Záhada tváře - 17.kapitola - Boj o život

„Suna Bunshin… slušný…. tohle jutsu jsi dřív neuměla!!“ odplivla krev Akki a znovu se podívala na svou mladší sestřičku. „Ale na mě se budeš muset snažit víc!“ A opět se na ni rozběhla. Za běhu si hrábla do vlasů a pár si jich vytrhla. Ty pak na Tenshi hodila.
Vlasy se metr a půl před Tenshi proměnily na jakési rudé jehly.
„To je moje technika, Akki!“ odsekla dotčeně Tenshi, než do ní jehly narazily. Tohle jutsu naučila svou sestru v záchvatu dobré vůle před pár lety. Tehdy jí tím chtěla udělat radost. Netušila, že s ní bude bojovat a ona se ji tím bude pokoušet zranit!
Jehlice už byly skoro u Tenshi, když už konečně začala dělat pečetě. Ale nic se nestalo. Jehlice se k ní přiblížily… blíž… stále utvářela pečetě… ještě blíž… nevzdávala to a zrychlovala… už u ní byly pár centimetrů, když utvořila poslední pečeť a sykla: „Kai!“
Všichni očekávali, že do ní jehly narazí, nebo se před ní objeví štít a ten to odrazí… ale to se nestalo. Naprosto neočekávaně prošly jehly skrz Tenshi, jako kdyby ani nebyla z masa a kostí, ale jen z nějaké neurčité hmoty, která se lehce přizpůsobí a vše jí projde. Všichni, včetně Akki, se na ni jen šokovaně dívali.
„Ale… to je…“ nevěděla Akki, co říct. Zmocnily se jí všechny možné známé negativní pocity… od nenávisti, až po závist. Její mladší sestřička ji opět v něčem trumfla.
„… ztracená schopnost našeho klanu?! Ano, jenže já ji našla a zdokonalila. Mám i další,“ pokrčila rameny Tenshi a pod maskou se pyšně usmála.
To Akki neuvěřitelně rozzuřilo, a tak na sestru vrhla naštvaný pohled a poslala na ni větrné tornádo. Tenshi uskočila, ale její plášť se jí o něco zasekl a tornádo ho z ní strhlo, stejně jako její černou masku.
Všichni zatajili dech… před nimi stála krásná starší dívka s dlouhými světle modrými vlasy, které měly stříbřité odlesky a nebesky modrýma očima, které se na všechny usmály i přes situaci, v níž se Tenshi právě nacházela. Na sobě měla krásný stříbrný plášť sepnutý u krku sponou ve tvaru půlměsíce a pod ním měla stříbrné šaty, protkávané modrými nitkami, jejichž dlouhé rukávy byly na konci rozšířené do zvonu a sukni do áčka, která končila na zemi. Všechny udivovalo, jak v nich může bojovat. Kolem boků měla tmavě modrý pásek s taštičkou, kunaii a pár svitky. Ten už párkrát viděli.
Sasuke byl uchvácen pohledem na ni. Vypadala krásněji, než si ji pamatoval.
„Měli jste pravdu, je to ona,“ šeptl Sasuke směrem k Sakuře a Narutovi a zasněně se na ni zadíval. Jeho přátelé se na něj vědoucně usmáli.
Bylo to pro něj jako sen… který se v jediném okamžiku změnil v noční můru…
„Kuchiyose no jutsu!“ vykřikla Akki po sérii pečetí a v obrovském oblaku dýmu, který se kolem ní utvořil se objevilo něco naprosto nečekaného. Drak. Obrovský, jako hora rozměrný drak s kožnatými černými křídly a černýma očima.
Akki se mu vyhoupla na hřbet a vítězně se usmála na sestru. Ta nad ní ale jen zavrtěla hlavou a z pásku si sundala jeden ze svitků. Roztáhla ho před sebou.
Sasuke odolával silnému nutkání skočit za svou milovanou a pomoci jí, ale pohled na ni, jak se soustředí, ho zastavil. Stejně jako Naruto, který ho chytil kolem ramen a zavrtěl hlavou. Věděl, co chce udělat. Nejraději by udělal to samé a Tenshi pomohl, ale za to by jim vděčná určitě nebyla.
