Real Word - 7

Právě, když se Sakura a Ino probodli pohledy začal zápas ve volejbal i ve fotbale. Hinata a Miya vždy pohledem přeskakovali z jednoho zápasu na druhý. Když se Sakura konečně odvrátila od Ino, zpozorovala to a zasmála se.
„Vypadáte jak na tenisovém turnaj!“ řekla a dál se pochechtávala. Miya a Hinata se na sebe podívali a taky se zasmáli.
„Ale když ony jsou ty zápasy oba napínavý!“ zamumlala Miya a po očku sledovala jak Neji skáče na smeč. V tu chvíli se pro ni zastavil čas a měla oči jen pro něj. Tváře ji mírně zrůžověli a ruce sevřela v pěst. Oči sledovala každý jeho pohyb. Balon do kterého pak bouchl letěl přímo a prudce na protihráčovu stranu. Miya v duchu nadšeně vykřikla. Právě, když začínala nová hra Neji trochu otočil hlavu a pohlédl směrem k Miya. Miya mu pohled překvapeně oplatila i s červenými tvářemi. Neji se malinko usmál a odvrátil se. Miya celá zčervenala a sesunula se s rozjařeným úsměvem na lavici. Nikdy ji nic takhle nepoložilo, jako úsměv od Nejiho, určený jenom pro ni.
„Huh? Co se děje, Miyo?“ zeptala se Hinata a Sakura se na ni zadívala.
„Hehe, to nic!“ mávla rukou Miya a sedla si normálně. Sakura se ubezpečovala, že ji opravdu nic není. Hinata se mezitím podívala na stavy her.
„Holky! Naši kluci vyhrávají!“ upozornila je nadšeně Hin a ukázala na hřiště. Miya a Sakura se zahleděli na výsledek a na tvářích se jim objevil úsměv. Bylo to 10:24. Ještě jeden bod a vyhrají. Na podání šel právě Sasuke. Tribuny kolem volejbalového hřiště utichli. Sasuke párkrát vydechl, následně si vyhodil míč dostatečně vysoko, rozběhl se a vyskočil. Míč mu padl dokonale do rány a zahrál podání do zadního rohu. Čtvrtý ročník neměl šanci to vybrat. Už v tom okamžiku, se Sasuke spolu s ostatními radovali z vítěství.
Pozornost všech i kluků se přesunula na fotbalové hřiště. Konan právě běžela s míčem k brance třeťáků, když tu se přední objevila Chika a šikovně ji míč vykopla a běžela k brance jejího družstva. Konan se rychle vzpamatovala a rozběhla se za ní, ale byla na ni moc rychlá, avšak ještě to nevzdávala. Právě ji totiž něco napadlo. Chika běžela dál a míč kopala před sebou. Když byla si osm metrů před bránou trochu zpomalila a zvedla jednu nohu ke kopu. V tu chvíli se Konan skrčila a podkopla jí levou nohu na, které stála. Chika z překvapení ztratila rovnováhu a koncentraci. Otočila hlavu na Konan a přitom došlápla pravou nohou na balon. V ten okamžik ji v koníku ruplo a jejím tělem projela ukrutná bolest. Z hrdla se jí ozval bolestivý výkřik a zhroutila se k zemi. Do očí se ji z bolesti hrnuli slzy a přitom si křečovitě svírala nohu, která ji v oblasti kotníku rychle natékala. Konan se zlověstně usmála, stejně jako celé její družstvo. Tribunami se ozvali zděšeně výkřiky. Sakura, Hinata a Miya mezi nimi už nebyli. Právě dobíhali k Chice.
„Chiko!“ vykřikla Miya a klekla si k ní.
„Jsi v pořádku? Co tě bolí?!“ ptala se jí Sakura. Chika nasucho polkla.
„K-kotník! Asi sem si ho vymkla?!“ zašeptala. Sakura se podívala na její nohu a zhrozila se.
