Naruto - objevení skryté síly (5. kapitola)

05. kapitola – Odpočinku konec! První boj začne.

Kolem zapáleného ohně uprostřed lesa ležela Sakura a Mia. Spali jako nikdy jindy. Naruto seděl na stromě a přemýšlel o Hinatě a výjevu, který před několika hodinami viděl. Stále si přemítal v hlavě ten její pohled, který vrhla jeho směrem.
„Určitě věděla, že v tom stromě sedím. Proč na mě tedy nezaútočila? Proč se tak chovala? Co se s ní stalo?“ Přemítal. Jeho pohled byl znuděný a starostlivý. Z pětimetrové výšky na stromě se díval do plápolajícího ohně, do kterého Chiaki neustále rýpala dlouhým klackem za pročítání knížky se všeříkajícím názvem Techniky Shiatsu (Japonská technika masáží).
„Co se to s Hinatou stalo, jak to, že se z ní stal takový nelítostný zabiják? To není možné. To nemohla být Hinata. Třeba jsem se přehlédl. Mohl to také být Orochimaru, ale ne, byla to žena. A navíc, Orochimaru je mrtvý. Nemohla to být Hinata. Ale, co když byla?“ Uklidňoval sám sebe za mohutného pochodu myšlenek.
Čas plynul a oheň pomalu uhasínal. Chiaki totiž přestala přikládat a přehrabovat žhavé uhlíky, jelikož byla zabraná do své knihy.
„Měl by ses prospat.“ Poznamenala hloubavým hlasem Chiaki, aniž by odtrhla zrak z písma. Otočila stránku, při čemž věnovala maličké mrknutí narutovi a hned potom se v mžiku vrátila k písmu.
„He?!“ Naruto zbystřil. Seskočil dolů ze stromu a přišel blíž k ohni. Vzal svůj batoh a vytáhl z něj černou vlněnou deku. Přehodil ji přes ramena a sedl si před uhasínající oheň.
„Moc nad tím přemýšlíš.“ Poznamenala Chiaki do úplného ticha za obracení další stránky.
„Třeba to Hinata Hyuuga nebyla.“ Naruto našpicoval uši. Jeho hloubavý výraz se změnil na překvapený.
„Jak to víte, že si to myslím.“ Otázal se změteně.
„Prosím tě, nejsem slepá. Moc dobře znám vztah mezi tebou a Hinatou. Dlouho jsem si procházel jak vaše složky, tak vaše chování a osobnosti jako takové.“ Objasnila Chiaki. Naruto nerozuměl ještě víc než předtím.
„Ale Chiaki-sensei, jak by to mohla udělat vždyť -“ Koktal a stále přemítal nad jejími slovy.
„Už si s tím nelam hlavu a spi, zítra nás čeká perný den, musíme dohnat to, co jsme dnes zameškali.“
Přerušila Narutův beznadějný proslov a ospale si prohrábla své dlouhé vlasy, které v odlesku měsíce vypadaly načervenale. Naruto zalehl a s výdechem se přikryl dekou ještě víc. Zavřel oči a téměř okamžitě usnul. Chiaki po něm po očku mrkla a lehce se usmála.
Najednou se ve křoví opodál ozval zvuk lámající se větvičky. Chiaki zpozorněla a s bouchnutím zavřela knížku, kterou v okamžiku zastrčila do výstřihu svého kimona. Pohlédla do tmy křoví. Zpoza celkem rozrostlého keříčku se vynořila silueta mužské postavy. Chiaki našpicovala uši, s ladným pohybem se postavila na levou nohu a pozvedla pravé koleno. Rukou přehodila rozparek kimona přes pozvednuté koleno a z černého zásobníku, upevněného koženými černými popruhy kolem jejího stehna vytáhla a mezi prsty uchopila tři čtyřiceticentimetrové lesknoucí se jehlice. Natočila se bokem s kolenem stále pozvednutým, připravena kdykoli hodit jehlice oproti slabým místům neznámého. Postava se stále přibližovala, až na ni dopadlo světlo měsíce, prostupující mezi větvemi stromů. Obličej však zůstal skrytý. Rukou pro něco sáhl dozadu. Chiaki zahlédla zablýsknutí ostří meče. Neváhala a s ladnou otočkou za pozvednutí pokrčené nohy s jemným zasvištěním hodila po postavě trojici jehlic. Ty jí však proletěly jakoby nic a postava zmizela jako stín. Hned poté zaslechla dunivé zabodnutí jehlic do kmene stromu. Chiaki údivem pozvedla jedno obočí. Chviličku v pozoru ještě pozorovala keř, když uslyšela zašustění listí, následované dalším a dalším. Šustění přicházelo ze všech stran. Chiaki neváhala a sáhla pro další jehlice. Potichu zaklekla a zavřela oči. Poslouchala šustění keřů a lámání větviček. Najednou všechen hluk stejně rychle jak začal tak i skončil. Chiaki otevřela oči, zvedla hlavu a před sebou uviděla něčí nohy. Zvedla hlavu výš a uviděla známou tvář.
