No future- VI-Nový vůdce

Posledních pár dílů bylo o tom, že Ake se snaží rozhodnout mezi Minatem a Aktsuki. Teda mezi dobrem a zlem... do toho ještě umírá Pein a Hinata mu odmítá pomoci...

Hinata nepovolila. Nepovolila poprvé, podruhé ani po desáté. Nepomohli
výčitky, nářky, prosby, výhružky... nic!
Teď stojíme všichni, celá obávaná organizace Akatsuki u postele s třesoucím se mužem. Jen těžko by jste poznali že onen umírající je Pein, náš slavný vůdce, neohrožený a obávaný. Všichni dobře víme že už mu nikdo nepomůže. Konan, stejně jako Nami nechávají své emoce volně stékat po tvářích zatímco zbytek osazenstva mlčky stojí a čeká co bude. Pein se nejprve rozloučí s Konan, pak se zbytkem svých podřízených a nakonec si zavolá mě.
„Moje malá Ake, vždycky jsi byla jako moje vlastní dcera. Od smrti tvého otce jsem se tak dokonce cítil. Vždycky jsem do tebe vkládal velké naděje a jsem pyšný že jsem se v tobě nespletl,“ zachraptí a posadí se. „umírám. Vím to dobře a proto tě před všemi členy této organizace jmenuji novým vůdcem Akatsuki!“ překvapeně sebou trhnu.
„P..prosím?“ nechápu.
„Jsi na tento post nejvhodnější adeptkou! Mladá, silná, tvdohlavá, cílevědomá. Máš autoritu. Znají tě všude! Už jen to že máme za velitele dceru velkého Sasoriho a Sakury je strachuplné.Prosím Ake... veď a dokonči to co jsme začal! Slib mi že znovu pozvedneš tuto organizaci!Ake?“ slabě mi ztiskne ruku a sýpavě se nadechne.
„Ale.. ale já..“
„Ake,.... prosím...“
„Já...já...“ znovu mi stiskne horkou dlaň. „Dobře...“ Pein se pousměje nadechne a zavře oči. Jeho ruka svírající tu mou bezvládně spadne na postel....Je konec.
***
„Dobrou chuť!“ popřeje tiše Zetsu a zaboří vidličku do brambor. Hidan cosi broukne a taktéž si nabere večeře. Je to první jídlo kdy jíme úplně všichni od té doby co...
„Dobrou chuť... dobrou chuť? Jak můžete mít chuť k jídlu! Je to sotva týden co pein zemřel a vy už ani nevíte kdo to byl!“ vykřikne Konan a prudce od sebe odstrčí talíř.
„To není pravda.. a ty to víš! Všem je nám líto co se stalo ale...“ snaží se jí uklidnit Kakuzu ale Konan ho svým hysterickým výkřikem přeruší.
„...ale je po všem co?? Vi to nechápete co? Co bez něj budeme dělat? Jsme k ničemu, nemáme vedoucí, nemáme nic!“
„Vůdce máme! Ake to všechno zvládne! Sám Pein si jí vybral a my to musíme respektovat... i ty..Konan!“ řekne z ostra Itachi a všichni se podívají na mě. Já jen sedím a němě zírám do svého talíře.
„Ake? Jak nás může vést někdo kdo ani neví za kterou stranu vlastně hraje? Copak můžeme věřit někomu kdo se neustále přátelíčkuje s vůdcem našeho úhlavního nepřítele?! Hm...??“ všechny oči se tradičně upřou na mě. A já se zase k ničemu nemám.
„Vidíte? Copak se tohle napůl dítě dá považovat za vůdce Akatsuki? Především kdyby byla vůdce už dávno by nechala zabít tu. tu... sprostou couru Hinatu, která odmítla zachárnit Peina! Ake není žádný vedoucí je jen...“ prudce se odstrčím od stolu.
„Za týden zaútočíme na Listovou. Připravte se k útoku. Tobi pošli někoho ať kontaktuje Orochimara... potřebujeme jeho pomoc. Ještě dneska tu chci jeho odpověď. Hidane sežeň všechny plány a mapy Konohy. Kissame ty zjisti kdo den v ten den na misi a kolik asi bude ninju ve vesnici. Jasné?“ řeknu chladně a odejdu do svého pokoje. … co jsem to vlastně rozkázala?