Elitní Ninja II - Nový spojenec [3]

Tak je tu po chvilce pokráčko. Přeji příjemné čtení!

Sasuke seskočil na zem a přišel k dvojici.
„Zajímalo by mě, co tady chtějí členové Kruhu?“ zeptal se ledabyle a oba přejel pohledem.
Naruto se tvářil stále stejně, ale Zek ze Sasukeho přítomnosti byl nesvůj.
Tak tohle je Uchiha?! Ten klan, o jehož síle je tolik pověstí? A ta jeho chakra ta mi nahání hrůzu! honilo se mu hlavou. Sasuke však jakoby mu četl myšlenky a otočil se na něj.
„Máš ze mě strach, škvrně?“ na poslední slovo dal takový důraz, že to Zeka dopálilo.
„Ty jeden-“ začal Zek, Naruto ho však zastavil máchnutím ruky. Sasuke se jen uchehtl.
„Naruto, pojďte se mnou.“ řekl mu Sasuke a Naruto se Zekem ho následovali. Teprve teď si všimli, že vesnice je plná lidí, nebyli tam však žádní ninjové. Sasuke je zavedl do největší budovy. Jako všechny ostatní, i tahle byla dřevěná. Uvnitř byla pouze jenom jedna místnost plná pohodlných křesel o kolo konferenčního stolku. Sasuke se uvelebil do nejbližšího křesla a položil ruce do své obvyklé pozice. Naruto a Zek si také sedli.
„Takže o co jde? Vrtá mi hlavou, proč Kruh poslal svoje lidi a neútočí na mě.“ řekl se zájmem Sasuke.
„Je to jednoduché, jsme to proto, abychom tě požádali o pomoc.“ jen co to dořekl, Sasuke vypukl smíchy.
„To je vtip?! Organizace známá svou arogancí, najednou potřebuje pomoc od někoho jako jsem já?! Haha!“ řekl, když se trochu uklidnil.
„A co se ti na tom nelíbí?! Kdyby to nebylo tak vážné, tak o tebe ani nezavadíme! Jediné co je na tobě důležitého je že jsi Uchiha!“ vyjel na něj Zek. Sasuke zbystřil.
„Někoho toho moc víš... Jak, že se jmenuješ?“ zeptal se znova ledabyle. To však Zeka vyprovokovalo ještě víc.
„Já jsem Yuuhi Zek!!! Pamatuj si moje jméno, nebo za to zaplatíš!“
„Haha! Takovej spratek jako ty mi bude vyhrožovat?“ začal se znova smát Sasuke.
„Ty hajzle! Chceš se rvát?!“ nedal se Zek, jeho prvotní obavy byli ty tam. Sasuke chtěl ještě něco říct, ale Naruto je přerušil.
„Na tohle není čas! Půjdu přímo k věci, přišel čas zničení Akatsuki.“
„Akatsuki... Takže proto jste tady, kvůli Madarovi.“ pochopil.
„Správně.“ přikývl Naruto.
„Tak to tě budu muset zklamat, Naruto. O dění světa shinobi se už delší dobu nezajímám.“
„Cože?!“ tohle překvapilo i Naruta, „Jak to myslíš?“
„Přesně tak jak jsem řekl, je mi jedno co se stane. Já už jsem dávno svou úlohu splnil. Pomstil jsem a teď si svůj mír. Zde v této vesnici, vidíš ty lidi?“ řekl a ukázal lidi.
„Pro tyhle lidi jsem vzorem. Zachránil jsem je všechny před jistou smrtí a dovedl jsem. Nyní jsem jejich ochránce. To je teď má povinnost.“ vysvětlil Sasuke.
„Hmm. Změnil si se, Sasuke.“
„Za to ty ses nezměnil ani trochu, pořád jsi ten konfliktní kluk, který se do všeho vrhá bezhlavě.“ řekl Sasuke.
„A ty jsi zase zbabělec, kterej radši aby se zajímal o ostatní, dá přednost svému vlastnímu pohodlí!“ vyskočil na nohy Zek, který už nedokázal dál ovládat svoje emoce. Sasuke se koukl na Zeka a pak na Naruta.
„Jestli jsem ti řekl, že jsi konfliktní, tak to beru zpět.“ řekl a rychlostí nepostřehnutelnou pouhým okem, se objevil před Zekem. Jeho jediná reakce byla: Je rychlejší, než Naruto-sensei!
Sasuke mu dal takovou ránu do břicha, že ho to vyzvedlo nad zem. Zek vykašlal pár kapiček krve a zhroutil se na zem.
„Co děláš, ty blázne?!“ vyskočil na nohy Naruto.
„Jste stejný, oba. Stejný blázni. Mimo to si o to říkal.“ řekl Sasuke a podíval se zpátky na Zeka, který se už pomalu zvedal.
