Narutova nová organizace CHIKA proti nové hrozbě díl IX

„ Použij svoji naigaru “ pravil mu Naruto tvrdým hlasem.
Gin se vylekal a zbledl ještě víc než to v danou chvíli jen šlo.
„ Co-co to povídáte?“ zeptal se vystrašeným hlasem Gin.
„ Chci abys použil Naigaru, “ opakoval mu Naruto
Ostatní ninjové se dostavili do arény a podezřele sledovali Takera, který se nemohl hýbat.
Kakashi se podíval z jednoho ninji z CHIKA na druhého, vůbec nechápal co je to za jutsu.
„ Pane, ale tohle není hra…..Vy sám víte, jaké má Takeru poslední jutso.“ Pravil Gin
„ Já to jutsu znám, tak mě tady nepoučuj.“ Pravil klidným hlasem Naruto a díval se na Gina studeným pohledem svých modrých očí. Gin najednou neměl co říct a ani se nemohl hýbat, jako by i jeho spoutali Narutovi ( Akumovi ) nitky. Stál tam a vnímal jen oči svého nadřízeného, když se dveře arény znovu otevřeli a v nich stáli Sasuke, Sai, Ino, Kiba s Akamerem a Sakura. Zmateně zkoumali prostor v aréně. Jen co se dozvěděli, že je tam někdo z MINA organizace vyrazili ostatním na pomoc. Naruto jim věnoval pouze jediný rychlí pohled než se vrátil ke Ginovi.
„ Tak to udělej!“ zakřičel Naruto. Ginem ta slova projela jako jehla.
„ Tahle organizace potřebuje i nějakou tu obět, šel jsi do ní s tímto vědomím tak to udělej! Je to rozkaz! To je ROZKAZ !“ křičel Naruto dál.
Když Gin vstupoval do organizace věděl, že se bude muset řídit rozkazy, ale netušil že po něm někdo bude chtít něco takového jako v dané situaci.
„ Zvažte to, určitě je tady ještě nějaké východisko.“ Snažil se rychle přemýšlet Gin
„ Když budeme čekat, moje čakra za chvíli dojde a ten parchant zmizí a bude informovat další své spojence. To nemůžu dovolit“ odpověděl Naruto klidněji a sklopil zrak k zemi.
„ Co se tady děje?“ zkusil se zapojit do rozhovoru Kakashi. To poslouchal pozorně i Konohamaru a chtěl vědět jaká bude reakce.
„ Tak vytvoř tu zas*anou Naigaru a proveď rozkaz!“ přikázal tvrdým hlasem Naruto a trochu zesílil sevření čakrových vláken. Gin začal shromažďovat čakru do pravé ruky, na které se mu vytvářeli černé plameny a pohlcovali mu jeho dlaň. Oči se mu pomalu začali zalívat slzami, kterým se Gin vůbec nebránil.
„ Co to je za Jutsu?“ podivil se Konohamaru a podíval se na Kakashiho.
„ Nemám vůbec tušení, ale je to silné.“ Odtušil Kakashi a sledoval sharinganem toto neznáné jutsu aby ho mohl kopírovat nebo alespoň dostat nějaké informace.
„ Pane, já to nemůžu udělat.“ Začal Gin hlasem, který dával najevo lítost, bolest a smutek.
Naruto už toho začínal mít právě dost. Tohle nečekal od poslušného Gina. Zkoumal všechny jeho hlášení a odhlášky na něj. Ani jednou se nepostavil proti rozkazu, ani jednou nezapochyboval o správném rozhodnutí. Jak je to možné? Že by to způsobovala ta vesnice a lidi, kteří zde žijí? Přemýšlel Naruto. Je to možné, připustil si nakonec.
„ Tohle není hra, jak jsi sám řekl Gine, jednou jsi vstoupil do naších řad s několika podmínky. Vzpomínáš si. Určitě, a teď je abys se rozhodl. Buď poslechneš můj rozkaz a toho parchanta zlikviduješ aby se světu trochu ulevilo nebo to neuděláš a zachráníš mi život a necháš zemřít daleko víc životů, kteří ani netuší kdo jsou tady ti zač. Volba je na tobě.“ Pravil tvrdým hlasem. Gin se při těch slovech napřímil a sledoval svého nadřízeného očima plnými slz. On věděl jak se Gin zachová, on to tak předpokládal. Věděl, že budu chtít zachránit děti, které nevědí nic o válce ani o ztrátě blízkých.
„ Ten kdo nechá přátelé ve štychu je horší než odpad…“ promluvil Gin a zaskočil tak Kakashiho.
„ To jsou slova Obita..“ promluvil tiše Kakashi ale Naruto i Gin ho zřetelně slyšeli.
„ Jenže, kdo ochrání ty nevinné životy, které nemají vůbec tušení o krutém světu. Ti kdo si vyberou přátelé nepoznají ty kteří ještě nesdílejí jejich pohled na svět. A právě že, ony, děti mají ty nejlepší sny než dospělí. Nezapomněl jsi Gine jak to končí?“ zeptal se Naruto trochu přívětivěji.
„ To děti, mění náš svět k lepšímu, a proto je musíme ochraňovat, aby si uchovali své sny a ničím si je nenechali zničit.“ Dokončil Gin a jeho jutsu rázem zesílilo.
„ Pro naší organizaci tě byla veliká škoda. Máš dar…Nezahazuj ho tak jako jsem to udělal já.“ Rozloučil se Naruto a podíval se na Takera, který jen kroužil bulvami.
„ Uvidíme se v pekle….“ Pověděl Naruto a trochu se usmál a uviděl koutkem oka běžícího Gina s Naigarou v ruce. Zavřel oči a čekal silný náraz, od Takera. Přišel pár sekund po hrozné ráně do Takerova těla. Takeru použil své nejhorší jutsu, které v té chvíli bylo na skladě. Bylo to “Smrtelná reakce“ tak to pojmenoval Takeru. Jeho tělo letělo dozadu. Měl roztříštěné břicho z kterého cákala krev na každou stranu. Takeru byl ihned mrtví. Když dopadl jeho oči se zavřeli a na jeho těle se objevil znak mrtvoly. To byla Ginova nejsilnější zbraň. To on zneškodnil každého tak aby se nemohl znovu probudit nebo by byl oživen nějakou zakázanou tachnikou.
Naruto po pár sekundách pocítil palčivou bolest ve svém hrudníku. Byla o trochu menší než Takerova i síla trochu zeslábla, jenže ne aby Naruto nepoznal že tohle je velice vážná situace.
Jeho čakrové nitky se přetrhly při nárazu a teď držel jen roztrhané malé nitky. I jeho maska utržila několik škrábanců ale i kousek z ní odpadl. Ale toho vůbec netrápilo. Pocítil najednou únavu a chtělo se mu hrozně spát. Vůbec nechápal, kdy naposledy něco takového zažil. Jeho svaly povolili a i on se svalil na zem s ránou. Gin byl ihned u něho a kladl mu otázky, kterým Naruto vůbec nerozuměl. Vůbec mu nedávali souvislost. Naruto několikrát ještě zamrkal než zavřel oči a ponořil se do černé tmy.
„ Akumo-sama, vydržte, prosím,“ pravil Gin a snažil se ho probudit.
„ Sakuro, jdi Akumovi pomoc.“ Rozkázal Kakashi
„ Ne, to nesmíš, jinak by řetězec pokračoval dál.“ Pověděl Gin smutným hlasem.
„ vy s tím nesmíte mít nic společného. Bolest, stará několik let by se ozvala několikrát silněji než předtím. Naše organizace se snaží dosáhnout nějakého jutsu, které by tento řetězec přetrhala. Akumo-sama toho zažil hodně a určitě by se mnou souhlasil.“ Povídal Gin a stoupnul si aby každému viděl do očí.
„Gin-san, udělal to Takeru jak jsme se domývali??“ zeptal se muž stojící za ním s černým pláštěm s znakem CHIKA organizace. Bylo jasné že je to zdravotník. Jeho červený kříž na hrudi dával jasný důkaz toho.
„ Ano, Akumo-sama se odebral do světa přeludů, jak jsme se očekávali u Takerova jutsa.“ Odpověděl Gin a stočil trochu hlavu ke svému nemohoucímu učiteli a nadřízenému. Vypadal unaveně ale šťastně.
„ Rozumím, tak rychle musíme začít ihned,“ přikázal neznámí muž sklánějící se nad Narutem. Okolo ležícího ninji se objevilo rázem několik dalších osob oblečených do stejných plášťů. Gin jim uvolnil cestu a postavil se k ostatním z Konohy a sledoval počínání lékařských odborníků.
„ Akumo-sama, vím že mě vnímáte, použije ten svitek jak jste ho připravoval než jste dostala úkol zlikvidovat MINA organizaci. Ten svitek jsme ještě nějak vylepšili.“ Pravil muž a vyndal několik svitků které hodil ostatním a ty jej rychle otevřeli a položili na Narutovo tělo. Bylo na nich několik nesmyslných znaků a ornamentů. Kakashi svolal svůj nejlepší lékařský tým, kdyby byli potřeba. Ale i ostatní se přišli podívat jestli to přežije. Dokonce se přišla podívat i Aimi s Kurenai aby poděkovala tomu ninjovi, který jí zachránil život.

