byla na dně ale Naruto, i když ho to vše ranilo, se snažil aby se netrápila a aby znovu se začala smát. Nikdy jí nedal najevo, že by mu nějak překážela nebo, že ho už nezajímá když její matka Saki zemřela. Prostě si jí vzal jako svojí dceru a to mu Shiny nikdy nezapomene a bude mu to splácet každý den ve svém životě. Až se stane silnou kunoichi bude s ním dělat mise. Potom spolu budou trávit volný čas a budou spolu šťastni. Jednou uslyšela rozhovor z kterého dávalo jasně na jevo, že se nikdo nesmí dozvědět, že na sebe Naruto beze jinou podobu a Shiny si to tak vsugerovala do hlavy, že si vytvořila v mozku jakousi místnost, ve které drží všechny své tajnosti a nikdo jí je nemůže přečíst.
Po náročné a dlouhé cestě nakonec dorazili do cíle. Stáli před branami Konohy. U brány se na ně koukali dva ninjové. Byli to Izumo a Kotetsu. Jako se dalo čekat. Byli velice dobře naladěni a tak se smáli.
„ Vy jste Akumo, co pro vás můžeme udělat?“ zeptal se Izumo a sjel pohledem všechny přítomné rychlím pohledem ale trochu se zarazil na malé Shiny.
„ Chtěl bych poprosit o laskavost Kakashi-sama jestli je tady.“ Pravil Naruto a jeho unavené oči se na chvíli zavřeli, aby jim dopřál trochu oddychu.
„ Jistě. Pojď tě za mnou. Zavedu vás za ním.“ Pravil přátelsky Izumo ale Kotetsu se vmísil do rozhovoru.
„ Jestli tady počkáte, Kakashi-sama jsem přijde. Dojdu vám pro něho. Vydržte.“ Pravil a zmizel. Nečekal žádnou odpověď, všimnul si unaveného výrazu Akumova těla.
Naruta tato věta celkem potěšila. Jen když si představil cestu k sídlu dělalo se mu špatně. Nechal aby ho vítr a šumot listí obstoupili. Chtěl si jen odpočinou a nabrat síly na zpáteční dlouhou cestu. Vyrušil ho příchod několika osob. S námahou otevřel oči a spatřil Kakashiho s Ino a Hinatou v pozadí. Musel se ale hodně snažit aby zaostřil na tváře a jakýkoliv rychlejší pohyb byl velice těžké rozeznat.
„ Akumo, jsem rád že jste tady.“ Pravil přátelsky naladěn Kakashi a dokonce se i pousmál. Shiny zaujal tento muž s maskou přes obličej, připomínal jí totiž i Naruto. Ten se taky schovává za maskou.
„ Kakashi-sama, přišel jsem k vám s prosbou.“ Pravil Naruto a pocítil silnou bolest v hlavě, ale překonal touhu si stlačit hlavu v dlaní.
„ Prosbu? Prosím, poslouchám vám. Jsme vám velice zavázaní za vše co jste pro nás udělal.“ Odpověděl Kakashi a znovu zvednul koutky.
„ Chci vás poprosit, jestli by tady nemohla tato mladičká kunoichi najít místo. Byl bych poctěn kdyby zde studovala a vaším jménem konala mise, Hokage.“ Pravil Naruto a přemáhal svoji vyčerpanost. Kakashi se několik minut snažil překonat překvapení ale svoji reakci podal v praví čas.
„ Ne, to mě bude ctí. Rád přijmu do školy tuto mladou dívku. Ale bude nám muset důvěřovat a podat o sobě několik informací.“ Povídal Kakashi.
„ Bojíš se jich, Shiny?“ utahoval si z ní Josh, který jí nenechal nikdy na pokoji.
„ Já se jich nebojím, ty tupče. Jsou daleko chytřejší než jsi ty. A určitě i milejší.“ Odpálkovala ho Shiny popudlivě.
To vyvolalo u Naruta přidušený smích a poznámku „ Ta ti to nandala, hochu. Možná byla hodně v Narutově společnosti.“ Pověděl a tím vzbudil první zvědavé pohledy u Ino a Hinaty.
„ Vždyť je to můj otec!“ odpověděla Shiny s úmyslem vyvolat nějakou odezvu právě u Akuma ( Naruta ).
Naruto na sobě ale nedal nic znát. Byl klidný. Nic ho nerozházelo ani nevykolejilo. Vlastně mu v tu chvíli bylo vše jedno. Bolest začala znovu nabírat na síle.
Jenže to ale překvapilo ostatní. Kakashi si změřil dívku pohledem hledajíc nějaký společný znak s Narutem ale nic nenašel v podobě. Možná že bude chováním. I Ino a Hinata dostali nečakaný šok v tomto ohledu. Vůbec nepředpokládali, že by Naruto měl už dítě. Vždyť té dívence mohlo být šest let. Takže by jí vlastně musel počíst ještě když byl v Kohoze ale s kým? Hinata dostala tvrdou střelu do srdce. I když jí to přišlo na mysli, nikdy si to neuvědomovala tak jako teď.
„ Ty jsi ale nějak upovídaná. A zapomínáš jednu malinkatou drobnůstku.“ Pravil zamyšleně Josh a štouchnul do Shiny.
„ Jakou?“ zeptala se Shiny a nasadila trochu naštvaný výraz na tváři.
„ On vlastně není tvůj biologický otec. Bere tě jako vlastní. To z něj dělá u mě velkého drsňáka, jelikož já bych to nedokázal.“ Pravil dál Josh a ihned po tomto argumentu dostal po hlavě Shininou pěstí s odpovědí „ Baka.“
Začal si třít bolavé místo a zamračeně loupl očima po Shiny.
Naruto zatím začal zrychleně dýchat ale jemně aby to nevzbuzovalo nějaké podezření. Věděl, že neměl tuto cestu vůbec absolvovat, jenže musel Shiny odvést do Konohy dřív než by se jí v CHIKA něco stalo. Něco totiž očekával. Něco strašlivého.
„ Akumo-sama, jste v pořádku?“ zeptala se Minako a zvědavě si ho prohlížela.
„ Neměl jste podnikat tuto výpravu, když se nespal.“ Povídala Minako a dala najevo svojí starost. To upoutalo i Shiny a Joshovu pozornost.
„ Akumo, jsi v pohodě?“ zeptala se daleko s větší důvěrností Shiny a chytla ho za ruku.
V tu chvíli už Akumo nevydržel a zařval bolestí, která ho pohltila. Shiny okamžitě odtáhla ruku s vyděšeným výrazem. Narutovo tělo přijalo konečně ty ornamenty na těle. Konečně se mu vsákli do kůže. Jenže to on nevěděl jelikož spadl na zem a zůstal mimo. Nevnímal nikoho ve svém okolí, jen se oddával klidu bez bolesti.
Shiny začali stékat slzy po tváři. Okolo Akumo-sama se seběhli všichni a okamžitě se mu snažili pomáhat. Josh začal uklidňovat Shiny aby si to tak nebrala, že to byla jen ošklivá souhra náhod a aby si vůbec nemyslela že to zavinila ona. Tvrdil jí, že by se to stalo i kdyby tady nebyla, že tohle se mohlo stát všude. Shiny se uklidnila a šla si vybalovat s myšlenkou, že Akumo zůstane v Konoze, kde dostane ošetření a jakoukoliv pomoc, kterou bude moc Konoha jen nabídnout. V Narutově hlavě se zatím přemítala minulost.