Návrat Namikazeho 08

8. Nemocnice

Naruto stál na chodbě a čekal na nějaké zprávy, holedně Ino a na Sakuru. Teď byla, jak Sakura, tak i Tsunade zaměstnány ošetřováním Ino.
"Naruto-kun." Ozval sa hlas za ním.
"Ahoj Hinato." odpověděl jí Naruto a ani se na ní nepodívala.
"Naruto-kun slyšela jsem o výbuchu v Sakuřiným apartmá, je mi to líto. Doufám, že je v pořádku." řekla Hinata a ani si neuvědomila, že Naruto poznal, že lže.
"Hinato, Sakura je v pořádku. Měla štěstí, že tam nabyla v době výbuchu, už byla pryč." řekl a Hinatiným tělem projela zlost.
"Oh, to je výborná zpráva." řekla, ale uvnitř ní to vřelo "Sakra takže ona žije, rady selhala."
"Ano, ale bohužel tam byla Ino. Teď právě je na sále. Utrpěla težká zranění a je vůbec zázrak, že žije."
"Chápu." skolonila hlavu a kNarutovi přišla sestřička.
"Ino Yamanaka je po operaci. Právě je na pokoji 344." oznámila mu sestřička. Naruto se tam rychle rozeběhl.
"Sakuro-chan, jsi v pořádku?" zeptal se Naruto, když přišel před Inin pokoj a silně Sakuru objal.
"Jsem v pořádku." ubezpečila ho Sakura a také ho objala
"Ino to schytala plnou silou. Chudák. Nikdo zatím netuší, proč to tak najednou vybuchlo."
"Budeme na tom pracovat, Sakuro." řekla Tsunade, která právě vyšla z Ininýho pokoje. Vedle její postele seděl Sasuke a držel jí za ruku. Nikdo, by nikdy neřekl, že Sasuke bude někdy tak naměkko, jako teď. V jeho očích se zračil strach a smutek. Když Tsunade uviděla naruta a Sakuru v těsném objetí, nedokázala se ubránit úsměvu, ti dva pro ní byli jako vlastní děti
"Ale mám na tebe pár otázek, Naruto."
"Mluvte."
"Sakuře říkala, že když začala ta liška, co dostala od tebe, lízat ty popáleniny, tak ihned zmizeli."
"Ok."
"Jak?" zeptala se Sakura.
"To je jednoduché. Juno musí být lékařská liška." řekl a obě dvě se na něj podívali s nechápavým výrazem
"Ok, tak já to vysvětlím jinak. Je pět typů ninja lišek. První typ je bojový. Jsou nejsilnější a nejběžnější. Druhý typ jsou špióni. Ze všech lišek jsou nejmenší. Další jsou poslíčkové. Jsou slabší a zranitelnější, ale jsou nejrychlejší. Používají se na odesílání zpráv z jednoho místa na druhé. Čtvrtý typ jsou stopaři. Sje to takový mix všech lišek. A jsou trénované na hledání lidí. Posledním, pátým typem jsou lékařské lišky. Jsou vzacné a svou chakru umějí používat na léčení. Jsou jako normální medic-ninja.
"Takže, ty si myslíš, že Juno je jedna z těch lékařských lišek?" zeptala se Sakura.
"To je jediné, co dává smysl." řekl Naruto.
"Ale, jak mohla vědět, jak má vyléčit Ininy popáleniny?" zeptala se Tsunade.
"Pravděpodobně to Juno viděla, když si léčila nějaké popáleniny nbo o tom četla knihu."
"Včera večer jsem si četla lékařskou knihu a jedna kapitola byla o popáleninách."
"Notak tam se to naučila." řekl Naruto a podíval se na pohovku, kde spala bílá kulička
"Musí být hodně unavená, když použila tak moc chackry. Je dobře, že je s tebou Sakura-chan."
"Proč?"
"Protože se správným tréninkem, může být stejně dobrá jako medicc-ninja, ale já nevím nic o lékařském jutsu."
"No to máš asi pravdu." usmála se Sakura.
"Jinak Sakura-chan, teď když nemáš, kde bydlet, tak můžeš bydlet u mě, tedy pokud chceš." napadlo Naruto.
"Děkuji ti Naruto, ale první se půjdu podívat, jestli se ještě něco nedá zachránit."
"Ok a nebude ti vadit, když půjdu s tebou? Jen, abych si byl jistý, že jsi v bezpečí." Zeptal se Naruto.
"Naruto, budu v pořádku. Vím, jak se o sebe postarat." řekla Sakura. Šla k pohovce a sebrala spící Juno, která se ani, když jí Sakura zvedla, neprobudila.
"Já vím Sakura-chan, vím, že se o sebě dokážeš postarat. Ale stále se o tebe bojím. Přece jsi málem zemřela. Nechci tě ztratit Sakuro-chan."řekl naruto a Sakura se snažila skrýt slzy, které se jí vehnali do očí, když řekl poslední větu.
