Nová naděje klanu Uchiha - Náš klan [2]

Tak jsem napsal pokráčko. Doufám, že se bude líbit. ;-)

Kyotou vedl svého syna do jejich domu. Vešli do haly a Riko čekal, že zamíří do hlavní místností. Kyotou se však postavil k pravé stěně a lehce se jí dotkl. Tam kde před chvílí byly cihly, nyní byly dveře. Kyotou je otevřel a naznačil Rikovi, aby ho následoval. Riko naprosto překvapen, žel za ním. Šli po dřevěných schodech a s každým jejich krokem se ozvalo vrzání. Došli do místnosti, která byla veliká, jako celý jejich dům. Riko nevycházel z údivu. S otevřenou pusou přecházel místnost a zíral na zdi, které byli zdobeny symboly jejich klanu. Na proti vchodu do komnaty byl těžký dřevěný stůl, plný papírů. Na zdi za stolem byl veliký obraz Uchihy.
„Kdo to je?“ zeptal se svého otce a ukázal na obraz.
„To je Uchiha Sasuke, největší z Uchihů.“ řekl mu otec. Riko stále přecházel po místnosti.
„Takže tady jsi strávil veškeré dny?“ zajímal se.
„Ano, studoval jsem zde naší sílu a historii.“
„A proč jsi mě sem zavedl?“ chtěl vědět.
„Čekal jsem, až se poprvé uvolní síla lišky. Nejdřív jsem potřeboval, aby si jí znal ty.“ řekl Rikovi a ukázal na něj prstem.
„Síla lišky... Vybavuji si toho opravdu velice málo, ale ta síla... Ta síla byla úžasná...“
„Jo to je. Ovšem to co jsi cítil, byla jen malá část. Sám si viděl, že je nemožné jí ovládat. Žádný Jinchuuriki, zatím nebyl schopný Kyuubiho plně ovládnout. Ani Uzumaki.“
„Uzumaki?“ nevěděl Riko.
„Uzumaki Naruto... Minulý Jinchuuriki Kyuubiho a člověk se stejnou slávou jako Sasuke. To oni byli ti, kteří zbavili svět minulé hrozby. Byli to obávání spojenci. Uzumaki s Kyuubim a Sasuke se Sharinganem. Nikdo nebyl schopný čelit této kombinaci. Naše dva klany, měli být vůdci vesnice. Ovšem po smrti těch dvou, nás klan Uzumaki zradil a vyhnal.“ vypravoval Kyotou.
„Ale jak to víš, otče?“ Kyotou ukázal na stůl.
„To jsou dokumenty z té doby. Psal je sám Sasuke. Je v nich vše. Od naší historie, naší slávě a naší moci. Vše o Sharinganu a jeho maximálnímu využití. Díky těm dokumentům, jsem přišel na zapečetění Kyuubiho do Uchihy. Protože pouze díky Sharinganu se dá ovládnout plně Kyuubiho síla.“
„Ale já nemám Sharingan! Jako jediný zde...“
„Já vím. Stejně tak vím i příčinu. Tohle všechno, co se teď děje, bylo předpovězeno. Uchiha Sasuke věděl, že náš klan bude znova vyhnán. Proto napsal tyhle dokumenty. Věděl, že klan bude potřebovat, někoho, kdo zajistí jejich vítězství. Někoho mocného. Jak jsem říkal síle Kyuubiho a Sharinganu nikdo nebyl schopný čelit. Napadla ho však myšlenka, co by se stalo, kdyby tuhle sílu zkombinoval jeden člověk. Výsledek by byl naprostý všemocný a skutečně neporazitelný shinobi.“
„O tom jsem už slyšel... ale vždy když si představím, že to mám být já...“
„Ty to dokážeš! Musíš! Jakmile získáš Sharingan, ostatní kroky, už budou jednoduché.“
„Ale já ho nejsem schopný získat, otče!“
„Ale jsi. Něco ti řeknu, sdílím stejnou vizi jako Sasuke. Věřím, že náš klan je předurčen k vládnutí. Uchihové, už měli několik možností, ale zatím vždy prohráli. Já věřím, že ty jsi ten, kdo to dokáže. Proto se nesmíš vzdát.“
Najednou se začala celá budova otřásat.
„Co se to děje otče?!“ bál se Riko.
„Nevím, ale zjistíme to!“ řekl, vzal Rika za ruku a vyběhl s ním ven. Naskytl se jim nehezký pohled. Vesnice byla pod útokem. Hlavní brána byla zničena a do vesnice vstoupilo mnoho nepřátelských ninjů.
„Sakra...“ procedil Kyotou vztekle mezi zuby a okamžitě byl pryč. Riko dostal strach.
Co budu dělat?! honilo se mu v hlavě. Zpoza rohu vyběhli dva ninjové a hnali se na Rika. Ten před nimi okamžitě začal utíkat. Nebyl však dost rychlý.
