Deník Jashinisty 01 by Lisa

„Poštááá!" ozvalo se ode dveří.
Lisa se silou vůle donutila otevřít oči a zamžourala na barvený ječící flek, v němž poznala poštovního skřítka jejího nadřízeného.
„Co ten Sutech zase prudí?!" vykřikla rozhořčeně.
„Nevim, ale je to prý naléhavé," odpověděl skřítek a znovu začal ječet: „Poštááá!"
„Sakra zmlkni, už jdu," zamumlala naštvaně. Unaveně se zvedla z postele a zamířila ke skřítkovi převzít si dopis, v němž stálo:

'Ahoj Liso,
mám pro tebe úkol. V jednom archeologickém prameni se objevila nová historická postava jménem Jashin. V období válek bohů s démony možná hraje důležitou roli, takže ty jakožto profesorka Dějin Magie to budeš muset prozkoumat. Z druhé strany máš mapu Země ninjů. Na označeném místě žije osoba, která si nechává říkat Hidan. Je to jediný žijící tvor, který o tom Jashinovi něco ví. S pozdravem tvůj nadřízený
Ps. Ten zdroj by mohl být nebezpečný. Šťastnou cestu!'

Po přečtení dopisu se Lisa rychle nasoukala do hábitu a nakvašeně vyrazila za Setem. Cestou potkávala udivené studenty, kteří si zaujatě prohlíželi profesorku. Lisa si jich však nevšímala a cílevědomě se hnala chodbami.
„Sutechu, ty sketo!" vtrhla do Setova kabinetu.
Uvnitř byl její nadřízený, který právě poskytoval doučování jedné své studentce. Zvláštní bylo, že ona slečna seděla polonahá na jeho pracovním stole.
„Taky tě rád vidím, ale tohle není zrovna vhodná chvíle na návštěvy," zareagoval Set na příchod Lis.
„Co to má znamenat?!" probodla ho Lis vražedným pohledem a vztekle zamávala dopisem.
„Co by?" pokrčil Set rameny. „Už bys taky mohla něco dělat, když tě platím."
„Hm.. a ty bys zase mohl přestat obtěžovat malé holčičky," ušklíbla se Lisa.
„Ale já nejsem malá holčička," fňukla polonahá slečna.
„Jasně, jsi velká holka. Tak se obleč a vypadni nebo tě nechám vyhodit," odpověděla Lisa a sladce se na studentku usmála.
„Udělej to a nechám vyhodit tebe!“ vykřikl Set.
„Jsem si jistá, že vedení určitě ocení tvé mimipracovní aktivity,“ zamumlala Lis a lhostejně si začala prohlížet své nehty.
Set nejdřív zblednul a poté zrudnul a nakonec se mu vrátila původní barva.
„Dobře, vrať se později,“ přikázal studentce a vražedně si při tom měřil Lisu.
Dívka si vzala věci a rychle vyrazila ze dveří.
„Tak tedy znovu, co to má znamenat?“ zeptala se Lisa a klidně se posadila do nejbližšího křesla.
Set se usadil naproti ní za pracovní stůl a upřel na ni pronikavý pohled.
„Vážně nevim, to ty jsi sem vtrhla s hábitem naruby, vlasama trčícíma do všech světových stran a řasenkou rozmáznutou na čele,“ odpověděl klidně.
Lisa zděšeně vyskočila a běžela k zrcadlu, aby se mohla prohlédnout. Když spatřila svůj odraz na chvíli ztuhla.
„Ááááá!“ rozječela se hned na to.
Set pořád klidně seděl za stolem a trpělivě vyčkával, až se Lisa uklidní.
Po chvíli hysterického ječení se Lis vzpamatovala a uvědomila si, že vlastní hůlku. Pak už jen zamumlala pár zaklínadel a mávla hůlkou.
„Ehm..,“ kriticky se prohlédla v zrcadle.
„No lepší už to nebude,“ poznamenal Set.
Mladá žena ho opět probodla vražedným pohledem a vrátila se na své původní místo.
„Takže zpátky k naší problematice. V dopise stojí, že mě vysíláš na nějaký životu nebezpečný úkol do země pošahanejch kung-fu týpků, správně?!“
Set souhlasně přikývl. „Ano, přesně tak. Jenom bych chtěl podotknout, že tam se jim říká ninjové.“
„Aha,“ ušklíbla se Lis ironicky. „teď už to všechno chápu, jenom ještě malý detail. Já jsem profesorka a ne archeolog nebo novinář!!!“ hlas se jí začal nebezpečně zvyšovat.
„To sice ano, ale na tvůj předmět se nehlásí žádní studenti, tím pádem neučíš a to vlastně znamená, že tě platim za nicnedělání. A jelikož tohle někdo prozkoumat musí, určil jsem, že to budeš ty,“ oznámil jí Set chladně.
„A když to odmítnu?“ zeptala se Lis vzdorovitě.
„Tak máš padáka," řekl Set prostě. „Hele Lis," povzdechl si a důvěrně se k ní naklonil.