„Kuchiyose no jutsu!“ Tenshi položila doprostřed svitku svou dlaň, na které měla krev, kterou získala z prokousnutého palce. Pak se kolem ní zjevil oblak dýmu, stejně jako předtím kolem její sestry… ale tenhle byl v něčem jiný. Jako kdyby to, co z něj mělo vylézt… nepatřilo na tento svět. Táhla z toho zatuchlá energie a všechny z toho zamrazilo, ale nevěděli, co si o tom mají myslet. Přece jenom to přivolala Tenshi, o níž věděli, že je hodná, na rozdíl od své sestry.
Když dým zmizel, tak se kolem Tenshi vznášel černý chuchvalec temnoty, který rostl a rostl.
„Toshio, víš, co máš dělat!“ kývla Tenshi na oblak.
„Hai, Tenshi-hime,“ ozvalo se z oblaku hlubokým, temným hlasem. Bez jediného citu. Všem přeběhl mráz po zádech.
Oblak temnoty se najednou zvětšil tak, že byl stejně velký jako drak. Pak ze sebe vytvořil draka z temnoty.
Akki hrůzou třeštila oči a jen tak tak stihla seskočit ze svého summona, kterého vzápětí spolkl výtvor její sestry.
„Co to bylo?!“ nechápala Akki.
„Ztracené jutsu našeho klanu… Kage no Toshio. Víš moc dobře, co to znamená,“ usmála se Tenshi sladce na svou sestru. Ta opět nevěděla, co říct.
„Nemůže to tak být! Jsi zrůda! Všichni to vědí!“ odsekla dotčeně Akki.
Přihlížející Shinobi netušili, jak na to mají reagovat… bylo to tak nečekané… a upřímně by nečekali, že zrůda bude Tenshi… spíš by to podvědomě očekávali od Akki.
„Akki, promiň, že ti to musím říct takhle necitelně, ale z nás dvou jsi tu jediná zrůda ty!“ namítla Tenshi a přísně se na Akki podívala. Ta zrudla v obličeji a dala ruce v bok.
„Já a zrůda?! A z čeho tak usuzuješ?“ sladce se na sestru usmála Akki. Už ji přešel úlek z toho jutsu. Teď ji zajímalo hlavně to, aby její sestru všichni odsoudili.
„Piješ krev… ano, vím o tom. A nejen zvířecí, jak ti to nařídil klan. Vyhlížíš si oběť vždycky, když někam přijdeš. Proto tě mí přátelé našli tam, kde tě našli. Mimo klan, kam patříš. Dřív, než tě Starší mohli odsoudit, jsi odešla. A chceš jim přinést mé tělo za to, aby ti to prominuli… víš moc dobře, co jsi tímhle odstartovala!“ odsekla prudce Tenshi. Akki pro změnu smrtelně zbledla… její sestra odhalila její tajemství. A to pro ni rozhodně nebylo dobré.
„I ty máš svá tajemství, Tenshi!“ namítla Akki a chtěla se na sestru rozběhnout s kunaiem v ruce, ale zakopla o díru, kterou tam na začátku boje vytvořila svým dopadem. A spadla na hlavu. Omdlela.
Tenshi se k ní ihned vrhla a poklekla k ní. Zkontrolovala její životní funkce a zvedla hlavu k Jirayovi, v očích rozhodný pohled.
„Víš, co musím udělat… nepřestane mě pronásledovat do konce svého života. Nemohu nikoho ohrožovat,“ řekla Tenshi rozhodně Jirayovi, ale slyšeli to i všichni ostatní. Ale nikdo netušil, o čem to mluví. Pravidla klanu Himekage pro ně byla španělská vesnice.
„A děláš správně, Tenshi-hime…“ usmál se na dívku Jiraya. Šťastná, že má jeho podporu, se Tenshi opět otočila ke své bezvládné sestře a hodila si ji na rameno. Konečný souboj musel proběhnout mimo vesnici. Proto se svou typickou eleganci vyskočila na nejbližší střechu a rozběhla se pryč.