„H? Gai-kun?!“
„Aaa! - Zdravím tě, Chiaki-san!“ Zařval Gai div nevzbudil polehávající trojici. Chiaki vstala, švihem zasunula jehlice zpět do zásobníku a pohlédla Gaiovi přes rameno. Za ním stál Neji a se zamyšleným výrazem si mnul své obvázané ruce. U jeho nohou klečela TenTen a dívala se do modrobílého svitku.
„Kde jste se tu vzali?“ Šeptla zmateně.
„Právě se vracíme z mise.“
„Aha - A kde je Lee?“ V tu ránu se ozval řev z hlouby lesa, který následovala velká rána. Chiaki se ledabyle ohlédla za sebe. Těsně za ním ležel na zádech Lee s nohama ve vzduchu. V mžiku se vzpamatoval a vyskočil na nohy.
„Gai-sensei, v blízkém dosahu není nic podezřelého!“ Hlásil Lee. Chiaki si jej prohlédla od hlavy k patě, načež se otočila zpět na Gaie. Ten už seděl vedle ohniště a energicky do něj jednou rukou přihazoval, při čemž si z batohu druhou rukou vytahoval celozrnnou tyčinku. Chiaki se posadila mezi Gaie a Naruta.
„Takže tým Gai – hm – zajímavé - Jakou jste měli -“ Najednou se zarazila, když na svém klíně ucítila Narutovu ruku. Odvrátila pohled od Gaie a věnovala jej Narutovi. Ten byl roztažený na všechny strany a spal jako zabitý. Chiaki jako s odporem opatrně vzala Narutovu ruku do dvou prstů a hodila ji na bok.
“No – Takže - Jakou jste měli misi?“
„Agh! - Taková otravná, ale proč já se s tebou tady vůbec bavím, musíme být do svítání ve vesnici!“ Zarazil se Gai, urychleně spořádal tyčinku a prudce vstal.
„Tak, mládeži! Vstávat, nemáme čas!“ Okřikl Gai Nejiho, TenTen a Leea, kteří seděli vedle ohně a hřáli si ruce.
„Oh jistě, Gai-sensei!“ Křikl Lee a hbitě vstal.
„Ale, Gai-sensei. Vždyť jsme se teď posadili!“ Protestovala TenTen.
„Nedá se nic dělat, čas nepočká! Musíme jej předehnat!“ Vykřikl energicky Gai a zaujal svou známou pózu s kroužkem z prstů u oka, čímž nohou drcnul do naruta a svým hlasem málem probudil spící dívky. Jeho výstup však překazil Neji:
„Gai-sensei – myslím, že ještě nikam nepůjdeme.“ Gai se otočil na Nejiho, který měl v očích aktivovaný Byakugan upřeně sedíval před sebe. Gai k němu přicupital a se zájmem naklonil k jeho očím.
„Co vidíš, Neji?“ Otázal se.
„Nic, ale někdo tu je, je strašně rychlý. Nedokážu ho zaměřit-„
Najednou se ozval výbuch. Všichni se otočili a pohlédli do mraku prachu opodál v místech, kde před chvílí stávalo pár stromů. Zvučný výbuch, který vzbudil spící trojici, doprovázelo praskání a pukání nebohých těl starých stromů, které se počaly kácet všemi směry včetně směrem tábořiště. Všichni, neváhajíc, vyskočili a společně s prachem dopadly buďto na zem nebo na spadlá a polámaná torza stromů.
„Co?! Co se děje?!“
Řval zmateně Naruto při pohledu na kmeny, padající do oblaku prachu.
Jakmile se prach rozestoupil, objevily se siluety dvou žen. Narutovi se rozšířili zornice při pohledu na jednu z nich. Zhluboka se nadechl a zkameněl.
„H - H - Hinato!“