Hate, revenge and love – Kushina a vrchní velitel, část 11.

„Tak jak chcete.“ Řekl vrchní velitel.
„Chci a navíc jsem byla vždycky zvědavá na to proč jsou velitelé tak mocní,“ odtušila Kushina.
„Konec konců to poznáte sama a co vaši společníci?“ nadhodil Mayu.
„Ti mi budou sekundovat.“ Řekla Kushina a mrkla na Jiraiyu.
„Dobře a až se to Minato dozví, tak mě rozčtvrtí.“ Nechal se slyšet Sannin.
„Beru si to na triko a neboj já nejsem tak slabá. Jsem začka mého Mina-senseie. A to už něco znamená.“ Kushina se nechlubila nadarmo.
„Budeme vám věřit. Kdyby jste potřebovala pomoc. Řekněte.“ Upozornil Kakashi. Ostatní souhlasně kývali na souhlas. To ovšem netušili, že se boj rozroste do takových rozměrů a zemře tolik lidí…

Kushina si stoupla naproti Mayovi. Než se stačil nějak připravit Kushina zaútočila přímo. Ke svému útoku použila i katanu, kterou dostala od Mina. Jako dárek k desátým narozeninám.
Nevěděla jak, ale svého soupeře zasáhla do pravé ruky a tím ji oslabila. Teď již nebyla k ničemu.
„Ty malá č**ko!“ zanadával Mayu.
„Nemáš tam stát jako vyděšený králík!“ provokovala Kushina.
Ovšem měla si krýt pravý bok. Mayu náhle zaútočil na nechráněnou pravou stranu…

Kakashi to vše pozoroval s obdivem k ní. Minato-sensei si opravdu vybral dobře. Pomyslel si Kakashi. Na další úvahy nebyl čas. Viděl jak skoro nepostřehnutelně se Mayu přemístil na Kushinin odkrytý pravý bok.
Než si uvědomil co dělá, tak na místě byl ve vteřině a zablokoval jeho útok.

„Díky Kakashi,“ poděkovala Kushina, která byla v šoku, že se vedle ní nečekaně objevil.
„Není zač,“ řekl líně Kakashi. „Opravdu nechcete pomoct?“ zkusil to ještě jednou.
„Ne, ale neboj já si řeknu.“ Slíbila Kushina.
„Budu vám věřit.“
„Hej ty! Chceš si zabojovat?“ ozvalo se z davu.
„Ty chceš?“ provokoval Kakashi. Byla pravda, že byl na boj nažhavený a chtěl bojovat!
„Jo!“ další výkřik.
„Tak pojď za mnou a zkusím si tě.“ Kakashi byl zvědav kdo se to objeví. Zůstal jako opařený. Jeho protivníkem měla být sotva patnáctiletá dívenka.
„Překvapen?“ dívka se postavila před něj. Kakashi stál jako solný sloup.
„Upřímně ano, kolik ti je?“ zeptal se Kakashi, když se zmohl na slovo.
„Mě? Šestnáct.“ Tím ho ohromila.

