...jako vlastní! - 3-Težký den

„Jo tak... e... dáme si něco k jídlu ne?“ uculil se. Gaara si vůbec nebyl vědom, že něco jako úsměv má, ale Saya byla Saya a kvůli ní ho rád rozdával. Vytáhl z lednice přesnídávku, vyklopil jí do mističky, zabořil do ní umělou lžičku a postavil ji před Sayuri. Ta hned lžičku vyhodila a do kašičky se pořádně zavrtala ručičkama. Blaženě je strkala do pusinky a pořádně mlaskala. Gaara se pousmál a ona mu úsměv oplatila.
„Gága, tata, mami!!“ křičela a prskala při tom přesnídávku po půlce kuchyně. Gaara vzal ubrousek a utřel jí umatlaný obličej a ruce. Pak sebral lžičku, umyl jí a nabral trošku jídla. Sayuri otevřela pusinku a Gaara jí lžičku vložil do úst. Spokojeně zamlaskala a znovu jí otevřela...

„Ty chceš ještě?“ Podivil se Gaara když Sayuri vyndal poslední lžičku a ona opět otevřela pusu. Přešel tedy k lednici, vyndal další přesnídávku a chtěl opakovat předešlí pohyb, Saya ale přesnídálku vyprskla a další už si dát nedala. Gaara nechápal proč pořád otevírá pusinku, ale když lžičku zvedne ona jí zavře.
„Vždyť do teď jsi jí jedla, tak proč teď ne?“ nechápal a zvedl k očím malou lahvičku.
„Jahodová přesnídávka pro silná ninjata! No tak Sayu? Proč nechceš? Nechutná ti? Vždyť je stejná jako tahle!“ zvedl i druhou přesnídávku. „Aha! Tahle je broskvová! A tobě chutnala, ale jahodová ti nechutná!“ rozzářil se a nakoukl do lednice. Žádnou jinou, ale nenašel a tak holčičku u umyvadla umyl, natáhl jí kabátek a čepičku a vydal se s ní ven.
***
„Sakra.. kde to bylo? Sayo? Ne to ne! To nejez!“ Saya však ukořistila velké balení piškotů a rozhodně si je nehodlala dát vzít. Gaara nakonec usoudil, že pokud může rohlíky může i piškoty a balení jí otevřel. Saya tedy spokojeně žužlala, zatímco on běhal mezi regály a hledal přesnídávky.
„Kazekage-sama?“ poznal ten hlas. Proč? Problesklo mu hlavou. Prodavačka se zářivě usmála a nastavila k malé prst.
„Ahoj škvrně!“ vypískla. Saya se zakuckala a milou prodavačku kompletně pozvracela oranžovou hmotou. Dívka zůstala chvilku stát, stejně jako Gaara, který to nevěřícně pozoroval. Ticho přerušila až Saya, která zašustila pytlíkem jak si brala další piškot.
„Já..já moc se vám omlouvám! Ona.. no teď jedla a...“ koktal Gaara ale prodavačka se nuceně usmála.
„No.. myslím, že je nám obou docela trapně, takže já půjdu než začnu smrdět! Pokud hledáte dětské potřeby, dva regály dozadu!“ pípla a zmizela za velkou krabicí. Gaara ještě chvilku stál, pak se ale pousmál a pohladil dívku po hlavě.
„Šikula!“ usmál se a vydal se dát.
***
Při cestě domů se ještě vydali nakrmit kachničky pozvracenými piškoty a než se dostali domů bylo kolem osmé a Saya už zívala na celé kolo.
„Takže... teď koupání!“ řekl si pro sebe Gaara a stáhl ze Sayi kabátek. Naneštěstí měla pozvracené i dupačky a od nové přesnídávky byla upatlaná až za ušima. Gaara jí položil na poličku, pustil vodu do vany a vydal se pro čisté oblečení. Pak Sayu vysvlékl a položil jí do vody. Viditelně jí to ve vodě bavilo a vesele cákala kolem sebe. Sotva jí Gaara vyndal mohl jí koupat znova, protože se počůrala. Povzdychl si, ale znovu jí namočil, dokoupal a položil na stůl. Chvilku četl návody na zásypech a mastích, ale mimi to přestalo bavit a začala plakat. Udělal tedy vše co bylo napsané, dal jí čistou plenku a nové dupačky a uložil jí do postýlky. Spala mu už v náruči a ani nemrkla když jí položil a přikryl. Než stihl uklidit koupelnu, než se sám vykoupal a najedl, byla půlnoc a on už byl vážně unaven. Ještě jednou zkontroloval Sayu a zapadl do postele.
***
„Gaga..gagáááá!“ prožízl dětský křik ticho. Gaara vyjeveně vyskočil a zamrkal na Sayu stojící v postýlce. Velké slzy se jí kutálely po tvářích a ona si pořád sahala do pusinky. Gaara nejprve zkontroloval jestli není počůraná, poté jestli nemá hlad, ale děvče nechtělo ani jedno. Když už si ručičku docela kousalo, vzpoměl na Temariina slova o zubech. Co má ale dělat, už mu neřekla. Vzal tedy Sayu do náruče a začal s ní houpat. Ještě chvilku trvalo než přestala. Chtěl jí položit zpět, jenže kdykoliv přestala cítit jeho sevření začala na novo. Nakonec si s ní sedl na sedačku a kolébal jí tak dlouho dokud oba neusli.

„Sayu? Gaaro?“ někdo s ním mírně zatřásl. Prudce otevřel oči, ale když viděl Temari zase je spokojeně zavřel. „Co tu děláte?“ nechápala.
„No.. ona Saya v noci začala plakat a já nevěděl co mám dělat, tak jsem jí choval a asi jsem usnul.“ zívl a zadíval se na toho andílka. Pořád spala. Temari si jí chtěla vzít, ale ona se rozplakala a dokud jí nevrátila Gaarovi vřeštěla na celé kolo. Nakonec zakročil Shikamaru, který jí vzal a za pláče odnesl pryč. Temari Gaarovi poděkovala a odešla. On se svalil do postele a usnul...