Dvě lišky - 10.kapitola - Válka 2/3

„Tak co ještě chceš,“ otočila se na ni rusovláska a založila si ruce na hruď.
„Vemte sebou i Hinatu, Kibu a Shina,“ řekla Tsunade.
„Ani mě nehne! Je to průzkumný tým. Do boje s Akatsuki a Orochimarem by měli jít jenom dobře vycvičení ninjové. To tihle tři naštěstí jsou, ale co ostatní. Nebylo by to dobré,“ zavrtěla hlavou Kit, ale stále se snažila nevybuchnout.
„Umí se ubránit. Kdy jsi je naposledy viděla bojovat?“ zajímalo Hokage.
„Už to nějaká doba bude, ale proto tu teď nejsme. Víš moc dobře, proč nechci, aby tam ti tři šli,“ blýskla Kit neústupně očima.
„A tihle tři tam můžou jít?“ nechápala Tsunade.
„Tihle tři se ubrání!“ odsekla Kit.
„To sis myslela i o Okahim, Mayi a Ihenovi…“ šeptl Kakashi.
„Ty tři sem laskavě nepleť! Vím, že jsi mi tenkrát zachránil život a jsem ti za to vděčná, ale mluvit do mých věcí nebudeš. A už vůbec ne mi připomínat minulost.“
„Mám ti připomenout ještě něco jiného?“
„A co?“
„Jisté nepřátele.“
„Ty…“ šeptla Kit a napřáhla ruku. Málem ho uhodila, ale nakonec se zarazila a otočila se od něj.
„Beru je. Ale odpovědnost za ně máš ty,“ prohlásila Kitsune ledovým hlasem.
„Kam to teda jdem?“ nechápal Naruto. Sakura mu jednu vrazila.
„Naproti Kazekagemu. Nesmí za žádnou cenu dorazit do Konohy a taky ho musíme uchránit před případnými nepřáteli. Jdi pro tým Kurenai a za deset minut u brány,“ odvětila Kit a vyskočila z okna. Potřebovala si ještě něco zařídit.
„Tohohle ještě budeš litovat, Kakashi,“ řekla Tsunade Kakashimu, když ostatní odešli hledat druhý tým. ANBU svěsil hlavu.
„Já vím. Ale nešlo to jinak,“ namítl Kakashi.
„Šlo a ty to víš. Nejsem si jistá, jestli se nestáhne do sebe. Bylo by to zlé,“ povzdechla si Tsunade.
„Omlouvám se, Tsunade-sama,“ řekl kajícně Kakashi.
„Mě se nemáš omlouvat a ty to víš. Jdi a naprav si to u ní. Neshody by vám jen ublížily,“ pobídla ho Tsunade a on odešel.
Vydal se rovnou k bráně, takže tam byl první, ale ona tam přišla až přesně na čas.
„Jste tu všichni?“ sjela je pohledem a bylo znát, že nemá právě dobrou náladu. Vzbuzovala v nich respekt. Přece jen taková drobná kunoichi… a velitelka ANBU?! Zdálo se jim, že zdání klame. Viděli její boj s Orochimarem. I když trval jen pár chvil.
„Hai,“ kývli zároveň.
„Jdeme kousek za bránu a já vám vysvětlím plán cesty. Hinata-chan, aktivuj Byakugan a řekni mi, jestli vidíš vše, co bys měla vidět,“ vybídla modrovlásku Kit za bránou, protože se bála nějakého genjutsu.
„Vše normální,“ řekla Hinata nejistě.
„Aktivujte Sharingany,“ prohlásila Kit.
„Nic,“ prohlásil Kakashi. Kitsune se na něj ani nepodívala.
„Nic nevidím,“ dodal Sasuke.
„Po celou dobu mějte své kekkei genkai aktivované. Ale pokud to někoho unavuje, tak si může občas dát přestávku,“ prohlásila jedovatě Kit a narážela tak na Kakashiho, kterého všichni probodli naštvaným pohledem. On mohl za její mrzoutskou náladu.
