Návrat devítky 5 kapitola

"Nedivil bych se, kdybys to udělal, ale to musí jít stranou; předpokládám, že víš, že Akatsuki byli jen zástěrka pro nukeniny, kteří překračují možnosti samotného čtvrtého hokágeho. Běž k Tsunade, něco málo jsem zjistil. Taky ti řeknu něco o tvém doujutsu a to, jak jsem přežil. Tohle se dozvíš až u ní".
Vychrlil na ně velmi dlouhý proslov Ero-sennin. Naruto tam stál jen tak, ohromen tím, co všecko Jiraya ví, ale touha vrazit mu za to, že mu očumoval manželku, stále byla. Jiraya si jeho zlověstného pohledu všiml a začal ustupovat. Tušil, že Naruto už nebude to mládě, které srovnal jednou rukou.
Pak vyskočil na strom a rychle utíkal k Hokage, i když věděl, že Tsunade ho taky asi zmlátí, tak přece jen je lepší jít rozčílenému Narutovi z cesty, protože věděl, proč se naštval. Když spolu s Narutem dorazili do kanceláře, museli se začít smát. Tsunade ležela na stole a pod stolem bylo vidět půl tuctu láhví saké. Samosebou prázdných.
Najednou sebou trhla, spadla na zem a probudila se. Jak uviděla Jirayu, tak se jí na tváři zobrazil údiv, pak radost a nakonec nic neříkající výraz. Jirayovi došlo, kdy se takhle tvářila naposled; ale to už se prolítnul oknem a za ním se nesla slova Tsunade.
"Tak ty budeš dělat, že seš mrtvej a nás tady necháš samotný! Víš, jak jsi mi chyběl?! A nepočítej, že odejdeš z vesnice, ještě se zabiješ doopravdy!"
Naruto na ně koukal s velmi pobaveným výrazem a říkal si, že jsou jak manželé po deseti letech společného života. Jiraya se mezitím zvedl a šel znovu k Tsunade.
"Takže vám musím říct, jak to celý bylo. Víte, že jsem měl umřít při boji s Peinem; jenže ani on nepozbyl všech citů a jen mě do sebe zapečetil, proto mám o všem takový přehled. Když zemřel poslední Pein, dostal jsem se ven. A nyní, ta tvoje živelná hvězda - to je jen enormě vyvinuté Gogyoume a má své výhody i nevýhody. Navíc tuhle vlastnost má více lidí a většina patří k Akatsuki; takže bacha na ně. Myslím na ty žijící."
Vychrlil ze sebe Jiraya.
"Aha, ale ty ses objevil až po tom, co jsem zabil Madaru." Řekl Naruto.
"No právě, zdá se, že Pein zabil Madaru a udělal z něj další tělo."
"Aha a nechceš na ramen? Celejch pět let jsi neměl kloudný jídlo, takže tě zvu." A Tsunade, kdzž viděla, jak se jim diskuse rozbíhá, je propustila.
"Naruto, rád bych vás devět viděl bojovat, bylo by to dost zajmavý a ty démoni co v sobě máte - jak s nima vycházíte?" Řekl Jiraiya.
"Ohledně té bitvy, běž za Konohu k údolí Konce a démoni. S Kyubim jsem se spřátelil. Ukázalo se, že lidi z Listové, konkrétně Uchihové, ho na nás poštvali a on je jinak celkem přátelský a ostatní Bijuu jsou od pobytu v soše Akatsuki jako beránci. A pak tě musím seznámit s Kimiko a ostatními od nás."
"Kimiko, jsem doma." Volal ze dveří Naruto. Kimiko vykoukla z kuchyně a usmála se, ale pak se podívala za něj a uviděla Jiraiyu a usměv zmizel.
"To je ten, co nás šmíroval!" Začala křičet, ale Naruto na obrat odpověděl.
"Ano, ale je to můj sensei, pamatuješ, jak sem ti vyprávěl o Ero-senninovi." Jiraya se jen zahanbeně koukal na zem. Kimiko se nejdřív tvářila, že ho zmlátí, ale pak pookřála a zavolala ostatní.
Když přišli, okamžitě se začali divit, proč je tady ten člověk, ale Naruto jim vysvětlil co a jak. Pak Naruto přidělil Jiraiyovi pokoj a šli spát.
Jiraya se probudil a když zjistil, že v domě nikdo není, tak si vzpomněl, že má být v Údolí konce. Když tam dorazil, zrovna začínali s tréninkem. Naruto byl obklíčen ostatními. Ti na něj vrhali zářivě modré kunaie a Naruto je shurikeny a kunaiemi stejného vzhledu odrážel. Pak všem krom Naruta narostl jeden ocas a Naruto přestal stíhat. Pak však přešel do sage módu a stíhal je znovu s přehledem; pak většině narostl druhý ocas a začali po něm házet něco jako rasengany, ale Naruto je krájel katanou. Pak všichni co mohli si nechali narůst maximum ocasů a Naruto si musel nechat narůst dva. Sage a démoní chakra bylo spojení tak nebezpečné, že ti, co dosud stáli tak začali klesat pod silou Narutových úderů. Pak Naruto vypnul sage mód a tréning skončil.