V Narutově snu
„ Kde to jsem?“
„ Jsi tady u mě, Naruto“
„ Saki? Jsi to opravdu ty? Ale ty máš být ale…“
„ Mrtvá? Ano to jsem.“
„ Takže já jsem taky mrtví?“
„ Né, ty nejsi mrtví, jen si u mě. “
„ A co tady dělám?“ zeptal se Naruto překvapeně a rozhlížel se po okolí.
„ Proč jsi mi vrátila moji svobodu?“
„ Nechci tě věznit, nikdy jsem nechtěla, tím jsem ti jen ubližovala“
„ Proč? Vždyť jsem si to zasloužil“
„ Ne, nezasloužil až teď jsem si to uvědomila. Když jsem tě sledovala, pochopila jsem jak jsi se cítil když jsi byl sám a já chci aby se tak necítili i má dcera.Chci tě o něco poprosit!“ povídala Saki a trochu se usmála.
„ Tak mi to řekni, vždyť víš že pro tebe udělám cokoliv.“
To na kunoichině tváři vyvolalo rozpaky, ale nevadili jí. Né před Narutem.
„ Pošli moji dceru Shinu do Konohy. Vím že jsi tam vyrůstal a stal se z tebe výborný ninja a to taky chci. Aby se z Shiny stala velice silná kunoichi,“
„ Ale to se u CHIKA organizace taky stane.“ Oponoval jí Naruto
„ Já vím ale chci aby poznala přátele ve svém věku a aby mohla být šťastná jako jsem byla já a i ty předpokládám. Přeci si nemyslíš že Shinu vás bude brát za svoje přátele, ty jsi pro ní jako její otec. Vždy jsi byl a to nezměníš. A Yuni a Michio, ty dva ona považuje za své strýce.“ Povídala Saki a položila na ruce na Narutovo tělo.
„ Chápu tě, i tvoji starost a můžu si dokonce troufnout ti říct že ti i rozumím. Dobře, pošlu Shinu do Konohy jestli je to tvé přání.“
„ Ano je to moje přání, děkuji ti Naruto za vše co jsi pro ni udělal i pro mě. Nikdy ti to nezapomenu.“
„ já na tebe taky nezapomenu. To si nedovolím, Saki“ promluvil Naruto a zahleděl se na tvář ženy stojící od něj. Byla pořád stejná, ani jedna vráska ji nepřibyla od toho osudného dne. Byla stejně krásná jak si ji Naruto pamatoval, ty dolíčky měla ve tvářích když se usmála nebo ty zářící zelené oči kočky neztratili svůj plamen vevnitř. Její hnědé vlasy se jí vlnili po zádech skoro až k nohám. Na krku měla svůj přívěsek od Naruta, který jí měl chránit. Její střední postava se svými vnady neztratila ani svoji krásu ani svoji vyrovnanost a klidnost. Byla úplně stejná jak si ji Naruto pamatoval.
„ Budu na vás dávat pozor. Nikdy vás dva neopustím.“ Pravila Saki a odstupovala do Naruta s úsměvem na tváři.
„ Počkej, Saki!“
„ Ještě nenastal tvůj čas,“
„ Počkej, chci si s tebou popovídat!“
„ Ještě není ten pravý čas!“
„ SAAAKKKIIIIIII !!!“ křičel Naruto za Saki snažící se jí dohnal. Zmizela. Jako vždy. Už se nevrátila pro něj. Nechala je tady se Shiny samotné.

