Pouštní růže 5

Nemohla spát, nevěděla co dělat, tak prostě stála u okna a nechala na sebe pouštět chladný vítr. V tom se, ale v jejím zorném poli objevilo něco zvláštního, skoro až nebezpečného a rychle se to k ní blížilo.

Rychle uskočila od okna a běžela se schovat ale zastavyl ji něčí hlas.

"Kam pak, kam pak."řekl někdo u okna a Sakura se trhnutím zastavyla. Pomalu se otočila k té postavě čelem a prohlédla si ji. Zjistila, že je to žena a podivila se co jí chce.

"Co odemě chcete?"zeptala se Sakura vyděšeně.

"Já nic nechci! Mám příkaz tě zabít!"vysvětlila lhostejně a zívla.

"A kdo tě poslal?"zeptala se ji Sakura. Žena se na ni podívala.

"Nějak moc se vyptáváš, když máš umřít. Ale dobře řeknu ti to."odmlčela se.

"No já vlastně ani nevím kdo mě najal Neznám jeho tvář, jméno ani jeho hlas jsem neslyšela."přiznala a stoupla si. Sakura o krok ucouvla.

"Tak ted když už všechno víš přejdeme k tomu proč jsem tady."řekla a vytáhla spoza zad katanu.

Rozběhla se na Sakura a ta jen tak tak uhla. Utíkala na druhý konec pokoje ale ona ji kopla do přicha a tím odhodila na zed. Sakura se sesunula k zemi s vyraženým dechem. Ta neznámá žena k ní v klidu přišla a napřáhla se katanou. Sakura zavřela oči a čekala smrtící náraz. Ale nic se nedostavilo.

Čekala ještě chvíli než se odvážila otevřít oči. To co uviděla ji docela překvapilo. Ve dveřích pokoje stál Gaara a díval se nenávistně na tu ženu. Začal se kolem ní omotávat jeho písek, když byla do něho celá ponořená Gaara natáhl ruku a sevřel ji v pěst.

"Sabaku Soso!"zašeptal a písek ztuhl. Žnea byla okamžitě mrtvá. Sakura se na to vyjeveně dívala ale pak se jí do očí nahrnuli slzy a rozběhla se ke Gaarovi. Skočila mu kolem krku a přitom ho povalila.

"S-sakuro?"vyjekl překvapeně Gaara a mírně zčervenal.

"G-gaaro! J-já se tak bála!"vzlykala Sakura a bračela mu na rameno. Gaara se přemohl a také ji obejmul. Né že by mu to nějak vadilo, právě že na opak. Cítil se v její blízkosti tak dobře, uvolněně, že se dokonce překonal a něco kloudného ze sebe vypravil.

"Už to bude v pořádku! Neboj!"řekl Gaara a pohladil ji po vlasech. Sakura se konečně uklidnila a podívala se mu do očí. Chvíli se na sebe jen dívali ale nakonec to Gaara už nevydržel, povalil Sakuru pod sebe a začal ji vášnivě líbat. Sakura nebyla proti a tak mu polibky s chutí oplácela.

Najednou se ale ozvalo zaklepání na dveře a Gaara se Sakurou se zarazili. Rychle se od sebe odtrhli a Sakura rychle zalezla do postele. Gaara vyskočil na strom co byl u jejího okna a tělo té ženy vzal s sebou.

Do pokoje vešla sestřička a podívala se na Sakuru. Když zjistila, že spí usmála se a zavřela okno. Poté ji ještě jednou zkontrolovala a odešla. Sakura otevřela oči a zamyšleně se podívala z okna.

"Gaaro."zašeptala a její tvář pokryla lehká červen. Zavřela oči a snila o Gaarovi.

Gaara mezitím dorazil do svého bytu. Těla se mezitím někde zbavil. Otevřel dveře a rozsvítil. Vyslékl se a zamířil do koupelny, kde se umyl a převlékl do pyžama. Otevřel dveře od balkonu a vyšel ven. Opřel se o zábradlí a zadíval se na měsíc.

