Ahoj, já jsem Kyra! Část 7: Gai-sensei

Tsunade zamračeně vyšla na nemocniční chodbu. S Kyrou nebylo nic závažného, ale rychlost, jakou její oční technika ubírala chakru jí zarážela.
„Jak dlouho jsi říkal, že to dokázala udržet?“ zeptala se zamračeně Jiraiyi. Kakashi a všichni ostatní byli u ní, i když je varovala, že se probudí nejdřív další den ráno.
„Asi půl minuty se na mě koukala a pak omdlela,“ zopakoval jí to, co už řekl, když jí přinesli. Tsunade se zamračila ještě víc.
„Jak dlouho se to snažila vyvolat?“
„Pět dní jsme se o to snažili a nebyl viditelný žádný výsledek, až dneska,“ nelíbilo se jí to. I kdyby se snažila měsíc, není to důvodem tak vysoké ztráty chakry.
„Nesmí to používat,“ rozkázala Tsunade.
„A to jsme to jako celou tu dobu trénovali pro nic za nic?“ zeptal se jí lehce zvýšeným hlasem.
„Ne, teď aspoň víme, že pokud to bude používat, může jí to připravit o kariéru kunoichi,“ předhodila před něj fakt, před kterým nebylo úniku. Nevěděla ještě, jak to řekne Kakashimu, natož Kyře, ale byla si jistá, že jí nemůže dovolit to používat. Jiraiya okamžitě zmlkl.
„To je to tak vážný?“ zeptal se už normální hlasitostí. Tsunade po něm šlehla nepěkným pohledem.
„Za půl minuty jí to vysálo skoro všechny zásoby chakry,“ zamračila se na něj tak, že se malinko přikrčil. V tu chvíli z ní šel opravdu strach. „Co si myslíš, že by se stalo, kdyby to použila v boji?“ zeptala se ho naschvál konverzačním tónem.
„Vždyť už mlčim,“ zabručel uraženě.
„A taky to řekneš Kakashimu,“ rozhodla Tsunade. Chtěl něco namítnout, ale když otevíral pusu, Tsunade ho sjela tak přísným pohledem, že jí raději zase rychle zaklapl.

Když se Kyra probudila, cítila se jako mátoha. Strašně jí bolela hlava a byla tak vyčerpaná, že skoro nebyla schopná ani otevřít oči.
„Nemáš mít trénink s děckama?“ uslyšela jí dobře známý hlas, ale ten nebyl mířen na ní.
„Chci být tady, až se probudí,“ uslyšela odpověď svého otce.
„Jsi tady, takže teď už můžeš jít,“ chtěla to říct normálním veselým hlasem, ale z pusy jí vyšlo takové zvláštní zachrčení. Nebylo jí pořádně rozumět.
„Napij se,“ na puse ucítila něco chladného. Pootevřela jí a do pusy jí někdo vlil vodu. Až teprve v tu chvíli si uvědomila, jakou má žízeň, a tak bez problémů skleničku vyprázdnila. Pak otevřela oči.
„Jsem v pořádku tati. Jdi na trénink,“ trochu se na něj pousmála. Kakashi se na ní pochybovačně podíval. „Neboj, budu v pořádku. A pozdravuj všechny,“ statečně před ním hrála veselou. Ovšem když se za ním zaklaply dveře, sykla bolestí a zavřela oči. „Tak, co se mnou je?“ zeptala se bez obalu. Jiraiya si povzdechl a sednul si na židli, kterou doteď okupoval Kakashi.
„Vlastně jsi v pořádku, ale ta technika ti vzala až moc chakry,“ kývnutím ho pobídla, aby pokračoval. Věděla, že kdyby v tom bylo jenom tohle, nemluvil by tak vážně. „Nesmíš to používat,“ Kyra se zarazila. Pak se jenom pousmála.
„Ještě jedna věc,“ nevěděla, jak začít. „Když jsem se na tebe koukala, viděla jsem různé boje. Některé kolem mě jenom na chvilku proběhli, některé jsem i zachytila pohledem, ale jenom jeden byl opravdu výrazný a nápadný,“ ten boj měla stále před očima. Vryl se jí do paměti, jako by to byla její vzpomínka. „Bojovali jste tam ty a Orochimaru. Bylo to na nějakých skálách. Co to bylo?“ Jiraiya se zarazil. Na tenhle boj nerad vzpomínal.
„Tenkrát… Orochimaru odešel z vesnice. Vydal jsem se za ním, že ho zastavím, ale… zklamal jsem,“ povzdechl si. Chvilku byli oba ticho. Jiraiya se vracel ve vzpomínkách a Kyra vstřebávala, co právě slyšela.
„Tak takhle to je,“ přerušila nakonec ticho Kyra. „Když se na někoho zadívám, vidím jeho boje. Jak je to možné?“
„Při každém boji ninja použije chakru a ta si to potom zapamatuje, stejně jako její majitel, a vezme si z toho poučení. A ty nejspíš dokážeš očima tuhle chakru vyvolat na povrch a přečíst si zkušenosti jejího majitele,“ vysvětlil jí něco málo Jiraiya. „Což znamená, že můžeš jednoduše přijít na jeho slabinu, ale oplátkou na to spotřebuješ až moc velké množství chakry. Můžeš to používat jenom na chvíli a pak musíš být nějakou dobu v naprostém klidu, což znemožňuje, abys to použila v boji,“ shrnul nakonec celou situaci. „A to jsem to ještě neřekl tvému tátovi,“ povzdechl si. Kakashi mohl být sebelepší ninja, ale o svou dceru projevoval až přehnanou starost.
„Já mu to řeknu,“ nabídla se Kyra. Překvapeně vzhlédl. „Kdyby jste mu to řekl vy, nejspíš by vád zaškrtil, že jste mě vystavil takovému nebezpečí, ale když se mu to pokusim vysvětlit já, mohl by to přijmout o něco líp.“
„Myslíš?“ zeptal se pochybovačně Jiraiya. Doteď měl v živý paměti, jak Kakashi začal vyšilovat, když se Kyra zhroutila.

