Kroniky Vzduchu Shippuuden:Díl 23.-Ztracený ninja

„Já mám jiné pouto…“ řekl Sasuke.
Jaden ho sledoval a čekal.
„…Pouto nenávisti k mému bratrovi!“ zamračil se Sasuke.

„Jiná pouta mě pouze rozptylují…od pravých emocí a tužeb, na kterých záleží!“ řekl ledabyle Sasuke.

Naruto sklopil pohled k zemi a zatnul pěsti.
„Tak proč jsi mě…“.
„…proč jsi mě tenkrát nezabil, Sasuke??!!“ zakřičel a propíchl Sasukeho pohledem.
Jaden se podíval po Narutovi a pak obrátil svůj pohled opět na Sasukeho.
…Proč to muselo sakra skončit takhle…?! Zatnul zuby.

Sasuke se zatvářil nad věcí a zavřel oči.
„To je jednoduché k vysvětlení.“.
„Stát se silnějším přesně podle jeho příkazu já nechci!“ řekl a otevřel oči.
„O čem to mluvíš?!“ řekl zaraženě Naruto.
„Nedlužím ti…ani nikomu jinému…žádné vysvětlení!“ řekl Sasuke a sklouzl pohledem na Jadena.

„Tehdy…jsem tě nechal žít z rozmaru.“ Pronesl Sasuke.
Naruto se zamračil.

Chvíli se na sebe dívali, ale pak se Sasuke zamračil.
A najednou byl pryč.
Jaden sebou trhl a zadíval se vedle sebe, kde teď Sasuke stál a držel Naruta čelem k němu kolem ramen, nakloněný za ním.
„Když o tom tak přemýšlím, neměl jsi sen, stát se Hokagem?“ řekl Sasuke.
„Měl jsi čas strávit tréninkem, místo toho, abys ho zahazoval hledáním mě.“.
Jaden sevřel pevně dlaně v pěst.
Nami s Hirem si vyměnili pohledy a připravili se.

„A tentokrát, tě z rozmaru zabiju!“ řekl chladně Sasuke a sklouzl rukou k rukojeti svého kusanagi.
Naruto se zamračil.
Sasuke vytáhl svůj meč pomalu z pouzdra a napřímil ho k bodnutí.
„S-Sasuke!“ vyjekla Sakura.
Sasuke trhl rukou, ale čepel meče se nedostala dál, jak pár centimetrů.
Sasuke pootočil hlavu doprava.
Jaden ho držel za zápěstí s mečem a díval se mu upřeně do očí.
„Nedělej nic, čeho budeš litovat!“ zamračil se na něj.
Sasuke jen škubl rukou a švihl čepelí stejným směrem, kde stál Jaden.
Jaden se prudce prohnul v zádech, když čepel meče prosvištěla nad jeho hlavou, a opřel se dlaněmi o zem.
Udělal hvězdu dozadu a po doskočení na nohy vrazil dlaň proti Sasukemu a poslal na něj talkovou střelu.
Sasuke se uklonil do strany a střela roztříštila skálu za ním.

Ostatní dlouho nečekali a zaujali bojové postoje.
Hiro protočil mezi prsty svojí dvojitou katanu, vpustil do ní bleskovou chakru a švihl s ní z otočky po Sasukem.
Ten mu vrazil do cesty svůj meč a od obou čepelí odletěly blesky.
„Rasengan!“ zařval Naruto, když od Sasukeho Hiro odskočil, a vrazil proti němu dlaň s koulí chakry.
Kráter zakryla rána a kouř.