„Zavolejte někdo okamžitě doktora!“ zakřičela. Znovu se pak obrátila k holkám, které Chiku povzbuzovali. V tu chvíli tam přiběhli kluci a zbytek jejího týmu. Když uviděli, co se jí stalo doslova vraždili Konan a její spoluhráčky, pohledem. Ty si jen povýšeně odfrkli a šli si sednout na lavičku. Mezitím tam přiběhl zdravotnický tým a odvezli Chiku do nemocnice.
Zápas mezitím pokračoval. Konan si už myslela, že když Chika byla zraněná a chybí, tak můžou snadno vyhrát. Ale přepočítala se. Tým třeťaček začal hrát v plném nasazení. Chtěli výhrou pomstít Chiku. A taky se jim to povedlo s úžasným skóre 5:10.

Zbytek dne pak probíhali atletické soutěže, ve kterých Miya excelovala, stejně jako Neji nebo Sasuke s Narutem. Shikamaru se na celé závody vykašlal a zašil se někam pryč. Sai také zmizel a k Sakuřině údivu Ino taky. Ke konci dne, byli všichni strhaní a utahaní. Když se Miya doplazila do šatny, zjistila, že si tady Chika zapomněla batoh.
„Ach jo. Co by si beze mě počala?” ptala se sama sebe Miya, ale usmála se.
„No aspoň, že se pokračování dalšího sportovního dne, přesunulo na další týden! Chika si má možnost odpočinout a vyléčit kotník!” pomyslela si Miya a zamířila ven před školu, kde na ni čekali Hinata se Sakurou.
„Kde jsi tak dlouho?!” volala už na ni zdálky Sakura. Miya za nimi doběhla.
„Gome. Musela jsem se umýt!” omlouvala se a pak ukázala na Chikinu tašku.
„Nezajdeme na návštěvu?” navrhla. Hinata se usmála a kývla. Sakura zrovna tak.
„Kam jdete?” ozval se za nimi známí hlas. Dívky se otočili. Za nimi se objevil Sasuke, Naruto, Neji a Shikamaru.
„Jdeme navštívit Chiku.” oznámila jim Sakura.
„Půjdeme s vámi!” vykřikl najednou Naruto. Sasuke a Neji chtěli chvíli něco namítat ale nakonec přikývli. Shikamaru jen pokrčil rameny a přikývl. Zdůvodnil to tím, že se mu nechce domů, kde je hrozná nuda. Celá skupinka se vydala k autobusové zastávce, na které pak nasedla na potřebný autobus. Vzhledem k tomu, že kromě Miya a Sakury nikdo nevěděl kde Chika bydlí, tak musela jít Sakura s Miyou ve předu a všichni ostatní šli za nimi seřazení do dvojic, jako ve školce. Sasuke a Neji šli hned za holkama, Naruto a Hinatou šli, hned za nimi a jako poslední šel Shikamaru. Naruto si celou dobu na něco potichu stěžoval a mračil se. Hinata mírně červená si povzdechla.
„Děje se něco Naruto-kun?” zeptala se opatrně. Naruto se na ni překvapeně otočil.
„N-ne proč?” vykoktal překvapeně. Hinata na chvíli uhla očima, ale pak se na něj stejně podívala.
„Já jen, že jsi potichu! A tak ...” vysvětlovala. Naruto si na ni dlouze zadíval.
„To já jen tak. Přemýšlel jsem nad tím, co se Chice stalo. A jak to bylo od Konan hnusný!” pokrčil rameny Naruto. Hinata se usmála.
„Přesně, chudák Chika!” souhlasila a trochu posmutněla. Pak se ale znovu usmála.
„Ale myslím, že bude v pořádku!” prohlásila a usmála se a dál hleděla do země, pohroužena do svých myšlenek. Naruto si ji užasle prohlížel. Nemohl od ní odtrhnout pohled, ale nakonec se přece jenom překonal. S očima dokořán hleděl před sebe a přemítal, co se to s ním děje.
„Proč mě tak buší srdce?!” pomyslel si překvapeně Naruto a sáhl si na hrud. Prudce pak potřásl hlavou a pocit byl pryč.
„Možná ... možná to bylo tlakem!” hledal řešení Naruto. Nakonec na to ale raději přestal myslet. V tu chvíli dorazili před dům Chiky.
„A jsme tady!” prohlásila Sakura.