Ameno 03

Tým??

"Shikamaruuuu!!"
"Hm, co se děje?" otočil se volaný na Sakuru, která se udýchaně hnala k němu.
"Tsunade-sama by s tebou ráda mluvila." řekla mezi jednotlivými nádechy a výdechy.
"Co zas ta čaro... em... Pátá chce?"
"Řikala něco o zastupování... takže asi mise ."
"Chjo, to je otrava." řekl Shikamaru a se Sakurou po boku se vydali k sídlu hokage.

"Dále" ozvalo se zpoza dveří.
"Volala jste mě? Hokage-sama"
"O ano Shikamaru, mam pro tebe misi. Jelikož Ebisu byl poslán na misi A, a naskytla se tu mise C pro jeho tým. A jak jistě víš, tak v tomto týmu je i Konohamaru a ty si bez dozoru netroufnu pustit a ty si jediný, kdo je tu ve vesnici schopný je doprovázet"
"Takže mam dělat senseje?" nemůže uvěřit vlastním uším Shikamaru.
"Ano, tady máš popis mise a za 15 minut buď u hlavní brány. Ti tři by tam měli být také" řekla Tsunade a naznačila rukou, aby šel.
"Hai" řekl Shikamaru a zmizel.

"Sem zvědavej, koho nám hokage dala na hlídání. Nemůžu uvěřit tomu, že nás nepustila samotný" pěnil Konohamaru
"Já bych řekla, že nám dala Shikamara" oznámila hrdě Moegi.
"Jak todle můžeš vědět? A pochybuju, že by nám dala někoho tak línýho" vyjel na ni Konohamaru.
"Um..." ozval se Udon a ukázal prstem k hlavní bráně.
"Taky musíš všechno zkazit, Udone" nafoukla se Moegi.
"Ty nás budeš víst?" řekl Konohamaru místo pozdravu.
"Já sem z toho stejně nadšený jako ty, ale je to moje mise, tak musim... A TY mě budeš poslouchat, protože sem prozatimní vůdce tohoto týmu" řekl rozhodně Shikamaru směrem ke Konohamarovi a zavelel k odchodu.
"E... co vlastně máme dělat?" nadhodila Moegi
"Co?... Vy to nevíte? Vám to Pátá neřekla?" zarazilo Shikamara a když mu trojce zakývala hlavou, že ne, tak pokračoval "No, řeknu to stručně. Máme zabít pár loupežníků v Čajové zemi. Každý den tam okradou jednu osobu o všechno, co má u sebe, jenže lidé si začali dávat pozor, tak lezou i do bytů."
"Tak to je zlí" řekne Udon a *FRK*
"Proto nás taky povolali" řekne Shikamaru stále sladujíc oblohu "Zastavte. Utáboříme se, už se začíná stmívat" zavelí a hledá vhodné místo.
"Já dojdu pro dřevo" přihlásí se Moegi a Konohamaru se nabídne, že půjde s ní.
"Dobře, já s Udonem zatim postavíme stany a připravíme místo na oheň"
Za čtvrt hoďky se celá skupinka sešla u připraveného ohniště a postavených stanů. Rozdělali oheň a rozdali si pořadí na hlídky. Shikamaru jde první. Sedne si k ohni, vezme klacek a začne šťourat do těch rudých plamenů...

Tohle je nudná mise, hlídání druhýho Naruta... fakt štěstí. Ta předchozí mise, to bylo něco jinýho. Dělal jsem s dobrou partou... nesnažili se mi udělat díru do hlavy neustálím kecáním a přitom sme si rozuměli. A potom co přišli ti dva z písečný... ti byli v pohodě. Kankurou toho moc nenamluví a drží se svejch zásad. Mno a v poslední řadě ta holka... ano, Temari. Nikdy sem si nemyslel, že by mohla bejt tak ... jak jen to řict ... pohodová. Ještě nikdy sem jí neviděl takovou zapálenou do mise... do ochrany lidí i z jiný vesnice... do mí ochrany. A ani neměla ty keci s ubulánkem. Překvapilo mě, jak mě s radostí pozdravila a pak si se mnou povídala....

Pálení v jeho pravé ruce, v té jak stále držel klacek, bylo už tak silné, že ho to vytrhlo ze zasnění. To dřevo totiž chytlo a bylo už tak ohořelé, že poslední plamínky se držely u jeho dlaně. Rychle ho odhodil a přiložil pár polének na skoro vyhaslé ohniště. Znova se kouknul do těch plamenů a začal se topit v myšlenkách na tu osobu, na tu dívku...

Ten její pohled... ten je nekonečný. Ty její modro-zelené oči jsou tak bystré a záhadné. Člověk by se v nich moh utopit... utopit se v kráse... A když se zlobí, tak je tak roztomilá. Je tak ladná a... krásná... krásná?? Ano, krásná. A ještě hezčí a roztomilejší je, když spí. Bůh ví, co teď dělá... o čem sní. Závidím jejím bratrům, že tento poklad mají ve své blízkosti.

"Bože, na co to myslim? Ale musí se nechat, že pěkná je..." Touto větou, kterou si řekl radši sám pro sebe, končí svou hlídku a jde vzbudit Konohamara.
"Hump, ještě chvíli mě nech spát" mele sebou Konohamaru a odmítá vstát... co spíš, odmítá vůbec otevřít oči a něco dělat.
"Hele, nekecej a vtávej" rozčiluje se Shikamaru, když zalézá do stanu.
*ZÍV* "To je fakt zábavný, čumět do ohně a nic nedělat" supí se Konohamar, když přikládá trochu dřeva.

"NE, NECH MĚ BEJT!! ZA TO MŮŽEŠ TY!"
"TAK TO TEDA NE, MOEGI. TO KECÁŠ!
"NE, TO TEDA NEKECÁM!"
"KECÁŠ!"
"NEKECÁM!"
"KECÁŠ!"
"CO se to tady proboha děje? Musíte se hádat, sotva vstanete?" snažil se Shikamaru uklidnit dva hádající se členy svého týmu, zatímco s Udonem balil věci. "Radši si zabalte, protože na vás nehodlám čekat!"
"No jo, no jo, ale Konohamaru mi dluží omluvu! Prej sem při hlídne usnula... jak tohle může vědět? Vždyť měl hlídku až po mně. To von usnul!"
"Tak to teda pěkně kecáš..."
"DOST! Jestli okamžitě nepřestanete, pudete zpátky do Konohy. A to by znamenalo, že misi nesplníte." ukončil rozepře Shikamaru a dál si se svým pohledem "sem bezzubí" balil zbytek věcí.
"Počkejte na měěěěěě." hlásal Konohamaru, když se zbytek skupiny chystal na odchod. "Já ještě nedobalil"
"Myslím, že sem jasně řikal, že na opožděnce nečekáme."
"Jenom minutku..." stále žadonil
"Místo toho škemrání, si moh balit, a myslím, že už by si měl hotovo" řekl Shikamaru a nejukecannější člen jeho týmu konečně skončil s rovnáním (více méně házením) věcí do svého baťohu.
"Jdem!" stručně řekne Shikamaru a celá skupina přidává na rychlosti při skákání ze stromu na strom (He, jak veverky XD).
(Hopsa hejsa, hopsa hejsa, hopsa hejsa... hopsa hejsa)
"Už tam budééém?" škemrá Udon jak Oslík ze Shreka
"Jo, asi tak za deset minut." odpoví jednohlasně Shikamaru s Moegi.
A zbytek cesty už bylo ticho, jen občasné zasvištění těl ve větru to narušovalo.