Když jsi pryč (When you're gone)
Válka je krutá. Všichni to vědí, ale nikdo není schopen poučit se ze svých starých chyb. Celé národy přesouvají své vojáky, jako figurky na šachovnici. Přes celá území, celé země. Brání své hranice a zase obsazují hranice jiných zemí. Ale pro to, aby se mohlo bojovat, jsou potřeba figurky. Pěšci, vojáčci, lidé. Nevinní a svobodní. Jejich svoboda je jim odebrána, vlasy oholeny, jejich čest a hrdost, vše co mohou, seberou a uzamknu za ocelové dveře. Ptá se někdo na jejich názory? Jejich slova, obhajoby? Ne! Ale ani velitelé na tom nejsou tak dobře jak se může zdát. To oni musí plnit mnohdy tak bolestivé tresty, které jim nesmyslně nařídili shora. Ale správný velitel své muže chápe a je ochoten se pro ně obětovat. A co jejich rodiny? Ženy a děti všech, kteří musí odejít? Mezi ně patřím i já a mé nenarozené dítě. Je vůbec tohle fér, aby vyrůstalo bez táty?!
nikdy mě nenapadlo, že bych tě potřebovala, když pláču
a dny mi připadají jako roky když jsem sama
a postel, ve které obvykle ležíš,
je na tvé straně ustlaná.
I never thought I'd need you there when I cry
And the days feel like years when I'm alone
And the bed where you lie
is made up on your side.
Když jsi odcházel, plakala jsem. Tak moc, jako nikdy ve svém životě. Chtěla jsem, abys zůstal. Války netrvají věčně, ale když budeš pryč, kdo ochrání nás? Nikde teď není bezpečno, ani ve vlastním bytě se necítím dobře a bezpečně. Od té doby, co jsi odešel, cítím jen prázdnotu.
Copak nevidíš, jak moc tě teď potřebuju?
I count the steps that you take
Do you see how much I need you right now?
Moje srdce tě potřebuje, každý kousíček mého těla po tobě touží. Po tvém hřejivém objetí. Je to tak těžké? Kdybych mohla, otevřu jim oči. Těm, kteří chtějí válku, boj a prolitou krev. Jim vlastně nejde o to, jak velké území zaberou, nebo kolik zbraní získají… Ne, počítají se jen ztráty na území nepřítele. Krev, která vsakuje do země a barví ji do tmavě hnědočervené barvy. Je to správně? Nikdo se nedozví, jak umřeli. Jen přijde krátká úřední zpráva a já každý den, když otevírám schránku, se bojím, abych ji tam nenašla. Ale ne, tobě se to nestane. Jsi elita, hrdina, to nejlepší, co může Konoha nabídnout. Právě proto… Znovu se mě jímá strach a obavy. Jsou oprávněné? Tolik mi chybíš…
kousky mého srdce tě postrádají.
Když jsi pryč
ta tvář, kterou jsem začínala znát je taky ztracená.
Když jsi pryč
všechna ta slova, která potřebuji slyšet, abych nějak přežila den
a všechno napravila.
Chybíš mi!
The pieces of my heart are missing you
When you're gone
The face I came to know is missing too
When you're gone
All the words I need to hear to always get me through the day
And make it OK
I miss you!
Všechno kolem mě jsi ty. Vidím, cítím tě v každém kousku bytu, v každém kousku oblečení, které jsi nechal ve skříni. Ta půlka postele vedle mě, zůstane prázdná. Ale já nejsem tak docela sama. Je tady tvoje dítě, pořád se mnou. Už kope, cítím pohyby, které dělá. Bude stejně živé, jako ty. Ale kdo ho naučí chodit, kdo ho naučí správně držet hůlky k jídlu? Kdo mu ukáže tu nejlepší pochoutku, kterou jsi miloval? Zase mě přemáhají ty pesimistické myšlenky, ale poslední dobou mám pocit, že se asi zblázním. Chci znovu vidět tvou usměvavou tvář, oči. Chci znovu pocítit doteky tvých rukou, tvůj horký dech!
všechno, co dělám, mi připomíná tebe
A šaty, co jsi tu nechal, leží na mé podlaze
a voní stejně, jako ty
miluju všechno, co děláš.
Everything that I do
Reminds me of you
And the clothes you left
they lie on my floor
And they smell just like you
I love the things that you do.
Bylo mi souzeno, žít v takovémhle utrpení, samotě? Ne v úplné, ale přece. Jeden článek v mém životě chybí a já stále čekám. Na co? Na zázrak? Ten jsem pocítila jen díky tobě a vím, že znovu už to nebudu moct prožít. Musela jsem se pousmát. V břiše jsem zase ucítila zvláštní tlak toho malého stvořeníčka. Poslední dobou mě kopalo častěji a častěji. Už brzy bude chtít na svět. Uvidí někdy svého tátu?
abychom tu byli navždy,
vím, že to tak je.
Out here forever
I know we were.
