Sai vrací úder!

,,Hmm, jaký to asi je zamilovat se do jedné z nich?" pomyslel si Sai. Byl horký letní den. Seděl na lavičce, pěkně ve stínu aby se nám náhodou neupálil. Krásné kunoichi hrály přehazku na hřišti u bazénu. Míč jim občas spadl do křoví a prozradil špehujícího ero-sannina a Naruta, kteří tam prováděli výzkum důležitý pro Narutův trénink. To pak všechny začaly ječet a Sakura je šla proplesknout, když se vrátila tak na to zapomněly a když jim tam míč spadl znovu, tak se to zase opakovalo.
,,Určitě lepší než bejt úchyl." konstatoval Sai po třech hodinách pozorování té komedie u bazénu a zvednul se, že jako půjde malovat něco uklidňujícího. Vůbec mu totiž nevadil ten povyk co tu poslouchal..
A tak šel, šel a potkal Kabuta, tajemného dealera s ještě tajemnějším zbožím. Protože široká škála výrobků co prodával se sloganem "S hadem nejdál dojdeš" nebyla zrovna oblíbená, Kabuto si žil svůj nudný a strastiplný život v uličkách Konohy jako nechvalně známý... no, Kabuto. Orochimaru mu totiž řekl, že dokud to všechno neprodá, tak nesmí domů. Kdo by řekl, že se elita všech výrobců s černým zbožím bude vyžívat v pohádkách typu malá prodavačka zápalek.
,,Zdravím cizinče!" zvolal nadšeně Kabuto, který si bláhově myslel že Sai jde k němu.
,,Nechci." řekl Sai a zrychlil krok, aby ho ještě někam nezatáhl a nevnutil mu láhev se Sasukeho lakem na vlasy. Jo, to se jednou stalo Kibovi a koukejte, jak dopadl. Mluví prý se psem. Blázen. A ještě si myslí že ten Akamaru mu odpovídá. Beznadějnej případ.
,,Ale no tak, pane necito, mám tu pro vás skvělou lahvičku! Na celý den vám dodá emoce a trochu přitažlivosti! A jen za polovinu ceny! Viď, Orololmaru?" mrknul šibalsky brýlatý obchodník na svého hada.
To však Saie začalo zajímat a tak se otočil a vyhrabal z kapsy pár korun.
,,Tu máš, a jestli to bude zase nějaká ředěná malinovka, tak tě svážu, na hlavu napíšu "CHCI TĚ!" a pošlu balíčkem k Orochimarovi!" vyhrožoval Sai, aby skryl svoji radost. On sice žádnou neměl, ale kvůli něčemu to říct musel, ne?

Přišel tedy domů a zapnul televizi, aby zjistil, jak zítra bude.
,,Zítřejší teploty se budou pohybovat mezi dvaceti šesti až třiceti stupni Celsia. Nad Sunou se mohou objevit sněhové vánice."
,,To jistě." poznamenal Sai. ,,Je léto, třicet stupňů a v písečný bude vánice!" načež vzal mobil, zavolal Kankurovi a kecali o tom, jak zítra bude stavět sněhuláky. Prý tam nikdy nesněžilo. Vždycky si místo sněhuláků dělali písečňáky. Gaara s nimi pohyboval a strašili staré stařenky co šli na nákup. Strašná sranda.

Druhý den se Sai vzbudil o hodinu dřív. Nejen že prokecal všechen svůj kredit, ale musel Sakuře vrátit mobil, který si včera nenápadně půjčil, když se sprchovala. Nedopadl by asi nejlépe, kdyby zjistila, že je v mínusu kvůli písečňákům, co straší babičky.
,,Tak se na to podíváme..." řekl Sai potom, co vrátil mobil a vzal lahvičku do ruky.
,,Vypijte celé najednou. Účinek stoprocentní. Doporučuje jeden z dvou hadů." přečetl mladý ninja a hodil do sebe celou tu dvoumililitrovou lahvičku. Trochu to s ním škublo.
,,Hm, snad to funguje." řekl Sai a vydal se zjistit, jaké to je být zamilovaný a přitažlivý!

