Kakashi a kunoichi ze Suny I.

Příchod do Konohy

Konoha se začala probouzet do krásného nového rána. Naruto jako každou středu seděl v Ichiraku a dopřával si už třetí dvojitý Miso ramen. V tu samou chvíli prošly bránou dvě kunoichi ze suny, Blondýnka se čtyřmi culíky na hlavě a vějířem přidělaným na zádech, v Konoze je známá jako Temari. Druhá kunoichi je však pro Konohu novinkou, její dva culíky vytvořené na krátkých rezavých vlasech vypadali jako by se měli každou chvilkou rozpadnout, blankytně modré oči, těkali ze strany na stranu, jejich majitelka vypadala, že se bojí útoku. Rukou šáhla po kataně připevněné na zádech, rozpřáhla se a málem trefila nějaký malý otravný děcko. Temi ji však zastavila, jen zakroutila hlavou na znamení, že nesmí tomu dítěti ublížit.
„Konohamaru co to zas vyvádíš, vždycky když se potkáme, tak na tebe moji společníci vyjedou, musíš dávat pozor na cestu.“ Zasmála se Temari. „A ty,“ otočila se na druhou kunoichi, „ toho nechej Inrjoku, jsi horší než ten otravnej Kankurou“dodala blondýnka.
„Zdravíčko, Tem promiň, ale nemám čas si s tebou, povídat musím zdrhnout Sakuře. Prohlásil jsem, že je Narutovo tohle.“ A zvedl malíček malí genin.
„Temari nevybavuj se s tím malým škvrnětem a pojď, musíme za Hokagem.“ Vrčí nespokojeně Joky.
„Máš pravdu, měli bychom jít už tak máme zpoždění. Měj se Konohamaru a snaž se neplést neznámejm ninjům do cesty.“ Mává Tem na hnědovlasého chlapce.

(u Tsunade-sama v kanceláři)
Tsunade sedí jako obvykle za svým stolem zavaleným tolika papíry že se shinobi diví jak to, že ten stůl ještě nepraskl. Blonďatá kunoichi zrovna popíjela svůj oblíbený nápoj, když někdo zaklepal na její mohutné dubové dveře.
„Dále!“ Ozve se od Godaime.
„Zdravím, Tsunade -sama“Vstoupí s pozdravem do pracovny Temari po boku s Inrjo.
„Dobrý den, Hokage-sama“ Pozdraví slušně červenovlasá dívka, ale netváří se, že by to bylo myšleno upřímně.
„Vítejte v Listové, ráda tě vidím Tem, jak se vede Kazekagemu? A jak se jmenuje tvá společnice?“
„Gaarovi se daří a moje společnice je…“chce odpovědět vějířová ninja, ale modroočka jí skočí do řeči.
„Jmenuji se Inrjoku má hodnost je jounin, tím jsme myslím splnili formality a můžeme přejít k naší misi. Gaara nám řekl, že máme přinést tyto dokumenty,“ vytáhla zmíněné svitky a položila je na Tsunadin stůl, „a taky že máme některé z nich vyplnit a přinést zpět do Suny. Vy nám prý řeknete, které máme vyplnit, a poskytnete k tomu prostor.“
„Ano prostor vám k tomu poskytnu, máte vyplnit tyto,“ Ukáže na tři velké svitky, „A mám tu pro vás i průvodce.“ V ten tentýž okamžik kdy to řekla, vstoupil do kanceláře značně otrávený shinobi se slovy „To je otrava že jseš to zrovna ty a já myslel, že to budou nějaký kluci a půjdeme si s nima zahrát fotbal, když už mám tak zbytečnou misi tak bych si na ní užil trošku zábavy.“Hnědý střapatý culík se mu kýval s pohyby hlavy. Tem se na něj podívala a prohlásila: „Taky nejsem zrovna nadšená, že si to ty.“ Protáčí blondýnka oči a kouká se na tu vyvinutou sedící za stolem. „To jste nám nemohla dát Sakuru jako průvodce?“
„Ne nemohla Sakura má teď moc starostí v nemocnici, a Shikamaru je schopný jounin, i když si neustále na něco stěžuje tak mu věřím. Určitě vám vymyslí nějakou zábavu, než půjdete zpátky do Skryté Písečné. A teď mě prosím omluvte“ Vypakovala ty tři zdvořile pátá ze své pracovny, aby mohla dopít své saké a dát si odpoledního šlofíka.
„Ta je ale rychlá“Odfrkla si zrzka, když vypadli z budovy hokage.
„Nestěžuj si, teď vás musím vzít k sobě domů ještěže mam pokoj pro hosty, jinak bych se asi zbláznil.“Říká Shika a míří k sobě domů, ale neslyší za sebou žádné kroky tak se otočí s tázavým pohledem na tu blondýnku.
„To jako máme spát u tebe doma? Jak to že nemáme zařízený hotel jako minule?“odpoví na nevyřčenou otázku Temari.
„ To by mě tak y zajímalo, ale nedá se nic dělat mise je mise a já si nemůžu stěžovat Tsunade by mě zamlátila do země jak jí znám.“ Odpovídá jako vždy otráveně hnědovlasej jounin. „Tak pojďte, už mám plán na večer, nejdřív byste si ale měli odpočinout.“Dodává.
„Dobře a co je to za plán?“zvědavě zvedá obočí Joku.
„To se nechte překvapit,“ mrkne na ní nejmladší z klanu Nara a dodává, „Měli bychom jít“Po těchto slovech se rozejdou k Shikovi domů. Plní očekávání, co se bude večer dít.