Shagařino dobrodružství 5.

Shagy naplněna prázdnotou a marností svého bytí, bloudí po ztemělém labirintu chodeb v Severním úkrytu. Odevšad se táhne zatuchlost pohlcena tajemným tichem nevěstícím nic dobrého. Prochází torzy cel, jejichž honosnost dávno vzal čas v podobě rzi, ale stále zde v měsíce opuštěných kopkách dýchalo utrpení lidí, kteří tu spíše neš žili, jen přežívali v bolestivých mukách a jediné co si přáli bylo vykoupení se z mrzkého života v podobě okouzlující, všemocné smrti.
Z melancholického snu jí náhle vytrhl Kabutův hlas.
"Copak tu děláš, vybíráš si bejvák?" pravil s náznakem posměchu, na chvilku ztichl, aby si vychutnal Shagařinin ztráený výraz, nahodil důležitý pohled a pokračoval: "Mrhat drahocené hodiny bloumáním v troskách a nechávat se unášet vspomínkami, mi zrovna nepřijde jako moc dobře využitý čas." po tváři se mu roztáhl úšklebek vzváleně podoben úsměvu a očka se mu zablyštila slastným blahem, ale to mu k uspokojení nestačilo, proto znovu promluvil: "V tvé vesnici jsou obyvatelé tiranizováni a ty si tu hraješ na mučedníka, místo aby jsi mi pomohla uskutečnit můj plán a poté mohla jít pomoci svému těžce sužovanému lidu s problémy do kterých si je dostala ty sama."
Shagy po těchto slovech sklonila smutně hlavu, moc dobře věděla jak jsou pravdivá, ale při tom se jí ruce svíraly v pěst. V duchu se oddávala zuřivým představám, jak rozmilého Kabuta vraždí těmi nejdrastičtějšími způsoby a přitom navztekaně cedí zkrz zuby: "Ty bastarde! Já se od tebe vydírat nenechám! Ty parodie na člověka!"
Při tomto přenádherném snění zatínala zuby, až v nich praskalo.
Kabuto to spozoroval a ihned s radostí využil situace k dalšímu útoku.
"Copak takhle se přívětivě usmíváš na svého zachránce?!"
V ten okamžik pohár hořkosti přetekl přes okraj. Shagy plna zášti bez rozmyslu zaútočila na čtyřočko.
Rozpálena zlostí do běla zažehla svojí pověstnou rudou záři připomínající oheň. Vrhla na Kabuta několik plamených jazyků, ale Kabuto si jen posunul brýle na nose a elegantním skokem se všem vyhnul.
Svůj obličej skřivil v jakýsi škleb a s nedostižnou arogancí pronesl: "Tohle bylo co? Snad si nemyslíš, že jsem stejně tupý jako ti Danzoovi poskoci." Pěkně od plic se zasmál a dodal: "Mě nezaskočíš těmi tvými pouťovými kejklemi s ohníčkem."
Z ničehož nic sjel Shagaru zvrhlým pohledem a pokračoval v poutavém proslovu:
"Asi jsem ti dost názorně neosvětlil tvoji roli v nášem plánu."
Poslední slova nestihly ani doznít a už vzduchem fičí roj kunaiů s hrozivě se blyštícími hroty."
Ale Shagy jen laxně postává na místě, líně pozoruje, jak kunaie naráží do rudého štítu a s kovovým cinkotem padají k zemi.
Kabuto horlivě přemýšlí: "Co s tím? Útoky na blízko jsou vyloučené, plameny tvoří perfektní ochranu."
"Co tam tak stojíš ty brejlatá kreaturo?!" řve dopálená Shagara.
"No možná nejsi tupej, ale stejně mě neporazíš!" přidává s posměchem ve tváři.
S velikánskou chutí skočí po brejlounovi, ale než stihá něco podniknout, ještě za letu po ní chňáp a mršti s ní vší silou o kamennou zeď. Shagy jen cítí rozžhavený kov svícnu, jak se jí zarývá pod lopatku. Ochromena bolestí žuchla na zem jak pytel brambor.
Kabuto užuž se po ní sápe, Shagy se zarputile bije o holý život.
Z nouze mrští nohu proti Kabutovu xichtu. Kabuto zaslepen jistotou bezmocnosti své kořisti nestihá uhnout. Noha ho zasahuje plnou silou do obličeje. Podrážka neúprosně drtí jeho brýle. Čtyřočko se s plnou pompou válí na chladném kameni skály, stejně chladném jako jeho srdce.
Shagy neváhala ani vteřinu, sebrala Kabutovi klíče od hlavní brány a pádí pryč, až se jí za patami práší. V zádech cítí ochromující bolest, ale v podvědomí jí běží jiná myšlenka: "Nesmím podlehnout. Musím zachránit vesnici." Za ní se rozléhá Kabutův děsivý řev, který se poznenáhlu mění na Orochimarův: "Za to zaplatíš!" vříská vstekle Oro. "Tisíc hadů no jutsu!"
Shagy utíká sotva dech popadá. Brána už je na dosah, když v tu ránu jí obklopuje neprostupná zeď hadů. Shagy memilosrdně pálí hadí těla co může. Orochimarův hlas nabírá na síle a zřetelnosti. Už si skoro hledí zpříma do očí.
Shagy shromažďuje všechnu svojí zbývající chakru a v podobě ohně jí chrlí proti Orochimarovi. Slizouna to na chvilku paralizuje. Shagy bere bránu útokem a než by se kdo nadál mizí v hustém lesním porostu. Orochimarův sýpavý jekot pomalu slábne, až úplně zaniká. Schvácená Shagara padla do stínu křovin a přemítá co bude dál.