Zašli kousek za bránu a Kit jim pokynula, aby se seřadili do kruhu. Pak si ze zad sňala svou rudou katanu a začala s ní kreslit do půdy před ní.
„Vymyslela jsem několik strategií naší cesty tam. Ve předu by se měla držet Hinata s Byakuganem a spolu s ní Naruto, jako dobrý ninja. Za nimi Kiba se Sakurou, kteří budou jistit obě strany a Akamaru bude zkoumat, jestli se neblíží nějaké ninja z boku. Vzadu Sasuke a Shino. Sasuke s aktivovaným Sharinganem a Shino s brouky všude kolem, aby mohli kdyžtak paralyzovat nepřítele aspoň na chvíli. Já a ostatní ANBU běháme kolem a snažíme se být neviditelní. O nás nesmí nikdo vědět. Vy ostatní půjdete za lordem hned jak ho zahlédnete a my vás budeme z dálky hlídat a eliminovat případné nepřátele. Pokud by došlo k boji až na místě nebo jsme rovnou přišli k boji, tak my budeme bojovat až na tom vy budete nejhůř, protože bychom se neměli moc vyčerpávat, abychom se pak mohli vrátit zpátky do Konohy a pomoci ostatním bránit vesnici. Dotazy?! Ne! Tak jdeme!“ prohlásila Kit a všichni vyrazili.
„Naruto-kun,“ přišla Kit ke svému bratrovi a běžela po jeho boku.
„Ano?“ otočil se na ni Naruto.
„Musíš mi něco slíbit,“ naléhala na něj Kitsune hlasem, kterému se dalo jen těžko odolat.
„Co?“ zajímalo Naruta.
„Pokud se tam objeví Akatsuki, tak odtáhneš Gaaru dál od boje až k nám a zůstaneš tam s námi. Nemůžeme riskovat, že se někomu z vás dvou něco stane,“ prohlásila Kit šeptem. Nechtěla, aby o tom věděl ještě někdo jiný.
„Já zbaběle neuteču jako nějaká sralbotka, dattebayo!“ namítl Naruto.
„Nebudeš žádná sralbotka! Musíš zmizet a ochránit Gaaru. Oni se v žádném případě nesmí dostat k žádnému ze tří zbývajících Jinchuuriki,“ odsekla Kit.
„Tří?!“ vyvalil bulvy Naruto. Projel jím strach o sestru.
„Ano. Jste poslední. Nesmí vás dostat!“ prohlásila rozhodně Kitsune.
„Ale co Kit?“ zajímalo Naruta. V hlase mu jasně zazníval strach o ni.
„Pokud se vůbec dostane k tomuto boji včas, tak bude mít za úkol ochránit tebe a Gaaru a dostat vás do bezpečí. Tím pádem jí nic nehrozí,“ odpověděla Kit. Mrzelo ji, že musela takhle všem lhát, ale bylo to tak lepší.
„Budu bojovat a ty mi v tom nezabráníš,“ namítl Naruto rozhodně.
„Dáváš tak v šanc život všech svých blízkých, ale jak myslíš…“ povzdechla si Kit a zmizela mu z dohledu. Naruto se nad její větou zamyslel, ale pak zabředl do rozhovoru se svou snoubenkou a skvěle se bavili. Snažili se nemyslet na to, že je jejich starý známý kamarád v nebezpečí.
„Přestávka!“ zavelela Sakura jako medik. Už mleli z posledního, jen velitelka je pořád pobízela a hystericky kolem nich běhala a chránila je jakýmsi jutsu. Chystali se k uložení na noc.
„Vezmu si hlídku na celou noc,“ prohlásila Kit, když ostatní večeřeli, ale ona se jídla ani nedotkla.
„Tak to v žádném případě! Na to tě znám až moc dobře! První hlídka – Sakura a Hinata, druhá Shino a Naruto, třetí Sasuke a Kiba,“ odsekl Kakashi.
„Tak fajn!“ urazila se Kit a odešla dál od tábořiště. Potřebovala si pročistit mysl. Najednou ji ale někdo stáhl k zemi.
