Dvě srdce bijí jako jedno: 6 kapitola

Další problém, můj strýc

Když jsem se ráno probudila Sasuke nikde nebyl. Prohledala jsem celé sídlo, ale po něm ani stopa. Nechala jsem to být a šla jsem se do koupelný umýt, učesat a obléct. Jako každé ráno tak i dneska jsem šla běhat. Běhala jsem po svých oblíbených místech, když se přede mnou najednou objevil jeden ANBU.
„Shin-san, Hokage-sama chce s vámi mluvit.“oznámí mi a v tu ránu byl pryč.
„Hm….co mi tak Naruto chce.“ Prolítne mi hlavou. Jen nad tím pokrčím ramena a vydám se směr- Narutova kancelář. Když jsem u ní zaklepu a čekám na vyzvání. Když se ozve slovo“ dále“ vezmu za kliku a vejdu dovnitř. Člověk, kterého tam uvidím, mi totálně vyrazí dech a já na místě ztuhnu. Je to můj strýc, otcův starší bratr. Je na tátu naštvaný, protože můj děda jmenovat otce hlavou klanu a ne jeho.
„Ahoj Shin, tak jsem tě konečně našel.“ Řekne a na tváři se mu objeví falešný úsměv.
Co tady chceš?“ zeptám se naštvaným hlasem a podívám se na něj.
„Ale no tak, přece na mě nebudeš takhle zlá.“ Opět ten jeho milý hlas.
„Nehraj to tady na mě Rokuro, moc dobře vím o co ti jde.“začnu být opravdu naštvaná, ale pořád se ještě držím.
„Ale co bych na tebe hrál si přece moje oblíbená netěž.“ Opět ten úšklebek.
„Přestaň“ zakřičím, a to moje nervy, už nevydrželi. Vedle Rokurovi hlavy se objeví díra. A moje oči zcela změní barvu. Na krvavě červenou.
„Použila jsi na mě Ryuugan.“ To, už i on ztratí nervy a jde ke mně. Napřáhne se a snaží se mi vrazit, ale něčí ruka ho zastaví.
„Myslím, že to není nutné. Toshi Shin je obyvatelkou a ninjou skryté listové vesnice. Takže vás budu muset poprosit, aby jste odešel.“řekne klidným hlasem Naruto, ale je poznat, že uvnitř něj to pěkně vře. Rokuro se jen malinko ukloní a opravdu odejde. Já se sesunu k zemi.
Opět ty deprese, už mě zase pronásledují a to je všechno jen a jen kvůli němu.
„Shin jsi v pořádku.“ Zeptá se mě starostlivým hlasem.
„Hai, je mi fajn.“ Odpovím a na tváři se mi objeví nucený usměv. Nikdy jsem ještě nikoho nezatěžovala svými problémy. Tak proč bych měla jeho má toho určitě spoustu a už mu to musí lézt krkem.
„Opravdu.“ Já jen kývnu a pomalu se zvednu a se slovy nashledanou mu zamávám na rozloučenou.
Vyjdu ven z budovy a pomalými kroky jdu zpět domů. Když otevřu dveře do pokoje a zase je za sebou zavřu, zhroutím se. Začnou se mi klepat ruce a já se na plno rozbrečím.
Proč tu je? Co mi chce? Ptám se sama sebe. Vstanu a dojdu k posteli na, kterou si lehnu a zavřu oči, abych se uklidnila. Najednou se, ale otevřou dveře. I když nerada otočím tam hlavu. Stojí tam Sasuke a dívá se na mě utrápeným pohledem. Rychle vstanu a vrhnu se mu do náručí. On si mě k sobě přitiskne a začne mi hladit vlasy a říkat pěkný slůvka. Pomalu, ale jistě se začnu uklidňovat. Sasuke mě vezme do náručí a odnese mě na postel, kde si se mnou lehne.
„Řekneš mi co je zač tvůj strýc, Naruto mi něco řekl, ale ne všechno.“ Zeptá se mě a já jen kývnu na souhlas.
„Je to otcův starší bratr, nesnášel mého otce, protože děda jmenoval hlavou klanu otce a ne jeho, jako prvorozeného. Často se snažil ublížit mě a nebo matce, aby tátu vyprovokoval. Jenomže nevěděl, že je otec tak silný. Vypadalo to, že otec Rokura zabil, ale mýlila jsem se. On pořád žije. Je to taková černá ovce klanu. Vždycky vněm bylo zlo a temnota a vždycky to vněm bude. Snaží se mě dostat, aby mě mohl zabít a on byl tak jediný z klanu Toshi.“ Odpovím a přitisknu se víc k jeho hrudi.
„Naruto říkal, že se ti objevilo tvoje Doujutsu.“ Já jen přikývnu.
„Jo Ryuugan, to se občas stává, když jsem hodně naštvaná, tak se zapne automaticky. Telepatii v klanu ovládá, každý a pak má ještě druhou, čemu říkáme dar. Nemají ho všichni jen někteří.“ Vypadá to, že to chápe. Tak co taky jiného bych od něj měla čekat, že.
„Tak co budeme dneska dělat?“ zeptá se mě , aby změnil téma. Já se mu podívám do očí a malinko se pousměju.
„No mohli, bychom se válet a pak……se zase válet.“ Řeknu a můj úsměv se ještě více rozšíří. Sasuke mi ho oplatí a kývne hlavou. Přetočím se na něj a sednu si na něj obkročmo.
„To jako fakt?“ zeptám se ho nevěřícně. Sasuke se jen usměje, chytne mě za tričko a přitáhne si mě blíž a nakonec mě sladce políbí.
„Jo to jako fakt.“ Odpoví mi a já se zase vrátím do svoji původní podoby a zavřu oči. Po chvilce usnu jako miminko.