Kyru pustili ještě ten den odpoledne domů a večer se tom pokusila šetrně sdělit Kakashimu. Nepovedlo se jí to sice tak úplně podle jejích představ (rozbil se hrníček, který mu předtím vrazila do ruky), ale přijmul to.
Další den sice ještě trénovat neměla, přesto se ale vydala s Kakashim na trénink.

„Ahojte!“ zavolala na všechny přítomné. Pak se ovšem zarazila, protože tam byli tři lidi, které neznala.
„Ahoj, Kyro! Už jsi v pořádku?“ vesele se na ní usmál Naruto. Přikývla a hodila významný pohled po těch třech. „Ty je vlastně ještě neznáš, viď?“ Naruto se praštil do čela a omluvně se na ní zašklebil. Kyra protočila oči, ale usmála se. „Kyro, tohle TenTen, Neji a Rock Lee, lidi, tohle je Kyra Ha…“
„Kyra,“ skočila mu spěšně do řeči. „Prostě jenom Kyra,“ usmála se na ně a hodila zmrazující pohled po ukecaném blonďákovi. Sasuke si jí změřil podezřívavým pohledem, ale nic neřekl. „A co tady vůbec děláte?“
„Gai-sensei nám včera zařídil trénink s tímhle týmem. Říkal, že se domluvil s Kakashi-senseiem,“ vychrlil nadšeně Lee. Kyra se pousmála. O Gaiovi toho dost slyšela z vyprávění, takže na něj byla zvědavá.
„Čaute, děcka!“ v obláčku kouře se objevil ¨šedovlasý jounin. Při pohledu na tým Gaie se zarazil. „Co vy tady děláte?“ Kyra měla co dělat, aby nevyprskla smíchy. Neji s TenTen se zatvářili naprosto trpitelsky a Lee se trochu zarazil.
„Kakashi, takže jsi dorazil v čas!“ kolem Kyry proběhlo něco velkého zeleného a zastavilo se to před Kakashim. „Jsem rád, že jsi přijal mou nabídku na společný trénink. Pro naše studenty to bude nezapomenutelná zkušenost,“ Kyra na něj zůstala koukat s otevřenou pusou. Pak se otočila a snažila se dlaní zadržet smích. „Tak, jak to rozdělíme?“ začal radostně poskakovat Gai. To už ale Kyra nevydržela a rozesmála se. Gai se na ní nehezky podíval. „Navrhuji, aby proti týhle drzý holce stál Lee.“
„Obávám se, že to nepůjde,“ odvětil Kakashi, který se mezitím alespoň částečně smířil s tím, že bude muset trénovat se čtyřmi lidmi navíc. „Kyru včera propustili z nemocnici a nemá teď nějakou dobu používat chakru. Přišla se jenom podívat na trénink, aby nebyla moc pozadu. Já navrhuji proti Leemu postavit Sasukeho a proti Nejimu tady Kenichiho. Proti TenTen potom může jít Naruto a Sakura mlže dohlížet na to, aby se nikdo moc vážně nezranil. Co ty na to?“ Gai se sice dál mračil na Kyru, ale přikývl. A pak zase nasadil úsměv od ucha k uchu.
„A v čem budeme dneska soutěžit mi? Běh na sto metrů překážek? Kdo udělá víc kliků na jedný ruce za minutu? Skok do výšky?“ Kyra se neudržela a zase se musela rozesmát. Opravdu v něm poznávala toho pošuka, kterého jí Kakashi popisoval.