Návrat nenávisti 1. Vše nešlo tak jak mělo

Jednoho krásného dne si Kyuubi jen tak na střeše ležel, bafal doutník a v tom zaslechl veliký rachot z domu.
„Co se to tam sakra děje,“ zamumlal si a šel se podívat dovnitř.
Jen co došel ke dveřím ho srazila pohovka která přelétla nimi.
„Naruto Uzumaki jsme manželé ale štvát mě nebudeš a to myslím vážně,“ křičela rozzuřená Hinata která po něm házela vše co jí přišlo pod ruku.
„Já nechtěl, to mi jenom vyklouzlo když jsem se trochu opil se Sasukem je mi to vážně moc líto,“ bránil se Naruto který se snažil vyhnout letící váze.
„Tak proč jsi musel říkat věci z našeho soukromí a ještě tohoto druhu,“ řvala na něj až se všichni co šli kolem zastavovali aby věděli o co jde.
„Já musím už jít do kanceláře mám hodně práce pak si o tom promluvíme když se uklidníš,“ řekl Naruto a utekl přes rozbité dveře.
Venku se však začal smát na pohledu jak je Kyuubi rozmáznutý pod pohovkou, naneštěstí pro něj se nevyhnul květináči který ho trefil rovnou do hlavy.
„A neukazuj se mi na oči do večera, doufám že ti to je jasný,“ zakřičela za ním zadýchaná Hinata.
Když se zvednul a oprášil došel k omráčenému Kyuubimu pod pohovkou, vytáhnul ho spod ní a odtáhl ho sebou do kanceláře.
„Proč musí být tak naštvaná vždyť je to normální a ne něco za co by se měla stydět,“ mumlal si po pod nos jak šel do své kanceláře.
„Hele mě je jedno co se mezi vámi dvěma pokazilo ale mohl bys mě už pustit dokážu chodit sám,“ zavrčel otráveně Kyuubi.
Naruto zastal pustil mu ocas a šel pomalu dál, Kyuubi se díval na zamyšleného Naruta a pak šel za ním. Celou cestu se mu díval na tvář a viděl jak se pokouší přijít na věčný rébus zvaný ženské myšlení. Zapálil si další doutník a zeptal se ho.
„Řekni co se stalo a možná ti budu schopen poradit.“
„Pamatuješ jak mě včera zavolal Sasuke na sake, no tak já mu po dvou sklenkách řekl o věcech které jsem neměl.“
„Jo pamatuji si ale pořád jsi mi neřekl o čem.“
Naruto najednou jemně zrudnul a pomalu mu došlo proč byla asi Hinata tak naštvaná.
„Ani mi neříkej že jsi mluvil o tom co myslím hahahahahahahahahahahaha,“ vybuchoval Kyuubi smíchy a házel se o zem jak nemohl popadnout dech.
„Ty a tvoje veliká huba hahahahaha, neumíš jí držet pod kontrolou hahahahaha,“ pokračoval Kyuubi.
Naruta to už začalo štvát tak ho pořádně kopnul a řekl: „Tenhle tvůj výsměch absolutně nepomáhá tak už toho nech.“
„Hlavně bys měl zapomenout na sake. Sám výš že i trocha tě dokáže donutit dělat nemožné,“ řekl vyčítavě Kyuubi když se posbíral.
„Hlavně my ty prozraď proč kouříš není to zdravé, není to dobrý příklad pro děti a navíc to smrdí,“ stěžoval si Naruto.
„Co tě do toho jsi snad moje máma nebo co?“ zavrčel na Naruta a naštvaně se mu díval rovnou do očí což mu blonďák opětoval.
Po pár minutách naštvaného zírání z očí do očí mu na to řekl: „Kašlu já na to ale nezapomeň, žádné kouření v domě.“
Dalších několik nudných hodin strávených v kanceláři se zjevil Konohamaru který chtěl Naruta vyzvat k souboji, ale šála se mu zasekla o okno tak ho složila k zemi. Jak se na něm Naruto smál, prcek se naštval a udělal vlastní verzi sexi jutsu. Naneštěstí když chtěl Naruto vrátit úder otevřel dveře rozplakaný Hinaru.
„Tati já nechci aby jste se s mamkou hádali je jedno kvůli čemu, máte se rádi tak to nedělejte,“ křičel jak ho objal.
„Vypadá to tak že máš nějakou rodinnou krizi nechám na tobě abys mi ukázal pořádný útok když budeš mít čas,“ zasmál se Konohamaru a šel oknem pryč.