"Dobře, můžeš jít se mnou." řekla Sakura a spolu se vydali do jejího apartmá. Nějakým zázrakem se zachránili čtyři tašky převážně s oblečením, ale poslední fotografie její mrtvé matky byla zničena požárem. Na večer už byli u Naruta. Ale za celou dobu neřekli ani slovo. Sakura byla z toho všeho vyčerpaná. Její apartmá vyletělo do vzduchu a její nejlepší kamarádka málem zemřela. Šla do svého pokoje. Pokoj byl obrovský, dvakrát tak větší než její starý pokoj. Uprostřed stála obrovská postel.
"Dobrou noc sakura-chan." řekl Naruto "a neboj, moje lišky jsou v pohotovosti. Dovnitř se nedostane nikdo, aniž bych o tom nevěděl. Dobře se vyspi Sakura-chan." Sakura se rozvalila na posteli, vedle ní spala Juno.
"Ta postel je super, taková měkká." Pomyslela si Sakura.
"Ale vsadím se, že Narutova je měkkčí." řekla vnitřní Sakura "A je to jen o několik pokojů dál."
"Heh." zasmála se Sakura a usnula. Spala až do rána.
"Koupelna." pomyslela si, když vstala a rovnou zamířila do koupelny. Když vyšla, uslyšela hlasy.
"Vážně si myslíš, že Hyuuga vážně chtěli zabít Sakuru-chan, jen proto, aby mě dostali na jejich stranu?" zeptal se Naruto. To už Sakura byla před místností a koukala dovnitř. Přes mezeru dovnitř mohla aspoň trochu nakouknout. Byla to knihovna, plná knih a v krbu plápolal oheň. Naruto seděl v jednom křesle a někdo seděl na tom druhém.
"To je nejpravděpodobnější odpověď, kluku. Kdyby odstranili Sakura, tak by jim už nic nestálo v cestě a Hinata, by se pokusila o to, abys se do ní zamiloval. Tím by jsi byl nakloněný Hyuuga a hlas by jsi dal jim." řekl hluboký mužský hlas.
"Ale já Sakuru-chan miluji." řekl Naruto
"Miluji ji už od svých sedmi let."
"Miluje mě." zopakovala Sakura a její srdce začalo rychleji tlouct.
"Já vím, kluku, celé jsem to sledoval"
S kým to mluví? zeptala se sama sebe Sakura.
"Takže, jestli to dobře chápu, Hyuuga chtějí odstranit Sakuru, abych se zamilovala do Hinaty a já dal svůj hlas na tom hlasování jim."
"Sice nemáš ocas nebo něco takového, ae chováš se jako liška a vlastně jí i skoro jsi a liška je schopná i položit život za svého přítele." řekl zase ten mužský hlas.
"My nejsme pár, jsme jen nejlepší přátelé."
"Vím, že je to jen otázka času. Oba dva se milujete. Já nejsem slepý, vím jak se na sebe vy dva díváte."
"Doufám, že je to pravda, ale jak bude reagovat na tebe? Podívej se, vzal jsi jí to nejcenější. Nemyslím si, že z tebe bude nadšená"
"Je mi líto, co jsem udělal, ale já jí vysvětlím, proč jsem to udělal. Kdybych věděl, že je to trik, v životě bych jsem sem nepřišel."
"Já tě neobviňuji. Vím, že tě oklamali. Ale teď už je to jedno. Musíme se bát o Sakuřino bezpečí. To je nejdůležitější."
"To není všechno kluku, nesmí skákat podle toho, jak Hyuuga píská, kdyby převzali vedení nad Konohou, tak by byli větší nebezpečí než jsem byl kdy já."
"Jasně, ale teď pojďme dokončit náš trénink, než se Sakura-chan probudí a uvidí tě." řekl Naruto a Sakura se vydal potichu zpět do jejího pokoje. Zůstala za dveřmi a hleděla do chodby.
"Dobře kluku." řekl hlas.
"Pojďme Kyuubi." řekl Naruto.
Sakura tam stála, neschpná jediného pohybu.
Kyuubi. Určitě nemluví o démonovi. přesvědčovala sama sebe Sakura, ale když z pokoje vyšel naruto a liška, Sakuřiny oči zůstali vyset na lišce: červeno-oranžová s červenýma očima. Celou dobu se přesvědčovala o tom, že to není Kyuubi, ale když uviděla devět ocasů, bylo jí to jasné. Byl to démon.
"Když je to démon, který mi zabil otce, proč se necítim, tak že bychchtěla utíkat? Proč se cítím, tak bezpečně?" zeptala se pro sebe Sakura.
"Možná je to způsob, jakým kráčí vedle Naruta-kun. Je to stejný způsob jako když Juno jde vedle nás. Jako velmi dobrý přítel, ne nepřítel, ale přítel." řekla vnitřní Sakura, když se Kyuubi zastavil u jejích dveří.
"Pojď ven Sakuro, vím že jsi tam." řekl Kyuubi, otočil se a pohlédl sakuře přímo do očí. Sakura ztuhla.
"Naruto-kun, myslím, že mi musíč něco vysvětlit." dostala nakonec ze sebe Sakura a podívala se dolů na Kyuubiho.

Příští díl : Minulost