Sasukeho pohroma?!-TCHÝNĚ:03-Mamííí,oni mi vzali kalhoty!

Sasuke se Sakurou na sebe pohlédli, ale okamžitě vstali a vydali se zpět do kuchyně. Tam na ně čekala katastrofa v podobě Tadashiho. Nahý běhal po celé kuchyni.
,,Tadashi kde máš kalhoty?“
,,Mamííí…. .oni…. vzali.“ Tím oni byli myšleni Daisake a Itachi, které po kuchyni honila paní Haruno. S Tadashiho kalhotami mávali jako s vítězným praporkem.

,,ALE DOST!!!“ Zařvala na ně Sakuřina matka. Všichni sebou polekaně trhli. Tohle od postarší dámy rozhodně nečekali.

Oba chlapci se polekali, dokonce upustili i kalhoty, ovšem nebyla to jediná věc, která se ocitla v blízkosti země. Sakuřina čelist popadla údivem skoro na zem. Tohle od své mámy nikdy nečekala. Sice si myslela, že věkem je člověk klidnější. Tohle však nebyl případ její mámy. Čím víc let jí bylo, tím to bylo snad ještě horší.
„Mami!‘‘ podivila se Sakura a sebrala kalhoty ze země. Tohle však na její mámu nestačilo.
Její máma jako obvykle svůj pohled upřela na nic netušícího Sasukeho. Tentokrát však vybouchl Sasuke.
„Tak co je? Mě už to vážně nebaví!‘‘ podotknul trochu zvýšenějším hlasem než obvykle.
Sakura, která už dávno oblékla Tadashimu kalhoty teď stála raději mezi mámou a manželem jako nějaká zábrana.

Sasuke vypadal, že každou chvíli vybouchne. Jeho obličej nabíral červenou barvu a tváře se nafukovaly.
,,Tati, ať nepraskneš,“ poznamenal Itachi. Jeho táta se na něj podíval vražedným pohledem a tak hoch rychle zmlknul.
,,Co proti mně pořád máte? Já jsem vám přece nic neudělal, vždycky, když příjdete, díváte se na mě jako na vraha!“ Osočil se na starší ženu.
,,Asi mám důvod!“ Vyjela po něm, jako vzteklý pes. Sakura byla ráda, že stojí mezi nimi, protože oba dva vypadali jako zuřiví býci, připravení každou chvílí vyrazit.
,,Copak nevidíš, že to ty můžeš za to, že se moje holčička trápí?“
Tentokrát to nevydržela Sakura: ,,Mami, o čem to tu mluvíš?“
,,O tom, že ty malé haranty nezvládáš. Podívej, jak jsou nevychovaní.“
Paní Haruno netušila, jak touhle větou ublížila nejen Sasukemu a Sakuře, ale hlavně Itachimu a ostatním dětem.

A nastalo dlouhé ticho, které rušilo jen tikání hodinek. Celá místnost byla cítit napětím, které nevěstilo nic dobrého.
Dosahovalo nejvyššího možného stupně.
„Tak je to,‘‘ oddychla si těžce Sakura a posadila se na židli s obličejem chovaným v dlaních. Okolí nechápalo její reakci až na její mámu. Ta se tvářila velice vítězně.
„Možná sis ale neuvědomila, že když Sasukeho urážíš, urážíš tím i mě,‘‘ ozvalo se od stolu. Sakura pozvedla hlavu. Po její tváři ji stékali slzy a dopadali na zem. Její mámu to trochu vyvedlo z míry. Měla pocit, že si to konečně uvědomí, ale tohle byla chyba.
„Ty nechápeš, že tohle je moje rodina!‘‘ zvýšila hlas a proti své mámě se dokonce i postavila.
Sasuke na ni koukal jak na svatý obrázek. Nikdy ji takhle neviděl. Stejně jako děti na tu scénu hleděli s otevřenou pusou. Ovšem nebyl to konec.
„Co se vůbec staráš, nemáš snad nic na práci! Tak vypadni!‘‘ vykřikla a ukázala na dveře, které vedou ven z jejich domu.

Tohle paní Haruno rozhodně nečekala. Jen na svou dceru s údivem a pootevřenou pusou hleděla. Napřímila se a s nosem nahoru vyšla ze dveří. Sakura se znovu posadila a Sasuke šel zavřít dveře po nečekané návštěvě.
,,Ještě jsme neskončili.“Sykla na něj žena při odchodu. Sasuke už chtěl něco dodat, radši však v duchu napočítal do deseti a zabouchl dveře.

Děti vycítily napjatou atmosféru a tak se radši odklidily do pokojíčku. V kuchyni nastalo ticho, přerušované sakuřinými vzlyky. Sasuke si přisunul židli vedle ní. Sakura se mu zhroutila do náruče.
,,Ššš, zlato to bude dobrý…“konejšil ji Sasuke a Sakura mu pohlédla do tváře.
,,Jsem ráda, že jsem jí to řekla. Už od malička jsem jí něco takového potřebovala říct, ale nikdy jsem neměla dost odvahy. S tím jak se ale navážela do mojí milované rodiny, to přehnala.“ Povídala tiše Sakura a pevně stiskla svému manželovi ruku.
,,Jsem na tebe pyšný, lásko,“řekl Sasuke a políbil ji na čelo.
Polibek mu vrátila s velkou chutí. Hned ji bylo lépe, jen jak cítila jeho teplo. To co se stalo před několika málo minutami ji donutilo přemýšlet ovšem, ale nechtěla si kazit tuhle radostnou chvilku.
Sakura se k němu víc natiskla. Teď jí stačil jen on a jejich šest štěstíček. Sladce ho políbila a pak v ruku v ruce vyrazili do jejich ložnice.