Všechno je jinak 01. Tým sedm!

,,Tým sedm!“ místností se znova rozlehl hluboký hlas.
,,Rittsuka Shitake!“
Dívka s černými vlasy, které jí sahaly po kolena zvedla hlavu a pozorně poslouchala koho dalšího k ní do týmu přidělí.
,,Naruto Uzumaki!“
Blonďatý chlapec se na ni otočil a usmál se. Rittsu mu úsměv oplatila a pak se znova zahleděla na Senseie. Byla ráda, že má v týmu Naruta. Věděla sice, že je to hyperaktivní trouba, ale je to její nejlepší kámoš a má ho ráda.
,,Sasuke Uchiha!“ dořekl muž. Jak Naruto tak i Rittsuka si povzdechli. Neměli ho rádi. Je to nafoukaný blb! Ulevila si v duchu Rittsu. Byla snad jediná holka z vesnice, co ho doopravdy nesnášela. Už jen jako v transu doposlouchala ostatní týmy a byla ráda, že je konec. Bok po boku odcházela s Narutem pryč a hlavně někam daleko od toho nafoukance.
,,Promiň, Rittsu-chan. Musím si ještě skočit něco zařídit.“ zatvářil se důležitě. Usmála se. ,,Uvidíme se pak.“ řekl ještě a už odbíhal někam úplně opačným směrem. Kráčela do svého bytu a přitom si užívala nádherných slunečních paprsků, jenž hladily její tvář. Někdy jsem doopravdy ráda, že žiju tenhle život.
,,Můžu se přidat?“ zeptal se čísi melodický a hluboký hlas. Otočila se a spatřila Sasukeho.
,,Ani nápad!“ zavrčela a přidala do kroku. Jenže černovlasý chlapec se rychle přizpůsobil jejímu tempu a tak šel stále vedle ní.
,,Och! Ledová královna má dnes náladu opět na bodu mrazu.“ řekl posměšně mladý Uchiha.
,,Jo a co ty? Dneska si netáhneš za zadkem padesát faninek?!“ zaprskala.
,,Ne. Řekl jsem jim, že jdu za tou divnou černovlasou holkou.“ řekl nic neříkajícím tónem. Rittsu se naštvaně zastavila.
,,Tak hele! O co ti sakra jde?!“ vyštěkla. Sasuke se pohrdavě usmál.
,,Vadí mi, že mě ignoruješ.“ řek prostě.
,,Je vidět, že jako populární král krásy na to nejsi zvyklí.“ odpověděla a pohodila vlasy. Na to se chlapec pousmál a pokrčil rameny. Pak bez jediného slova odbočil do postraní uličky a Rittsuka opět osaměla. Hleděla na jeho postavu ztrácející se v temném stínu domů a najednou se pro sebe usmála. Ani nevěděla čemu se směje, ale znova se cítila spokojená se svým životem...

Tým sedm seděl ve třídě a čekal na svého nového senseie. Jenže stále nepřicházel a ve třídě panovalo nepříjemné ticho.
,,Kde pořád je?!“ vyjekl po půl hodině naprostého ticha Naruto. Rittsuka, která se předtím do stolu pohledem snad snažila vypálit své jméno, polekaně zvedla hlavu. Sasuke k němu jen znuděně zvedl oči a s Rittsu si vyměnili nechápavé pohledy. Jenže i když se Rittsuka odvrátila stále cítila, že na ni hledí. Nervózně se ošila a modlila se, aby sensei už konečně přišel.
,,Jdu se po něm podívat!“ zavrčel Naruto a už pochodoval s hlasitým dupáním na chodbu. Rittsu chtěla něco namítnou, ale to už byl Naruto pryč. Zůstala tam se Sasukem sama a přitom věděla, že na ní stále zírá. Po patnácti vteřinách už to nevydržela.
,,Do háje, co je zas?!“ rozzuřeně se na něj otočila. Jeho výraz zůstával ledově klidný.
,,Pořád mě ignoruješ.“ řekl jen.
,,Fajn! Tak teď už tě neignoruju! Jasný?!“ řekla nakvašeně a zahleděla se ke dveřím. Na to černovlasý chlapec už nic nenamítal a zase zavládlo ticho. Atmosféra ve třídě náhle zhoustla a dívčino rozčílení zaplnilo i spáry v dřevem vykládané podlaze. Už jen jeho pouhý obličej ji rozčiloval a do toho poslouchat jeho otravný hlas byla děsná muka. V tu ránu se do třídy vrátil Naruto.
,,Nevim kde se ten páprda fláká, ale teď jsem vážně nasranej!“ vyhrkl Naruto a překřížil si ruce na prsou. Najednou do třídy strčil hlavu, nějakej stříbrnovlasej podivín v masce.
,,Kdo je páprda?“ zeptal se, ale odpovědí mu byli jen naštvané pohledy.
,,Jdete pozdě!“ zakřičel Naruto a ukázal na něho obviňující prst. Sensei se nervózně usmál.
,,No víte, přes cestu mi přeběhla černá kočka, tak jsem to musel vzít oklikou.“ řekl a poškrábal se ve vlasech. Hodnou chvíli nikdo nic neřekl, jen na něj bezvýrazně hleděli.
,,To je pěkně trapná výmluva.“ řekla po chvíli drze Rittsuka. Naruto si znova překřížil ruce na prsou a přikývl. Sasuke se jen zašklebil a pohodil hlavou, takže se mu černé vlasy zhouply přes oči. Senseiův úsměv ztuhl.
,,Právě jsem zjistil,“ odmlčel se. ,,že vás fakt nemám rád.“
Na to se dívka zatvářila značně ironicky.
,,Au.“ protáhla a prošla kolem senseie na chodbu. Ten se na ni zahleděl z hraným úsměvem.
,,A tebe obzvlášť.“