Lotos kapitola1-Leknín nebo lotos?

Lotos kapitola 1- Leknín, nebo lotos?

Ahoj jmenuju se Kejla Asukii, je mi dvacet let navštěvuji školu Headerfeeld společně s jednou z mých sestřenic Yuuki Botan, kromě ní mám ještě sestřenice Kiru a Kesidy které, ale žijí úplně v jiném městě. Mojí sestře Arashii je šestnáct let a chodí ještě na střední a moc jí doma nevídám. Jsem tajně zamilovaná do mého učitele Kakashiho Hatake jediný kdo o tom vý jsem já a Yuuki.

No, ale k věci, ráda bych vám vyprávěla příběh, který se mi stal jednoho dne, když jsem jela autobusem do školy. Bylo to asi takhle…………………

Jednouo ráno jsem se vzbudila, venku svítilo sluníčko a já měla hned lepší náladu. Jíst se mi nechtělo, tak jsem si jenom rychle naházela, učebnice to tašky hodila na sebe uniformu, učesala se a namalovala, to víte jako typická holka v mém věku .

Pak jsem šla asi půl kilometru na autobusovou zastávku. Můj každý den byl jako kolotoč. Pořád totéž a samozřejmě při mé smůle autobus měl zase patnáct minut zpoždění tak sem si sedla na lavičku a aspoň si dopisovala domácí úkol. V tom mi zazvonil telefon, jelikož mám v kabelce brdel, tak než sem ho našla, tak ten kdo mi volal, to dávno zavěsil.

Číslo jsem neznala, tak mě napadlo, že to byl asi nějaký omil. Když autobus přijel, tak sem nastoupila a automaticky sem si sedla na poslední sedadlo u okna vzadu. Lidí tam moc nebylo protože, většina byla v práci a studenti už byly ve škole. O mě se vědělo, že bydlím daleko, tak přijdu vždy o pět minut později. Vzala jsem si Mp3 a poslouchala písničky, věděla jsem, že cesta do školy ještě nějakou tu hodinku potrvá.

Celou dobu jsem se dívala, z okna když jsme přejížděly, most nad řekou autobus zastavil, přímo uprostřed kde byl semafor. Do hlavy mi chodily nápady například, co by se stalo, kdyby se most v půli propadl, pod tíhou autobusu a my skončily v řece a já neumím plavat, takže bych asi moc dobře nedopadla.

Při této myšlence jsem se musela usmát. Jak jsme tam takhle čekaly, až se rozsvítí zelená, všimla jsem si leknínů ve vodě, nad nimi se skláněla vrba a okolo nich pluly labutě, najednou jedna zamávala křídly, bylo to tak kouzelné a vše se to seběhlo v jednom okamžiku. Vedle té labutě zrovna začaly kvést žluté lekníny a mezi nimi začal vystavovat své plátky jeden tmavě růžový, ale byl jiný na první pohled jemnější a elegantnější něž, všechny ostatní lekníny, ale když jsem se na něj podívala podruhé připadal my jakoby zrádný, divoký a jedovatý a to to bylo ještě poupě.
Přesto my připadal nádherný, ale musela jsem uznat, že je opravdu nějaký jiný, no nechala jsem to plavat, na semaforu byla pořád červená, když jsem se podívala na hodinky viděla jsem, že tam stojíme asi 5 minut
„No bezva“ řekla jsem si, v tu chvíli se autobus rozjel a já se ještě naposledy podívala na ten zvláštní leknín, ale viděla jsem něco, co jsem předtím neviděla, uprostřed se třpytila malá černá kulička, neměla jsem možnost se na to pořádně podívat byl to totiž jenom mžik, autobus už odjížděl dál do centra města.

Asi za dvacet minut přijel před školu vystoupila jsem a běžela, přímo do třídy která byla v posledním patře a výtahy se u nás nevedly. Vlítla jsem do dveří jak tornádo na Menhetnu a málem jsem povalila Kakashiho
„Jé promiňte, pane učiteli“ řekla jsem mu s červenajícími se tvářemi.
„To nic Kejlo. sedni si a my budem pokračovat ve výkladu“ Odpověděl a já si šla sednout do poslední lavice u okna, kde jsem seděla vedle mé sestřenice Yuuki která mě vítala s úsměvem na tváři (tlemila se od ucha k uchu PS: doufám, že si to teť nečte taky )

Zrovna jsme měly hodinu přírodopisu a probíraly jsme nějaký kytky. Moc jsem tomu pozornost nevěnovala. Pořád jsem měla v hlavě ten leknín, co jsem ráno viděla v tom do mě Yuuki šťouchla, že mám přečíst další odstavec, tak sem jí rychle vzala učebnici protože tu svou jsem samozřejmě měla v ještě v tašce a začala jsem číst, byl to článek o Lotosu :

Lotos je tropická vodní rostlina podobající se leknínům; leknín: lotos egyptský, správněji leknín lotosový, modrý lotos, leknín modrý nebo bílý lotos, lidové označení pro evropský leknín bílý. Lotosový květ byl a je v řadě náboženství posvátnou květinou a důležitým symbolem. Uctívali ho starověcí Egypťané, dodnes ho ctí Indové i buddhisté. Zvláštností lotosu je, že se nedá ušpinit tekutými nečistotami, na povrchu okvětních lístků jsou drobné krystaly které pomáhají stékání látek z květu. Tuto techniku nyní využívají oděvní firmy pro produkci obleku, jež se nedají politím ušpinit.

Na konci odstavce byl obrázek lotosu. Málem my spadla čelist, protože to byl přesně ten, co jsem ráno viděla, proto se mi zdál tak divný, nebyl to leknín, ale lotos.

„Pane učiteli“ přihlásila jsem se. „jakou barvu mají ty krystaly? O kterých se tam psalo?“

„No, můžou být růžové nebo bílé, proč se na to ptáš? Od kdy tebe zajímá Botanika?“ odpověděl mi učitel Kakashi.

„Jenom tak, mě to napadlo“. Zbytek hodiny jsem vůbec nevnímala co učitel vykládá, dokonce jsem i přeslechla to, že bude muset mýt do konce týdne esej o leknínech, vůbec sem tomu nevěnovala, pozornost pořád sem si kreslila ten malý Lotos, co jsem viděla dneska ráno.

Zatímco Yuuki si dělala pečlivě poznámky. Když se na mě otočila, uviděla jak si čmárám a musela podotknout, že „čmárám“ moc hezky, jenom nechápala, co tam dělá ta černá kulička. Tak sem jí teda začala vyprávět, co se mi ráno stalo.