Dokážeš všechno
Každá špetka energie, která prochází tebou, vším co je okolo tebe. Jsou to jenom slova, je to víc než pocit. Podívej…
Energie. Jak ji vnímáš? Jako proud něčeho, co existuje? Jako proud něčeho, co oči nikdy, nikdy nespatřily? Jak ji vnímáš? Kdyby zářila tisícem malých světel, jako cedule podniků, barů, kdyby zářila třpytem milionu motýlích křídel, kteří se proletěli pod zázračným práškem víly Zvoněnky, kdyby byla… Vším. Energií. Tou energií… Vnímáš ji tak? Jako světla. Statisíce světel seslaných z oblohy. Jako sílu.
Představ si ji ve všem kolem sebe. Ve všem. Je v tom stole před tebou. Je v té tužce na něm. Je ve tvých rukou a ty máš moc ji použít. Energii. Na cokoli chceš. Máš moc psát. Máš moc kreslit. Energie ve tvých očích potom ty barvy a písmena rozezná. A tvá ústa dokážou zpívat, usmívat se… Světla. Tisíce světel energie. Takhle vzniká… Úsměvem. Výtvory. A přitom je tu už odedávna…
Máš moc. Máš energii. Máš kouzlo víly Zvoněnky… Cítíš to? Ptám se… Cítíš to?
Ptačí křídla šustí a ty spíš pod jejich zvukem. Pod zvukem otírajících se křídel. Ležíš tam, na té louce, pod tím stromem. Tím stromem, té louce. Nikdy ti nic nedaly. Nikdy nic a ty jsi jim vděčný za to, že tu jsou. Protože… Mají v sobě život.
Pleskání křídel.
Nad tvojí hlavou se zatahuje nebe, jenom strašně pomalu a přitom hromy varovně bijí odkudsi z dálky. A světlo se mění. Tvoje oči se mění s ním.
Nejsi hrdina a víš to. Nejsi ničím víc, než všichni kolem tebe. Nejsi ničím míň. A přitom nejsi jimi. Jsi originál, jsi sám sebou, jsi tím co jsi. Máš svoji energii, kterou čerpáš jak z nich, tak z věcí, které okolo tebe jsou. Stejně jako ostatní. Všichni máte stejný zdroj všech těch světel. A když se jich dotknete, ta světla přejdou do vás a vy dokážete žít… Nechápeš to? Žiješ z každé maličkosti, která kolem tebe je. Z každé špetky, z každého zrníčka energie, která koluje, koluje a koluje.
Pleskání křídel.
Jsi ve škole. Jsi v akademii.
Rozhlédni se. Chodby a dveře, hluk hlasů a přitom ticho. Klid stěn, které tu stojí už věky a nikdo jim nikdy neublížil. Ale ty stěny ochraňují. Mají za úkol chránit ty děti vedle nich.
Patříš sem. Mezi ty lidi, vedle těch stěn.
Usměje se na tebe, ten člověk, který tě právě míjí. Ty se usměješ na něho a vrátíš mu tím pozdrav.
Tvůj den se zlepšil, jako kdyby nikdy nebyl špatný. Ale on ani nebyl. Žádný den není špatný, jsou jenom dny, které za to stojí víc a jiné, které za to stojí míň. Ale to neznamená, že jsou tu lepší a horší dny. Všechny jsou skvělé, protože ti dávají možnost, střechu života, kdy můžeš něco dokázat.
Střecha. A ty máš ta ptačí křídla pořád v uších a úsměv před očima…
I když nejsi hrdinou, můžeš jím být.
Jen se snaž. A když se budeš snažit…
Člověk dokáže všechno.
Slyšíš, Naruto?
***
Je to tu jenom díky Sorce... Nevěděla sem, jestli to sem mám vůbec dát xD Díky 
Jsem si vědoma toho, že se to většině lidí nemusí líbit. Prosím, buďte si i vy vědomi toho, že je to výsledkem jakýhosi... Náhlýho záchvatu "inspirace"... A proto je to takový, jaký to je
Hokus pokus
A zcela otevřeně přiznávám, že ta poslední věta je tam přidaná jenom proto, aby se to dalo považovat (s trochou fantazie) za Naruto FF. Jinak je to... Pro vás. Všechny, kteří rozumíte
(slova se tam opakují naschvál...)
to bolo fakt pekne...fakt dobre reci xD
nepoznali? už od začátku jsem si řikala to je ta naše Minnie. vždyť z každého slova svítilo, že to napsala Minata, takže si laskavě sundejte sluneční brejle ať tu zář vidíte! bylo to krásně spontální, jako vždy. ale pořád je tu něco vytknout. podle mě toho bylo až moc (říká ta, která to přehání furt
), mohla jsi tam dát aspoň pidi pidi děje 
ale stejně se mi to líbilo víc, než kdyby to byl jenom děj děj, tvoje FFka jsou jedinečná tim, že do toho dáš srdce. všichni se snaží to tam šoupat, ale tobě se to doopravdy vždy povede! to se mi na tvojí práci tolik líbí, proto ji budu číst dokola a dokola
2 roky... já už tu jsem 2 roky právě dnes 17. srpna 2010 :)
Po prečítaní mám taký zvláštny pocit. A ja s mojím extra vyjadrovaním ti ho fakt neviem popísať... a je mi to ľúto. možno to bude niečo také ako hovorila Netie...
Bolo to nazaj krásne...
Neviem Minnie. Ale úplne som cítila ako ma táto poviedka nabilo eneriou... takže ti ďakujem!
Real Sasuke (ja som to hovorila vždy xD)
Viem si živo predstaviť Naruta, ako sedí pod stromom... ako prechádza po Akadémiii... a do toho Minatov hlas, ktorý sa mu odkiaľsi prihovára...
