Každodenní starosti 4

,,WHUÁÁÁ.'' Naruto si hlasitě zívl a díval se kde to vlastně je. Naposledy si pamatoval jak se topil v ledové vodě. Podíval se na pravou stranu a uviděl nejkrásnější stvoření na světě, svou milovanou Hinatu.
,,Ahoj. Ty jsi v té nemocnici jako doma.'' Usmívala se na něj a ve tvářích měla svůj obvyklý ruměnec, který ji za ta léta nezmizel. Pomalu se nakláněla k Narutově obličeji a dotkla se svými rty jeho. Naruto si ji posadil k sobě na postel a omotal ji své ruce kome pasu.
,,Věříš , že jsi mi chyběla.''
,,Ty mě taky. Docela mě viděsilo, když jsem tě viděla zmrzlého. Jak se to prosím stalo?,'' zeptala se ho.

Naruto ji všechno řekl a Hinata bojovala s tím, aby se nesmála.
,,Hele to není k smíchu!''
,,Já vím, ale když si to představím. Sakura může být ráda, že nejsem krvelačná pomstichtivá bestie, jinak by si mohla jít vykopat hrob a nabarvit si ho na růžovo.'' Naruto se na ní díval trochu nejistě. Musel uznat, že i Hinata dokáže být děsivá.
,,Počkej chvíli musím jít něco odnést. Hned budu zpět.''

Po chodbě kráčela bestie s tesáky a dlouhými drápy. Ne dělám si srandu. Byla to jenom Sakura, která se už vrátila z mise, jelikož se díky počasí zkrátila. Zrovna šla naproti Hinaty, která si ji všimla a svraštila obočí. Obě se zastavili asi metr od sebe.

,,Řeknu to jenom jednou Haruno. Nech Naruta napokoji. Nedovolím abys mu, nebo mě nějak ubližovala.''
,,A já ti zas říkám, že dostanu co chci. Nevím co na tobě vidí. Víš co, dáme si souboj tady a hned.''
,,Já na rozdíl od tebe mám nastarosti jiné věci, než ničit životy ostatním a mimochodem jsme v nemocnici. Nechtěla by jsi pak být na koberečku před Tsunade-sama, ne?''
,,Jen se bojíš, že bych jsem tě porazila. Máš strach.'' Sakura si už myslela, že ji má, ale mýlila se.
,,Ani bych neřekla. Jen bych nechtěla zmzačit ty lidi co tu leží ještě víc než jsou. Jsi zdravotní sestra, takže víš, že máš pomáhat a ne škodit. Teď, když mě omluvíš, musím něco odevzdat a čeká mě ten blonďák, co mu trčí hlava ze dveří.'' Sakura se podívala Hinatě přes rameno a uviděla Naruta, ten se radši rychle schoval dovnitř.
,,Dobře nebudeme tahat osobní věci do práce, ale pamatuj si, že se mě jen tak nezbavíš.'' Sakura se na ni usmála falešným úsměvem a oddupala pryč.
Hinata si oddechla a mohla uvolnit svou zaťatou pěst.
,,Ještě, že se dokážu ovládat.''

Naruto byl překvapený. Celou dobu věděla, že se dívá. Když říkala, že nedovolí, aby mu Sakura ubližovala, tak ho zahřálo u srdce. On by pro ni udělal to samé. Raději by umřel, než aby ji ztratil.

Otevřely se dveře a dovnitř vešla Hinata.
,,Promiň, jestli si myslíš, že si tě přivlastňuji, '' řekla se sklopenou hlavou.
,,Jak jsi na to přišla.'' Naruto k ní přišel a položol ji ruce kolem pasu.
,,Jsem rád a vypadala jsi u toho tak-''
,,Neříkej to,'' přerušila Hinata Naruta.
,,Proč?,'' usmál se na ni tím s vý, lišáckým úsměvem a čím dál tím víc se s Hinatou, kterou pořád držel kolem pasu, přibližoval k nemocniční posteli.
,,Tak. A o co se teď snažíš?''
,,Dobře víš.''
..Naruto jsme v nemocnici a ta postel není nijak nová a-'' Dál už nic neřekla, protože ji Naruto umlčel svými rty. Už byli u postele a Naruto je oba svalil na postel. Ozvalo se křupnutí a hned byli oba na zemi.
Naruto jen vyjukaně koukal a Hinata se začala hlasitě smát.
,,Já...já ti to...říkala.'' Nemohla se skoro ani nadechnout. Jak naschvál vešla dovnitř Tsunade, která se ani neobtěžovala klepat. Udiveně se dívala na orázek před sebou. Naruto, mírně v šoku, ležíc jen na posteli bez nohou a Hinatu, která se z něj snažila slézt a stále se nemohla přestat smát.
,,Radši nechci vědět jak jste to udělali.'' S tím se otočila a zabouchla za sebou dveře.

,,Naruto tak už pojď, '' tahala ho Hinata z toho co zbylo z postele. Naruto konečně přišel k sobě po pár mírných proplesknutích.
,, Baa-chan se asi zlobí. Ale to se může stát každému.''
,,Většinou mě,'' říkal si v duchu.
Z chodby se ozýval něčí hlas.
,,Yuki no tak stůj! Neutíkej mi. Jashine, kdo tě naučil chodit.''
Naruto i Hinata čekali, kdo se to snaží chytit jejich malou.
Ozvalo se lehké ťukání na dveře a pak se o otevřely. Yuki vletěla dovnitř jako malé tornádo a skočila na nic nečekajícího Naruta. Za ní se vynořil Neji, který zjizstil, že už ho nebude víc pořeba a tak nenápadně zmizel.
,,Tatíí Čunade mi povídala, že si žmržnul.''
,,Zmrznul jsem, ale už jsem zase v pořádku. Co takhle si zajít někam do tepla?''
,,Jo dattebayo!"