A z toho kouře vyskočil Sasuke na okraj kráteru.
Po chvilce ale zbytek kouře odfoukla vlna větru a oba týmy měli na Sasukeho normální viditelnost.
„…Proč…?“ zatnul Naruto hořce dlaně v pěst, stojící v díře po Rasenganu.
„Proč ti to nedochází?!“ zakřičel na Sasukeho.
„Orochimaru si vezme tvoje tělo!!!“.
Sasuke přivřel oči.
„Pořád přemýšlíš jako dítě, Naruto.“.
„Moje pomsta pro mě znamená všechno!“.
„V této chvíli, se ani já ani Orochimaru Itachimu nevyrovnáme.“.
„Je-li obětování mého těla Orochimarovi jedinou cestou, jak Itachiho zabít…“ řekl Sasuke a odmlčel se.
„…zahodil bych svůj život milionkrát.“.
Jaden ztuhl, stejně jako Naruto.

„Dost řečí!“ vložil se do toho Yamato a předstoupil dopředu.
„Doufal jsem, že ho nebudu muset zranit před vámi…ale musím to brát vážně!“ zatvářil se temně a zadíval se na Sasukeho.
„Brát vážně?!“ zopakoval Naruto.
„Sasuke je stejný jako Orochimaru. Toulavý ninja, kterého nemůžeme nechat volně pobíhat po světě. Bereme ho zpět do Konohy!“ řekl rozhodně Yamato.
Hiro s Nami se zamračili.

„Konohy?“ povytáhl obočí Sasuke.
„Tak to by stačilo.“ Řekl a vrazil svůj meč do země vedle něj.
Hned na to udělal bleskurychle několik pečetí a zvedl ruku k nebi, když kolem něj začala svítit chakra.
Yamato sebou trhl.

Ale najednou Sasukeho chytl někdo za ruku.

„Orochimaru!!“ zamračil se Jaden.

„Tu techniku nepoužiješ, Sasuke!“ řekl přísně Orochimaru.
Sasuke se na něj otočil.
„Pusť.“.
„Stále mluvíš s Orochimarem-sama tak neslušně, Sasuke?“ ozvalo se vedle Sasukeho zprava, když se tam objevil Kabuto.
„Nevidím důvod přestat…“ otočil se na něj Sasuke.
„Ty víš, po čem Akatsuki, jdou ne?“ zadíval se na něj Kabuto.
Sasuke mlčel.
„Proto chceme, aby nám je Listová pomohla odstranit.“.
„I kdyby to měl být jen jeden.“ Podíval se Kabuto po ninjích z Konohy, stojících v kráteru.
„Budeš mít problémy při své pomstě, když se do toho připlete víc členů Akatsuki.“.
„To je ubohý.“ Odvětil Sasuke.
„Zvýší to tvojí šanci na úspěch při pomstě.“ Dodal Kabuto.
„Kdyby jen o 1 procento.... Souhlas?“ otočil se zpět na Sasukeho.
Sasuke místo odpovědi spustil ruku k boku a zasunul svůj meč do pouzdra.
„Jdeme!“ rozhodl Orochimaru.

Jaden sebou trhl a už se chtěl vrhnout kupředu, ale Hiro ho chytl za rameno a zadržel ho.
Jaden škubl hlavou a zadíval se na něj.
Hiro mu věnoval domluvný pohled a nepatrně přidal na síle stisku.
Jaden ho chvilku sledoval, ale pak sklopil pohled k zemi a po chvilce ho upřel na Sasukeho.

Konce podrážek trojice, stojící na vrcholku kráteru, vzplála ohněm, ve kterém začala mizet, jako vzduch.
Po chvilce je pohltil celé a týmy z Listové byly sami.
Jaden sklopil pohled a zavřel hořce oči.
Zatraceně…!!!

Naruto posmutněl a sklopil hlavu.
Zase jsem ho nedokázal zastavit. Roztřásl se hořkostí v srdci.
Jsem…slabý.
Po chvilce se dal do pláče.

Jaden svíral pevně dlaně a zatínal zuby…jeho emoce nesměli nikdy ovládnout, ale teď měl na kraji i on.