"Sakuro! Co k ní vlastně cítím? Lásku? Ale co to je?"ptal se sám sebe Gaara a pevně sevřel ocelové zábradlý.
"Zítra se jí zeptám!"pomyslel si rozhodně Gaara a šel si lehnout. Jakmile zavřel oči okamžitě usnul. Zdálo se mu o Sakuře a o tom jak se spolu dali do hromady a měli hodně dětí.

........

Sakura se strhnutím probudila a podívala se na dveře svého pokoje, které se hned na to prudce otevřeli a dovnitř v pochodoval nějaký kluk kolem 16. Sakura si ho prohlédla a zarazila se na jeho obličeji.

"Hmmm já ho od někad znám ..... už vím!"pomyslela si.

"Naruto!"vykřikla a nechala se jím obejmout.

"Sakuro! Tak rád tě zase vydím! Omlouvám se, že jsem nepřišel dřív ale nešloto."omlouval se Naruto a Sakura se jen usmála.

"To je v pořádku!"ujistila ho Sakura a Naruto se na ni usmál.

"A co jinak? Jak se máš? Jak se vede ostatním? Počkat! Aha já zapoměl, vždyt ty máš amnésii."plácůl se do čela Naruto. Sakura se na něj nechápavě podívala.

"Amnésii? Co to je?"zeptala se ho nechápavě a Naruto se zamyslel.

"Noo..... Jednoduše řečeno, stratila si část paměti! Zajímavé je ža na mě a Gaaru si pamatuješ ale na ostatní ne."vysvětlil ji to Naruto a Sakura se usmála.

"Aha. Díky za vysvětlení!"poděkovala mu Sakura a začala se ho dál vyptávat.

Asi kolem poledne se ozvalo zatukání na dveře. Sakura se přestala smát a vyzvala nového příchozího. Do místnosti vešel trochu váhavě Gaara ale když uviděl Naruto trochu se usmál.

"Naruto! Tak rád tě zase vidím!"řekl nadšeně Gaara a podal si s Narutem ruce. Naruto se na něj usmál.

"Nápodobně! Už léta jsme se neviděli!"přikývl Naruto.

"Jo to máš pravdu."souhlasil Gaara a zasmál se. Najednou ale ucítil nečí pohled a podíval se tím směrem. Když se jeho pohled střetl se Sakuřiným mírně zčervenal a odvrátil se od ní. Sakura se pousmála.

"Aaaa on je tak strašně roztomilí, když se červená!!!"rozplívala se Sakura a ani si nevšimla, že Naruto ty dva celou dobu pozoruje a pomalu mu to žačíná docházet.

"Gaaro! Můžeš na chviličku?"zeptal se Naruto a přerušil tak hrobové ticho, které mezinimi nastalo.

"J-jistě!"vykoktal a šel s ním na chodbu. Tam našli volný pokoj a Naruto se na Gaaru vážně podíval.

"Gaaro .... ty a Sakura. No chováte se hodně divně! Co se mezivámi stalo?!A nezapírej, tohle přátelství není!"zadržel ho ještě Naruto, když chtěl něco říct. Gaara se zarazl a uhnul pohledem.

"Ne není to přátelství! Já .... já ji asi miluju ale stále jsem zmatenej. Ale neboj nebudu ani tobě ani Sasukemu stát v cestě."ubezpečil ho rychle Gaara a otočil se k odchodu.

"Co??"podivil se Naruto a hned na to se hlasitě rozesmál.

"Gaaro! Prosím tě počkej! Já Sakuru už nemiluju! Je pěkná ale no .... jak bych to řekl .... znám hezčí!"přiznal se Naruto a celej přitom zčervenal. Gaara se zarazil a otočil se na něj.

"T-to myslíš vážně?!"zeptal se ho překvapeně. Naruto kývl.

"A o Sasuke mít strach nemusíš! Ten Sakuru bere jen jako kamarátku."ubezpečil ho Naruto a Gaara se trochu pousmál.

"Opravdu?"chtěl se ujistit. Naruto zvedl palec a usmál se.

"Tomu veř!"křikl a oba se hlasitě rozesmáli a vrátili k Sakuře do pokoje.