„Tak pojď!!!“ vyskočil proti Sasukemu, tak, že proletěli věn skrz zeď. Lidé se vystrašeně koukali na ty dva a utíkali do svých domů. Zek ho nešetřil ani trochu, lítal kolem Sasukeho a zasypával ho svými výpady. Sasuke absolutně nestíhal.
Cože?! Proti tomuhle usmrkanci budu potřebovat Sharingan?! Jeho oči se změnili, z tmavé barvy na rudou barvu Sharinganu. V tom si to však uvědomil.
To bylo jen genjutsu?! Iluze se okamžitě rozplynula. Před sebou uviděl Zeka, jak na něj běží s rotující chakrou v ruce.
Ta technika... Jak tomu ten blázen říkal?
„Rasengan!!!“ zakřičel Zek.
To je ono... Sasuke rychle provedl pečetě.
„Chidori!“ jejich dva útoky se střetly. Sasuke druhou rukou vytáhl katanu a máchl s ní na Zeka. To se na ní otočil zády a narazila na meč Kunasagi, který měl připevněný na zádech. V tu samou chvíli se Zek odrazil dozadu a za letu po Sasukem hodil několik shurikenů, které mu letěly přímo na hlavu. Sasuke se jim vyhnul pouhým uhnutím hlavy. Zek neváhal a vytáhl svůj meč, celé místo zaplavila podivná chakra. Sasuke jí okamžitě poznal.
To je meč Kunasagi! Ale od kdy má takovou chakru? A navíc kde ho vzal ten kluk?! divil se Sasuke.
Takže další doujutsu... Nepodcením to! řekl si Zek a vrhl se proti svému soupeři. Ten jeho výpad bez problému vykryl a kopancem ho vyzvedl to vzduchu. Než Zek dopadl, schytal několik sečných ran po celém těle. Sasuke na ležícího Zeka namířil svou katanu.
„Máš potenciál. Tak mě nenuť, abych tě zabil.“ varoval ho Sasuke. Zek se pomalu a bolestivě zvedl.
„Haha! Zrovna se rozehřívám!“ zakřičel Zek a ve tváři měl opět svůj šílený výraz.
„Fajn... Nebudu si s tebou špinit ruce. Ukážu ti, čemu já říkám genjutsu.“ řekl Sasuke.
„Mangekyou Sharingan!“ jeho oči se změnily. Zek měl však štěstí, než se do nich stihl podívat, objevil se před ním Naruto.
„Co děláte?! Porazil bych ho!“ vyjel na něj okamžitě.
„Mlč! Nebýt mě, zažíval bys teď největší muka svého života!“ umlčel ho. Zek nic neříkal, jen se zlostně díval na záda svého Mistra.
„Nejsme tu, aby, jsme se zabíjeli! Jsme tu, abychom se spojili!“ Naruto zopakoval cíl mise.
„Sám jste slyšel, že nechce!“ vytáčel se dál Zek.
„Mlč už!!“ Naruto se otočil na Zeka, vypadal dost naštvaně. Zek, ale taky. Zlostně se na Naruto podíval.
„Jestli mě podceňujete, tak to řekněte rovnou!“ obvinil ho Zek a odešel zpět do budovy, ve které před chvíli všichni seděli.
Sasuke je celou dobu sledoval a bylo vidět, že se baví.
„Koukám, že sis ho pěkně rozmazlil, Naruto.“ řekl Sasuke a usmál se na Naruta.
„Jo... to jo...“ řekl smutně Naruto.
„Příště do toho nezasahuj. Nechtěl jsem ho zabít, jen ho trochu postrašit.“ řekl Sasuke s úsměvem.
„Postrašit? Tsukuyomim?“
„Jo přesně tak... A kdyby si za ním tak neskákal, tak mu tím jedině pomůžeš.“
„Chceš říct, že nejsem dobrý sensei?“
„Jo možná...“ řekl Sasuke a usmál se na Naruta. Naruto se taky usmál.
„Rád tě znova vidím Sasuke.“ řekl najednou Naruto. Sasukeho ho překvapilo, pak se však také usmál.
„Taky tě rád vidím.“ přitakal Sasuke.
„Mimochodem, za jednu věc toho Zeka musím pochválit.“ řekl znova Sasuke.
„A?“
„Po dlouhé době, sem si konečně aspoň trošku zabojoval a zjistil jsem, že mi ten pocit chybí. Takže ano, půjdu s vámi zničit Akatsuki. Ale pod jednou podmínkou.“ řekl Sasuke.
„Jakou?“ zajímal se Naruto.
„Madara zemře moji rukou.“ řekl vážně Sasuke a pohlédl Narutovi do očí.
„Platí.“ řekl Naruto a podali si ruce.

Prosím o komenty, lidi. Fakt to autora potěší i kritika!

celá má fanfiction