Kushina neměla čas sledovat boj. Měla starosti se svým vlastním. Odteď si dávala pozor na to, aby nebyla v nechráněné pozici.
„To jsem netušil, že zhýčkaná dcera se dokáže tak pohybovat. Zvláště pak v kimonu, které volá po titulu a důležitosti.“ Neodpustil si Mayu.
„Min chtěl, abych se učila v kimonu a potom prý se budu pohybovat volněji.“
„On byl jedinečný učitel i mě učil.“ Přiznal se.
„Já vím, říkal mi to.“ Také se svěřila a opět zaútočila a pomocí chakry vytvořila pár svých klonů. Mayu na tohle koukal. Neznal ninjutsu.
Jedna Kushina šla doprava, druhá doleva. Třetí se držela u originálu a tím ho chtěla zmást. Což se jí podařilo.
Ani to netušil a další Kushina mu nešťastně vrazila katanu do pravého boku. Katana lehce projela jeho břichem a vynořila se celá od krve na druhé straně. Tohle zranění bylo zlé, ale horší bylo, když ji vyndávala. Pohybem mu zničila další orgány.
„Tohle jsem nechtěla.“ Zanaříkala Kushina.
„Já vím, ale už stalo. Vždy jsem vás obdivoval.“ Vyřkl svá poslední slova a zhroutil se Kushině pod nohy. Crusadeři nevěřili svým očím. Mayovu smrt brali jako povel začít nesmyslný boj. Další v pořadí v hodnosti zavelel: „Pomstíme svého velitele!“
V ten moment Kakashiho nevybroušené Chidori zasáhlo rozvodnu plynu. V momentě vybuchl a série dalších následovala s neuvěřitelnou rychlostí až se slily v jeden a vytvořil, tak podívanou. Na kterou se nezapomíná! To je stejné jakoby by jste se ocitli v pekle.
Na výbuchy by byl i Deidara pyšný!
Do boje se zapojili i zbylí členové Minatova týmu, Jiraiya a Kenji.
Sannin si na pomoc přivolal pár svých žabích pomocníků.
Kdyby tam seděl malíř zachytil by obraz nelítostného boje.
Crusadeři byli v přesile. Černými hábity se to hemžilo občas vysvitla i jiná barva. Minatova skupina se nedala jen tak lehce. Přeci jen byli chuuniny a měli dostatečný trénink. Jiraiya měl čas myslet na Minata. Jak se ti daří, chlapče?
Jenže myšlenky byly přerušeny dalším Crusaderem.
„Vás je jak much.“ Postěžoval si Sannin.
„Proto vás rozdrtíme!“ varoval ho další, když jeho předchůdce poslal na onen svět.
„Nebuď si tak jistý!“ nedal se Sannin.

Všem se dařilo i Kushině. Naproti tomu Kenjimu se vůbec nedařilo. Věděl že zemře, ale s vědomím, že pomohl dobré věci.
Jeho hrudník se proměnil ve změť krve, kousků orgánů a tkáně. Na místě byl mrtvý. Jeho katem byl nechtěně jeho nevlastní bratr…

Rin a Obito bojovali ve skupině. Předchozí boje je naučili, že vzájemná spolupráce je daleko účinnější než když bojují každý sám.
„Obito, za tebou!“ varovala ho Rin.
Obito se vyhnul ráně taktak. „Díky.“ Na další slova nebyl čas. Protivníků přibývalo a nebylo jisté zda to vydrží.

Po další hodině Crusaderů povážlivě ubylo. Z celkového počtu pěti tisíc osmi set padesáti zůstala naživu sotva tisícovka. Holt Jiraiya hodně pomohl, když přivolal Gamabuntu a ten svou zbraní zabil nejméně čtyři tisíce.

Ovšem co nečekali bylo to, že se na bojišti objeví Minato. Sice zadýchaný, unavený, ale živý!
„Všichni pryč! Kdo si chce zachovat život. Okamžitě prchejte! Budova a celý přilehlý areál vybuchne!“ zahřímal Minato.
Crusadeří mu nevěřili a to byla jejich poslední chyba, které se dopustili. Kushina, Jiraiya a Minatův tým se rychle přesunuli pryč. Jakmile to udělali, tak došlo k několikanásobně větší explozi než při výbuchu plynu.
V jedné vteřině se všichni Crusadeři rozplynuli žárem a tlakovou vlnou. Jen jediná unikla a to ta dívka, která bojovala s Kakashim.
Celý areál a budova zmizela v oblaku kouře a dýmu.
Od toho okamžiku Crusadeři jako takoví přestali existovat. Zbylo jich ještě asi kolem pěti set. Ovšem byli to samé nižší šarže.
Přesně jak Kushina předpověděla Minato zničil jejich Crusadery. Ke svému úžasu necítila žádnou lítost.
„Všichni v pořádku?“