Třináct listů: 4.část

Ahoj Hanabi!
Prvně bych se chtěl omluvit za ten poslední dopis. Psal jsem ho, když jsem byl naštvaný. Moje mise, o které jsem ti už psal, zima a v té době tajná zpráva, že můj otec koupil čtyři vesnice na sever od naší země. Takové malé, pár baráčků a nic víc. Prý na lov kožešinové zvěře, či co to říkal. To ale nehraje roli. Důležité je, že několika dalším vesnicím okolo se to nelíbilo. Byli slabí, stěží dali dohromady sílu o více než dvaceti ninjů, ale pro Mračnou to znamenalo nutnost zasáhnout, kdesi daleko na severu. Ne, že by to bylo poprvé. Snad každý rok dochází na naší severní hranici k nějaké bezvýznamné roztržce a my většinou dobudeme dalších pár kilometrů tundry. Tentokráte ale byla příčinou moje rodina.
Jak probíhala válka? Přepadení obchodní karavany z Mračné a zmasakrování pár obchodníků seveřany následovaný výpravou dvou, tři skupin ANBU jednotek a podmanění nového území. Prostě stará dobrá klasika.
No a já jsem o tom samozřejmě věděl a navíc mne hrozilo, že pokud se ta záležitost protáhne tak pomažu na sever. Uprostřed zimy. Fuj!
No stejně tam pojedu, ale až v létě a na přání svého otce. Mám se podívat po nadějných dětech, nad kterými pak naše obchodní firma převezme patronaci. Hezký cíl že? Jediné co mi to trochu kazí je, že to rozhodně není nápad mého otce, ale donutil ho k tomu kage. No a ten to taky nedělá jen tak z dobrého srdce, ale chce zvýšit naší bojovou sílu. Dělat to budu, ale rád. Hlavní je, že pokud tam objevím nějaké nadějné jedince s věkem příliš velkým na akademii tak si z nich budu moc udělat tým. To si piš, že nějaké najdu, i kdyby to měli být totální looseři.
Jo a ještě k té Kochi. Ono nejde oni tak o to, že je tlustá, to by mně nevadilo, ale ona je hlavně nesnesitelná a prostě nesnesitelná. Takže žádná omluva se konat nebude.
Teď se tady nic moc neděje. Sníh zasypal všechny průsmyky tak, že překročit by se je pokusil jen blázen a tak není co na práci. Snažím se alespoň trochu cvičit, ale ono to jde špatně, při těch všech závějích sněhu. Docela ti i závidím. Konoha je docela na jihu takže u vás je sněhu docela málo, možná tak na postavení sněhuláka.
To mě tak připomíná, že na našem hlavním náměstí se objevil obrovský sněhulák s velkým… no však asi víš čím. Chudák, asi půl hodiny po svítání se objevil Sensei s akademie a připravil pana sněhuláka o možnost mít potomky. Chudák.
Doteď se neví, kdo to udělal. Dokonce ani Rakka o tom nic neví a to je to Drbna s velkým D. Ještě než tě to napadne. Ne, já jsem to nebyl.
Taky jsem pocítil něco, co jsem do týhle doby moc neznal. Nazval bych to čistě pracovně žárlivost. Žárlím na jednu holku, co si asi našla kluka. Jméno ti psát, ale nebudu. To je totiž moje malé tajemství.
Jmenuje se Katsuo? Jeho jméno mě připomíná, že bych si dal makrelu. Tudíž jeho jméno je strašné jako to moje. Obě jsou dost katastrofická.
V účesu s jehlicemi vypadáš fakt dobře. Myslíš, že bych ti lhal či co. Jsem rád, že to uznal i ten zrzek. Kluci jsou občas romantici. Jo když se to hodí tak umí vodit za ruku a koukat se na hvězdičky či západy slunce a tvářit se jako, že to takhle bude pořád. Takže s ním klidně jdi do té restaurace je to jen běžný postup. Ne já jak vidíš, romantik asi nejsem. To je ta povaha po tatínkovi. Radši vydělám pár tisíc navíc, než abych si sedl a pozoroval západ slunce. Holt takový člověk já jsem.
Rakka zásadně když jde poprvé s klukem do restaurace tak si objednává jídlo podle ceny. Prý čím dražší tím lepší. Pozná na tom, alespoň jak sama říká, jestli jí ten kluk stojí zato. Já jsem sice přesvědčen, že jediné, co pozná, je jaké je to mít nejdelší řadu „první rande – konec“ vztahů za sebou v jedné řadě. No a co, alespoň se dobře nají.
Mimochodem už jsem ti říkal, že nemám moc rád Písečnáky. Přijde mi, že mají od toho neustálého pálícího Slunce, trošku propečenej mozek. No jsem ovlivněnej tím, že jsem se za poslední dobu dozvěděl o jednom a netvrdím, že to není jen náhoda, ale přesvědč se, jestli není náhodou úplně vypatlanej. Myslím to s tebou dobře.
Jinak žádnou radu nemám. Snad se nespleteš a zůstaneš nohama pevně na zemi. Nic není horšího než holka co se bezhlavě zamiluje do nějakýho baka.
Takže už teď se těším na tvou odpověď. Do Konohy se bohužel dlouho nedostanu. Prvně musí roztát ty hory sněhu, a když roztají tak jedu na sever.
Snad alespoň ten dopis se k tobě dostane.
S mnoha pozdravy Hazure Kano.

PS:nevadí, že si to nepochopila, stejně to nebylo nic moc důležitého.