Příště už budu zkušenější

„Jdeš zase pozdě! Tentokrát o sedm tisíc dvě stě vteřin.“
„Promiň, Gai-kun.“
„Promiň? To si ani nevymyslíš nějakou výmluvu?“
„Ehm… Tak třeba… Byl jsem s Tsunade-sama na manikúře.“
„Tak ona přece jen přijala mou nehtovou teorii?“
„Nehtovou teorii? Cože?“
„Jistě! To jen já jsem si všiml, že všichni v Akatsuki mají dokonale upravené a nalakované nehty. To nemůže být náhoda. Je zcela jasné, že právě to jim dává takovou sílu. Ale šelmu z Listové neoklamou!“
„Když myslíš…“
„Ale proč držíš zase tu knihu? Nezničíš si tím své nové skvělé nehty? Nepřijdeš tak o svoje nové schopnosti?“
„Ehm… No…“
„Ha! Už mi to konečně došlo! Ty z ní nabíráš nové zkušenosti! Že je to tak?“
„Možná…“
„Jistě, proč jinak by si se s tou knihou všude vláčel? Jsou to určitě rady, jak být lepší shinobi. No ovšem! Vždyť to napsal jeden z legendárních Sanninů. Proč mi to nedošlo dřív?! Za trest budu spát měsíc vzhůru nohama!“
„Když ti to udělá radost.“
„A necháš mě do ní nahlédnout?“
„Jas…“
„Když mi ji ukážeš, tak budu rok skákat po jedné noze!“
„To nemusíš, vždyť jsem říkal, že jo.“
„Už jsem dal slib!“
„No jo, tak na.“
„Teď se konečně dozvím, díky čemu si mě párkrát dokázal porazit. Tak třeba tady:
…zadíval se jí do očí a byla rázem ztracena. Jeho smyslný pohled ji vybízel a ona podlehla…
Tak odtud máš to svoje genjutsu! A všechny si dokázal oklamat, že máš implantovaný Sharingan. To bylo důmyslné, můj věčný rivale.“
„Důmyslné? Ty víš, co to znamená?“
„Nebo tady:
…už se nedokázal déle ovládnout. Chytil ji do náruče a rozběhl se k…
Ano, běh s živou váhou je skutečně výborný trénink! To jsme si přece vyzkoušeli na cestě z Písečné vesnice.“
„Musíš to pořád vytahovat?“
„Vždyť jsme si to pěkně užili.“
„Tohle slovo bych zrovna nepoužil…“
„A nebo tohle:
…vzplanula pod jeho žhavými dotyky…
Vždycky jsem chtěl proniknout do tajemství Katonu!“
„Hm, s touhle knihou pronikneš asi do trochu jiných tajemství.“
„Jsem rozhodnut! Musím se zlepšit. Kakashi, půjčil bys mi tuto příručku, abych si ji mohl lépe nastudovat? Slibuji, že…“
„To není nutné, klidně si ji puč.“
„Začnu se studiem hned! Odpusť, ale dnešní souboj budeme muset odložit.“
„To je ale škoda…“
„Ano to je. Dnes jsem chtěl závodit ve sprintu pozpátku kolem vesnice. Ale teď už musím jít. Až se příště setkáme, budu už mnohem zkušenější!“
„Tak tomu i věřím… Hm a je pryč. Jestli zjistí, že má Icha Icha i další dva díly, tak na naše souboje už nebude mít čas vůbec… Sakra, proč mě to nenapadlo už dřív?!“