Naruto položil ruku na hlavu svého synka a s úsměvem mu řekl.
„Neboj se Hinaru, já to s maminkou dám do pořádku ale ty mi něco slib.“
„Co tati?“ zeptal se smutně jak zvednul hlavu.
„Slib mi, že už nebudeš brečet a teď si půjdeš trochu pohrát s Kyuubim,“ odpověděl mu Naruto.
„Cože!“ vykřikl Kyuubi a s úst otevřených dokořán mu vypadl doutník.
„Ano, jdeme si hrát strejdo Kyuubi,“ vykřiknul náhle natěšený Hinaru a skočil kolem krku Kyuubimu který se snažil hned utéct.
„To už jsem strejda?“ zeptal se sklesle Kyuubi jak ho Hinaru škrtil objímáním.
Naruto se jenom smál když viděl jak Kyuubi odchází s malým Hinarim na hřbetu. Kyuubi zastal u dveří a vrhnul na Naruta pohled se smyslem: „Za tohle mi zaplatíš.“
Poté jenom Naruto smutně zasedl znovu za svůj stůl a otočil se k oknu.
„Budu asi muset najít pořádný dárek pro Hinatu abych to urovnal,“ pomyslel si.
Přemýšlel několik hodin a pak ho to napadlo.
„Jasně dám si na den volno a půjdu jí s Kyuubim natrhat pořádnou kytici květů. Ano, velikou kytici nádherných a vzácných květů,“ pomyslel si Naruto a se šťastným úsměvem si bouchnul pěstí po dlani.
Večer když se vracel domů našel Kyuubiho před domem odpadlého a vyčerpaného.
„Hehe ten musel mít ale rušný den,“ pomyslel si.
Vešel domů a Hinaru za ním hned přiběhl s velikým úsměvem.
„Tati už jsi doma, musím ti říct co všechno jsme se strejdou Kyuubim dělali,“ křičel.
Hinaru mu vyprávěl všechno a Naruto mu poté jenom se smíchem řekl.
„To jsi teda měl skoro tolik legrace jako v zábavním parku.“
„Večeře je hotová,“ ozvalo se z kuchyně.
Naruto a Hinaru si sedli za stůl zatím co Hinata nakládala. Naruto se na ní usmál ale ona mu nevraživým pohledem hned ukázala že je ještě pořád namíchnutá z toho co se stalo.
Ráno se Naruto hned co všechno vybavil sebral s Kyuubim na cestu pro usmiřovací dárek.
„Dobře tedy, vím že chceš dát Hinatě dárek na usmířenou ale nevím co chceš hledat když musíme jít ven z vesnice,“ mumlal nechápavě Kyuubi.
„Chci jí přinést velikánskou kytici těch nejhezčích a nejvzácnějších květů které se dají sehnat,“ odpověděl mu nadšeně blonďák.
„He, jak romantické a klasické,“ poznamenal Kyuubi a překroutil oči.
„Tobě se můj nápad nelíbí?“ zeptal se Naruto.
„Nic proti tomu nemám, ale nemyslíš že by to chtělo něco jiného a originálního?“
„Hmm, nemyslím si. Květy jí nedávám moc často takže to bude dosti originální podle mě,“ odpověděl Naruto.
Kyuubi jenom zklamaně sklonil hlavu ale už radši nic neříkal, věděl že by to Naruto i tak nepochopil. Jejich první zastávka bylo malé městečko a květinářství.
„To chceš ty květy koupit?“ zeptal se Kyuubi překvapeně.
„Ne jenom se zeptat kde se dají najít nějaké vzácné květiny vůbec se v tom nevyznám.“
„Bože můj, to ses nemohl zastavit v květinářství u Ino?“ zeptal se ho zklamaně Kyuubi.
Naruto na to jenom se stydlivým úsměvem pokrčil ramena a pak šli oba dovnitř.
„Dobrý den, mohl bych se vás zeptat ne něco?“
„Ovšem mladíku,“ odpověděla mu postarší dáma.
„Hledám vzácné a nádherné květiny které bych mohl dát jako dárek mé lásce, ale vůbec nevím kde hledat.“
„To bude těžké ale mohli by vám poradit ve městě Hirukuta, je to dá se tak říct květinové město. Každý tam pěstuje něco a hlavně je tam známý jeden zahradník který dělá s květinami hotové zázraky,“ odpověděla mu paní s úsměvem a ukázala i kterým směrem se tam jde..
„Děkuji vám pěkně, přeji hezký den,“ řekl Naruto a šli s Kyuubim svou cestou.