3.Kniha: Díl 13 - Trénink

Nami zamžourala očima a pootevřela je.
Oknem vedle jejich postele, ve které ležela, svítilo dovnitř ranní světlo a nutilo jí začít den.
Posadila se a protáhla se.
Zadívala se z okna na nebe a po zvednutí z postele k němu přešla a otevřela ho.
Nadechla se čerstvého vzduchu, podrbala se v jejích hustých hnědých vlasech a pousmála se.
Po chvilce uslyšela třísknutí dveří pod oknem a najednou se ulicí rozeběhl pryč Tai.
Nami se za ním dívala a na tváři se jí objevil nepatrný úsměv.

„Tak co to bude dneska, strejdo Hiro??“ zatnul nadšeně pěsti Tai a zadíval se na Hira s netrpělivým výrazem v očích.
„Když budeš už zticha, tak se to možná dozvíme!“ sykla Katara.
Tai se na ní nasupěně podíval.
Daisaku si povzdychl a dál ty dva ignoroval.
„Dneska…“ řekl Hiro a sáhl do kapsy u kalhot.
„…se zaměříme na chakrovou podstatu,“ řekl a vytáhl z kapsy tři papírky.
„He?“ prohlédl si kousky papíru nechápavě Tai.

„Tohle jsou kousky papíru, které jsou vyrobené ze speciálních stromů, které jsou hodně ve styku s chakrou a jsou speciálně pěstováni.“ Řekl Hiro a podal každému z nich lístek.
„Tenhle papír speciálně reaguje na chakru, kterou do něj vložíte. Podle toho se pozná typ vaší chakry.“ Vysvětlil trojici Hiro.
„Na to nepotřebuju papír!“ zazubil se odhodlaně Dai a papír, který držel mezi palcem a ukazováčkem se rozpadl na několik malých proužků.
„Eh…jo.“ Zatvářil se sklesle Hiro a podíval se na Daisaka s Katarou.
„Víte, co máte dělat.“ Řekl a čekal.
Katara se na něj chvilku váhavě dívala a pak se zadíval na svůj papírek.
Chytla ho soustředěně do obou dlaní a přivřela oči.
Najednou vyjekla a odhodila papírek na zem.
„ Co ječíš??!“ vytřeštil na ní oči Tai.
„Co bych neječela, když mě to začalo hořet v ruce??!!“ osopila se na něj ještě trochu vyjevená Katara.
„Heh…takže oheň.“ Pousmál se Hiro.
„Voda.“ Ukázal mu Daisaku svůj rozmočený papírek v ruce.
„Dobře. Takže se můžeme dál soustředit na rozvinutí vaší schopnosti zacházet s vaší podstatou.“ Založil si ruce v bok Hiro.
Katara se nadšeně zazubila.
Daisaku jen mlčel a tvářil se nezaujatě, jako vždy.
„Super!!“ zajásal Tai.

„Používat chakru normálně je snadné. Ale používat vaší elementární chakru už tak ne.“ Začal Hiro.
„Vlastně to není žádná další chakra, jen jde o to využít elementární podstatu vaší chakry.“.
„A co je na tom?“ zatvářil se nechápavě Tai a vytvořil na podpoření svého tvrzení v dlani malý vzdušný vír.
„Ty se tim zabejváš už buhví jak dlouho!! A navíc máš taky nějaký nadání na elementy, s takovejma rodičema, tak nemachruj!!“ propíchla ho pohledem Katara.
„Nezáviď!“ vypláznul na ní jazyk Tai.
To už Kataru musel Daisaku chytit za triko, aby se na Taie nevrhla.

„Když se budete učit základy, co už umím, tak co budu dělat já??“ došlo Taiovi a nahodil zoufalý výraz.
„Hmm…“ zamyslel se Hiro.
„Jo, tohle bude ono.“ Vytáhl kunai a protočil ho za očko na konci jeho rukojeti na prstu, než ho chytil do dlaně.
„A co já s ním?“ pokrčil nechápavě Tai rameny.
„Naučíš se používat chakru se zbraněmi, tím, že jí do nich vložíš a ony získají některé její atributy.“ Řekl Hiro a podal Taiovy kunai.
Když viděl, jak si Tai kunai prohlíží, povzdechl si a sundal si svojí dvojitou katanu ze zad.
„Počkej, předvedu ti to,“ řekl a hned na to se kolem jeho katany rozeběhly blesky.
Trojice geninů na to se zájmem hleděla.
Hiro lehce pozvedl katanu do výšky kolmo nad zem a jen tak jí pustil.
Místo aby se její čepel prostě zasekla po pár centimetrů do země, zajela do ní celá, až po rukojeť, jako rozžhavený nůž do másla.
„Páni!!“ vydechl Tai a prohlížel si katanu, trčící ze země, ze které pomalu vyprchávala blesková energie.
„Už víš, co po tobě chci?“ podíval se Hiro na Tai a povytáhl obočí.
„Jasně!!“ kývl nadšeně Tai a odhodlaně se zazubil.
Hned na to poodešel o kus dál a soustředěně se zadíval na svůj kunai v dlani, kolem kterého se začala mihotat chakra.