Všechno se mi bortí, celý můj vysněný život. Ale jednou se vrátíš a pak zase budeme rodina, až se naše dítě narodí. Už i vím, jak mu budeme říkat, když to bude kluk, bude to Naruto a když holka… Oh, nemůžu si vzpomenout a takové krásné jméno jsi jí vymyslel. Ne, sakryš, ta moje paměť. A ty ses vždycky divil, že chodím pozdě. I teď mám zase výpadek paměti. Doufám, že ty ho mít nebudeš. Že nezapomeneš na místo, kam se vrátit. Protože tady tě přivítám vždy jako hrdinu a spasitele, i kdybys byl poražen a tvá pýcha ti byla servána, vždy pro mě budeš hrdina, pro mne i naše dítě. Pro všechny budeš hrdina, Namikaze Minato…
do všeho, co dělám, vkládám své srdce i duši.
Těžko se mi dýchá, potřebuji tě tu cítit vedle sebe.
Everything I do I give my heart and soul
I can hardly breathe, I need to feel you here with me.
Líbilo se vám?
AAAH!UPA SUPER ULTRA MEGA HUSTE!ja taky mam moc rada avril a sdilim tvuj nazor na jeji novej parfem Black Star mam ho doma a uzasne voni a povadka je skvela jako sama avril!
Requiescat in pache B*TCH!!!
super, naozaj nádhera, ako si to napísala a tá pesnička do toho....
"Its not like the walls were built to protect people from titans. But to protect titans from Levi."
Levi. Humanity's strongest soldier < 3
Môj FC | NaruHina FF „Jeden z tých momentov“ | Kakashi FA
Úžasný,(ostatně jako vždy ^^)ta písnička je krásná,i když Avril moc neposlouchám, a ta povídka samozdřejmě taky:)
oooch.... Avril sice neposloucham )neni muj styl) ale tentokrat jsem udělala vyjimku a pustila si ji k tomu čtení... Krása Možná to bude i tou mojí momentální náladou ,ale i slzičku jsem uronila Líbilo se mi to
JE TO TU! Aneb seznam mých FF.Zase jedna krásná povídka..... Du do tvýho seznamu FF musim si eště něco přečíst!!
Orokanaru otouto yo. Kono ore o koroshitakuba, urame! Nikume! Soshite minikuku ikinobiru ga ii. Nigete... nigete... sei ni shigamitsuku ga ii. Soshite itsuka, ore to onaji me o motte ore no mae ni koi.
Vždy jsem ho miloval...on mě bude nenávidět. To je spravedlivé.
>>>MOJE FF KNIHA<<<
Chtěla bych poprosit kdyby měl někdo zájem o psaní spoluautorský FF tak ať mi pls napíše!!! :)
SoraCukrFay: Děkuju moc a s tou délkou...konečně sem se snažila
Faith: Ne, to vůbec nechci, navíc bych tak tím přišla o skvělou čtenářku Děkuju moc za komentář, každý, jakkoliv je dlouhý, mě potěší
Yuki Kaze-san: Tak tady už se vážně červenám, pořád mě tak chválíš Díky!
Sawoi-sama: Jo, taky moc nemám ráda pomalé písničky, ale prostě tahle... Zvláštní, že když se objevovala v hitparádách, tak se mi vůbec nelíbila, až teďka s odstupem času.. Děkuju za koment
T.e.s.s: Další fanynka Avril Její písničky mají mnohdy hodně zajímavý text, takový neotřelý Děkuju
Už to tak bude?
Return? Ouki douki, zatím jako čtenářka doháním zameškané čtení starých známých i nováčků
Tuhle písničku mám moc ráda, stejně jako ráda poslouchám Avril.
Tahle povídka se k ní dokonale hodí, pohrála sis s ní, stejně jako se všemi ostatními, a stejně jako káždá ostatní, se mi také moc líbí, je to vynikající
Come into my world, see through my eyes. Try to understand... Přijď do mého světa, podívej se mýma očima. Snaž se pochopit...
moc podarené a čo sa týka pesničky tak aj keď nemám rád pomalé slaďáky When you´re gone je fakt dobré
When life gives you a hundred reasons to cry, show life that you have a thousand reasons to smile.
In the end, it's not going to matter how many breaths you took, but how many moments took your breath away
"I always knew looking back on the tears would make me laugh, but I never knew looking back on the laughs would make me cry."
"When one door closes, another opens; but we often look so long and so regretfully upon the closed door that we do not see the one that has opened for us."
Nevím jak ty to děláš, že mě tvoje každá povídka, jednorázovka, SF vždycky dostane!!
Po rušném dni v hlavním městě byla tahle povídka, bálzámem... vložila jsem se do čtení, jak obvykle...
Nezklamala jsi, ale velice jsi mě potěšila. Jsi jednička!!
„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska
Ebisu tým, to jsme my
jsme tu rádi na Zemi.
Šmírování každý den,
tisíc koček za týden.
Strommmmmm... :P
Jsem hrdou členkou Spolku žroutů knih (Itadakimasu!! ). Naše závislost na knížkách a jejich rychlé čtení je přímo legendární.
Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:
2. Yuki Kaze-san (ta, která jí s tím pomáhá)
3. Shaman-werewolf-sama
4. ivy
5. Neal-X
6. Eros 3in1
7. Kairi.Ratten
8. Shadow-dono
9. Elys
10. M-san
11. MadYoko
12. Buuublinka
13. akai
14. Liss Ryuzaki
15. Enkidu
16. Barbara_Uchiha
17. Sayge
18. June
19. Vurhor
20. uchiha777
21. limetka
22. adabo
23. Nikirin-chan
24. Otaku-chan
25. SuZuKi_ShiHouiN™
26. lacca
27. luccca
28. Ookami-Kyuu
29. Alexx-sama
30. Neko_Hachi
31. Aryen-nyan
32. SASUKE5478
33. cibo91
34. Ayame-Senpai
35. Blue-misty
pro vlastní bezpečnost uvádíme pouze přezdívky a místo fotografií různé obrázky, ovšem ani ty nevedou k naší identitě…
…pokud patříte k nám žákům a následovníkům a odmítáte vše Kirovské můžete se přihlásit, jistě, že pod svou přezdívkou, aby vás Kira nemohl zabít, u mě, nebo TsuchiKim
A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva, kterou vyhrajeme.
heh, ty mě chceš zmučit? xD poslední dobou nečtu nic jinýho než tvoje FF, vždycky, když se sem juknu, tak mi tvoje FF brkne do očí a nemůžu si pomoct a musim si jí jít honem přelusknout xD nevim jestli bys měla bejt zrovna šťastná, když vždycky ti to tak dlouze okomentuju xD ,ale z5 k tématu xD moc povedená SF nemam, co bych ti vytkla, může tě akorát za všetko pochválit xD
E. E. Cummings
Podmínkou koexistence jedince druho Homo sapiens a společenství druhu Canis lupus je sjednocení akustické signální soustavy.
Jeden muž našel jednou cestou lesem mladého orla. Vzal ho s sebou domů a dal ho mezi slepice, kde se orel brzy naučil zobat zrní a chovat se jako ostatní slepice.
Jednoho dne šel kolem zoolog a ptal se majitele, proč nutí orla, krále všech ptáků, aby žil mezi slepicemi.
"Protože jsem mu sypal stejně jako slepicím a učil ho, aby byl jako ony, nikdy se nenaučil létat," odpověděl majitel, "chová se jako slepice, takže to už není žádný orel."
"Přesto ale má," řekl zoolog, "srdce orla a může se proto naučit létat."
Oba muži se nakonec dohodli, že vyzkoušejí, zda je to ještě možné. Zoolog vzal opatrně orla do rukou a řekl mu: "Patříš do modravých výšek, a ne na zem. Roztáhni křídla a leť."
Orel však by zmaten; nevěděl, kdo je, a když uviděl, že slepice zobou zrní, seskočil na zem, aby se k nim připojil. Zoolog se však nenechal odradit a příštího dne vysadil orla na střechu domu a znovu ho nutil, aby vzlétl: "Jsi orel, roztáhni křídla a leť!"
Orel se však obával svého neznámého JÁ i světa a znovu seskočil na zem. Třetího dne si zoolog přivstal a vzal orla ze slepičího dvora s sebou na vysokou horu.
Tam zvedl krále všech ptáků do výše a znovu ho vyzval: "Jsi orel. Patříš modravým výškám stejně jako zemi. Roztáhni teď svá křídla a leť."
Orel se díval chvíli směrem ke slepičímu dvorku, chvíli směrem do oblak, ale vzlétnout se stále ještě neodvažoval. Tu ho zoolog podržel přímo proti slunci a orel se začal chvět a pozvolna roztahovat svá křídla. Pak se náhle vzepjal a s mohutným výkřikem se vznesl do oblak.
Možná že orel stále ještě vzpomíná na svůj slepičí domov; možná dokonce ještě občas navštěvuje slepičí dvůr. Pokud je však známo, nikdy se už nevrátil, aby žil jako slepice. Je to orel, ačkoli ho chovali a krmili jako slepici.
(James Aggrey, 1960)
Jsem hrdou členkou Spolků Žroutů knih! Naše závislost na knížkách a jejich rychlé čtení je přímo legendární. Přesto se nemusíte obávat, že jste o nás ještě neslyšeli...
Spolek založen 12.3.2009 Kdo fandí knížkám, ať se přidá. Kdyžtak písněte Akumakirei
Není to zase úplná novinka, nějakej pátek to už okupuje Konohu přesto hodlám říct, že je to jeden z mých nejlepších výtvorů - Pro Tvůj úsměv
A jen tak mimochodem xD kujem pikle s neechan na něčem neobvyklém muhehehe
Hm... tak už to tu okupuju něco málo přes tři roky ^^
Páči a moc ^^
SF mám rada, hoci nie všetky. Ale tento je vážne dobrý.. A dlhší
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.
Zvyšok sú len úbohé napodobeniny.
Len chudáci ako vy, sa obúvajú do niekoho ako je Mady. ^^
Sorafay spí.
Ak máte nejaký problém s užívateľmi alebo "vyššou mocou", skúste sa pozrieť SEM a kľudne sa vyjadrite. Ktovie, či vám to nakoniec nejako pomôže, ale veriť sa má, nie?