,,Nový team7" 02 - smrt

Za branami Konohy
,,Vypadá to, že odteď na to budeme sami," povzdechl si Katsuo. Potom obrátil pohled na své žáky. ,,Takže je na čase se rozdělit. Já a Sikura budeme v jednom týmu, vy dva ve druhém," rozhodl a ukázal přitom na Hashisu a Sismoneho. ,,Máte k tomu nějaké dotazy?" zeptal se, přičemž se o slovo hned přihlásil Hashisa.
,,Sensei, když jste nám dával rozkazy a pomohl nám pochopit část mise, nepochopil jsem, jak máme zjistit momentální počet legendárních šermířů," zeptal se mladík.
,,Pche, dyť to je jasný. Je jich sedm," odpověděl mu namyšleně Sismone. Hashisa se na něj nepěkně podíval a užuž chtěl utrousit nějakou urážlivou povídku, když v tom je zarazil jejich sensei.
,,Nechte toho!" Křikl na ně Katsuo a oba dva chytil za límec. ,,Jste přece tým, tak se k sobě tak chovejte!"

Po dlouhé cestě lesem, kdy šli ještě všichni čtyři jako jeden tým, se ozval Hashisův zvídavý hlásek.
,,Sismone, jsme spolu v týmu 2 roky, ale ještě si mi neřekl, odkud pocházíš," zeptal se Hashisa.
Potomek Uchiha klanu se prvně zarazil, ovšem po chvíli se rozhodl odhalit Hashisovi své malé tajemství.
,,Víš ono to je takhle...Sasuke založil klan v jiné vesnici, vesnici ukryté v dešti. Avšak po čase se jen tak vypařil. Uplynulo pár let po kterých už jednoho z Uchihů omrzel pobyt v Deštné. Proto, když se dozvěděl, že pochází z Konohy, se rozhodl vrátil. Byl to můj otec. Když jsme sem ale přišli, Listová ho v domnění, že je to uprchlý Uchiha, zabila. A mě potom dali do pečovatelské rodiny...," vypověděl Sismone a na chvíli sklonil hlavu k zemi.
,,To mi je lí...," chtěl mu projevit soustrast Hashisa, ale přerušil ho ďábelský smích. Všichni se rázem otočili, hledíc do očí obrovskému chlapovi s velkým mečem a děsivým úšklebkem. ,,Mé jméno je Garosa," představil se z ničeho nic. ,,Jsem člen sedmi legendárních šermířů a přišel jsem vás zabít," zlověstně se zasmál a rozběhl se na vyjevený tým.
,,Sikuro, Hashiso, Sismone, vypadněte odsud! Já se o něj postarám," řekl pevně Katsuo a postavil se na odpor svému nepříteli.
,,Hai, sensei," ozval se jednohlasně jeho tým.

,,Kudy teď?" zazmatkovala Sikura snažící se najít cestu z bojiště.
,,Počkej... není tu Hashisa!" křikl na ni Sismone a spolu se svojí týmovou kolegyní se zastavil. Otočili se na místo, odkud před chvílí vyběhli, a spatřili Hashisu jen tak stojícího na větvi a koukajícího se na zápasícího senseie. Sismone se chtěl na svého kamaráda vykašlat a spolu se Sikurou utéct, ale v tom se před dvojicí objevil vodní klon Garosi.
,,Nikam nepůjdete," zamračil se klon a zaútočil na Sikuru. Ta, celá vyděšená z náhlé akce, nebyla schopna sebemenšího pohybu. Už si představovala meč bořící se hloub do jejího těla, když v tom jí něco srazilo z trajektorie pohybu zbraně. Dívka pomalu otevřela oči a spatřila Hashisa, jak svým kunaiem vykryl útok mířený na ni. Ona i Sismone byli vyjeveni z Hashisova zásahu, takže ignorovali jeho pobídky.
,,Sismone, Sikuro, nestůjte tam jen tak! Buď mi pomozte, nebo zdrhejte!" snažil se je probrat z transu Hashisa, čímž ale povolil v ostražitosti.
,, To je tvůj konec," Zasmál se vítězoslavně Garosa a zabořil svůj ostrý meč do chlapcova mladého těla.
,,Néééééééééé...," zakřičeli Sismon se Sikurou. Klon se na ně jen ušklíbl a rázem se rozprskl v malé dešťové kapky. Dvojice ale nevnímala vodu dopadající jim na oblečení. Jediné, co jejich oči sledovaly, bylo kamarádovo umírající tělo.
,,Zvládl sem ho, kde je Hashisa?" Ozvalo se z ničeho nic za nimi. Oba se ohlédli a spatřili jejich senseie s pár řeznými ranami na rukách.
Sismone jen smutně zavrtěl hlavou a ukázal prstem na od krve poskvrněného Hashisu a o kus dál povalující se jeho levou ruku.
Katsuo zalapal po dechu. Jeho žák... ne... tohle není možný.
,,Hashiso!" Přiřítil se k němu a klekl si vedle něj na kolena.
,,To je dobrý sensei, pokračujte v misi," usmál se Hashisa. Věděl, že s jeho zraněním už nebudou moci pokračovat v úkolu a úspěšně ho dokončit. Proto se rozhodl přinést tu největší oběť.
Dřív, než to stačil Katsuo zaregistrovat, vytáhl svůj kunai a s bolestným výrazem v očích si ho zapíchl rovnou do srdce.
,,Hashiso," zašeptal vyděšeně jeho sensei. I on ale věděl, proč to Hashisa udělal. Musí dokončit misi, nebo by byla jeho oběť zbytečná.
,,Je mi to líto, Sismone, Sikuro. Bohužel ale musíme pokračovat. Jinak by Hashisova smrt neměla žádnou cenu," pronesl sklesle Katsuo a pomohl na nohy zděšené Sikuře.
,,Hai," zašeptali oba smutně a se zvířeným vzduchem už po nich nezbylo ani památky.