„A teď k vám dvěma.“ Otočil se Hiro zpátky na Kataru s Daisakem.
„Hiro-dono? Můžu se na něco zeptat?“ podíval se na Hira Daisaku.
„No?“.
„Proč se tohle vlastně učíme? Když je to tak těžký, určitě to nebudeme ovládat tak dobře jako Tai v době, kdy začnou chuuninské zkoušky. Tenhle trénink se hodí spíš pro něj, než pro mě s Katarou, ne?“ řekl Daisaku zamyšleně.
„Proč? To je jednoduché. Stačí se podívat na Taie.“ Pousmál se Hiro.
Daisaku povytáhl obočí.
„Jak to myslíte?“ zatvářila se nechápavě Katara a tikala pohledem z Taie na Hira.
„Tai nebude jediný, kdo bude mít zaměřené útoky na elementy své chakry. A takovým nepřátelům, se musíte naučit bránit.“ Řekl Hiro.
„A to jak??“ naklonila Katara na stranu hlavu.
„Chakrové elementy si nejsou všechny rovny. Mají své výhody nad ostatními, ale i nevýhody.“ Řekl Hiro.
Katara s Daisakem si vyměnili zamyšlené pohledy.
„Ukážu vám to…“ dřepl si Hiro a začal něco malovat na zemi kunaiem.
Když skončil, na zemi byl kruh pěti elementárních znaků kanji a mezi nimi šipky.
Na vrcholu byl oheň.
„Oheň, jak vidíte…,“ ukázal Hiro kunaiem na vrchní znak.
„…je silnější než vítr.“ Ukázal na druhý znak, který následoval za šipkou z prvního.
„Protože čím více kyslíku dodáte ohni, tím víc je silnější.“ Podíval se Hiro na Kataru s Daisakem, kteří ho sledovali.
„Dále vítr je sice slabší než oheň, ale zato je silnější než blesk,“ přejel Hiro kunaim ze znaku větru na znak blesku.
„…A blesk je silnější než země.“ Ukázal na další znak, podíval se na Kataru s Daisakem a odmlčel se.
„…jasně…!“ pousmál se Daisaku po chvilce a narovnal se.
„Co? Co je? Co je jasný?“ vystřelila Katara na nohy a zadívala se na Daisaka.
Hiro si povzdechl.
„Hlavně, že se směješ Taiovy…“.
„Chmpf!“ urazila se Katara a založila si ruce na prsou.
„Podívej se na ten obrázek pořádně a zamysli se!“ kývl na ní Hiro.
Katara se přestala tvářit uraženě a raději se zahleděla na obrázek na zemi a tikala pohledem ze znaku na znak.
Po chvilce se rozzářila.
„Už tomu rozumím!!“ zavýskla.

„Heh! Takový trapný základy se učej!!“ zakřenil se Tai, když zaslechl Kataru se radovat z pochopení kruhu sil elementů.
„Tak jo! Nebudu se zabejvat těma nováčkama a budu se soustředit plně na svůj trénink!!“ sevřel Tai v dlani kunai a soustředil se.
Kolem kunaie se začala vlnit jeho chakra.
Tai otevřel pomalu oči a pustil kunai.
Ten pomalu letěl k zemi a po jeho doteku jí jeho špičkou zpomalil a zarazil se do čtvrtiny do země.
„Sakra!!“ zaklel Tai a chňapl otráveně po kunaii.
Sevřel ho v dlani, zavřel opět oči, a co nejsilněji se soustředil.
Větrná chakra je rychlá a ostrá, to znamená, že jí musím nechat proudit co nejrychleji a co nejvíc zaostřit! Zamračil se soustředěně.
Pustil kunai a ten se do země zarazil bez zpomalení do půlky.
„Jo! Jde to!“ zazubil se vesele Tai.

