Bludný rodinný kruh

„Vše se odehrálo již před dávnými lety, ale já si to pamatuji jakoby to bylo včera…
O této události se toho moc nezachovalo, ale měl jsem u sebe list z kazekageho deníku, který byl zničen a ten jsem pečlivě uchovával, protože mi to nakázal. Smím to ukázat jen tehdy, až podle mě nadejde správný čas se s tím vytasit…“
List obsahoval toto:

Dnes opět zapisuji do deníku pravidelnou zprávu, která jednoho dne poslouží jako pomůcka pro další generace nebo spíše smutný příběh.
Píšu toto se zármutkem v srdci, protože dnes – zrovna na bratrovy narozeniny – skončila tuhá bitva, která málem znamenala konec Suny, ale všichni připisují zásluhy mě, ale já vážně skoro nic neudělal. Taky se o to zasloužili i mí sourozenci a vlastně celá Suna, která víc než kdy jindy držela pohromadě, ale stala se také tragédie…
Můj bratr je mrtvý, zabila ho jedna kunoichi, která jak jsem později zjistil patří k Akatsuki, to jsme nevěděli, a v naší vesnici byla vítána a můj bratr se o ní chtěl ucházet… ale je pozdě něčeho litovat a moje sestra ho pomstila ještě tentýž den, protože já měl jiné starosti a také jsem s hrůzou zjistil, že nový vůdce Akatsuki byl můj velmi dobrý přítel a před svou smrtí jsme bojovali jako rovný s rovným… Před tím než jsem ho zabil, tak mi řekl, že ta dívka, která k nám přišla byla jeho tajná milenka.
Teď si asi řeknete o kom to vlastně píšu, ale dal jsem mu slib, že toto tajemství půjde i se mnou do hrobu a já svoje sliby plním.
Uplynulo asi deset let než Suna byla taková jako dřív a aby se neopakovala tak strašná událost, tak jsem zavedl opatření, aby se to již nestalo…
Pak ale ovšem do mého života vstoupila dívka, která sotva odrostla dětským střevíčkům, tak jsem shledal, že je velmi krásná a tak jsem ji pojal za manželku a ona mi po svatbě předala list, ve kterém se psalo, že je dcera mého přítele a jeho milenky!! To si dovedete představit jak jsem zuřil, ale pak jsem si uvědomil, že by mohla být mojí dcerou, ale překvapilo mě, že jsem ji přese všechno miloval.
Moje sestra se z bratrovy smrti dostala, ale jen díky jinému ninjovi, který byl výjimečně chytrý.
Měl jsem s jeho dcerou tři krásné děti, ale pouze jedno se dožilo dospělosti.
Moje sestra se rozhodla, že odejde se svým manželem. Nechtěla žít v místech, které jí tolik připomínaly bratra.
Tak jsem v Suně zůstal sám, ale smutno mi nebylo, protože jsem u sebe měl manželku a syna, který mi dělal samou radost. Jen do té doby, kdy moje žena zemřela při porodu...
Tak to je pro dnešek všechno.

„Tím list končil, ale bylo zarážející, že i když po svatbě matka otce nenáviděla, tak on ji nikdy nepřestal milovat a dokonce ji vše odpustil. Stejně si myslím, že matka ho milovala jen to nedávala najevo. Uměla totiž mistrovky skrývat své emoce.
Po otcově nenadále smrti jsem se úřadu chopil já, ale o tom, že jsem měl ještě bratra jsem zjistil až příliš pozdě, to už jsem já a on byli na ostří nože, ale on se stal vůdcem rebelů, nikdy nevěděl čí je a jakmile se to dozvěděl, tak nenáviděl vše o co se náš otec zasloužil…
Došlo na nejhorší a já ho nechtěl zabít, ale stalo se a nikdy jsem si to neodpustil. A také jsem se nedozvěděl co se stalo s tetou a její rodinou, protože jakmile odešli, tak už jsme o nich neslyšeli. Ani dopis neposlali. Nic.
Tak bylo na mě, abych zajistil přežití naší rodiny, ale osud byl na mě krutý a nedopřál mi syna ani dceru…
Umíral jsem s vědomím, že jsem v životě ničeho nedosáhl a možná, že to byla touha po dítěti, která způsobila to, že jsem nakonec žádné nezplodil.“

Jenže to netušil, že jeho o deset let mladší bratr zanechal syna, který obrovskou náhodou převzal strýčkovo místo…

Poznámky: 

Já dneska měla být DBV, ale nějak nemám insiraci, ale tohle mě napadlo v pět hodin ráno, když jsem usínala

Kdyby někdo něvěděl...

tak tady je rozluštění toho, kdo tam vlastně vystupoval.
List patřil Gaarovi,
pak tam byla Temari, Kankurou.
Následně Hinata - tajná milenka,
Naruto - nový vůdce Akatsuki
jejich dcera, která se vdala za Gaaru,
Temařin manžel Shikamaru,
Gaaarovi synové...

Pěkně ujetá povídka, že??