Veľmi sa mi páči tvoj štýl písania. Je taký... upokojujúci
Minnie...netuším co napsat. Bylo to dost zvláštní...Ostatní tu píší, že tě v tom nepoznali. Ale já tě v tom viděla celou dobu, co jsem četla. Prostě ten tvůj styl, ty v tý povídce prostě jsi.
A ten první odstavec o energii...krásnej. Ten tu energii vážně dodává
“A clear conscience is usually the sign of a bad memory.”
musím se přiznat! poslední dobou tu mocky nejsem a nečtu si žádné FF a přitom bych jich tolik měla přečíst a jako vždy, na něco narazím a i když vím, že mám jiné věci na práci, přečtu si to nebo právě naopak, přehlédnu to a vrátím se k tomu příště .... teďka se mi moc nechtělo, nevím proč, co to se mnou v poslední době je, ale když jsem viděla, že jsi to napsala ty, tak jsem si to přeci přečetla a Mini.... konečně tu nejsou jen samé zamilované, dojemné nebo jiné pláč přinášející povídky, ale něco neobvyklého a nebudu tu psát, že je to povídka, nad kterou se každý zamyslí, ano může a když nece, nemusí .... děkuji moc, já jsem si po tak dlouhé době něco přečetla a jsem za to ráda! protože to na mě působí tak krásně a optimisticky, jako kdyby svítilo sluníčko a kouzlo víly Zvoněnky tu doopravdy bylo a okouzlilo mě ^^ zní to úplně nesmyslně xD
Děkuji ^^
Když jsem si to přeétla očima poprvé, vůbec nic mi to nedalo. Byly to jenom nicneříkající slova... Byla jsem myšlenkami úplně jinde a jen tupě zírala na monitor, se spoustou zmatených a otravně chmurných myšlenek jako poslední dobou hodně často.
Jenže řekla jsem si, že je to od MINATY takže v tom musí být něco víc. Kde je ta naděje a optimismus, který ti čtení stoupne do hlavy a ty se usmíváš nad barvami v šedém světě?
Přečetla jsem si to ještě jednou. A tentokrát pořádně, snažila jsem se ty slova tak nějak prožívat. Už chápu, co v tom je. Taková krátkodobá, chvilková energie, naděje... jako když vyjdeš z temnoty, třeba z tunelu do slunce, a uvědomíš si, že to slunce tam vlastně bylo pořád - jenom z toho tunelu musíš sám vyjít a podívat se tam. Tam nahoru, tam, kde zpívají ptáci, tam kde je život. A kde je život, je naděje. Už to chápu...
Ale když se já teď podívám nahoru, vidím jenom šedý mraky. Zkusím to až zítra
A... pokud ten komentář vyznívá nesmyslně, nebo nepatřičně... nevadí
Vůbec nevím co na to říct.
Ale líbilo se mi to....protože ten tvůj styl je jedinečný a já ho miluju.
Já ti nechci kazit narozeninový den tak prostě řeknu, že je to ÚŽASNÉ. (já bych to řekla i tak tak bych ti ten den asi nezkazila ale já nevím no..vlastně ani nevim proč tady tohle teď píšu xD..ehm..znáš mě xD)
Vážně je to kouzelné Míí ^^ Bůů je neuvěřitelně ráda, že si to přečetla =)
Nádherná miniatura.
Těžko říct, nakolik se mi trefila do nálady a nakolik by mi připadala úžasná, i kdybych se cítila úplně jinak.
Přečíst si takových povídek povícero a asi začnu vidět na svých melancholických náladách i dobré stránky.
Bylo to... zvláštní.
Byla a přitom nebyla si to ty. Prostě zvláštní.
Ale nic to nemění na faktu, že je to energií nabitá a hezká jednorázovka, která mě opět přesvědčila, že ty prostě umíš.
Dělej cokoliv, ale dělej to s úsměvem, protože bez toho to prostě nejde.
Podívám se do dnešních novinek a řeknu si "Jupí Minatina jednorázovka."
Ony totiž pokaždé stojí zato. Jenže u téhle je vidět, že sis nebyla jistá jestli to sem dát. Je prostě o něco horší než tvoje další díla. Schází tomu to u tebe skoro ve všem prítomné kouzlo. Nenašel jsem tam jediné přirovnání, které by mě vzalo za srdce a některé mě vyloženě bili do očí což se normálně nestává.(kouzlo víly Zvoněnky)
Prostě tomu něco chybí. Jinak je to pořád dnešní nejlepší jednorázovka a dost možná nejlepší jednorázovka za dlouhou dobu, ale čekal jsem víc...
Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.
Víš, já dneska už od rána (máme prázdniny) píšu jednu povídku, jednorázovku. A ono to má už čtyři a půl stránky a já jsem z toho úplně vyčerpaná. Fakt, hrozně moc. Ten nápad na mě skočil ráno, hned jak jsem se probudila. Bum! Bylo to tady. A já psala a psala a teď? Teď už nemůžu. Fakt, konec. Tečka.
A pak jsem narazila na tohle. Dokážeš všechno, to jsem strašně chtěla slyšet. A tak jsem začala číst. Otevřela jsem oči a to světlo, ty motýlí křídla... no, fakt tu byly. A pak ses ptala; chápeš? No, a já to chápala. Nevim, jak… prostě jo. A jo, teď je to jiný. Zase píšu. Jakože ti strašně děkuju, protože no, já nevim. I v tobě, i v tý povídce je to světlo. Je tam... energie. A já si jí díky tobě všimla. Aspoň na chvíli... Děkuju.
Snad dopíšu - 17 237
Minnie, to je krásne
Niečo také som potrebovala si prečítať... Také krásne myšlienky, tvoje... Číta sa to samo, ľahúčko...
Ďakujem
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.