Katara držela pečeť soustředění a měla zavřené oči.
Kolem ní zářila její chakra a různě se mihotala.
Kolem ní bylo v kruhu zapáleno asi 10 svíček.
Katara se nadechla, načež se plameny svíček naklonili k ní a při jejím výdechu se odtáhly.
„Jde ti to…“ usmál se na ní Hiro.
Katara otevřela oči a zakřenila se.

Daisaku mezitím seděl u břehu řeky ve stejném tureckém sedě jako Katara opodál.
Trénovali u řeky, protékající Konohou, Hiro je tam vytáhl, aniž by jim to nějak zdůvodnil.
Nadechl se, načež se voda v řece vyhrnula přes břeh až k jeho nohám a při jeho výdechu se prudce nahrnula zpátky do koryta.
Daisaku otevřel oči a pousmál se.

Hiro poodešel o kus dál a sledoval trojici geninů cvičit.
Docela jim to jde…ale pomalu bychom měli zrychlit. Zkoušky se blíží. Pousmál se, ale vzápětí se lehce zamračil.

„No u sta hromů!! Koho to nevidím???!“ ozvalo se za ním, když ho někdo plácl do ramene.
„Zdravím, Lee…“ řekl sklesle Hiro a pousmál se na pozdrav na zubícího se černovlasého muže, s účesem podle kastrolu, stojícího za ním.
„Co ty tady? Dlouho jsme se neviděli.“ Řekl Hiro přátelsky.
„Jo! Já jdu trénovat s týmem! Dneska jsem jim slíbil extra dávku mládí!!“ nasadil Lee zářivý úsměv, div to Hira neoslepilo a vztyčil na natažené pěsti před ním palec nahoru.

Daisakovi najednou padl něčí stín do tváře.
Otevřel oči a podíval se na hladinu řeky před sebe.
„Ty budeš Hyuuga, co? Ty oči poznám.“ Pousmál se celkem vysoký mladík s delšími hnědými vlasy, svázanými za hlavou do culíku, v krátkých béžových kalhotech a rudém tričku víc na tělo, stojící na hladině řeky, suchou nohou, před ním.

„Jo, to sem.“ Odvětil klidně Daisaku a narovnal se.

„No tak Lee-sensei!!! Než nám zatuhnou svaly!! Jdeme na to??“ zazubil se netrpělivě černovlasý mladík, v černém triku se zelenou vestou a tmavě zelených kalhotech, stojící vedle toho prvního.
„Ach jo…proč seš takovej pošuk, Minoru?“ podepřela si čelo dlaní světle modrovlasá dívka, v dlouhých, volných a tmavě modrých kalhotech, dole trošku vyhrnutých, a v přiléhavém bílém tričku s krátkým rukávem a odhaleným pupíkem, s tmavě modrou kapucí.
„Akorát z nás děláš před každým malí děti!“.
„Tvůj přístup, milá Ai, je vážně pochybný!! Nevím, jestli se vůbec někdy staneš alespoň tak dobrým ninjou, jako já.“ Založil si Minoru ruce na prsou a podíval se vážně a káravě na Ai.
„Pusť mě, Reii!!! Já ho zabiju!!!“ začala se sápat na Minora Ai, zatím co jí ten vysoký mladík, Rei, držel za pas, v bezpečné vzdálenosti od Minora.
„Měli bychom jít, sensei! Než se ti dva sežerou.“ Pousmál se Rei a podíval se na Leeho.
„Fajn mládeži!! Nic nezahřeje u srdce tak, jako pohled na zapadající slunce a na mladé geniny, překypující energií!!“ pronesl Lee procítěně se slzou u oka.
„Zatím, Hiro!! Jdeme si dát 1500 koleček proti proudu!!“ zazubil se opět a rozeběhl se šílenou rychlostí po řece pryč.

„Vzhůru, lidi!!“ zajásal Minoru a vystřelil bleskově za Leem.
„Ach jo…“ povzdechla si Ai a rozeběhla se za dvojici Taijutsuvých nadšenců.
„Čau hoši, slečno.“ Kývl Rei na Taie s Daisakem a mrkl na Kataru.

Co je to za trojku a za pošahanýho senseie??! Zatvářil se sklesle Tai, když sledoval trojici mizet za Leem.
Daisaku je jen zamyšleně sledoval.

„Bože ten Rei je tak úžasnej!!!“ vzdechla zasněně Katara, civící za mizející trojicí.
„Ty seš strašná ženská…“ podíval se na ní přimhouřenýma očima Tai.
„Říkals něco??!!“ propíchla ho pohledem Katara.

Hiro se jen s cukáním v koutku úst pousmál.