Sasuke tam jen tak stál, spolu s Narutem a oba se za ní dívali, jak jim mizí z dohledu… probral je až rozkaz Hokage, která to celé sledovala ze své pracovny a nyní za nimi konečně seběhla dolů. Na náměstí totiž nastal pořádný zmatek.
„Ticho!“ zařvala Hokage a oni po chvilce skutečně zmlkli. „Tým 7 se vydá za Tenshi a v případě nutnosti ji zachrání. Hlavní je ji přivést zpátky do vesnice!“ Sasuke, Sakura a Naruto souhlasně kývli a ihned se rozběhli za kamarádkou. Báli se o ni. Ale nejvíc Sasuke. Ten úplně trnul strachy.
Tenshi už byla za vesnicí a snažila se být co nejrychlejší, ale najednou se její sestra probudila. A trhla sebou tak silně, že vzápětí obě sletěly na zem.
„Ty kuo! Jak si to představuješ! Mohlo to být tak krásné představení!“ peskovala Akki svou sestru, když stály proti sobě ve stínu stromů.
„Vím, že si v tom libuješ, ale já nenechám své přátele, aby se dívali na to, jak spolu bojují dvě sestry. Na život a na smrt. To po mně nechtěj…“ zavrtěla Tenshi hlavou s bolestí v očích, které začaly vlhnout slzami.
„Proč?“ nechápala Akki. Tohle jí nesedělo k té představě o Tenshi-Jinchuuriki, kterou jí odmala v klanu vštěpovali do hlavy.
„Už viděli a zažili mnoho bolesti… a uvidí a zažijí ještě víc… ale neměli by nikoho takhle vidět. Uprostřed bezdůvodné hádky, která nedojde ke šťastnému konci… protože jedna musí zemřít. Obě to víme. A to bude vést k jejich dalšímu smutku… jejich kamarádka buď zabije svou sestru nebo bude svou sestrou zabita. Sice už mě viděli zabíjet, ale ty jsi z rodiny… z nejbližší rodiny… a to je úplně něco jiného…“ Tenshi se hrnuly slzy do očí, když to říkala. Utřela si je rukou, a pak zvedla smutný pohled a podívala se na sestru. Té z očí také tekly po tvářích slzy a ona se jich už ani nezbavovala. Tenshi ji takhle v životě neviděla…
„Pojď ke mně…“ kývla Akki na Tenshi a obě si padly do náruče. „Moc se ti za to všechno omlouvám, Tenshi… vím, že jsi hodná a nejsi zrůda. To co mi odmala vštěpovali do mysli jsou jen kecy… a já se jimi řídila! Byla jsem tak hloupá a neuvědomovala si skutečnost… a naschvál jsem vše dělala špatně. Takhle to nemělo skončit, sestřičko… je to celé jen a jen moje vina! A právě proto bych měla zemřít já. Ty jsi hodná a máš přátele a strýčka, který tě miluje… já z toho nemám nic… odpusť mi a jako mou omluvu přijmi můj život. Nedokážu s tím žít. Sama mi vyber, jak umřu.“
„Akki…“ rozvzlykala se Tenshi a objala ji ještě pevněji.
„Tenshi… pšš… no tak… musíš to udělat. Pak se vrátíš k rodičům a řekneš jim, co se stalo. Přijmou tě zpátky a ty budeš moct být šťastná… vím, jak málo stačí, abych zemřela ve tvých rukách. Konej svou povinnost,“ odvětila Akki a poodstoupila od své sestry a pokorně sklopila hlavu.
„Použiju rychlý jed, ano?“ usmála se Tenshi na sestru uklidňujícím pohledem, ale z očí jí stále kanuly slzy jako hrachy. Ale Akki už neplakala. Chtěla umřít… ne, musela umřít! Pro svou malou sestřičku…
„Ano,“ souhlasila Akki. Tenshi k ní přistoupila a naposledy se jí podívala do očí.
„Budeš mi chybět,“ řekla Tenshi a chytla sestru za krk.
„Ty mě taky…“ usmála se naposledy Akki. Pak stačilo jediné Tenshiino škrábnutí do tepny a Akki se skácela mrtvá k zemi… jed byl rychlý a účinný…