Nebe…

If anybody asks you
Where I´m going soon
„Kam jdeš?“ zeptala se blonďatá dívka svého přítele.
„Prostě někam,“ odvětil on a rázným krokem se vydal k lesu.
„Ale…,“ snažila se ho zastavit dívka, ale když viděla, že je snaha marná, vzdala to.

So if you wanna know
Where I´m going
Where I´m going soon
Kráčel lesem a avšak bylo světlo, tady bylo šero.
„Vážně to chceš vědět? Vážně chceš vědět kam chci jít? Odpověď není snadná a ani já nevím, kam jdu,“ přemýšlel jounin.
Bezcílně kráčel tím lesem a nevěděl, co má dělat dál. Nevěděl, kam jde, ale jedno věděl jistě. Moc času neměl…
Snažil se jí být pořád na blízku a těšil se z její blízkosti, ale ten den, kdy k němu vtrhli dva neznámí shinobi se vše změnilo. Vyhrožovali mu, že pokud se do týdne nedostaví do blízkého lesa, zabijí ty, co má opravdu rád. I když mu bylo jasné, že by se jeho rodina a přátelé tak lehce nevzdali, přesto nechtěl nic riskovat.
„Konečně,“ ozval se hlas ze shora.
„Tak,co Shiki? Pořád se o všechny bojíš?“ zeptal se ho někdo za ním.
Shikamaru se rychle otočil.
„Tak to je špatný!“
„Co kdybys zemřel místo ní?“ ušklíbl se jeden z nich a ukázal za sebe.
„To není možný!“ zděsil se Shikamaru.
„Vidíš? Kvůli její blbosti, ty teď zaplatíš,“ zasmál se ten na stromě.
Blonďatá dívka se čtyřmi culíky ležela svázaná v trávě.
„Temari, proč?“
Dívka se na svého přítele podívala smutnýma očima.
„Zemři!“ zakřičeli oba neznámí muži a hodili po Shikamarovi kunaie.
„Né!“
Zoufalý křik Temari se rozléhal po celém lese.
Neznámí muži zmizeli. Shikamaru vytáhl jeden z kunaiů a rozřízl dívce provazy.
„Shikamaru, ne!“
Jounin se zhroutil na zem a kolem se tvořila kaluž krve.

I´m going up to a yonder
To be with my Lord
„Tak chceš vědět, kam odcházím?“ zašeptal Shikamaru.
Temari zakroutila hlavou.
„Mlč, ať se nevyčerpáš. Sakura tu bude každou chvíli.“
„Promiň, ale já už tu dál nemůžu být.“
„Ale proč?“
Shikamaru se přetočil na břicho a na kámen s pomocí krve napsal jména těch útočníků.
„Chtějí zničit Konohu. Tohle byla má mise a mě nezbývá než odejít.“
Dívce tekly po tváři slzy.
„Prosím neodcházej, ať jdeš kamkoliv.“
Shikamaru se místo slov přitáhl k Temari a dlouze jí políbil.
„Neboj se. Zůstanu tu s tebou. Navždy….“
Poslední pohlazení po tváři a Shikamaru se spokojeným výrazem naposledy zavřel oči.
Temari jen s pláčem seděla u chladnoucího těla a bez hnutí se dívala na jeho klidnou tvář. Vypadal, jako by spal.
Teď už se ale neprobudí….