Ztracený přívěšek

Jednoho dne slyšeli Akatsuki z Hidanova pokoje divné zvuky a tak se tam šli podívat. A co nevidí- Hidan sedí na posteli a brečí jak malé mimino. Konan se ho zeptala co se stalo a on nato:
„Někdo mi ukradl můj Jashin přívěšek a taky kosu!!!!!!“ řekl Hidan a začal znovu brečet.
„No a co, byli to jen cetky.“ řekl Itachi.
„Jak cetky. To mi daroval samotný Jashin-sama!!!“ řekl Hidan a rozbrečel se ještě víc.
„No dobře tak to nejsou cetky, ale kdo by o tvůj přívěšek a kosu stál?!“ ptal se Pein.
„Přemýšlejte! Kdo je tady nejvíc na peníze?!“ ptal se Kisame.
„No…přece Kakuzu!“ řekla bílá půlka Zetsu.
„A kde teď vlastně je?“ ptala se černá půlka.
„Není u sebe v pokoji?“ ptal se Deidara.
„Asi jo pojďme se tam podívat!“ navrhla Konan.

Všichni běželi do Kakuzova pokoje. Rozrazili dveře, ale nikdo tam nebyl. Hidan se znova rozbrečel.
„Tak když není tady, tak bude v trezoru!“ řekl Sasori.
„To je dobrý nápad.“ řekl Pein.
Všichni se přesunuli k trezoru.
„Zná někdo heslo?“ ptal se Tobi.
„Jo jasně. Je to „Peníze jsou nejlepší“.“ řekl Hidan.
Vešli do trezoru a nemohli uvěřit svým očím, bylo tam tolik peněz, že by si za to mohli koupit deset Ferrari aut a dvacet vil na předměstí New Yourku.
„Ty vado tolik peněz…to jsem ještě nikdy neviděl!!! Pojďte vezmeme si trochu, on si toho nevšimne!“ řval radostně Tobi.
„Tobi!!!!“ okřikla ho Konan.
„Tady taky není!“ řval Hidan.
„Tak kde může být?“ ptal se Deidara.
„No jasně, přece v zastavárně na rohu dvanácté ulice!!“ řekl Pein.
„Cože v zastavárně!!!“ řval Hidan.

A tak všichni běželi do zastavárny na rohu dvanácté ulice, ale bohužel přišli pozdě. Viděli Kakuza jak vychází ze zastavárny s plným balíkem peněz. Hidan se naštve, přeběhne cestu a skočí na Kakuza. Pořádně ho zmlátil a vzal mu peníze a běžel zpátky do zastavárny.

Po hodině vyšel Hidan z obchodu a v ruce držel svou kosu a přívěšek. Byl hrozně rád, že má své věci z pátky a za to, že mu všichni ostatní pomohli z hledáním, je pozval na zmrzlinu, kromě Kakuza. Kakuzovi to bylo líto a tak se šel omluvit a koupil všem zmrzlinu, ale pak byl smutný, že utratil deset korun ze svých úspor, ale Hidan se slitoval a dal mu těch deset korun zpátky.

A tak skončil Hidanův den plný radosti.