Jako každý den, holky hrály přehazku u bazénu. Tedy teď ne, zrovna měly přestávku. Sai se pomalu, jakoby omámen, procházel kolem hřiště a ještě se u toho tupě usmíval.
,,Co to proboha dělám? To bude trapas, Kabuto, za to zaplatíš!" bědoval Sai. Vědět však, co se stane potom, nechal by si to na později. A co že to bylo potom? Jen co ho mladé a krásné kunoichi viděly, s hlasitým a rádoby roztomilým "JÁÁÁÁÁJ" se k němu rozběhly. Stačil říct jen: ,,Co sem komu..." a roztoužené fanynky ho zavalily, povalily na zem a začaly ho všemožně osahávat. To se mu teda moc nelíbilo a tak z kapsy vytáhl bílou vlajku a začal s ní horlivě mávat. Bohužel, nikdo si toho nevšiml a tak musel čelit hordě uječených nán. Po přibližně deseti minutách z něj slezly. Vlastně až na to, že byl nahý a nedýchal, se mu vlastně nic nestalo. Ba ne, on dýchal, ale přidušen byl, to se musí nechat.
,,Sai je můj!" vykřikla Sakura.
,,Ne, je můj! O mě řekl že jsem kráska!" zaječela Ino.
,,V žádném případě! Vy si běžte za Sasukíčkem, zatím co já si nechám Saie!" řekla rozhodně Tenten, načež Ino se Sakurou začaly fňukat, že je opustil a že stejně utekl před tou druhou a stejně tu první miluje. Hinata se na to všechno jen dívala. Po tom, co dostala něčí patou do nosu, se jí ani moc mluvit nechtělo.
,,Ale slečny..." řekl tak trochu gentlemansky Sai a pomyslel si, že emoce mu to nedalo, zato té přitažlivosti až moc. Blbej Kabuto.
,,Nemusíte se o mne přece hádat!" snažil se zachránit situaci. Ale marně. Ne že by ho ignorovaly... Ale ony ho ignorovaly!
,,Mám nápad!" řekla Hinata a zrudla. ,,Jestli si Sai jednu z nás nevybere, co kdyby jsme mu trošku pomohly?" a zrudla ještě víc.
,,Skvělý nápad!" zavýskla Ino a běžela si pro plavky. Hned za ní běžela Sakura, ale domů, asi pro nějaké letní super-sexy šaty. Tenten neváhala a zmizela taky a Hinata? Ta je samozřejmě následovala...
Než se Sai stačil nepozorovaně vytratit, dívky už byly zpátky. Kouknul se před sebe - viděl Sakuru v romantických šatech, s romantickým výstřihem a do toho jí romanticky vlály vlasy. Podíval se tedy raději doleva - viděl Tenten ve stejném oblečení, co nosil on. Jak originální, pomyslel si a podíval se napravo. Stála tam Hinata. Než však stačil zaregistrovat, jak se vyšňořila, zčervenala a zavrtala se do země. Zbývala poslední. Poslední strana, poslední kunoichi. Otočil se. Viděl... Sakuru.
,,Co? Aha, špatná strana." Otočil se tedy znovu... a uviděl něco, co už asi nikdy neuvidí.
Stála tam Ino v těch nejmenších, nejvíc sexy a cool plavkách, otočená k němu zády a šeptala: ,,No tak, nestyď se a rozepni ji." Přitom nahodila nejspíš nějaký neodolatelný úsměv, ale ten bohudík Sai neviděl. To ostatní mu stačilo. Zděsil se, zaječel něco, jako že holku už nechce do konce týdne vidět a utekl kamsi pryč. Dívky, kromě Hinaty, která se snažila vyvrtat zpátky nad zem, se rozběhly za ním. Proběhly snad celou vesnici třikrát, ale stále ho pronásledovaly. Najednou uviděl otevřené okno. Neváhal, skočil a zabouchl okno. Kunoichi se přehnaly s děsivým dupáním ulicí. Sai si oddychl. Měl štěstí, skočil do svého okna.

Po pár hodinách, kdy už si myslel že lektvar vyprchal, otevřel opatrně dveře. Chvíli se rozhlížel a když usoudil, že vzduch je čistý, vyšel ven. Vyskočil na střechu a zamířil k bazénu. Samozřejmě pod svůj oblíbený strom. Když však dorazil, přišla k němu Hinata. Nejdřív chtěl začít ublíženě řvát a utíkat, ale uvědomil si, že Hinata je neškodná a tak ji vyslechl.
,,Víš, chci se ti omluvit,za všechny, celkem sme tebe i nás ztrapnily..." vykoktala.
,,To tedy souhlasím." a při tom horlivě přikyvoval.
,,Tak tedy... ehm... nechtěl bys třeba... si někam vyrazit?" řekla Hinata a zčervenala. Sai ucítil nebezpečí a tak se rychle začal rozhlížet. Kolem šel zrovna Naruto a povídal si s Jiraiyou. V tom spěchu, však to znáte, uděláte první, co vás napadne. Nu, a vtom spěchu skočil po Narutovi. Hinata a Jiraiya stáli jako zkamenělí, Naruto v šoku a Sai se slovy: ,,Hetero je pro trapáky, ať žije YAOi!!!" popadl Naruta a zmizel s ním neznámo kam, dělat neznámo co.

Po třech hodinách, co tam Hinata pořád stála na místě, se Jiraiya odvážil došoupat ji k Hyuugům, ať už si s ní dělají co chtějí, ale u lavičky prostě stát nebude!
Večer, když se Sai vrátil, na něj čekalo milé překvapení. Pohled ze Suny. Nebo spíš fotka. Nebo taky fotomontáž, pomyslel si Sai. Věřili byste snad, kdyby vám Kankuro poslal pohled, na němž by byl celý písečný tým, sněhulák, vystrašená babička a všude okolo sníh? NE!

A jak to vlastně dopadlo s Kabutem a Orololmarem? No ano, jak ste čekali, Sai mu na čelo napsal "CHCI TĚ!", svázal ho a poslal k Orochimarovi. Navzdory tomu, že Kabuto nic neprodal, neodolal nápisu na jeho čele a... však vy víte.