Samota, která bolí – nemusí bolet navždy - 4. část

Tsunade seděla ve své kanceláři nad rozloženou složkou se záznamy ninjů, které poslala společně s Narutem v týmu. Opřela se pohodlně ve svém křesle, zavřela oči a přemýšlela o všem co ji Nekome řekl při vyřizování vzkazu a před chvílí v restauraci.
„Hiashi-sama řekl, že máš poslat Uzumakiho Naruta na takovou misi, aby nebylo divné, že tam bude člen klanu Hyuuga. Který, tak to není důležité vědět. Tady je žádost o splnění mise, aby si náhodou někdo nestěžoval a neměl pochybnosti. Hiashi-sama řekl, že je to za ten nemalý obnos, který ti půjčil...“
„Ty chceš vědět pravdu a detaily mise? Ale to ti nemůžu říct. Hiashi-sama by mě vyloučil z klanu... No tak dobře tedy. Neji má za úkol najít místo, kde se skrývají ninjové z Kirigakure no Sato. Objevili jsme je nedávno a zjistilo se, že je vyhostili z vážného podezření na těžké zločiny. Hlavně nás zaujal záznam o vyvraždění jedné rodiny kvůli majetku nebo tak nějak to tam stálo. Člen Hyuuga klanu by s nimi i sám neměl mít problémy, ale Hiashiho napadlo si otestovat Uzumakiho v dovednostech a chtěl boj trochu ovlivnit ve prospěch druhé strany. Bude to docela sranda, škoda jen, že u toho nebudu moct být.“V tu chvíli sebou Tsunade škubla, jako kdyby byla na místě, kde zhruba před hodinou a její pracovní stůl se válel z ničeho nic po celé kanceláři.
„Já toho zmetka snad rozmlátím ještě jednou,“ mírně se usmála při vzpomínce na Nekomeho, když ho zdravotnický tým sbíral z podlahy restaurace.
„Tsunade-sama, co se tu stalo?“ ptala se Shizune, ještě zadýchaná, jak rychle běžela zjistit co se stalo.
„Zavolej ihned Kakashiho a řekni mu, že mám pro něj velmi naléhavou misi. Dělej Shizune!“
Tsunade nevěděla co teď. Čekáním byla ještě nervóznější. Opřela se o hranu okna a koukala chvíli na oblohu, ale po chvilce sklonila hlavu a přemýšlela o Narutovi a říkala si, že on to určitě zvládne.

Právě probíhala rodičovská hádka mezi Hinatou a Hiashim. Tématem nebylo nic jiného než vztah Hinaty s Narutem.
„Hinato, tohle ti zakazuji. Jsme nejváženější klan ve vesnici a dát se dohromady s Uzumaki by byla ta největší katastrofa pro náš klan. Ta ostuda, kterou by jsi nám všem přinesla. Nechci o tom už nic slyšet.“
„Ale otče, my se máme moc rádi. Chceme být už jen spolu,“ argumentovala to Hinata.
„Už delší dobu pochybuji o tom, jestli bude dobré dosadit tě do popředí tohoto klanu. Hlavně pochybuji o tvých schopnostech nejen vůdčích, ale i bojových. I tvoje mladší sestra Hanabi je mnohem lepší než ty. A ty ještě chceš mezi nás postavit někoho jako je... kdo je Uzumaki.“
„Otče prosím, poslouchej mě,“ Hinata už jen tak tak zadržovala slzy. Sama nevěděla co má teď říct, chtělo se jí utéct... utéct na tu louku co včera.
„Měla by sis vybrat někoho jiného. Stejně není Narutova budoucnost moc jistá.“
Hinata se v tu chvíli zarazila. Nemohla se ani pohnout, nechápala význam, ale vůbec se jí to nelíbilo, přála si aby to byl jen nějaký špatný omyl.
„Co to říká,“ pomyslela si.
„Odejdi ihned do svého pokoje. Tento dům sama neopustíš, dokud nezměníš svůj názor,“ vyhrožoval ji Hiashi a nařídil jí domácí vězení.
Hinata se pomalu zvedla, odešla do svého pokoje a po cestě neustále v dlani svírala klíč. Klíč, který jí dal Naruto od svého bytu.
„Já přeci mám jiné místo, kam můžu jít. Půjdu a počkám tam na něj, než se vrátí.“ Problém byl, že hned jak zmizela otcovi z očí, tak byla sledována ninjou.
Zatímco Shizune shání společně s pár ANBU Kakashiho a Hinata myslí na toho jediného ve svém pokoji, tak na Narutově misi se začíná pomalu vyplňovat Tsunadina temná předtucha.