Černá křídla, smích a zkáza
Blonďatý chlapec stál na silnici. Nikdo na něj nemohl zakřičet, ani ho vidět, slyšet. Nikdo ho neviděl, byl jen sám a nikdo jiný mu nemohl překazit jeho plán. Krákavě se zachechtal. Už brzy nebude nic, z čeho má svět radost, nebude nic, co by je nutilo žít..
Rozevřel svá černá křídla a potěšeně si je počal prohlížet. Pak jedním líným máchnutím křídel se elegantně zvedl do vzduchu a užíval si volnosti. Znovu se krákavě zachechtal. Jeho červený plášť za ním vlál jako bezmocná oběť uvězněna v poutech. Snesl se nad jeden les, tam vytasil meč a jedním bezcenným máchnutím poslal všechny stromy na zem. Zachechtal se. Pak jen udělal pár pečetí a všechny stromy počaly hořet.. Vznášel se nad němi a smál se, div se za břicho nepopadal...
Znovu se vznesl vysoko na oblohu. Koukal na planetu Zemi a přemýšlel..Stačilo jen tak málo pečetí, mohl nechat vybouchnout třebas celý svět. Opakovaně se zachechtal. A znovu. Nemohl se nabažit zoufalých obličejů, bolesti, smutku, sklíčenosti. Pak se zamyslel nad svou minulostí. Ach, jak byla ubohá! Jak byl hloupý, když myslel, že přátelé budou vždy na jeho straně. Když se z něj stala zrůda, žádný přítel ho netěšil. Znovu se zachechtal. Pomyslel na tu všechnu krev, která se prolévala, když oba své zrádné přátele poslal na smrt. A Hatakeho také, vždyť to on ho chtěl zabít. Ale teď mu nic nehrozí, nikdo ho nevidí ani neslyší. Je na vše sám, nikdo mu v cestě nestojí.
Vletěl do bouře. Chechtal se a smál, když do něj blesk uhodil, vždyť blesky mu dávaly sílu. Vyletěl z bouře, naplněn novou, silnější silou, která mu umožňovala použít daleko silnější jutsu. Létal, užíval si. Pak vzlétl do vzduchu a naposledy se zachechtal. Zvedl ruce, počal dělati pečetě a přitom koukal dychtivě na Zemi. Dokončil poslední pečeť; ozval se hromový výbuch a chlapec se mu uhýbal, jako by to byly oblázky z říčky. Pak strnul. Na Zemi, v jeho rodné zemi žije ještě hodně lidí, kteří si smrt nezaslouží. Normálně by se zase zachechtal, ale teď..
Odpykají si svůj trest, pomyslel si pak. Odpykají si, že se stavěli do cesty slavnému démonovi... Znovu se hlasitě zachechtal a vyletěl trochu výš. Teď poznali pravé utrpení..utrpení, které si zaslouží. Copak nevědí, kdo seslal na ně tuto kletbu?
Byl to on....Naruto Uzumaki.
mno, takže...tohle mě napadlo, když jsem jedla brambůrky to se mi stává dost často. Brambůrky = inspirace!
*vyčerpaná* trochu blbě se píše, když vs časem tlačí máma..
Přidávam se
Jen jez, ať se nenudíme a máme co číst
Alea iacta est – Kostky jsou vrženy (Caesar)
jen papej dál ať je co číst
92% teenagerů poslouchá hiphop. Pokud patříš mezi zbývajících 8%, přidej si tohle do podpisu.
mohu jedině souhlasit, protože to je opravdu povedené
Come into my world, see through my eyes. Try to understand... Přijď do mého světa, podívej se mýma očima. Snaž se pochopit...
Pekne...skus napisať poviedku kde bde Naruto vystupovat ako zla postava...ide ti to
http://147.32.8.168/?q=node/92665
http://147.32.8.168/?q=node/92913
<a href="http://147.32.8.168/?q=node/93999" title="http://147.32.8.168/?q=node/93999">http://147.32.8.168/?q=node/93999</a>
Jez ty brambůrky častěji, protože takových povídek je tu poslední dobou málo.