„Pláč…pláč Sasukeho zpátky nepřivede.“ Řekla Sakura.
„Jsem tu taky, a i Jaden, spolu budeme silnější!“ řekla, když jí ztékali pramínky slz po tváři.
Jaden pootevřel oči a povolil dlaně.
Pak mu někdo položil dlaň na rameno.
„Já tu sem taky…a Hiro…“ usmála se na něj povzbudivě Nami.
Hiro si založil ruce na prsou a kývl.
Jaden jí chvilku sledoval a pak se pousmál.
Protřel si dlaněmi obličej, aby se vzpamatoval a narovnal se.
„No…vrátíme se do Konohy a skončíme tuhle misi! Ještě budeme mít spoustu příležitostí…tomu věřím!!“ pousmál se odhodlaně a podíval se na Naruta se Sakurou.
Naruto ho chvilku sledoval a pak se pousmál a utřel si do rukávu slzy.
„Díky.“.

Yamato se otočil a přeměřil si mladé shinobi pohledem.
Zase to začíná… Pousmál se.
„Tak jdeme!“ zavelel.

„Aha.“.
Tsunade si povzdechla.
Tým Delta a tým Kakashi zatím mlčeli.
„Takže?“ zvedla Tsunade pohled a podívala se po Narutovi s Jadenem a Sakurou.
„Nevzdáme to!“ odpověděl odhodlaně Naruto.
Tsunade se pousmála.
„Dobře, dám vám další misi! Do té doby buďte doma v pohotovosti!“.
„Jasně!“ odpověděli sborově a odešli.
„Jadene! Ty za mnou přijď do 2 hodin, až si odpočineš.“ Řekla ještě Tsunade Jadenovi ve dveřích.
„Co? Jo, jasně, Tsunade-sama! Nashle!“ zazubil se Jaden a odešel.
Tsunade se pousmála a povzdechla si.

„Hej Sakuro! Pojďme na rande!“ usmál se rozjařeně Naruto na Sakuru, když vyšli z budovy Hokage.
„A už je to tu zase…“ povzdechl si Jaden.
Nami se zasmála.
„To už jsi zapomněl, co nám právě Tsunade-sama řekla?“ podívala se na něj vyčítavě Sakura.
„Uh…ani ne.“ Odpověděl zaskočeně Naruto.

Sai s Hirem šli za čtveřicí a mlčeli. Hiro šel nezaujatě s rukama v kapsách, jak je jeho zvykem a Sai nasadil úsměv.

„Máme být doma v pohotovosti do další mise!“.
„No tak Sakuro! Nikdo se to nedozví, když to bude jen na chvilku!“ nepolevoval nadšeně Naruto.
„Naruto, Naruto, Naruto…“ povzdechl si Jaden. Narutovi se napnula žilka na hlavě a naštvaně na něj pootočil pohled.
„Ty to s ženami vůbec neumíš! Musíš na ně být jemný a nevnucovat se!“ pronesl Jaden moudře.

Nami obrátila oči v sloup a povzdechla si.

„Takhle.“ Řekl Jaden, vzal Nami kolem boku a přitáhl si jí blíž.
„Lásko…nezajdeme na rande?“ mrkl na ní a vzal její dlaň do své.
Nami se nejdřív zatvářila zaskočeně, ale pak se jen pousmála a cvrnkla Jadena do čela.
„Ne.“.
„Namiiii! Nemůžeš mě takhle kazit reputaci!!“ zatvářil se sklíčeně Jaden.

Hiro se Sakurou se rozesmáli.

„Co jsi to říkal, Jadene??? Že to JÁ s ženami neumím???“ poznamenal Naruto a přimhouřil oči.
„Chmpf!!!“ propaloval ho Jaden pohledem.

„Máte smůlu, kluci! My si jdeme odpočinout po našem!“ vyplázla na Naruta s Jadenem jazyk Nami a chytla Sakuru pod ramenem.
Sakura se zasmála a pak obě zmizeli v ulici.

Jaden s Narutem se zatvářili sklesle.
„To nic hoši. Můžete si o tom pokecat u čaje a dát si rande spolu, když vám obě utekli.“ Plácl Jadena s Narutem Hiro po zádech, když kolem nich procházel.
„Hej!!“ zaječeli na něj sborově.