„Co se děje?“ šeptla Kit vyděšeně, když na ní někdo ležel a držel ji u země. Dýchal tak přerívavě, že jí došlo, že je asi v nebezpečí a neměla by se nějak hlasitě projevovat.
„Hlídku má se mnou Pein. Ve svém novém těle vidí skvěle ve tmě,“ odvětil šeptem mužský hlas, který Kit dobře znala.
„Itachi… co tu děláš?“ nechápavě se ho zeptala Kit.
„Míříme na Kazekageho. Jeho tábořiště je na druhé straně lesa. Chceme ho napadnout až ráno,“ odpověděl Itachi. Pak se jeho dech uklidnil a on zpevnil svůj stisk. A pořád na ní ležel.
„Mohl bys ze mě slézt?“ optala se ho naštvaně Kit.
„Jo, jasně… promiň,“ omluvil se Itachi a pomohl jí na nohy.
„Je s vámi i Orochimaru?“ zajímalo Kit.
„Hai. I s Kabutem. Ostatní táhnou na Konohu. Ale co tu vlastně děláš ty?“ prohlédl si ji šokovaně Itachi.
„Vydali jsme se zachránit Gaaru. Je s námi i tvůj bratr,“ řekla Kit.
„Dobře. Už mě nebaví být s nimi. Všechno jim řeknu,“ usmál se Itachi upřímně. Byl to krásný úsměv.
„Úžasné. Tak já už musím jít… dobrou noc,“ rozloučila se s ním Kit.
„Sladké sny,“ kývl na ni Itachi a oddělili se. Každý odešel jiným směrem.
„Kde jste byla?“ optal se Kit jeden ANBU z Kakashiho týmu.
„Obhlédnout terén. Blízko jsou Akatsuki a Orochimaru, ale nikomu to neříkej. Nemusejí to vědět. A řekni svému týmu, ať se zítra připraví na boj a rozdělte si hlídky společně s ostatními,“ šeptla Kit.
„Rozkaz,“ kývl muž a šel to říct ostatním.
„Dáš si s námi večeři, Masako?“ zeptal se Kit Naruto, když procházela kolem ohně, kde všichni seděli a kecali.
„Naruto, ty pako! Masako-hime má určitě lepší věci na práci než tu s námi vysedávat,“ peskovala ho Sakura. Chtěla ho udeřit, ale Kit její ruku chytla.
„Nedělej to. Jinak ti Kitsune zlomí vaz,“ řekla Kit a posadila se vedle svého bratra, který jí podal misku s ramenem a ona kývnutím poděkovala.
„Proč?! Jsem její kamarádka. Mě by nic neudělala,“ bránila se nechápavě Sakura.
„V poslední době je dost popudlivá. Jednou se pokoušela utkat se mnou, protože jsem ji naštvala, ale neprošlo jí to,“ odvětila Kit a pustila se do jídla.
„A dorazí?“ zajímalo Hinatu. Byla v její přítomnosti nejistá, ale Narutův stisk ruky ji uklidňoval. Vděčně se na něj usmála.
„Doufejme,“ kývla Kit a dodala: „Už si půjdu lehnout. A vy byste měli taky. Určitě se něco blíží.“
Odešla tedy spát a zatímco předstírala spánek (byla ve stanu s Hinatou a Sakurou), tak se její duše přenesla do tábora Akatsuki, kde všichni spali. Ale pak hned musela zpátky. Nemohla se jinde zdržovat moc dlouho. O pár minut později si odpočinula a přenesla se do tábora Kazekage, kde bylo všechno v pořádku a všichni, až na hlídku spali. Pak mohla klidně usnout.
Následující ráno se Kitsune probudila ještě za tmy a hned vylezla ve ze stanu tak, aby neprobudila své spolubydlící.
„Kam jdete?“ zeptal se Sasuke Kit, když ho pozdravila, stejně jako Kibu a Akamaru kolem ní začal nadšeně běhat a nechal se od ní pohladit.
„Jen se projdu. Obhlédnu okolí a zruším naše ochrany. Pak probudíme ostatní a vydáme se dál,“ odpověděla Kit a odešla. Zamířila k táboru Akatsuki a opět tam potkala Itachiho.