Probuzení ze snu 09

Chabé zaklepání na okenní tabuli je vyrušilo. Kimm instinktivně popadla Yamata za hlavu a surově ho poslala k zemi. Věděla, že by tady rozhodně neměl být.
Přešla k oknu, za kterým se rýsovala postava v dřepu. Maska Anbu jí hned napověděla své.
„Co je,“ vyštěkla na návštěvníka sotva otevřela okno.
„Danzou-sama si velice přeje tě vidět Kimm,“ odpověděl ninja.
Svraštila obočí a surově si skousla ret. „Už jsem řekla, že s ním dávno nemám co dočinění. Root není moje záležitost.“
„Není to cirkus, když jednou vstoupíš, jsi zavázaná dokonce života.“
„Blbost.“
„Dříve jsi bývala loajálnější a serióznější.“
Nakrčila nesouhlasně nos. Věděla, že Yamato teď určitě poslouchal celý tenhle rozhovor. Nechtěla, aby cokoliv slyšel z její minulosti.
„Jsem unavená a půjdu spát. Dobrou noc.“
Chtěla to ukončit velice rychle, ale když sáhla po okně, aby ho zavřela návštěvníkovi před nosem, okamžitě ho zachytil.
Oba se probodli hněvivým pohledem.
„Pusť to,“ přikázala až příliš nebezpečným tónem.
Ninja chvilkově zaváhal, ale rám jejího okna odmítal pustit.
„Je to kód 211, Kimm, ani ty tohle nemůžeš ignorovat.“
Šokovaně povolila obě ruce a nechala je spadnout podél těla. Vyjeveně hleděla na Anbu, který to skutečně myslel vážně.
Vyčítavě se ohlédla přes rameno někde k oblasti okolo pohovky a vyskočila z okna ven.
Yamato překvapen její reakcí nečekal a vyběhl ze svého úkrytu. Když ale doběhl k oknu, byla už dávno pryč. Křečovitě sevřel pěsti. Co k sakru byl kód 211?
V bytě byla stále tma. Připadal mu teď tak nehostinný a strašidelný. Působil opuštěně i přesto, že ještě před pár minutami byl obydlen obyčejnou dívku, která ho považovala za svůj domov.
Řekla, že už s Danzem nemá nic společného. Věřil jí to. Snažil se jí věřit a snažil se přesvědčit i ostatní. Ale dokáže to i teď?
Do jeho myšlenek se vmísily pochyby. Chtěl jí hledat, ale věděl, že to je teď to nejzbytečnější gesto. Posadil se na okraj pohovky a tvář si schoval ve dlaních. Najednou nechápal nic.
Najednou nic okolo ní nedávalo smysl. Myslel si, že jí alespoň trochu poznal, ale co o ní vlastně věděl? Jen její jméno a to jak vypadala. To bylo trochu málo.
V rychlosti na sebe navlékl oblečení a taktéž vyskočil z okna. Připadalo mu naprosto zbytečné chodit dveřmi. I když bylo velice pozdě, napadlo ho jediné místo kam jít.

„Senpai,“ hlesl tiše do otevřeného okna Kakashiho bytu.
Uvnitř byla tma. Viděl sotva metr před sebe.
„Senpáái,“ zkusil to znovu.
Hučivé ticho ho znervózňovalo. Věděl, že Kakashi rozhodně není na žádné misi, nebyl to ani ten typ, který by se jen tak večer poflakoval po barech.
Jeho přemýšlení přerušil konečně nějaký zvuk. Zvuk svištícího kunaie, který se zabodl do dřevěného, okenního rámu těsně u jeho hlavy. Stačil se na něj podívat jen matně než ho někdo popadl na vestu.
„Ah, Tenzou, to jsi ty,“ vydechl Kakashi úlevně.
Nechal ho, aby vstoupil do místnosti a rožnul malé světlo. Yamatovi se tak naskytl pohled na ospalou Kakashiho tvář.
„Je dost pozdě na přátelské návštěvy.“
„Omlouvám se, že sem vás vzbudil,“ začal okamžitě a prosebně hleděl na svého kolegu.
„Tak spusť.“ Kakashi ho rezignovaně pobídl a gestem naznačil, aby se posadil na dřevěnou židli kousek od postele.
„Jde o Kimm,“ vysvětloval okamžitě Yamato a už z výrazu jeho kolegy mu bylo jasné, že si zrovna v tuto chvíli myslí svoje. „Vím, že jí nemáte v oblibě, protože byla v Rootu a taky že jí nevěříte, ale potřebuju pomoct.“
Kakashi pozvedl jedno obočí a svým otevřeným okem hleděl na přítelovu tvář. Povzdechl si a dal tak najevo, že bude poslouchat.
„Byl jsem v noci s Kimm,“ vybalil na něj okamžitě. „ještě před chvíli jsem s ní byl.“ Přiznal.
„Udělám správně když se nebudu ptát co jsi tam dělal, že ano?“
„Není to důležité,“ pokýval hlavou a dal se znovu do řeči. „Měla nečekanou návštěvu v podobě jednoho z Rootu. Řekl jí, že Danzou s ní chce mluvit. Když ho odmítla, odpověděl, že se jedná o kód 211. Potom zmizela.“
Kakashi zamyšleně svěsil pohled. Chvíli zadumaně hleděl na barvu své přikrývky.
„A ty se o ní bojíš pokud se nepletu.“
„Já jen-,“ Chtěl se nějak vymluvit, ale zrovninka ho nic nenapadalo. „Chci vědět, kam šla, proč tam šla a co je kód 211. Kimm skutečně skoncovala s Rootem, takže tohle musí být něco opravdu vážného.“
„Moc jí věříš, Tenzou,“ opáčil jeho přítel, ale Yamato zakýval hlavou.
„To není jen důvěra.“
„Bože, bože. Dobrá, pomůžu ti.“
Vděčně na svého senpaie pohlédl. I když dostal pomoc o jakou žádal, ani to ho neudělalo klidnějším. Kde jen teď byla? Mluvila s Danzem? Kdo ví…