„Pomóóóóc!“ volal zoufale. Vběhl však do slepé uličky. Otočil se, ale ti dva už byli za ním.
„Proč? Nic jsem vám přece neudělal!“ Riko propadal zoufalství.
„Za to co se děje, si Uchihové můžou sami!“ odpověděl mu jeden z nich a vrhl se na něho s kunaiem v ruce.
Nééé... to nééé!! Já nechci umřít!!! Díky strachu se však Riko nebyl vůbec schopný pohnout. Zavřel oči a připravoval se na nejhorší. Když se však nic nedělo, opatrně je zase otevřel. Oba ninjové byli na zemi mrtvý.
„Co se stalo?“ ptal se sám sebe. Místo odpvodědi, před Rika skočila další postava. Riko jí však okamžitě poznal.
„Nako!“ zvolal radostně. Ten mu však dal ruku na pusu.
„Mlč ty hlupáku nebo nás zabijou oba!“ sotva co to dořekl se ulicí přehnala skupina nepřátelských ninjů. Nako Rikovi naznačil, aby ho následoval. Proplétali se mezi uličkami.
„Kam to jdeme?“ ptal se potichu Riko.
„Vedu tě do bezpečí.“
„Bezpečí? A neměl bych raději bojovat?“
„Ne, jsi příliš důležitý, abys zemřel tady. Navíc to je rozkaz tvého otce.“ řekl Nako a koukal se, jestli je vzduch čistý. Opět probíhali mezi uličkami.
„Riko pozor!“ zavolal za ním Nako. Riko se otočil a viděl kunai, který letěl přímo na jeho obličej. Na to se před ním zjevil Nako a vykašlal krev. Kunai mu propíchl levou plíci.
„Uteč.“ řekl z posledních sil.
„Ne! Nenechám tě tady!“ odporoval mu Riko.
„Uteč ty blázne a nech mě tady!“ poručil mu Nako, trefil ho však další kunai. Vykašlal ještě víc krve, než předtím a spadl na zem. Pět metrů za ním, stál nepřátelsky ninja s napřaženou rukou po hodu.
„Nako! Ne!“ klekl si vedle něho. Cítil, jak mu z očí tečou slzy. Jeho ramenem projela ostrá bolest. Ninja po něm hodil další kunai.
„Ty hajzle!“ rozkřičel se na něj s tváří vzteky zkřivenou. Bolestně vytáhl kunai.
„Za to zaplatíš!“ řekl a vrhl se na ninju s kunaiem. Ten ho však bez problému odrazil a dal mu silnou ránu přímo do žaludku. Riko vykašlal krev. Dostal další ránu do obličeje upadl na záda. Ninja si ho však dál nevšímal. Přešel k ležícímu Nakovi, vytáhl kunai a chtěl mu dát konečný finální úder. Jeho ruku však někdo ve vzduchu zastavil. Ninja se otočil, byl to Riko.
„Ty?!“ zeptal se vyplašeně. Pokusil se ho udeřit druhou rukou, ale Riko mu jí bez problému chytil. Ninja se mu podíval do očí, zářil v nich Sharingan.
„Konečně!“ Riko byl v úžasu. Toho využil ninja a vytrhl se v jeho sevření. Odskočil několik metrů a mrštil po Rikovi kunai. Ten ho však bez problému chytil za rukojeť.
„To je úžasný, jako bych vše viděl zpomaleně.“ Riko stále nevycházel z údivu. Mezitím ninja začal připravovat nějaké jutsu. Riko věděl o Sharinganu spoustu věcí, a tak neváhal ani chvíli a dělal stejné pečetě.
„Katon: Housenka no Jutsu!“ jejich útoky se střetli. Riko však díky Sharinganu získal nové sebevědomí a vrhl se skrz plameny na ninju, vytáhl kunai a než muž stihl jakkoliv zareagoval, probodl mu hrdlo. Ninja se okamžitě skácel na zem mrtvý. Riko doběhl k Nakovi a hodil si ho na záda. Byl na něho sice těžký, ale neřešil a snažil se doběhnout do zabarikádované hlavní budovy.
„Ještě kousek!“ říkal si skrz zuby a cítil, jak mu docházejí síly. Další budova explodovala a Riko spadl na kolena. Snažil se znovu zvednout i s Nakem přes rameno, ale tělo mu vypovědělo službu. Upadl. Neschopen pohybu ležel zavelen Nakem. Snažil se udržet vzhůru, ale kouř z okolních budov, mu zatemněl mozek.
Riko se trhnutím probudil, ale hned si zase lehl, protože ho bolelo celé tělo.
„Co se stalo?“ ptal se sebe. Pak se mu vše vyjasnilo.
„Nako!“ i přes všechnu bolest se zvedl z lůžka. Všude leželo plno raněných. Naka však nemohl nikde najít. Vykoukl z okna. Tam kde kdysi byla vesnice, teď nebylo nic, než spáleniště.

Tak komentu prosím, budu jedině rád. :)

celá má fanfiction