Mezitím v realitě.

„ Ty ornamenty má na těle! To se mělo stát?“ zeptal se Kakashi a pohlédl na ostatní.
„ My to nevíme. Tento svitek jsme ještě nikdy nezkoušeli na něm.“ Přiznal se velitel léčby.
„ A jak to že jste to použili?“ ptal se dál Kakashi snažící se pochopit z jakého důvody podnikli tak riskantní kroky.
„ Neměli jsme na výběr. Díky nim nezačal řetězec reakci pokračovat, ale nevíme co to udělalo s Akumo-samou.“ Vysvětloval dál
To překvapilo všechny z Konohy. Podívali se zmateně právě na Gina.
„ To je naše práce. Zachraňovat ostatní i za cenu vlastního života. Je to prostě naše práce, kterou jsme si vybrali a byli jsme jí pověřeni.“ Povídal Gin se sklopenou hlavou hledajíc v sobě odvahu se podíval někomu z Konohy zpříma do očí.
„ Pane, Akumo-sama má bolesti.“ Informoval jeden z lékařů svého velitel.
Gin rychle pohlédla na zkřivenou tvář Akuma a prosil aby se Akuma probudil.
„ Kayi, rychle,“ přikázal velitel zdravotního týmu. Jeden muž ihned začal léčit.
„ Vy na sobě experimentuje?“ zeprala se Anko překvapeně.
To velitele vzpřímilo okamžitě na nohy. Jeho tvář vypadal víc rozzlobeně, než když ho viděl Gin naposledy.
„ Jak si dovoluješ něco takového tvrdit? Myslíš, že je to nevyzkoušené? Zkoušeli jsme to na několika zvířatech, na klonách, vždy se to podařilo, ale když se jedná o Akumo-sama, tak jsme doslova bezmocní. On je silný, a ani naše lékařské jutsu mu vůbec nepomáhá. Je imunní! Ani jiná jutsu mu moc nepomohli! Víte jaké to je, když uprostřed boje vám zachrání život a sám je zraněn a vy mu nejste schopen pomoc? Znáte ten pocit, když jste bezmocní? Když víte, že i to nejsilnější jutsu zabere jen na malá zranění?“ pravil velitel rozezleně. Anko se na něj dívala s překvapením, vůbec se nepomyslela na takovouhle odpověď. Vzpomněla si na Orochimara a jiné vysvětlení jí nepřipadalo lepší.....

Pokračování příště....